Psychedelické látky pomáhají zmírnit existenciální úzkost při umírání. Ale dokážou i přiblížit prožitek smrti, a tak nás zbavit strachu z vlastní konečnosti.
Vědci z Baylorovy lékařské fakulty v Houstonu a Emoryho univerzity zjistili, že psilocybin, psychoaktivní látka obsažená v lysohlávkách, by nemusel být jen prostředkem pro hlubší sebepoznání či úlevu od deprese, ale potenciálně i cestou k oddálení procesů stárnutí. Výzkum je zatím v počátcích, ale hypotéza, že by malá dávka houbiček mohla jednou patřit do balíčku dlouhověkosti zní povzbudivě. „Výzkumníci otestovali psilocybin nejprve v laboratoři na lidských plicních buňkách. Skrz výsledky odhalili, že látkou ošetřené buňky měly až o 57 procent delší životnost než běžné buňky. Déle se udržovaly zdravé a stárly pomaleji,“ popisuje pozadí studie Deník.cz.
Global Wellness Institute identifikoval pět klíčových trendů, které zásadně mění náš pohled na konec života. Prvním z nich je Medical Aid in Dying (MAID), tedy lékařsky asistované umírání, které se rychle rozšiřuje ve Spojených státech, vyvolává debaty ve Velké Británii a posouvá právní hranice také v Latinské Americe. Druhým výrazným fenoménem je vzestup end-of-life doul, nemedicínských průvodkyň, které stojí po boku umírajících a poskytují jim i jejich rodinám citlivou emocionální podporu. Ta se ukazuje jako cenný doplněk k formální péči lékařů a domácích pečovatelů. Třetí trend představuje psychedelická péče na konci života, která využívá psilocybin, ketamin či MDMA k léčbě úzkosti a existenciálního strachu, přičemž klinické studie uvádějí až 80% úlevu od těchto obtíží. Stále větší prostor získávají také rituály truchlení a retreaty, jež propojují kulturní moudrost s terapeutickou komunitní podporou. Pátým trendem jsou komunitní deathcare programy, které navrhují, aby péče o umírající probíhala více lokálně s důrazem na důstojnost, sdílení a návrat tradičních přístupů do našeho moderního života.
Druhý ročník mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ se uskutečnil 9. června 2025 na Pražském hradě. Akci, kterou společně pořádaly Nadační fond PSYRES, PsychedelicsEUROPE a Progresivní analytické centrum, dominovalo téma odolnosti evropské populace vůči krizím, jako jsou války či pandemie. Výzkumy ukazují, že až 46 % obyvatel EU v posledním roce čelilo psychickým obtížím – i proto konference navázala na ambici České republiky spoluvytvářet evropskou strategii péče o duševní zdraví a přinášet do ní inovativní přístupy. Odborný program nabídl širokou škálu témat, od legislativních změn v oblasti psychedelik, přes výzkum posttraumatické stresové poruchy u veteránů, až po ekonomickou efektivitu moderní psychiatrie. Mezi řečníky vystoupili zástupci NATO, Evropského parlamentu, Ministerstva zdravotnictví i mezinárodní experti jako Rick Doblin (MAPS). Konference potvrdila rostoucí reputaci Česka jako aktivního hráče, který propojuje vědecký výzkum, klinickou praxi i politickou diskusi v oblasti duševního zdraví na evropské úrovni.
Česká poslanecká sněmovna tento týden učinila zásadní krok směrem k modernizaci psychiatrické péče – schválila možnost terapeutického využití psilocybinu pod lékařským dohledem. Tato látka, obsažená v některých druzích hub, je známá svými psychedelickými účinky, ale nově bude moci pomáhat pacientům trpícím těžkými depresemi, posttraumatickou stresovou poruchou nebo závislostmi. Dosud byl psilocybin legálně dostupný jen v rámci výzkumných studií, nově jej budou moci předepisovat psychiatři v certifikovaných zdravotnických zařízeních. Podle průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres by s dostupností psychedelik v léčbě, pokud by ji doporučil a podával lékař se souhlasem pacienta, souhlasilo 68 % Čechů. Tato změna přináší naději pro více než 700 tisíc pacientů s depresemi a úzkostmi v České republice, jejichž počet podle dat Svazu zdravotních pojišťoven kontinuálně narůstá.
Z aktuálního průzkumu agentury Simply5 pro nadační fond Psyres vyplývá, že až dvě třetiny Čechů by souhlasily s legalizací psychedeliky asistované terapie, pokud by probíhala pod lékařským dohledem. Češi jsou tak mnohem otevřenější inovacím, než by se mohlo zdát. Důvěřují odbornosti, chtějí bezpečí a zajímá je nová šetrná léčba tam, kde konvenční postupy selhávají. Zároveň ale průzkum odhaluje obrovské informační vakuum. Většina populace psychedelika nikdy nevyzkoušela a více než polovina lidí neví, kam je zařadit. Právě proto Psyres — nadační fond pro psychedelický výzkum usiluje také o osvětu a důvěryhodné informování veřejnosti. Potenciál psychedelické terapie ve zdravotnictví je obrovský a cesta k němu vede přes fakta, výzkum a trpělivé vzdělávání.
„Dva ze tří Čechů souhlasí s dostupností psychedelik v léčbě a terapii, protože tyto látky umí zmírnit utrpení u pacientů, kde už nic jiného nezabírá. Obdobný počet Čechů podporuje uzákonění eutanazie. Neexistují snad žádná jiná témata, která mají tak zásadní podporu ve společnosti a která zároveň zákonodárci dlouhé roky zcela ignorují,“ říká Václav Dejčmar, předseda správní rady Psyres.
Doktor na tripu je dokumentární film o cestě vědců z Národního ústavu duševního zdraví mezi amazonskou komunitu Huni Kui, kde se rozhodli zkoumat účinky ayahuascy na mozek, a o nových přístupech v léčbě duševních onemocnění, která během života zažije v nějaké formě každý čtvrtý člověk. Dokument sleduje mezinárodní tým pod vedením MUDr. Tomáše Páleníčka a popisuje konkrétní úspěchy využití psychedelických látek při léčbě deprese. Uslyšíte i příběhy pacientů, kteří se rozhodli podstoupit tuto inovativní terapii. Režisérem je David Čálek, známý svými dokumenty jako Nebe peklo či Cesta vzhůru, a vznik díla mj. podpořila Nadace Neuron a Nadační fond pro výzkum psychedelik. Premiéra je 11. 4. v kině Vzlet v Praze. A protože je vyprodáno, zde jsou další projekce s debatami:
13. 4. – Praha, Vzlet 15. 4. – Ostrava, Cinestar 13. 5. – Hradec Králové, Bio Central 21. 5. – Brno, Kino Art
Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres se věnuje nejen osvětě a destigmatizaci psychedelik v české společnosti, ale také přípravě odborných studií. „Velký potenciál si slibujeme v léčbě poruch příjmu potravy, úzkostí, obsedantně-kompulzivních poruch nebo ADHD, v budoucnu možná i Alzheimera. Klinické studie navíc ukazují, že psychedelika mohou pomáhat i při léčbě závislosti na alkoholu, nikotinu a opioidech,“ říká o pozitivních dopadech psychedelik Jana Bednářová, ředitelka Psyres. Jak si v současnosti výzkum stojí a kdy by mohly být psychoterapie s látkami jako psilocybin nebo MDMA běžně dostupné v Česku? Více v rozhovoru:
Nedávné studie naznačují, že psychedelika jako LSD, psilocybin a MDMA mohou pomoci zmírnit úzkost, depresi a existenciální tíseň u pacientů s terminálním onemocněním. Například výzkum z roku 2016 na Johns Hopkins University ukázal, že 80 % onkologických pacientů po podání jedné silné dávky psilocybinu zaznamenalo výrazné zlepšení psychického stavu. V České republice tým Jiřího Horáčka z Národního ústavu duševního zdraví porovnává účinky psychedelických látek a jejich potenciál při léčbě deprese a úzkosti u onkologických pacientů. Tyto látky, podávané v kontrolovaném terapeutickém prostředí, mohou být cenným nástrojem v paliativní péči. Mohli by pacientům nabídnout úlevu od psychického utrpení a zlepšení kvality jejich závěrečných dní.
V listopadu proběhne online konference věnovaná tematice Psilocybinu, který je již v oblasti západního pobřeží amerických států legální. Dostupné výsledky ukazují na to, že psilocybin (ale i další psychedelika) může hrát významnou roli ve změně postojů ke smrti ve smyslu zmírnění strachu, úzkosti a posílení přijetí smrti. Zřejmé je také zmírnění psychických obtíží souvisejících s nevyléčitelným onemocněním, zejména deprese a úzkosti. Psychedelické látky by tak mohly nabídnout jedinečnou pomoc k důstojnému odchodu, kdyby byly zlegalizovány alespoň pro lékařské účely i u nás.