Na vojenské přehlídce v Pekingu věnované 80. výročí konce druhé světové války zachytily neztlumené mikrofony soukromou debatu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin‑pingem. Místo diplomatických frázi totiž probrali poněkud neobvyklé téma: možnost dosáhnout nesmrtelnosti díky pokrokům v biotechnologiích, které umožňují neustálé transplantace orgánů, a prý dokonce prodloužení lidského života až na 150 let. Je fascinující, že nejmocnější lidé planety neplánují jen geopolitické aliance. To, co působí jako úryvek z dystopického románu, připomíná, jak chutná moc.
Studie vědců z Univerzity v Amsterdamu ukazuje, že opravit sociální média tak, aby nepodporovala extremismus a konflikty, pravděpodobně není možné. Výzkumníci vytvořili s pomocí AI malou sociální síť s 500 virtuálními uživateli, kteří reprezentovali průřez americké populace. Testovali šest různých algoritmů, například chronologické řazení příspěvků, upřednostňování konstruktivních komentářů nebo skrývání počtu lajků a sdílení. Výsledky ukázaly, že žádný z těchto zásahů nedokázal odstranit problémy polarizace, nerovnoměrného rozdělení pozornosti a zkresleného vnímání politické reality. Uživatelé s extrémními politickými názory přitahovali více sledujících a sdílení. Některé zásahy, například chronologické řazení, dokonce zvýšily vliv extremistických hlasů. Podle autorů studie jsou tyto jevy důsledkem samotné architektury sociálních sítí, která stojí na emocionálním zapojení uživatelů a tímto způsobem přirozeně maximalizuje jejich pozornost.
V české legislativě se objevuje zásadní nerovnováha, která odhaluje limity toho, jak chápeme svobodu jednotlivce. Zatímco právo ženy ukončit těhotenství do dvanáctého týdne je uznáváno jako legitimní rozhodnutí o vlastním těle a garantováno zákonem, člověku, který nevyléčitelně trpí a žádá o důstojný odchod ze života, je tato možnost upírána. Rozhodování o počátku života je tedy vnímáno jako svobodná volba, ale v okamžiku jeho konce se tatáž svoboda náhle ztrácí. Argumenty proti eutanazii se často opírají o morálku či náboženské tradice, avšak ve výsledku popírají základní princip lidské důstojnosti. Diskuse o právu na důstojnou smrt tak není jen otázkou legislativy, ale i konzistence hodnot, které jako společnost vyznáváme.
Senátorka za hnutí ANO Věra Procházková představila návrh zákona, který by za přísně stanovených podmínek umožnil legalizaci eutanazie v České republice. Podle její představy by se tento akt týkal výhradně svéprávných dospělých osob s nevyléčitelným onemocněním, které opakovaně a vědomě vyjádří své přání ukončit život. Žádost by musela být notářsky ověřena a mohla by být kdykoli odvolána. Zákon by také kladl důraz na posouzení zdravotního stavu a respekt k lidské důstojnosti. Senátorka Věra Procházková doufá, že se návrh podaří znovu otevřít po sněmovních volbách. Téma zůstává politicky i společensky citlivé. Podporu návrhu vyjadřují také Piráti, kteří s Procházkovou spolupracovali již na předchozí verzi zákona z roku 2020. Naopak KDU-ČSL, SPD i Motoristé sobě se k možnosti legislativní úpravy staví odmítavě.
Téma eutanazie se v Česku začíná promítat i do předvolebních programů. Zatímco hnutí STAN ji výslovně podporuje, KDU-ČSL ji odmítá a její zastánce označuje za „koalici smrti“. Pro eutanazii se staví také Piráti, kteří už v roce 2020 předložili návrh zákona spolu s nynější senátorkou za ANO Věrou Procházkovou. Ta tento postoj zastává i nadále. Většina politických stran však zůstává v postoji nejednotná a opatrná. „Otázka by neměla být úplně politická, ale spíše otázkou uvažování o možnosti vlastního rozhodování o konci života,“ upozorňuje odborník na bioetiku Adam Doležal v článku pro Seznam Zprávy. Ačkoli je eutanazie v Česku nadále nelegální, řada lidí již dnes hledá cesty, jak ukončit život důstojně na vlastní žádost, ať už v zahraničí, nebo prostřednictvím informací dostupných online.
Podle aktuálního průzkumu CVVM by si zavedení trestu smrti přála více než polovina veřejnosti, konkrétně 52 % dotázaných. Proti se vyslovilo 45 % a 3 % si nejsou jisti. V porovnání s předchozím průzkumem z roku 2023 podíl zastánců vzrostl. Mezi nimi pak převažují argumenty o spravedlivém zadostiučinění pozůstalým v případech vražd nebo o tom, že bez trestu smrti těžcí zločinci jen zbytečně zabírají místo ve věznicích. Trest smrti je v Česku zrušen od roku 1990.
Zdeněk Bárta v článku na médium.cz ostře kritizuje europoslance Zdechovského za šíření lživých demagogií, když tvrdí, že zastánci eutanazie chtějí „zabíjet psychicky rozhozené děti“. Podle Bárty jde o čistě fiktivní výmysl. Neexistuje žádný zákon ani připravovaný návrh, který by eutanazii umožňoval čtrnáctiletým mladistvým trpícím psychickou krizí. Připomíná, že jedinou zmínkou o možnosti eutanazie u mladších pacientů byla hypotetická reflexe poslankyně Šebelové, která uvažovala o tom, že pokud by zavedení eutanazie u dospělých proběhlo, mohlo by se časem uvažovat i o mladších. Bárta rovněž upozorňuje, že eutanazie je v debatě vedena především jako možnost pro nevyléčitelně nemocné dospělé pacienty, či v krajních případech i smrtelně nemocné děti, nikoli mladé lidi s psychickými obtížemi.
V předvolebním programu Starostů a nezávislých je vepsán bod týkající se legalizace eutanazie. Stínová ministryně zdravotnictví Michaela Šebelová za STAN v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje detaily dobrovolného ukončení života. Tuto možnost nejdříve zavedla pro lidi, kteří v terminální fázi nemoci trpí tělesnou bolestí. „Zpočátku bych to povolila jen dospělým. Teprve až bychom si to vyzkoušeli v praxi a nabrali nějaké zkušenosti, začala bych uvažovat o mladších pacientech,“ říká Šebelová, a jako mezní věk zmínňuje 14 let, protože podle občanského zákoníku mohou děti od tohoto věku samy rozhodovat o zdravotní péči, například o očkování.
Nový průzkum Pew Research Center z května 2025 odhaluje, že víra v posmrtný život a duchovní přítomnost zvířat, hor, řek či stromů je globálně překvapivě běžná. Více než polovina dotázaných v 36 zemích věří, že existuje život po smrti, přičemž v zemích jako Indonésie (85 %) nebo Keňa (80 %) je souhlasně nakloněna většina populace. Nejde přitom o víru starších generací, mladší dospělí (18–34 let) jsou těmto otázkám stejně nebo někdy i více otevřeni než jejich rodiče. Překvapivě se ukazuje, že duchovní přesvědčení nejsou vázána na tradiční náboženskou identitu. Dokonce i lidé bez vyznání ve Skandinávii či Japonsku věří, že příroda a její tvorové mohou mít vlastní spirit nebo energii.
Britský parlament v pátek podpořil přelomový zákon, kterým by se umožnilo dospělým lidem s terminalním onemocněním legálně požádat o asistované ukončení života vůbec poprvé v Anglii a Walesu. Návrh, pojmenovaný „Terminally Ill Adults (End of Life) Bill“, prošel třemi klíčovými čteními a dál míří do Sněmovny lordů, kde je očekávána tvrdá diskuze. Rozšířená většina veřejnosti (okolo 75 %) projekt podporuje, přičemž systém klade důraz na dvojí lékařský souhlas, panel profesionálů a ochranu proti nátlaku nebo nesvéprávnosti. Zákon by mohl vstoupit v platnost kolem roku 2029, pokud projde všemi fázemi a získá královský souhlas.
