František Zámola z Healthy Longevity Clinic v Praze v rozhovoru s Petrem Márou zdůrazňuje, že zdraví se udržuje předvídavostí, ne reakcí. Prevence, počínaje od genetických testy přes epigenetické analýzy až po životní styl, je podle něj cesta, jak si neprodražit stáří. V rozhovoru zároveň doporučuje, aby medicína místo řešení následků raději eliminovala příčiny stárnutí. Podívejte se na celý rozhovor.
Feed
Příspěvky na téma smrti a nesmrtelnosti
Podle nové predikce Ministerstev zdravotnictví a práce se počet lidí, kteří budou v Česku potřebovat zdravotní nebo sociální péči, zvýší ze současných 552 tisíc na 804 tisíc v roce 2035. Největší část nárůstu připadne na seniory, kteří budou odkázáni na pomoc doma. Počet klientů domácí péče má vzrůst z dnešních 373 tisíc na téměř 555 tisíc. Výrazně stoupne také poptávka po pobytových službách – z dnešních 98 tisíc klientů na více než 140 tisíc. Podle odhadů to bude znamenat potřebu navýšit kapacitu lůžek ve zdravotnických a sociálních zařízeních z 75 tisíc na 108 tisíc. Strategie upozorňuje i na dopady na pracovní trh: už dnes chybí v sociálních službách desítky tisíc lidí a do roku 2035 se tento nedostatek ještě prohloubí. Přibývat budou i případy, kdy péče o blízké dopadne na rodiny a jejich schopnost skloubit zaměstnání s každodenní péčí.
Je apokalypsa blízko? Muž jménem Mojžíš, hebrejsky Moše, sestoupil z hory Sinaj a našel nevěrné, kterak se zlatému teleti klaní – i nařídil pobít ty modláře. Takto byli mamonáři smeteni v Bibli, na stejném místě se však nyní „vyrojili“ noví. Na jednom z nejposvátnějších míst světa buduje Egypt luxusní turistický resort, což budí kontroverze a vášně. Beduíni byli dokonce nuceni vynést těla z hrobů na hřbitově, aby uvolnili místo novému parkovišti.
https://forbes.cz/apage-satanas-je-luxus-na-hore-sinaj-hrisnym-byznysem-na-posvatnem-miste
Advokátka Tereza Bártová v rozhovoru pro nadaci Dobrý anděl upozorňuje, že sepsání závěti i dříve vysloveného přání přináší především vnitřní klid. Člověk si díky nim může být jistý, že jeho přání i majetek budou v rozhodujících chvílích respektovány a že se předejde nedorozuměním mezi blízkými. Právě jasně formulovaná a včas připravená dokumentace podle ní pomáhá rodinám zvládat těžké situace s větší jistotou. Zároveň umožňuje, aby se pozůstalí mohli soustředit na podstatné věci. „Určitě je užitečné myslet na tyto věci i v době, kdy jsme zdraví. Právě tehdy máme možnost v klidu a s rozvahou promyslet, co je pro nás důležité, a sepsat to. Když už člověk onemocní nebo se dostane do krizové situace, bývá pozdě a rozhodování je mnohem složitější,“ zmiňuje v rozhovoru.
Když se řekne „střední věk“, většina z nás si představí, že život je teprve v půli cesty. Podle výzkumů vnímání ale realita vypadá jinak. Ve čtyřiceti letech máme za sebou už více než čtyři pětiny prožitého života a před sebou jen asi 18 %. Nejde přitom jen o biologii, ale o vnímání času, který nám zbývá. A tedy o energii, zdraví, schopnost objevovat nové věci a tvořit vztahy. Střední věk by neměl být bodem stagnace, ale okamžikem pro přehodnocení priorit. Jak chcete naložit se zbytkem svého času? Vždyť z hlediska vnímání je polovina našeho času na Zemi pryč, už když je nám 10 let! Vítejte v logaritmickém pekle stárnutí.
https://filipmolcan.substack.com/p/special-je-vam-40-let-zbyva-vam-jen
Ve Spojených státech zemře na komplikace spojené s těhotenstvím a porodem podstatně více žen než v jiných vyspělých zemích – 19 úmrtí na 100 000 živě narozených dětí, zatímco v Kanadě, Spojeném království či Jižní Koreji je toto číslo méně než poloviční. Alarmující je především skutečnost, že většině těchto tragédií lze předejít. Jedná se především o selhání systému, nedostatek porodnické péče v některých regionech, strukturální nerovnosti a také podcenění standardizace zdravotnických postupů. Amerika se tak ocitá v paradoxní pozici: disponuje špičkovou medicínou i technologiemi, a přesto v otázce bezpečného mateřství oproti jiným zemím zaostává.
Na vojenské přehlídce v Pekingu věnované 80. výročí konce druhé světové války zachytily neztlumené mikrofony soukromou debatu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin‑pingem. Místo diplomatických frázi totiž probrali poněkud neobvyklé téma: možnost dosáhnout nesmrtelnosti díky pokrokům v biotechnologiích, které umožňují neustálé transplantace orgánů, a prý dokonce prodloužení lidského života až na 150 let. Je fascinující, že nejmocnější lidé planety neplánují jen geopolitické aliance. To, co působí jako úryvek z dystopického románu, připomíná, jak chutná moc.
Japonské úřady zveřejnily působivé video vytvořené umělou inteligencí, které simuluje výbuch sopky Fudži a během několika hodin promění Tokio v město zakryté popelem. S cílem zvýšit připravenost obyvatel video ukazuje, jak by sopečný popel mohl ochromit dopravu, zásobování potravinami či energií a způsobit dlouhodobé zdravotní komplikace. I když experti i vládní úřady zdůrazňují, že žádné bezprostřední nebezpečí neexistuje, video slouží jako preventivní nástroj, který má motivovat obyvatele, aby byli připraveni na krizové situace. Zároveň ukazuje sílu vizuální komunikace v katastrofickém scénáři. Jak by na podobné „preventivní video“ asi reagovali Češi?
Estonský psycholog Andres Käosaar se věnuje výzkumu toho, co se stane s lidskou psychikou, když je dlouhodobě uzavřena v extrémních podmínkách, ať už jde o polární stanici v Antarktidě, mise NASA nebo budoucí lety do vesmíru. Na světě je jen hrstka odborníků, kteří se zaměřují na tuto tzv. „vesmírnou psychologii“. Käosaar nesbírá jen data z deníků účastníků polárních misí, kteří popisují měsíce izolace a emocionální napětí. Aby pochopil, co izolace skutečně dělá s lidskou psychikou, rozhodl se tyto podmínky testovat i na sobě. „Pokud se neshodnete na tom, co je přijatelné chování, stačí maličkost a vztahy se začnou hroutit,“ říká. Jeho cílem není jen akademický výzkum – chce zjistit, jaké strategie umožní lidem přežít v prostředí, kde není úniku, a tím připravit půdu pro budoucí vesmírné mise. Můžete být profesionálové, mít výcvik, ale když s někým strávíte osm měsíců bez možnosti odejít, začne se ozývat úplně jiná psychika,“ dodává Käosaar. Proto se účastní polárních expedic i extrémních experimentů – aby věděl, co se stane, když člověk a tým projdou dlouhodobou zkouškou. Jeho výzkum nekončí na ledových pláních. V prosinci se vydá s třemi společníky na veslici přes Atlantik – bez předchozích zkušeností s plavbou. Čtyřicet dní budou veslovat střídavě po dvou, čelit horku, vlhku a nekonečnému horizontu. „Je to pro mě osobní vesmírná mise,“ vysvětluje. Záměr je jasný: simulovat prostředí, kde není možnost úniku, a hledat, jak v něm udržet spolupráci a duševní rovnováhu. „Kdybych měl tu možnost, letěl bych do vesmíru hned zítra,“ říká.
V červenci Ústavního soud zamítl stížnost invalidního důchodce Petra Bartheldiho, který se domáhal uznání práva na eutanazii. Daniel Hovorka z advokátní kanceláře Paděra & Partneři tento nález blíže rozebírá: „ÚS sice potvrdil, že v českém právním řádu právo na eutanazii ani asistovanou sebevraždu neexistuje, zároveň však připomněl: pokud by zákonodárce někdy takovou možnost legitimizoval, nebylo by to v rozporu se základními právy zakotvenými v Listině základních práv a svobod,“ a shrnuje, že nález „předjímá do budoucna“ možnost, že česká legislativa může eutanazii umožnit bez zásadního odporu ústavního dozoru.
https://www.epravo.cz/top/clanky/eutanazie-pohledem-ustavniho-soudu-119982.html
