Psychedelické látky pomáhají zmírnit existenciální úzkost při umírání. Ale dokážou i přiblížit prožitek smrti, a tak nás zbavit strachu z vlastní konečnosti.
Zdarma shlédnutelný nový dokument Unraveling the Dream nabízí inovativní pohled na změny stavů vědomí a jejich význam pro pochopení povahy lidské mysli. Vedle psychedelických látek jako LSD, psilocybin či DMT se věnuje také meskalinu, který sehrál v padesátých letech 20. století klíčovou roli v kulturním i filozofickém uchopení těchto zkušeností. Skrze slavného spisovatele Aldouse Huxleyho a jeho knihu The Doors of Perception se stal meskalin jedním z prvních mostů mezi subjektivním prožitkem a intelektuální reflexí lidského vědomí. Dokument zároveň připomíná objev LSD chemikem Albertem Hofmannem i vliv Timothy Learyho, který zásadně přispěl k jeho společenskému rozšíření v USA.
Druhou rovinu filmu, který koprodukoval filosof, neurolog a nekorunovaný král intelektuálnícch podcastů Sam Harris, tvoří současný výzkum, reprezentovaný především Rolandem Griffithsem, jemuž je snímek věnován. Jeho práce dokazuje, že psychedelické látky mohou za specifických podmínek vést k zásadním kvalitativním posunům v prožívání identity, smyslu bytí i vztahu ke konečnosti. Nejde jen o samotný prožitek, respektive „trip“. Ale o jeho následky, a také o to, zda člověk dokáže něco z radikální změny perspektivy přenést zpět do běžného života, do svých vztahů, svého rozhodování i vnímání své existence.
Intenzivní rozhovor s Ondřejem Bahníkem se věnuje tématům, která se pohybují na pomezí psychologie, spirituality a existenciální zkušenosti. Vedle úvah o vědomí, štěstí a šamanismu se dotýká také smrti, krizových stavů a proměn, jimiž člověk prochází ve chvílích, kdy přestávají stačit běžné rámce porozumění. Ondřej Bahník se osobnímu rozvoji věnuje více než dvacet let. Jeho cesta vedla od bioenergetických technik a tradičního bylinářství k šamanismu, později také k práci s integrací rozšířených stavů vědomí. Vzdělával se v několika tradičních léčitelských technikách u šamanů ze Sibiře, Kolumbie, Peru a Mexika. Absolvoval Grof Transpersonal Training a jako certifikovaný facilitátor dnes využívá svých zkušeností ve skupinové i v individuální praxi s lidmi. Součástí jeho současného působení je i seminární a poradenská činnost spojená s psychospirituální krizí a s prostředím psychedeliky asistované psychoterapie.
Působí jako průvodce v kolumbijské oblasti Putumayo, která leží mezi amazonským pralesem a Andami. Dlouhodobě zde navštěvuje původní komunity Inga, Kamentsá Biya a Kofán. Společně s přáteli stojí za spolkem Asaya, který se věnuje pořádání přednášek, konferencí a také tvorbě dokumentárních filmů a knih. V současnosti se podílí na společné iniciativě 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, PSYON – Psychedelická klinika a Společnost Podané ruce o.p.s. s názvem “Psychedelická zkušenost a její integrace v pomáhajících profesích”. Projekt má za cíl vyvíjet a v praxi ověřovat nový model psychedelické pomoci pro lidi ve zhoršené sociální situaci, kteří trpí duševní nemocí nebo závislostí na návykových látkách. V neposlední řadě je Ondřej lesník, lesní pedagog a otec tří dětí.
Článek věnující se využití psychedelik v péči o lidi na sklonku života popisuje projekt, který zkoumá, jak mohou psychedelika pomoci pacientům i pečujícím vyrovnat se se smrtelností, strachem ze smrti a existenciální úzkostí. Iniciativa z Kalifornie propojuje paliativní péči, komunitní přístup a práci se změněnými stavy vědomí (zejména s využitím ketaminu), a klade důraz na rozhovory s lidmi, kteří čelí vlastnímu umírání. V rozhovorech se reflektují neuzavřené vztahy, smysl života, odkaz, který po sobě zanechají, i své představy o tom, co přichází po smrti. Článek zdůrazňuje, že důležitou součástí projektu není jen samotná terapeutická práce, ale právě sdílení příběhů a vytváření prostoru pro otevřenou společenskou debatu o smrti a umírání.
Od 1.1. 2026 je v České Republice legální asistovaná psychedelická terapie s psilocybinem. O tom, jak bude prakticky vypadat, pohovořil šéf NUDZ prof. Jiří Horáček.
Od včerejška je v ČR legální používat psilocybin k asistované psychedelické terapii. Výsledek systematické mravenčí práce, kterou podnikal Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres několik dlouhých let. Úzkostní a depresivní pacienti, kterých je dnes bohužel mnoho a každý pátý nereaguje na konvenční léčbu, tak získávají novou naději, jak svou situaci plnou utrpení a diskomfortu řešit. Česko se tím řadí mezi 6 zemí, kde je inovativní léčba psychedeliky legální.
Ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Jana Bednářová se rozsáhlém rozhovoru podělila o svou osobní zkušenost s léčebnými účinky psilocybinu. Jak se dostat z tmy do světla v momentě, kdy člověk ztrácí veškerou naději a trpí depresivními až suicidálními stavy? Proč za hodně problematických momentů v našich životech může vytěsněné trauma? A jak se stane, že do svého života pouštíme lidi, kteří nám nepomáhají v uzdravení, ale často naše problémy, vadné vzorce a destruktivní představy posilují? ‚První mikrodávka mi alespoň umožnila vydechnout a říct si: „Možná nemusím umřít. Možná tu existuje naděje.“ Velké dávky pak rozbíjely staré vzorce a v rámci třetí se definitivně ukázala pravda a chybné ochranné mechanismy. A vznikl prostor řekněme postavit vše znovu a lépe.‘ Jana Bednářová se dnes aktivně věnuje osvětě, destigmatizaci psychedelik a shánění prostředků na klinické studie, které pomáhají tyto látky zařadit do standardní lékařské praxe.
Od 1. září povede Národní ústav duševního zdraví nový ředitel – profesor Jiří Horáček. Ve funkci střídá Petra Winklera, který na post rezignoval. Prof. Horáček patří k nejvýraznějším osobnostem české psychiatrie. V NÚDZ vede Centrum pokročilých studií mozku a vědomí, stojí také v čele Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie na 3. LF UK. Na evropské úrovni se podílel na formulování priorit EU v oblasti duševního zdraví a dlouhodobě se věnuje evaluaci preventivních programů. Jeho výzkum míří k samotným hranicím lidské psychiky – od neurobiologie schizofrenie a deprese, přes mechanismy účinku antipsychotik až po terapeutický potenciál psychedelik. Prof. Horáček je autorem či spoluautorem více než 200 vědeckých studií i několika monografií. Byl také hostem v našem podcastu Smrtelník, kde mluvil o vědomí, realitě i strachu ze smrti.
Video zachycuje výpověď účastnice výzkumné studie, kterou vedou odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) společně s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. Zkoumanou terapeuticku metodu komentuje vedoucí studie MUDr. Jiří Horáčkek, Ph.D., FCMA. Pacientka popisuje, jak jedinečný zážitek s psilocybinem pod vedením terapeutů dokázal zmírnit její úzkost a depresi, navodit hluboký vnitřní vhled a obnovit vnímání života i přes vážné onkologické onemocnění. Je to autentický vhled do toho, jak psychedelická zkušenost v bezpečném terapeutickém prostředí dokáže zásadně změnit kvalitu života i v nejtěžších chvílích. Psychedeliky asistovaná psychoterapie se stává čím dál důležitější součástí moderního výzkumu i klinické praxe. V České republice probíhají studie se psilocybinem a ketaminem, které zkoumají jejich účinek na pacienty trpící úzkostmi a depresemi v souvislosti s těžkým onemocněním. První výsledky ukazují dlouhodobé zlepšení psychického stavu, větší klid a schopnost znovu najít smysl i v obtížných podmínkách.
Vědci z Baylorovy lékařské fakulty v Houstonu a Emoryho univerzity zjistili, že psilocybin, psychoaktivní látka obsažená v lysohlávkách, by nemusel být jen prostředkem pro hlubší sebepoznání či úlevu od deprese, ale potenciálně i cestou k oddálení procesů stárnutí. Výzkum je zatím v počátcích, ale hypotéza, že by malá dávka houbiček mohla jednou patřit do balíčku dlouhověkosti zní povzbudivě. „Výzkumníci otestovali psilocybin nejprve v laboratoři na lidských plicních buňkách. Skrz výsledky odhalili, že látkou ošetřené buňky měly až o 57 procent delší životnost než běžné buňky. Déle se udržovaly zdravé a stárly pomaleji,“ popisuje pozadí studie Deník.cz.
Global Wellness Institute identifikoval pět klíčových trendů, které zásadně mění náš pohled na konec života. Prvním z nich je Medical Aid in Dying (MAID), tedy lékařsky asistované umírání, které se rychle rozšiřuje ve Spojených státech, vyvolává debaty ve Velké Británii a posouvá právní hranice také v Latinské Americe. Druhým výrazným fenoménem je vzestup end-of-life doul, nemedicínských průvodkyň, které stojí po boku umírajících a poskytují jim i jejich rodinám citlivou emocionální podporu. Ta se ukazuje jako cenný doplněk k formální péči lékařů a domácích pečovatelů. Třetí trend představuje psychedelická péče na konci života, která využívá psilocybin, ketamin či MDMA k léčbě úzkosti a existenciálního strachu, přičemž klinické studie uvádějí až 80% úlevu od těchto obtíží. Stále větší prostor získávají také rituály truchlení a retreaty, jež propojují kulturní moudrost s terapeutickou komunitní podporou. Pátým trendem jsou komunitní deathcare programy, které navrhují, aby péče o umírající probíhala více lokálně s důrazem na důstojnost, sdílení a návrat tradičních přístupů do našeho moderního života.
