Youtuber Mikýř se ve svém novém satirickém videu zaměřil na podnikatele a biohackera Bryana Johnsona, který je považován za globální symbol posedlosti dlouhověkostí. Johnson otevřeně mluví o své honbě za zastavením biologického stárnutí, investuje miliony dolarů ročně do přísného režimu, transfuze mladé plazmy i experimentálních terapií a tvrdí, že brzy přepíše naše chápání lidského věku. Jenže za fascinujícím marketingem se skrývá i spousta otazníků. Všechny podobné pokusy o „elixír nesmrtelnosti“ v nás nutně vyvolávají staré otázky: kam až jsme ochotni zajít, abychom prodloužili svůj čas na zemi? Kde končí vědecký pokrok a začíná hazard se zdravím i etikou? Nebo to je celé komedie?
Zdraví
Dobrý život souvisí s množstvím let prožitých ve zdraví.
Může psychologickou pomoc částečně převzít umělá inteligence? O tom mluví v rozhovoru pro Flowee psycholožka a psychoterapeutka Martina Mikesková. Podle ní je jisté, že technologie v terapii budou hrát stále větší roli — a to nejen jako pomůcka pro terapeuty, ale i jako první kontakt pro ty, kteří se ostýchají přijít osobně. „Myslím, že umělá inteligence nemůže zcela nahradit lidského terapeuta, a nemyslím si, že je to v tuto chvíli ani cílem vývojářů. Vnímám však, že AI může pomoci v určitých specifických situacích, například při poradenství, předběžné diagnostice nebo při odkázání na odbornou pomoc,“ říká Mikesková.
Loni se v Jižní Koreji prodalo víc vozítek pro psy než kočárků pro děti — zdánlivě absurdní detail, který ale dokonale vystihuje globální trend: lidé přestávají rodit děti a stále častěji nahrazují vztahy se svými vrstevníky poutem ke zvířatům. I Česko je dnes součástí stejného příběhu: mladí lidé se méně seznamují, méně souloží a čím dál častěji odkládají založení rodiny. Nebo ji nezakládají vůbec. Zároveň stoupá obliba mazlíčků, terapeutických zvířat, náhradních vztahů i technologických substitutů. Jde o globální krizi?
Ve svém nedávném podcastu s Pavlem Mackem („Smrt, Meditace, Mindfulness, Stoicismus“) host vstupuje do hloubky témat, která se dotýkají samotného jádra lidské existence. Rozebírá, jak uvědomění si vlastní smrtelnosti může paradoxně vést ke svobodě. Motivuje žít více naplno. Soustředit se na přítomný okamžik a jednat s větší jasností a integritou. Pavel Macek vnímá praktiky mindfulness a meditace jako nástroje, které umožňují zastavit vnitřní chaos, naladit nás na „vnitřní ticho“ i dají nám schopnost být sám se sebou – bez hodnocení či odsuzování.
Podle nejnovějšího přehledu Českého statistického úřadu z 16. května 2025 zemřelo v Česku v roce 2024 přibližně 112 211 lidí, což je prakticky stejný počet jako v roce 2023. Střední délka života dosáhla historických maxim. Muži žijí v průměru 77,15 let a ženy 83,14 let. Pokračuje dlouhodobý růst naděje dožití po propadu v důsledku pandemie, což potvrzuje stabilní zotavení populace. Analýza příčin úmrtí ukazuje, že na nemoci oběhové soustavy připadá 39 % všech úmrtí a zhoubné novotvary způsobují další 25 % úmrtí. Přesné regionální údaje a vývoj za roky 2014–2023 lze nalézt ve veřejné databázi ČSÚ, přičemž i v loňském roce přetrvávají výrazné rozdíly mezi kraji v délce života a rozložení hlavních příčin úmrtí.
https://csu.gov.cz/zemreli-nadeje-doziti-priciny-smrti
Druhý ročník mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ se uskutečnil 9. června 2025 na Pražském hradě. Akci, kterou společně pořádaly Nadační fond PSYRES, PsychedelicsEUROPE a Progresivní analytické centrum, dominovalo téma odolnosti evropské populace vůči krizím, jako jsou války či pandemie. Výzkumy ukazují, že až 46 % obyvatel EU v posledním roce čelilo psychickým obtížím – i proto konference navázala na ambici České republiky spoluvytvářet evropskou strategii péče o duševní zdraví a přinášet do ní inovativní přístupy. Odborný program nabídl širokou škálu témat, od legislativních změn v oblasti psychedelik, přes výzkum posttraumatické stresové poruchy u veteránů, až po ekonomickou efektivitu moderní psychiatrie. Mezi řečníky vystoupili zástupci NATO, Evropského parlamentu, Ministerstva zdravotnictví i mezinárodní experti jako Rick Doblin (MAPS). Konference potvrdila rostoucí reputaci Česka jako aktivního hráče, který propojuje vědecký výzkum, klinickou praxi i politickou diskusi v oblasti duševního zdraví na evropské úrovni.
V Longevity podcastu Hospodářských novin se mluví o chladové terapii jako o „longevity hacku“, tedy nástroji prodlužování života. Trenér otužování David Vencl popisuje, jak může chladová terapie posílit nejen imunitu, ale i dlouhověkost. Důležité přitom je po ledové koupeli se neoblékat. „Ideální je, abych se dostal do normálu svými vlastními silami. A k tomu pomáhají právě svaly, třes nebo pohyb. V tu chvíli tělo jede bomby,“ říká.
Zdeněk Kalvach, český průkopník moderní geriatrie, v rozhovoru pro Neovlivní.cz bourá zastaralé představy o stáří. Místo zaškatulkování do kategorie postupně degenerujícího organismu nás zve, abychom přijali pojem zralá dospělost – fázi života, která má svá specifika, ale rozhodně není odsouzena k ústupu do ústraní. Kalvach zdůrazňuje, že mnohem větší překážkou než nemoc jsou obavy z pomíjivosti a strach, který si společnost vůči starším generacím pěstuje. Zároveň k dlouhověkosti říká: „Vážně nevím o ničem, co by reálně prodlužovalo život. A nevěřím, že by množství lektvarů, které někdo pije, krev, kterou si vymění, a vitaminy, které polyká a bilancuje, skutečně zlepšilo kvalitu, funkčnost a délku života.“
https://neovlivni.cz/geriatr-kalvach-nerikejme-tomu-stari/
Česká poslanecká sněmovna tento týden učinila zásadní krok směrem k modernizaci psychiatrické péče – schválila možnost terapeutického využití psilocybinu pod lékařským dohledem. Tato látka, obsažená v některých druzích hub, je známá svými psychedelickými účinky, ale nově bude moci pomáhat pacientům trpícím těžkými depresemi, posttraumatickou stresovou poruchou nebo závislostmi. Dosud byl psilocybin legálně dostupný jen v rámci výzkumných studií, nově jej budou moci předepisovat psychiatři v certifikovaných zdravotnických zařízeních. Podle průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres by s dostupností psychedelik v léčbě, pokud by ji doporučil a podával lékař se souhlasem pacienta, souhlasilo 68 % Čechů. Tato změna přináší naději pro více než 700 tisíc pacientů s depresemi a úzkostmi v České republice, jejichž počet podle dat Svazu zdravotních pojišťoven kontinuálně narůstá.
Lidské tělo může teoreticky vydržet až 130 let, říká profesorka geriatrie Iva Holmerová. Jenže s přibývajícími léty často ubývá nejen sil, ale i důstojnosti. V podcastu Galerie osobností mluví o tom, že skutečný problém stáří nespočívá ve věku samotném, ale v narůstající závislosti a izolaci, které často přicházejí ruku v ruce s nemocí. Holmerová upozorňuje, že přidávat roky bez smysluplného života není cílem medicíny ani společnosti. Stáří podle ní potřebuje méně heroizace a více každodenní péče.
