Advokátka Tereza Bártová v rozhovoru pro nadaci Dobrý anděl upozorňuje, že sepsání závěti i dříve vysloveného přání přináší především vnitřní klid. Člověk si díky nim může být jistý, že jeho přání i majetek budou v rozhodujících chvílích respektovány a že se předejde nedorozuměním mezi blízkými. Právě jasně formulovaná a včas připravená dokumentace podle ní pomáhá rodinám zvládat těžké situace s větší jistotou. Zároveň umožňuje, aby se pozůstalí mohli soustředit na podstatné věci. „Určitě je užitečné myslet na tyto věci i v době, kdy jsme zdraví. Právě tehdy máme možnost v klidu a s rozvahou promyslet, co je pro nás důležité, a sepsat to. Když už člověk onemocní nebo se dostane do krizové situace, bývá pozdě a rozhodování je mnohem složitější,“ zmiňuje v rozhovoru.
Když se řekne „střední věk“, většina z nás si představí, že život je teprve v půli cesty. Podle výzkumů vnímání ale realita vypadá jinak. Ve čtyřiceti letech máme za sebou už více než čtyři pětiny prožitého života a před sebou jen asi 18 %. Nejde přitom jen o biologii, ale o vnímání času, který nám zbývá. A tedy o energii, zdraví, schopnost objevovat nové věci a tvořit vztahy. Střední věk by neměl být bodem stagnace, ale okamžikem pro přehodnocení priorit. Jak chcete naložit se zbytkem svého času? Vždyť z hlediska vnímání je polovina našeho času na Zemi pryč, už když je nám 10 let! Vítejte v logaritmickém pekle stárnutí.
Japonské úřady zveřejnily působivé video vytvořené umělou inteligencí, které simuluje výbuch sopky Fudži a během několika hodin promění Tokio v město zakryté popelem. S cílem zvýšit připravenost obyvatel video ukazuje, jak by sopečný popel mohl ochromit dopravu, zásobování potravinami či energií a způsobit dlouhodobé zdravotní komplikace. I když experti i vládní úřady zdůrazňují, že žádné bezprostřední nebezpečí neexistuje, video slouží jako preventivní nástroj, který má motivovat obyvatele, aby byli připraveni na krizové situace. Zároveň ukazuje sílu vizuální komunikace v katastrofickém scénáři. Jak by na podobné „preventivní video“ asi reagovali Češi?
Video zachycuje výpověď účastnice výzkumné studie, kterou vedou odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) společně s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. Zkoumanou terapeuticku metodu komentuje vedoucí studie MUDr. Jiří Horáčkek, Ph.D., FCMA. Pacientka popisuje, jak jedinečný zážitek s psilocybinem pod vedením terapeutů dokázal zmírnit její úzkost a depresi, navodit hluboký vnitřní vhled a obnovit vnímání života i přes vážné onkologické onemocnění. Je to autentický vhled do toho, jak psychedelická zkušenost v bezpečném terapeutickém prostředí dokáže zásadně změnit kvalitu života i v nejtěžších chvílích. Psychedeliky asistovaná psychoterapie se stává čím dál důležitější součástí moderního výzkumu i klinické praxe. V České republice probíhají studie se psilocybinem a ketaminem, které zkoumají jejich účinek na pacienty trpící úzkostmi a depresemi v souvislosti s těžkým onemocněním. První výsledky ukazují dlouhodobé zlepšení psychického stavu, větší klid a schopnost znovu najít smysl i v obtížných podmínkách.
V momentě, kdy cítíte, že už nějaký čas balancujete na hraně, zkuste na chvíli popřemýšlet nad tím, kdo vám přijde na pohřeb, říká topmanažer a kouč Jaroslav Němec v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Kromě dalšího odkazuje k poznatkům, kdy blízkou smrt dokáže většina lidí přetavit v lepší vnímání života: „Existuje několik studií dokládajících, že lidé, kterým smrt bezprostředně hrozí, se ke své situaci staví překvapivě pozitivně. Výzkum z roku 2017 od Michaela I. Nortona z Harvardu ukázal, že lidé s terminální diagnózou nebo na smrt odsouzení psali o své situaci méně negativně než zdraví lidé, kteří si měli jen představit, že se v takové situaci ocitli. Španělská studie z roku 2013 zase doložila, že umírající pacienti často přehodnocují svůj život pozitivně, začínají si více vážit prostých věcí a soustředí se na přítomnost.“
Projekt Glaz Bridge, vedený kurátorkou Martinou Sikorovou, přináší nový pohled na pietní umění prostřednictvím kolekce Skleněná duše. Tato kolekce představuje tavené skleněné urny jako umělecké objekty, které nejen uchovávají popel zesnulých, ale slouží i jako estetické a emocionální připomínky v domácím prostředí. Díla vznikla ve spolupráci s předními českými umělci, jako jsou Zdeněk Lhotský, Martin Janecký, Vladimír 518, Alžběta Jungrová, Michal Škapa, Viktorie Beldová a mnoho dalších. Tito umělci přistupují k tématu pietních schránek z různých perspektiv, čímž vznikají unikátní artefakty, které propojují tradiční sklářské techniky s moderním designem a osobními příběhy.
Psycholog Martin Loučka, zakladatel Centra paliativní péče, v rozhovoru pro Flowee.cz přibližuje své zkušenosti s doprovázením lidí na konci života. Kromě jiného upozorňuje, že vědomí vlastní konečnosti nás může vést k hlubšímu prožívání přítomnosti a k přehodnocení životních priorit. „Často slýcháme, že blízkost smrti přináší hlubokou moudrost – ale já bych to možná trochu upřesnil. Z mé zkušenosti spíš platí, že blízkost smrti přináší příležitost k určitému vnitřnímu růstu. Ne každý ji využije a rozhodně to není snadné, ale ta možnost tu bezpochyby je.“
Co se děje v mozku těsně před smrtí? Nový výzkum vědců z univerzity v Liège v Belgii ukazuje, že bez ohledu na příčinu smrti mozek aktivuje stejný typ neuronální aktivity – intenzivní vlny spojené se stavem hlubokého vědomí. Zjištění navazuje na subjektivní výpovědi lidí, kteří přežili klinickou smrt. Ti často popisují mimotělní zážitky, silně zkreslené vnímání času, jako by se zpomalil nebo zcela zastavil, a také překvapivě příjemné emoce: klid, mír, pocit smíření. Možná ještě nevíme, co přesně mozek v těchto chvílích prožívá, ale víme, že smrt není jen náhlý konec.
Wayne, nevyléčitelně nemocný muž ze San Diega, se rozhodl pro asistovanou smrt, která je v Kalifornii legální od roku 2016. Pozval tým BBC, aby jeho poslední chvíle zdokumentoval. Nešlo mu jen o osobní rozloučení, ale také chtěl, aby lidé ve Velké Británii – kde asistovaná smrt zatím legální není – viděli, jak může vypadat důstojný a klidný odchod ze života. „Nemyslím si, že by umírání mělo být tabu. Smrt je přirozená,“ říká Wayne v reportáži BBC. Dále otevřeně popisuje, jak se vyrovnával s diagnózou amyotrofické laterální sklerózy (ALS), která postupně vede k úplné ztrátě svalové kontroly, jaké měl obavy a proč se postupně rozhodl pro asistovanou smrt. Zdůrazňuje, že důležité pro něj bylo to, že vůbec existuje možnost rozhodnout o svém odchodu a nenechat nemoc, aby určovala jeho poslední dny. Wayne také hovoří o podpoře své rodiny a přátel, kteří jeho rozhodnutí respektovali a stáli při něm. Ve Velké Británii se o legalizaci asistované smrti vedou dlouhodobé debaty. Přestože tři čtvrtiny veřejnosti jsou podle průzkumů pro, legální tato možnost zatím není. Situace se však pomalu mění. Celý příběh Wayna najdete na webu BBC.
Češi neradi mluví o smrti a ještě méně o tom, co se stane s jejich majetkem, až jednou odejdou. Výsledkem je chaos, rodinné hádky a zbytečné právní tahanice. Startup Eterny se rozhodl tenhle problém rozseknout a přináší moderní řešení – digitální platformu, která lidem pomáhá přehledně uspořádat finance, připravit závěť a mít všechno pod kontrolou, ještě než přijde poslední zvonění. Zakladatelé Eterny věří, že klid v duši začíná dobře vyřešeným koncem. Jejich služba propojuje notáře, právníky i finanční poradce do jednoho uživatelsky přívětivého rozhraní. Smrt není tabu. Je to realita, na kterou se dá připravit chytře. Více informací najdete v tomto článku:
