Druhý ročník mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ se uskutečnil 9. června 2025 na Pražském hradě. Akci, kterou společně pořádaly Nadační fond PSYRES, PsychedelicsEUROPE a Progresivní analytické centrum, dominovalo téma odolnosti evropské populace vůči krizím, jako jsou války či pandemie. Výzkumy ukazují, že až 46 % obyvatel EU v posledním roce čelilo psychickým obtížím – i proto konference navázala na ambici České republiky spoluvytvářet evropskou strategii péče o duševní zdraví a přinášet do ní inovativní přístupy. Odborný program nabídl širokou škálu témat, od legislativních změn v oblasti psychedelik, přes výzkum posttraumatické stresové poruchy u veteránů, až po ekonomickou efektivitu moderní psychiatrie. Mezi řečníky vystoupili zástupci NATO, Evropského parlamentu, Ministerstva zdravotnictví i mezinárodní experti jako Rick Doblin (MAPS). Konference potvrdila rostoucí reputaci Česka jako aktivního hráče, který propojuje vědecký výzkum, klinickou praxi i politickou diskusi v oblasti duševního zdraví na evropské úrovni.
Zdraví
Dobrý život souvisí s množstvím let prožitých ve zdraví.
V Longevity podcastu Hospodářských novin se mluví o chladové terapii jako o „longevity hacku“, tedy nástroji prodlužování života. Trenér otužování David Vencl popisuje, jak může chladová terapie posílit nejen imunitu, ale i dlouhověkost. Důležité přitom je po ledové koupeli se neoblékat. „Ideální je, abych se dostal do normálu svými vlastními silami. A k tomu pomáhají právě svaly, třes nebo pohyb. V tu chvíli tělo jede bomby,“ říká.
Zdeněk Kalvach, český průkopník moderní geriatrie, v rozhovoru pro Neovlivní.cz bourá zastaralé představy o stáří. Místo zaškatulkování do kategorie postupně degenerujícího organismu nás zve, abychom přijali pojem zralá dospělost – fázi života, která má svá specifika, ale rozhodně není odsouzena k ústupu do ústraní. Kalvach zdůrazňuje, že mnohem větší překážkou než nemoc jsou obavy z pomíjivosti a strach, který si společnost vůči starším generacím pěstuje. Zároveň k dlouhověkosti říká: „Vážně nevím o ničem, co by reálně prodlužovalo život. A nevěřím, že by množství lektvarů, které někdo pije, krev, kterou si vymění, a vitaminy, které polyká a bilancuje, skutečně zlepšilo kvalitu, funkčnost a délku života.“
https://neovlivni.cz/geriatr-kalvach-nerikejme-tomu-stari/
Česká poslanecká sněmovna tento týden učinila zásadní krok směrem k modernizaci psychiatrické péče – schválila možnost terapeutického využití psilocybinu pod lékařským dohledem. Tato látka, obsažená v některých druzích hub, je známá svými psychedelickými účinky, ale nově bude moci pomáhat pacientům trpícím těžkými depresemi, posttraumatickou stresovou poruchou nebo závislostmi. Dosud byl psilocybin legálně dostupný jen v rámci výzkumných studií, nově jej budou moci předepisovat psychiatři v certifikovaných zdravotnických zařízeních. Podle průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres by s dostupností psychedelik v léčbě, pokud by ji doporučil a podával lékař se souhlasem pacienta, souhlasilo 68 % Čechů. Tato změna přináší naději pro více než 700 tisíc pacientů s depresemi a úzkostmi v České republice, jejichž počet podle dat Svazu zdravotních pojišťoven kontinuálně narůstá.
Lidské tělo může teoreticky vydržet až 130 let, říká profesorka geriatrie Iva Holmerová. Jenže s přibývajícími léty často ubývá nejen sil, ale i důstojnosti. V podcastu Galerie osobností mluví o tom, že skutečný problém stáří nespočívá ve věku samotném, ale v narůstající závislosti a izolaci, které často přicházejí ruku v ruce s nemocí. Holmerová upozorňuje, že přidávat roky bez smysluplného života není cílem medicíny ani společnosti. Stáří podle ní potřebuje méně heroizace a více každodenní péče.
Pokud chcete žít dlouho a zdravě, začněte se silovým tréninkem. Právě cvičení se zátěží může mít zásadní vliv na kvalitu a délku života – zejména ve středním a vyšším věku. „Jedná se o jakýkoliv typ cvičení nebo pohyb, při kterém musíme překonat nějaký odpor. V praxi to může být zvedání předmětů, cvičení s vlastní vahou, odporovými gumami, ale může jím být třeba i práce na zahradě, kdy taháte kolečka s hlínou či sekáte dříví,“ přibližuje základy trenér Jan Nevěčný. Podle výzkumů snižuje pravidelné posilování riziko předčasného úmrtí, zlepšuje funkčnost svalů, rovnováhu i metabolické zdraví. Jeho účinky jsou natolik výrazné, že odborníci mluví o silovém tréninku jako o klíčové součásti prevence stárnutí.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-zivotni-styl-silovy-trenink-zdravi-delsi-zivot-272266
Vědci se přiblížili technologii, která může zásadně změnit náš pohled na stárnutí – tzv. cellular reprogramming, tedy buněčné přeprogramování. Pomocí speciálních faktorů dokážou „resetovat“ buňky do mladšího stavu, aniž by ztratily svou funkci. Proces, který dříve patřil do říše sci-fi, se dnes testuje v laboratořích a blíží se k prvním klinickým studiím. Cílem není nesmrtelnost, ale prodloužení zdravého, aktivního života bez typických degenerativních nemocí. Pokud se tato metoda osvědčí, mohla by v budoucnu pomoci regenerovat poškozené orgány, léčit nemoci související s věkem a možná i přepsat samotné limity stárnutí.
https://www.washingtonpost.com/wellness/2025/03/06/cellular-reprogramming-longevity-reverse-aging
Dlouhověkost, kdysi okrajové téma vědeckých konferencí a sci-fi literatury, se dnes stává seriózní součástí veřejného diskurzu. V novém podcastu Nesmrtelný otevírá moderátor Petr Šimůnek s investorem Václavem Dejčmarem a lihovarníkem Martinem Žufánkem debatu o tom, jak stárnout pomaleji, žít déle a přitom si uchovat smysluplný život. První epizoda nabízí přehled aktuálních trendů v oblasti longevity – od biohackingu a měření biologického věku po výměnu krevní plazmy či nové přístupy ke zdraví, které balancují na pomezí vědy a osobní filozofie. Rozhovor se zároveň nevyhýbá ani dalším otázkám: Proč je stárnutí považováno za porážku? Jakou roli hraje ve společnosti smrt? A co vlastně znamená dobře žít, když máme šanci žít výrazně déle?
Zdravotní stav papeže Františka se na konci února dramaticky zhoršil a náhlý zápal plic ho srazil na nemocniční lůžko v římské klinice Gemelli. Situace byla natolik vážná, že se jeho lékaři dostali do bodu, kdy zvažovali, zda Svatého otce vůbec léčit, nebo mu raději dopřát „klidný odchod“. František sám hovořil o smrti s klidem a připraveností. Byly chvíle, kdy se opravdu zdálo, že se rána už nedožije. Nakonec se lékaři rozhodli pokračovat v léčbě a papeže Františka se podařilo zachránit. Po pěti týdnech v nemocnici se vrátil do Vatikánu. I když ho teď čeká dlouhý dvouměsíční odpočinek, při odjezdu z nemocnice nezapomněl z balkonu požehnat věřícím.
Ozempic byl původně vyvinut jako lék na cukrovku, ale brzy se ukázalo, že má ještě jeden výrazný efekt – pomáhá s hubnutím. Teď se ale objevují další překvapivé možnosti jeho využití. Nejnovější studie naznačují, že léky na bázi GLP-1, jako jsou Ozempic a Wegovy, by mohly zpomalovat některé projevy stárnutí a mít pozitivní vliv na nemoci, jako je Alzheimerova choroba, osteoartróza nebo dokonce některé typy rakoviny. Ačkoli tyto poznatky otevírají nové možnosti v oblasti medicíny a dlouhověkosti, odborníci varují, že pro definitivní potvrzení těchto účinků jsou zapotřebí rozsáhlé a dlouhodobé studie. Více se dočtete ve Wall Street Journal:
https://www.wsj.com/health/wellness/ozempic-weight-loss-drug-aging-health-benefits-d93a22f8
