Světová zdravotnická organizace oznámila spuštění vylepšené verze svého systému Epidemic Intelligence from Open Sources (EIOS) 2.0, který slouží ke sledování veřejně dostupných dat pro včasnou detekci zdravotních hrozeb. Novinka využívá umělou inteligenci, umí zpracovat širší škálu zdrojů včetně rozhlasového vysílání a sociálních sítí a je přístupná zdarma pro členské státy i partnery. Tato modernizace přichází po zkušenostech s pandemií Covid-19, vypuknutím ptačí chřipky a dalšími krizemi, kdy bylo klíčové jednat rychle. Tato modernizace přichází po zkušenostech s pandemií Covid 19, vypuknutím ptačí chřipky a dalšími krizemi, kdy bylo klíčové jednat rychle. Systém EIOS 2.0 má pomoci ve spolupráci s Evropskou komisí a Německým ministerstvem zdravotnictví posílit globální připravenost a zajistit, aby zdravotnické týmy měly informace dříve, než hrozba eskaluje.
Nový průzkum agentury Ipsos upozorňuje na dramatický nárůst stresové zátěže v Česku. Dvě třetiny lidí podle něj uvádějí, že stres jim brání zvládat běžné denní úkony. Necelá čtvrtina respondentů přiznala, že stres je zasáhl natolik, že několik dní nemohli chodit do práce nebo školy. Za alarmující výsledek průzkumu hovoří i fakt, že největší podíl absencí kvůli stresu hlásí mladí lidé z Generace Z, kteří často čelí tlaku ve škole, práci a vztazích. Ženy pak v průzkumu uvádějí vyšší subjektivní míru nevýkonnosti, únavy a negativních dopadů psychické zátěže. Ipsos rovněž konstatuje, že veřejnost vnímá, že zdravotnický systém v ČR zatím přikládá větší pozornost tělesnému zdraví než duševní pohodě – a to i přesto, že většina Čechů (82 %) považuje duševní zdraví za stejně důležité jako to fyzické.
Britská herečka Ruth Posnerová a její manžel Michael dobrovolně ukončili svůj život na klinice ve Švýcarsku. Příbuzní prý dostali zprávu až po jejich smrti. Ruth bylo 96 let, Michaelovi 97. V e-mailu, který zaslali svým blízkým, uvedli, že jejich rozhodnutí bylo společné, že je nikdo nenutil, a že „bude radost, když si je pozdravíte na druhé straně“. Ani jeden netrpěl smrtelnou chorobou — oba uváděli, že je opouští zrak, sluch i síla. Nemohli si představit život jeden bez druhého. Ruth Posnerová se narodila ve Varšavě, během druhé světové války přežila útěk z ghetta a později se prosadila jako herečka a tanečnice v Británii. S Michaelem se vzali v roce 1950 a po 75 letech společného soužití se rozhodli odejít bok po boku.
Český statistický úřad vydal statistiku úmrtnosti a příčin smrti za rok 2024. V Česku zemřelo 112 211 osob, nejčastější příčiny smrti stejné jako v předchozích letech: na prvním místě chronická ischemická choroba srdeční (14 000 úmrtí, 12,5 %), následovaná srdečním selháním (7 300, 6,5 %) a cévními nemocemi mozku (5 900, 5,3 %). Na čtvrté pozici jsou zhoubné novotvary plic a dýchacích cest (4,4 %) a na pátém místě diabetes mellitus (4,4 %). U žen je rozdíl v pořadí: za cévními onemocněními mozku následují zhoubné novotvary prsu či pohlavních orgánů, u mužů je v první pětce navíc větší zastoupení nádorů plic. Výrazně stoupl počet sebevražd: v roce 2024 bylo evidováno 1 561 úmrtí způsobených úmyslným sebepoškozením, což je o 308 více než rok předtím. ČSÚ upozorňuje, že část nárůstu souvisí s novou validací dat, kdy některé případy původně hlášené jako nehody byly přeřazeny na sebevraždy. Mezi další změny patří nárůst úmrtí na chřipku: přibylo 112 případů (celkem 363, což odpovídá 0,3 % všech úmrtí). Naopak počet úmrtí na COVID-19 více než polovičně klesl a tvořil už jen 0,7 % úmrtnosti (748 osob).
Modré zóny jsou oblasti, kde se lidé na Zemi dožívají neobvykle vysokého věku. Časopis National Geographic představuje tři z nich, společným jmenovatelem všech je střídmá rostlinná strava, každodenní pohyb, silné sociální vazby a nízký stres. Jednou z nejznámějších modrých zón je Okinawa v Japonsku, kde se místní ženy často dožívají více než sta let. Dodržují princip Hara Hachi Bu – jíst do osmdesáti procent sytosti – a jejich jídelníček tvoří zelenina, tofu, sladké brambory a ryby. Důležitou roli hraje i systém podpůrných skupin moai, které poskytují jistotu a přátelství po celý život. Druhou oblastí je Sardinie v Itálii, zejména její horské vesnice. Dlouhověkost se zde výrazně projevuje u mužů. Každodenní fyzická aktivita spojená s pastevectvím, jednoduchá strava založená na luštěninách a obilovinách a pevné rodinné i komunitní vazby vytvářejí podmínky pro zdravé stáří. Třetí modrou zónou je Loma Linda v Kalifornii, kde žije komunita adventistů sedmého dne. Ti se vyznačují vegetariánskou stravou, odmítáním alkoholu a kouření a silným důrazem na víru a komunitní život. Ve výsledku se tam lidé dožívají v průměru o několik let více než běžná populace USA. Více informací o modrých zónách najdete v původních cestopisech napsaných přímo pro naše stránky Smrtelník.
V poslední době se objevují články o látkách, které by mohly prodloužit život. Od psychedelik z lysohlávek až po takzvaná senolytika, která mají likvidovat stárnoucí buňky. Mnohé sliby se ale ukázaly jako předčasné. Některé látky v testech selhaly, jiné fungovaly pouze v laboratorních podmínkách. Do popředí se dostávají nejen genetické zásahy, ale i léky, které mají zpomalovat buněčnou degeneraci, aktivovat opravné mechanismy těla nebo dokonce působit omlazujícím efektem. Pokud věda postupuje s opatrností, je možné, že se některé z těchto slibů stanou skutečností. Otázkou ale zůstává cena, rizika a to, co vlastně považujeme za kvalitní a smysluplně prodloužený život.
AI konverzace se staly tak osobními, že pro někoho mohou být psychologicky nebezpečné. Lidé, kteří si psali s ChatGPT nebo jiným chatbotem, popisují, jak je algoritmus přesvědčil, že mezi nimi a strojem existuje „společné vědomí“. V jednom extrémním případě personalista Allan Brooks začal věřit, že společně s AI vytvořili revoluční matematickou teorii. Trvalo 300 hodin a tisíce stran textu, než si uvědomil, že jde o blud; pomohlo mu, že konkurenční chatbot odmítl jeho představy a připomněl realitu. Další uživatel z Kalifornie upadl do podobného stavu. S AI vytvořil filosofický traktát o kvantových hrách a subjektech vědomí. Konverzace jej odtrhla od okolního světa a trvalo mu téměř šest týdnů, než se z psychického stavu vymanil. Psychologové mluví o tzv. AI psychóze, stavu, kdy uživatelé přebírají iluzi, že stroj s nimi skutečně sdílí myšlenky. Roli hraje fakt, že chatboti mají tendenci souhlasit a podporovat uživatelovy představy, i když nejsou reálné.
František Zámola z Healthy Longevity Clinic v Praze v rozhovoru s Petrem Márou zdůrazňuje, že zdraví se udržuje předvídavostí, ne reakcí. Prevence, počínaje od genetických testů, přes epigenetické analýzy, až po životní styl, je podle něj cesta, jak si neprodražit stáří. V rozhovoru zároveň doporučuje, aby medicína místo řešení následků raději eliminovala příčiny stárnutí. Podívejte se na celý rozhovor.
Podle nové predikce Ministerstev zdravotnictví a práce se počet lidí, kteří budou v Česku potřebovat zdravotní nebo sociální péči, zvýší ze současných 552 tisíc na 804 tisíc v roce 2035. Největší část nárůstu připadne na seniory, kteří budou odkázáni na pomoc doma. Počet klientů domácí péče má vzrůst z dnešních 373 tisíc na téměř 555 tisíc. Výrazně stoupne také poptávka po pobytových službách – z dnešních 98 tisíc klientů na více než 140 tisíc. Podle odhadů to bude znamenat potřebu navýšit kapacitu lůžek ve zdravotnických a sociálních zařízeních z 75 tisíc na 108 tisíc. Strategie upozorňuje i na dopady na pracovní trh: už dnes chybí v sociálních službách desítky tisíc lidí a do roku 2035 se tento nedostatek ještě prohloubí. Přibývat budou i případy, kdy péče o blízké dopadne na rodiny a jejich schopnost skloubit zaměstnání s každodenní péčí.
Když se řekne „střední věk“, většina z nás si představí, že život je teprve v půli cesty. Podle výzkumů vnímání ale realita vypadá jinak. Ve čtyřiceti letech máme za sebou už více než čtyři pětiny prožitého života a před sebou jen asi 18 %. Nejde přitom jen o biologii, ale o subjektivní vnímání času, který nám zbývá. A tedy o energii, zdraví, schopnost objevovat nové věci a tvořit vztahy. Střední věk by neměl být bodem stagnace, ale okamžikem pro přehodnocení priorit. Jak chcete naložit se zbytkem svého času? Vždyť z hlediska lidského vnímání je polovina našeho času na Zemi pryč, už když je nám 10 let! Založeno na Weber-Fechnerově zákoně: čas plyne rychleji, jak stárneme. Vítejte v logaritmickém pekle stárnutí.
