Ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Jana Bednářová se rozsáhlém rozhovoru podělila o svou osobní zkušenost s léčebnými účinky psilocybinu. Jak se dostat z tmy do světla v momentě, kdy člověk ztrácí veškerou naději a trpí depresivními až suicidálními stavy? Proč za hodně problematických momentů v našich životech může vytěsněné trauma? A jak se stane, že do svého života pouštíme lidi, kteří nám nepomáhají v uzdravení, ale často naše problémy, vadné vzorce a destruktivní představy posilují? ‚První mikrodávka mi alespoň umožnila vydechnout a říct si: „Možná nemusím umřít. Možná tu existuje naděje.“ Velké dávky pak rozbíjely staré vzorce a v rámci třetí se definitivně ukázala pravda a chybné ochranné mechanismy. A vznikl prostor řekněme postavit vše znovu a lépe.‘ Jana Bednářová se dnes aktivně věnuje osvětě, destigmatizaci psychedelik a shánění prostředků na klinické studie, které pomáhají tyto látky zařadit do standardní lékařské praxe.
Světoznámý psychoterapeut Dr. Gabor Maté uskutečnil v roce 2022 spolu se svým filmem Moudrost traumatu turné po Evropě, v jehož rámci pobyl dva dny v Praze. Na linku níže najdete záznam jeho dvouhodinového vystoupení s českými titulky. Doporučujeme každému alespoň prvních 10 minut. „Moje metoda? Já nedělám nic. Jsem jen dobré zrcadlo. Nechávám lidi, aby se dívali na sebe. Když to vydrží a neuhnou, obvykle si už sami odpoví na většinu otázek, které je trápí. Každý si umí nejlépe poradit sám, pokud k tomu dostane příležitost.“ Maté v mládí nechtěl být psychologem ani terapeutem. Po emigraci do Kanady začal jako rodinný lékař. Během své praxe si však začal opakovaně všímat mnoha konfliktních příběhů a problematických mezilidských vazeb, které nakonec spolehlivě vedly k různým nemocem. Brzo si uvědomil souvislost tělesných a duševních neduhů s traumatem, které široce definuje jako nezpracovanou bolestnou zkušenost vedoucí k oddělení od sebe sama a svého života. Trauma tedy výhradně nemusí připomínat horrový film ani nemusí pocházet jen ze špatného zacházení v dětství. Snadno vzniká i v nevinných situacích, kdy příliš potlačíte vlastní opravdové potřeby a dlouhodobě zapomenete na svůj zájem. Nejde o to, co se nám děje, ale o to, co se v nás děje. Uvnitř. Pokud se traumatu nevěnuje pozornost, začne dominovat, a jak Maté popisuje ve své knize V říši hladových duchů, výsledkem bývá rozpojená a zraněná osobnost, která má sklony svůj emoční nebo fyzický diskomfort kompenzovat skrze různé formy závislosti. Opakované krátkodobé úniky však nikdy nic nevyřeší, hladová prázdnota jenom roste. Naopak rozumná práce s traumatem vede k učení a transformaci. K návratu k autentickému prožívání a lepšímu pochopení toho, kdo jsem, co chci a kam jdu. Zdraví vnitřní i vnější nakonec vždy silně souvisí se vztahy. Tedy s kvalitou spojení (1) sám se sebou, (2) s prostředím kolem a (3) s jinými lidmi, které máme ve svém životě.
Nový průzkum agentury Ipsos upozorňuje na dramatický nárůst stresové zátěže v Česku. Dvě třetiny lidí podle něj uvádějí, že stres jim brání zvládat běžné denní úkony. Necelá čtvrtina respondentů přiznala, že stres je zasáhl natolik, že několik dní nemohli chodit do práce nebo školy. Za alarmující výsledek průzkumu hovoří i fakt, že největší podíl absencí kvůli stresu hlásí mladí lidé z Generace Z, kteří často čelí tlaku ve škole, práci a vztazích. Ženy pak v průzkumu uvádějí vyšší subjektivní míru nevýkonnosti, únavy a negativních dopadů psychické zátěže. Ipsos rovněž konstatuje, že veřejnost vnímá, že zdravotnický systém v ČR zatím přikládá větší pozornost tělesnému zdraví než duševní pohodě – a to i přesto, že většina Čechů (82 %) považuje duševní zdraví za stejně důležité jako to fyzické.
Od 1. září povede Národní ústav duševního zdraví nový ředitel – profesor Jiří Horáček. Ve funkci střídá Petra Winklera, který na post rezignoval. Prof. Horáček patří k nejvýraznějším osobnostem české psychiatrie. V NÚDZ vede Centrum pokročilých studií mozku a vědomí, stojí také v čele Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie na 3. LF UK. Na evropské úrovni se podílel na formulování priorit EU v oblasti duševního zdraví a dlouhodobě se věnuje evaluaci preventivních programů. Jeho výzkum míří k samotným hranicím lidské psychiky – od neurobiologie schizofrenie a deprese, přes mechanismy účinku antipsychotik až po terapeutický potenciál psychedelik. Prof. Horáček je autorem či spoluautorem více než 200 vědeckých studií i několika monografií. Byl také hostem v našem podcastu Smrtelník, kde mluvil o vědomí, realitě i strachu ze smrti.
Druhý ročník mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ se uskutečnil 9. června 2025 na Pražském hradě. Akci, kterou společně pořádaly Nadační fond PSYRES, PsychedelicsEUROPE a Progresivní analytické centrum, dominovalo téma odolnosti evropské populace vůči krizím, jako jsou války či pandemie. Výzkumy ukazují, že až 46 % obyvatel EU v posledním roce čelilo psychickým obtížím – i proto konference navázala na ambici České republiky spoluvytvářet evropskou strategii péče o duševní zdraví a přinášet do ní inovativní přístupy. Odborný program nabídl širokou škálu témat, od legislativních změn v oblasti psychedelik, přes výzkum posttraumatické stresové poruchy u veteránů, až po ekonomickou efektivitu moderní psychiatrie. Mezi řečníky vystoupili zástupci NATO, Evropského parlamentu, Ministerstva zdravotnictví i mezinárodní experti jako Rick Doblin (MAPS). Konference potvrdila rostoucí reputaci Česka jako aktivního hráče, který propojuje vědecký výzkum, klinickou praxi i politickou diskusi v oblasti duševního zdraví na evropské úrovni.
Kanada patří mezi průkopníky v oblasti asistovaného umírání. Program MAiD (Medical Assistance in Dying) se stal symbolem respektu k autonomii člověka. Od svého zavedení v roce 2016 pomohl tisícům nevyléčitelně nemocných ukončit život důstojně a bez bolesti. Díky transparentnímu procesu, etickým komorám a rostoucí veřejné debatě se Kanada snaží najít rovnováhu mezi svobodou jednotlivce a ochranou zranitelných skupin. I citlivé případy, které se objevují v médiích, ukazují, jak důležitá je nejen možnost volby, ale i diskuse o jejím kontextu. Záměrem rozšířit MAiD i na pacienty s duševním onemocněním do roku 2027 Kanada otevírá jednu z nejodvážnějších konverzací současnosti o tom, co znamená utrpení, kde začíná soucit a jak definujeme důstojnost v moderní společnosti.
Příběh čtrnáctiletého Sewella Setzera z Floridy, který se zamiloval do chatbota a následně spáchal sebevraždu, je tragickým varováním před nebezpečím, které může představovat hluboké citové připoutání k umělé inteligenci. Sewellova matka nyní žaluje technologického giganta, jehož platforma hostila chatbota, s nímž její syn navázal intenzivní vztah. Tato událost zdůrazňuje potřebu důkladného dohledu nad interakcemi mezi mladistvými a AI, a také nutnost otevřeného dialogu o emocionálních rizicích spojených s technologiemi. Je nezbytné, aby mladí lidé chápali, že AI nemá lidské emoce a vztahy s ní nemohou nahradit skutečné mezilidské interakce. Rodiče, pedagogové a vývojáři technologií by měli spolupracovat na vytváření bezpečného prostředí, které podporuje zdravý vývoj a chrání před potenciálními psychickými hrozbami spojenými s digitálním světem.
Daniel Kahneman, izraelsko-americký psycholog a nositel Nobelovy ceny za ekonomii, zemřel 27. března 2024 ve věku 90 let asistovaným sebeusmrcením ve Švýcarsku. Tato informace byla zveřejněna až v březnu 2025. Ve svém posledním e-mailu uvedl, že věří, že „mizerie a ponižování posledních let života jsou zbytečné“ a že se rozhodl jednat podle této víry. Navzdory tomu si stále užíval života, čelil zhoršujícímu se zdraví, včetně selhávání ledvin a častějších mentálních výpadků. Jeho rozhodnutí bylo ovlivněno i osobní zkušeností s demencí, kterou trpěla jeho manželka Anne Treismanová. Kahnemanovo rozhodnutí vyvolalo diskuzi o důstojnosti a autonomii na konci života. Jeho kolegové a přátelé, včetně behaviorálního ekonoma Richarda Thalera, ho označili za „giganta v oboru“ a zdůraznili jeho přínos k pochopení lidského rozhodování.
Doktor na tripu je dokumentární film o cestě vědců z Národního ústavu duševního zdraví mezi amazonskou komunitu Huni Kui, kde se rozhodli zkoumat účinky ayahuascy na mozek, a o nových přístupech v léčbě duševních onemocnění, která během života zažije v nějaké formě každý čtvrtý člověk. Dokument sleduje mezinárodní tým pod vedením MUDr. Tomáše Páleníčka a popisuje konkrétní úspěchy využití psychedelických látek při léčbě deprese. Uslyšíte i příběhy pacientů, kteří se rozhodli podstoupit tuto inovativní terapii. Režisérem je David Čálek, známý svými dokumenty jako Nebe peklo či Cesta vzhůru, a vznik díla mj. podpořila Nadace Neuron a Nadační fond pro výzkum psychedelik. Premiéra je 11. 4. v kině Vzlet v Praze. A protože je vyprodáno, zde jsou další projekce s debatami:
13. 4. – Praha, Vzlet 15. 4. – Ostrava, Cinestar 13. 5. – Hradec Králové, Bio Central 21. 5. – Brno, Kino Art
Přestože byla fyzicky zcela zdravá, po psychické stránce na tom byla mnohem hůř. Trpěla silnými depresemi a hraniční poruchou osobnosti. Mezi její další diagnózy patřil též autismus. Pro dobrovolnou smrt se rozhodla poté, co jí lékaři dlouhodobě nedokázali pomoci. „Zoraya zemřela dnes ve 13:25. Nebo jak tomu říkala ona: šla spát,“ napsal její přítel na platformu X 22. května 2024.
