Nemáte čas chodit do posilovny? Podle nové studie publikované v American Journal of Preventive Medicine může už 15 minut svižné chůze denně přinést stejné zdravotní benefity jako doporučovaných 150 minut středně intenzivního pohybu týdně. Výzkum vedený epidemiologem Wei Zhengem sledoval téměř 85 tisíc lidí, kteří byli osloveni v letech 2002 až 2009. Účastníci tehdy vyplnili podrobný dotazník o svých pohybových zvyklostech, průměrném čase stráveném cvičením, rychlosti chůze i zdravotním stavu. O 16 let později vyplnili nový dotazník a následná analýza (zahájená v roce 2023) ukázala, že ti, kteří denně chodili svižně alespoň čtvrt hodiny, měli o 20 % nižší riziko předčasného úmrtí. Naproti tomu lidé, kteří sice chodili pomalu i více než tři hodiny denně, dosáhli jen čtyřprocentního snížení rizika. Podle kardiologa Andrewa Freemana má rychlá chůze tak výrazný vliv na krevní tlak, že pravidelný pohyb dokáže snížit riziko srdeční příhody na polovinu. „Čím rychleji chodíte, tím lepší jsou výsledky,“ shrnuje. Více na CNN:
„Prodlužuje se doba dožití. Tím pádem budeme žít se širokou škálou chronických chorob. Budeme mít kvalitní léčbu, tak s tím budeme žít. Léky budeme brát od mladšího věku. A dost možná budeme mít víc rakovin, protože nám medicína u té první i druhé zachrání život, a pak tu další už třeba nezvládneme.“ Říká v letní sérii podcastů Hyde Park Civilizace Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, lékařka interní medicíny a manažerka Centra prevence ve Fakultní nemocnici Bulovka.
Studie Stanfordské univerzity postavená na analýze 45 000 krevních vzorků z UK Biobank odhalila, že biologický věk mozku je nejsilnějším prediktorem délky života – výrazně víc než věk srdce, jater či ledvin. Lidé s „rychle stárnoucím“ mozkem měli 12x vyšší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby a o 182 % vyšší šanci zemřít během následujících 15 let. Přidá-li se k tomu oslabený imunitní systém, riziko úmrtí je dramaticky vyšší, což otevírá cestu k novým metodám v prevenci a personalizované medicíně. Tato zjištění kladou mozek do centra medicínského zájmu. Od biomarkerů až po intervenci tréninkem, životosprávou či léky. Navíc se přibližují komerční nástroje (Teal Omics, Vero Bioscience), které by mohly jednou umožnit měřit biologický věk mozku běžně u pacientů a možná i měřit účinnost terapií proti stárnutí.
„Libor Mattuš se označuje za biohackera. Jedná se o relativně nový pojem, který popisuje snahu na základě biologických poznatků zprostředkovaných technologiemi, jako jsou chytré prsteny nebo hodinky, pozitivně ovlivnit vlastní fyzické zdraví či mentální kondici,“ píše Adéla Bujnochová ve článku v Respektu, který se zabývá biohackingem, tedy snahou „hacknout“ lidské tělo, mysl a biologický čas. Je programování těla a optimalizování času nekonečným elixírem mládí nebo má nějaká rizika?
Youtuber Mikýř se ve svém novém satirickém videu zaměřil na podnikatele a biohackera Bryana Johnsona, který je považován za globální symbol posedlosti dlouhověkostí. Johnson otevřeně mluví o své honbě za zastavením biologického stárnutí, investuje miliony dolarů ročně do přísného režimu, transfuze mladé plazmy i experimentálních terapií a tvrdí, že brzy přepíše naše chápání lidského věku. Jenže za fascinujícím marketingem se skrývá i spousta otazníků. Všechny podobné pokusy o „elixír nesmrtelnosti“ v nás nutně vyvolávají staré otázky: kam až jsme ochotni zajít, abychom prodloužili svůj čas na zemi? Kde končí vědecký pokrok a začíná hazard se zdravím i etikou? Nebo to je celé komedie? Nebo byznys?
Může psychologickou pomoc částečně převzít umělá inteligence? O tom mluví v rozhovoru pro Flowee psycholožka a psychoterapeutka Martina Mikesková. Podle ní je jisté, že technologie v terapii budou hrát stále větší roli — a to nejen jako pomůcka pro terapeuty, ale i jako první kontakt pro ty, kteří se ostýchají přijít osobně. „Myslím, že umělá inteligence nemůže zcela nahradit lidského terapeuta, a nemyslím si, že je to v tuto chvíli ani cílem vývojářů. Vnímám však, že AI může pomoci v určitých specifických situacích, například při poradenství, předběžné diagnostice nebo při odkázání na odbornou pomoc,“ říká Mikesková.
Loni se v Jižní Koreji prodalo víc vozítek pro psy než kočárků pro děti — zdánlivě absurdní detail, který ale dokonale vystihuje globální trend: lidé přestávají rodit děti a stále častěji nahrazují vztahy se svými vrstevníky poutem ke zvířatům. I Česko je dnes součástí stejného příběhu: mladí lidé se méně seznamují, méně souloží a čím dál častěji odkládají založení rodiny. Nebo ji nezakládají vůbec. Zároveň stoupá obliba mazlíčků, terapeutických zvířat, náhradních vztahů i technologických substitutů. Jde o globální krizi?
Ve svém nedávném podcastu s Pavlem Mackem („Smrt, Meditace, Mindfulness, Stoicismus“) host vstupuje do hloubky témat, která se dotýkají samotného jádra lidské existence. Rozebírá, jak uvědomění si vlastní smrtelnosti může paradoxně vést ke svobodě. Motivuje žít více naplno. Soustředit se na přítomný okamžik a jednat s větší jasností a integritou. Pavel Macek vnímá praktiky mindfulness a meditace jako nástroje, které umožňují zastavit vnitřní chaos, naladit nás na „vnitřní ticho“ i dají nám schopnost být sám se sebou – bez hodnocení či odsuzování.
Podle nejnovějšího přehledu Českého statistického úřadu z 16. května 2025 zemřelo v Česku v roce 2024 přibližně 112 211 lidí, což je prakticky stejný počet jako v roce 2023. Střední délka života dosáhla historických maxim. Muži žijí v průměru 77,15 let a ženy 83,14 let. Pokračuje dlouhodobý růst naděje dožití po propadu v důsledku pandemie, což potvrzuje stabilní zotavení populace. Analýza příčin úmrtí ukazuje, že na nemoci oběhové soustavy připadá 39 % všech úmrtí a zhoubné novotvary způsobují další 25 % úmrtí. Přesné regionální údaje a vývoj za roky 2014–2023 lze nalézt ve veřejné databázi ČSÚ, přičemž i v loňském roce přetrvávají výrazné rozdíly mezi kraji v délce života a rozložení hlavních příčin úmrtí.
Druhý ročník mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ se uskutečnil 9. června 2025 na Pražském hradě. Akci, kterou společně pořádaly Nadační fond PSYRES, PsychedelicsEUROPE a Progresivní analytické centrum, dominovalo téma odolnosti evropské populace vůči krizím, jako jsou války či pandemie. Výzkumy ukazují, že až 46 % obyvatel EU v posledním roce čelilo psychickým obtížím – i proto konference navázala na ambici České republiky spoluvytvářet evropskou strategii péče o duševní zdraví a přinášet do ní inovativní přístupy. Odborný program nabídl širokou škálu témat, od legislativních změn v oblasti psychedelik, přes výzkum posttraumatické stresové poruchy u veteránů, až po ekonomickou efektivitu moderní psychiatrie. Mezi řečníky vystoupili zástupci NATO, Evropského parlamentu, Ministerstva zdravotnictví i mezinárodní experti jako Rick Doblin (MAPS). Konference potvrdila rostoucí reputaci Česka jako aktivního hráče, který propojuje vědecký výzkum, klinickou praxi i politickou diskusi v oblasti duševního zdraví na evropské úrovni.
