František Zámola z Healthy Longevity Clinic v Praze v rozhovoru s Petrem Márou zdůrazňuje, že zdraví se udržuje předvídavostí, ne reakcí. Prevence, počínaje od genetických testy přes epigenetické analýzy až po životní styl, je podle něj cesta, jak si neprodražit stáří. V rozhovoru zároveň doporučuje, aby medicína místo řešení následků raději eliminovala příčiny stárnutí. Podívejte se na celý rozhovor.
Longevity
Co ví dnešní věda o dlouhověkosti? Dokáže zastavit stárnutí a oddálit přirozenou smrt?
Na vojenské přehlídce v Pekingu věnované 80. výročí konce druhé světové války zachytily neztlumené mikrofony soukromou debatu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin‑pingem. Místo diplomatických frázi totiž probrali poněkud neobvyklé téma: možnost dosáhnout nesmrtelnosti díky pokrokům v biotechnologiích, které umožňují neustálé transplantace orgánů, a prý dokonce prodloužení lidského života až na 150 let. Je fascinující, že nejmocnější lidé planety neplánují jen geopolitické aliance. To, co působí jako úryvek z dystopického románu, připomíná, jak chutná moc.
Nemáte čas chodit do posilovny? Podle nové studie publikované v American Journal of Preventive Medicine může už 15 minut svižné chůze denně přinést stejné zdravotní benefity jako doporučovaných 150 minut středně intenzivního pohybu týdně. Výzkum vedený epidemiologem Wei Zhengem sledoval téměř 85 tisíc lidí, kteří byli osloveni v letech 2002 až 2009. Účastníci tehdy vyplnili podrobný dotazník o svých pohybových zvyklostech, průměrném čase stráveném cvičením, rychlosti chůze i zdravotním stavu. O 16 let později vyplnili nový dotazník a následná analýza (zahájená v roce 2023) ukázala, že ti, kteří denně chodili svižně alespoň čtvrt hodiny, měli o 20 % nižší riziko předčasného úmrtí. Naproti tomu lidé, kteří sice chodili pomalu i více než tři hodiny denně, dosáhli jen čtyřprocentního snížení rizika. Podle kardiologa Andrewa Freemana má rychlá chůze tak výrazný vliv na krevní tlak, že pravidelný pohyb dokáže snížit riziko srdeční příhody na polovinu. „Čím rychleji chodíte, tím lepší jsou výsledky,“ shrnuje. Více na CNN:
https://edition.cnn.com/2025/08/11/health/walking-fast-benefits-study-wellness
Mezinárodní výzkum publikovaný v červenci 2025 přináší nové poznatky o tom, jak buňky lidí starších sta let odolávají stárnutí a nemocem. Vědci analyzovali indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC) od tzv. „zdravě stárnoucích“ jedinců – brazilských centenariánů, kteří přežili infekci COVID‑19 bez závažnějších komplikací. Jejich buňky vykazovaly mimořádnou stabilitu, nižší zánětlivou aktivitu a vyšší schopnost opravovat poškození DNA, což naznačuje, že právě v těchto procesech se může skrývat klíč k výjimečné odolnosti vůči věkem podmíněným chorobám. Tyto poznatky by v budoucnu mohly přispět k vývoji cílených strategií, které podpoří zdravé a aktivní stárnutí v celé populaci.
Dalajlama prohlásil během oslav svých 90. narozenin (popřát mu přijel poblahopřát i český prezident Petr Pavel), že doufá, že bude žít ještě dalších 30–40 let, tedy až do věku 130 let. Cítí se podle svých slov požehnán Avalokitéšvarou – bódhisattvou soucitu – a je odhodlaný dál sloužit lidem Tibetu. Z exilu v Indii, kde žije od roku 1959 po útěku před čínskou okupací, vzkazuje, že i navzdory životním zklamáním má stále sílu a vůli pokračovat. Dalajlama zároveň potvrdil, že po jeho smrti bude tradice reinkarnací pokračovat. Výlučné právo volby jeho nástupce má podle něj jeho vlastní nadace Gaden Phodrang Trust, nikoli čínská vláda, která se tuto roli snaží získat. Pro duchovního vůdce, který často mluví o pomíjivosti a cyklu zrození a smrti, není dlouhověkost jen biologickým cílem, ale i snahou, jak udržet živé poselství o nenásilí a soucitu ve světě, který se rychle mění.
https://www.reuters.com/world/china/dalai-lama-says-he-hopes-live-another-40-years-2025-07-05
„Prodlužuje se doba dožití. Tím pádem budeme žít se širokou škálou chronických chorob. Budeme mít kvalitní léčbu, tak s tím budeme žít. Léky budeme brát od mladšího věku. A dost možná budeme mít víc rakovin, protože nám medicína u té první i druhé zachrání život, a pak tu další už třeba nezvládneme.“ Říká v letní sérii podcastů Hyde Park Civilizace Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, lékařka interní medicíny a manažerka Centra prevence ve Fakultní nemocnici Bulovka.
Studie Stanfordské univerzity postavená na analýze 45 000 krevních vzorků z UK Biobank odhalila, že biologický věk mozku je nejsilnějším prediktorem délky života – výrazně víc než věk srdce, jater či ledvin. Lidé s „rychle stárnoucím“ mozkem měli 12x vyšší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby a o 182 % vyšší šanci zemřít během následujících 15 let. Přidá-li se k tomu oslabený imunitní systém, riziko úmrtí je dramaticky vyšší, což otevírá cestu k novým metodám v prevenci a personalizované medicíně. Tato zjištění kladou mozek do centra medicínského zájmu. Od biomarkerů až po intervenci tréninkem, životosprávou či léky. Navíc se přibližují komerční nástroje (Teal Omics, Vero Bioscience), které by mohly jednou umožnit měřit biologický věk mozku běžně u pacientů a možná i měřit účinnost terapií proti stárnutí.
https://www.ft.com/content/06e6f310-ba2b-4e7b-a4ce-0a3d092450c4?
„Libor Mattuš se označuje za biohackera. Jedná se o relativně nový pojem, který popisuje snahu na základě biologických poznatků zprostředkovaných technologiemi, jako jsou chytré prsteny nebo hodinky, pozitivně ovlivnit vlastní fyzické zdraví či mentální kondici,“ píše Adéla Bujnochová ve článku v Respektu, který se zabývá biohackingem, tedy snahou „hacknout“ lidské tělo, mysl a biologický čas. Je programování těla a optimalizování času nekonečným elixírem mládí nebo má nějaká rizika?
Vědci z Baylorovy lékařské fakulty v Houstonu a Emoryho univerzity zjistili, že psilocybin, psychoaktivní látka obsažená v lysohlávkách, by nemusel být jen prostředkem pro hlubší sebepoznání či úlevu od deprese, ale potenciálně i cestou k oddálení procesů stárnutí. Výzkum je zatím v počátcích, ale hypotéza, že by malá dávka houbiček mohla jednou patřit do balíčku dlouhověkosti zní povzbudivě. „Výzkumníci otestovali psilocybin nejprve v laboratoři na lidských plicních buňkách. Skrz výsledky odhalili, že látkou ošetřené buňky měly až o 57 procent delší životnost než běžné buňky. Déle se udržovaly zdravé a stárly pomaleji,“ popisuje pozadí studie Deník.cz.
https://www.denik.cz/veda/houbicky-mladi-psilocybin-oddaleni-starnuti-dlouhovekost.html
Youtuber Mikýř se ve svém novém satirickém videu zaměřil na podnikatele a biohackera Bryana Johnsona, který je považován za globální symbol posedlosti dlouhověkostí. Johnson otevřeně mluví o své honbě za zastavením biologického stárnutí, investuje miliony dolarů ročně do přísného režimu, transfuze mladé plazmy i experimentálních terapií a tvrdí, že brzy přepíše naše chápání lidského věku. Jenže za fascinujícím marketingem se skrývá i spousta otazníků. Všechny podobné pokusy o „elixír nesmrtelnosti“ v nás nutně vyvolávají staré otázky: kam až jsme ochotni zajít, abychom prodloužili svůj čas na zemi? Kde končí vědecký pokrok a začíná hazard se zdravím i etikou? Nebo to je celé komedie? Nebo byznys?