​Příběh čtrnáctiletého Sewella Setzera z Floridy, který se zamiloval do chatbota a následně spáchal sebevraždu, je tragickým varováním před nebezpečím, které může představovat hluboké citové připoutání k umělé inteligenci. Sewellova matka nyní žaluje technologického giganta, jehož platforma hostila chatbota, s nímž její syn navázal intenzivní vztah. Tato událost zdůrazňuje potřebu důkladného dohledu nad interakcemi mezi mladistvými a AI, a také nutnost otevřeného dialogu o emocionálních rizicích spojených s technologiemi.​ Je nezbytné, aby mladí lidé chápali, že AI nemá lidské emoce a vztahy s ní nemohou nahradit skutečné mezilidské interakce. Rodiče, pedagogové a vývojáři technologií by měli spolupracovat na vytváření bezpečného prostředí, které podporuje zdravý vývoj a chrání před potenciálními psychickými hrozbami spojenými s digitálním světem.

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/smrtici-laska-k-chatbotovi-dil-i-teenager-se-zamiloval-do-umele-inteligence-pak_2504180600_ako#transkripce

Daniel Kahneman, izraelsko-americký psycholog a nositel Nobelovy ceny za ekonomii, zemřel 27. března 2024 ve věku 90 let asistovaným sebeusmrcením ve Švýcarsku. Tato informace byla zveřejněna až v březnu 2025. Ve svém posledním e-mailu uvedl, že věří, že „miserie a ponižování posledních let života jsou zbytečné“ a že se rozhodl jednat podle této víry. Navzdory tomu si stále užíval života, čelil zhoršujícímu se zdraví, včetně selhávání ledvin a častějších mentálních výpadků. Jeho rozhodnutí bylo ovlivněno i osobní zkušeností s demencí, kterou trpěla jeho manželka Anne Treisman.​ Kahnemanovo rozhodnutí vyvolalo diskusi o důstojnosti a autonomii na konci života. Jeho kolegové a přátelé, včetně behaviorálního ekonoma Richarda Thalera, ho označili za „giganta v oboru“ a zdůraznili jeho přínos k pochopení lidského rozhodování.

https://www.nytimes.com/2025/04/14/opinion/daniel-kahneman-death-suicide.html?unlocked_article_code=1._04.Undh.iVVOdR54iERe&smid=nytcore-ios-share&referringSource=articleShare

Doktor na tripu je dokumentární film o cestě vědců z Národního ústavu duševního zdraví mezi amazonskou komunitu Huni Kui, kde se rozhodli zkoumat účinky ayahuascy na mozek, a o nových přístupech v léčbě duševních onemocnění, která během života zažije v nějaké formě každý čtvrtý člověk. Dokument sleduje mezinárodní tým pod vedením MUDr. Tomáše Páleníčka a popisuje konkrétní úspěchy využití psychedelických látek při léčbě deprese. Uslyšíte i příběhy pacientů, kteří se rozhodli podstoupit tuto inovativní terapii. Režisérem je David Čálek, známý svými dokumenty jako Nebe peklo či Cesta vzhůru, a vznik díla mj. podpořila Nadace Neuron a  Nadační fond pro výzkum psychedelik. Premiéra je 11.4. v kině Vzlet v Praze. A protože je vyprodáno, zde jsou další projekce s debatami:

13. 4. – Praha, Vzlet
15. 4. – Ostrava, Cinestar
13. 5. – Hradec Králové, Bio Central
21. 5. – Brno, Kino Art

Přestože byla fyzicky zcela zdravá, po psychické stránce na tom byla mnohem hůř. Trpěla silnými depresemi a hraniční poruchou osobnosti. Mezi její další diagnózy patřil též autismus. Pro dobrovolnou smrt se rozhodla poté, co jí lékaři dlouhodobě nedokázali pomoci. „Zoraya zemřela dnes ve 13:25. Nebo jak tomu říkala ona: šla spát,“ napsal její přítel na platformu X 22. května 2024.

To top