Co ví dnešní věda o dlouhověkosti? Dokáže zastavit stárnutí a oddálit přirozenou smrt?
V Longevity podcastu Hospodářských novin se mluví o chladové terapii jako o „longevity hacku“, tedy nástroji prodlužování života. Trenér otužování David Vencl popisuje, jak může chladová terapie posílit nejen imunitu, ale i dlouhověkost. Důležité přitom je po ledové koupeli se neoblékat. „Ideální je, abych se dostal do normálu svými vlastními silami. A k tomu pomáhají právě svaly, třes nebo pohyb. V tu chvíli tělo jede bomby,“ říká.
Zdeněk Kalvach, český průkopník moderní geriatrie, v rozhovoru pro Neovlivní.cz bourá zastaralé představy o stáří. Místo zaškatulkování do kategorie postupně degenerujícího organismu nás zve, abychom přijali pojem zralá dospělost – fázi života, která má svá specifika, ale rozhodně není odsouzena k ústupu do ústraní. Kalvach zdůrazňuje, že mnohem větší překážkou než nemoc jsou obavy z pomíjivosti a strach, který si společnost vůči starším generacím pěstuje. Zároveň k dlouhověkosti říká: „Vážně nevím o ničem, co by reálně prodlužovalo život. A nevěřím, že by množství lektvarů, které někdo pije, krev, kterou si vymění, a vitaminy, které polyká a bilancuje, skutečně zlepšilo kvalitu, funkčnost a délku života.“
https://neovlivni.cz/geriatr-kalvach-nerikejme-tomu-stari/
Lidské tělo může teoreticky vydržet až 130 let, říká profesorka geriatrie Iva Holmerová. Jenže s přibývajícími léty často ubývá nejen sil, ale i důstojnosti. V podcastu Galerie osobností mluví o tom, že skutečný problém stáří nespočívá ve věku samotném, ale v narůstající závislosti a izolaci, které často přicházejí ruku v ruce s nemocí. Holmerová upozorňuje, že přidávat roky bez smysluplného života není cílem medicíny ani společnosti. Stáří podle ní potřebuje méně heroizace a více každodenní péče.
Pokud chcete žít dlouho a zdravě, začněte se silovým tréninkem. Právě cvičení se zátěží může mít zásadní vliv na kvalitu a délku života – zejména ve středním a vyšším věku. „Jedná se o jakýkoliv typ cvičení nebo pohyb, při kterém musíme překonat nějaký odpor. V praxi to může být zvedání předmětů, cvičení s vlastní vahou, odporovými gumami, ale může jím být třeba i práce na zahradě, kdy taháte kolečka s hlínou či sekáte dříví,“ přibližuje základy trenér Jan Nevěčný. Podle výzkumů snižuje pravidelné posilování riziko předčasného úmrtí, zlepšuje funkčnost svalů, rovnováhu i metabolické zdraví. Jeho účinky jsou natolik výrazné, že odborníci mluví o silovém tréninku jako o klíčové součásti prevence stárnutí.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-zivotni-styl-silovy-trenink-zdravi-delsi-zivot-272266
V roce 2024 se v České republice narodilo nejméně dětí od roku 1785, od kdy se vedou podrobná data — pouze 84 311. Populační křivka se propadá, porodnost klesá, průměrný věk matek roste. A co je nové: přibývá těch, kteří děti mít nechtějí vůbec. Ne z důvodu nemoci, ale z vědomé volby. Děti už pro mnoho lidí nejsou smyslem života. Jde přitom o globální fenomén.
Vědci se přiblížili technologii, která může zásadně změnit náš pohled na stárnutí – tzv. cellular reprogramming, tedy buněčné přeprogramování. Pomocí speciálních faktorů dokážou „resetovat“ buňky do mladšího stavu, aniž by ztratily svou funkci. Proces, který dříve patřil do říše sci-fi, se dnes testuje v laboratořích a blíží se k prvním klinickým studiím. Cílem není nesmrtelnost, ale prodloužení zdravého, aktivního života bez typických degenerativních nemocí. Pokud se tato metoda osvědčí, mohla by v budoucnu pomoci regenerovat poškozené orgány, léčit nemoci související s věkem a možná i přepsat samotné limity stárnutí.
https://www.washingtonpost.com/wellness/2025/03/06/cellular-reprogramming-longevity-reverse-aging
Dlouhověkost, kdysi okrajové téma vědeckých konferencí a sci-fi literatury, se dnes stává seriózní součástí veřejného diskurzu. V novém podcastu Nesmrtelný otevírá moderátor Petr Šimůnek s investorem Václavem Dejčmarem a lihovarníkem Martinem Žufánkem debatu o tom, jak stárnout pomaleji, žít déle a přitom si uchovat smysluplný život. První epizoda nabízí přehled aktuálních trendů v oblasti longevity – od biohackingu a měření biologického věku po výměnu krevní plazmy či nové přístupy ke zdraví, které balancují na pomezí vědy a osobní filozofie. Rozhovor se zároveň nevyhýbá ani dalším otázkám: Proč je stárnutí považováno za porážku? Jakou roli hraje ve společnosti smrt? A co vlastně znamená dobře žít, když máme šanci žít výrazně déle?
Ozempic byl původně vyvinut jako lék na cukrovku, ale brzy se ukázalo, že má ještě jeden výrazný efekt – pomáhá s hubnutím. Teď se ale objevují další překvapivé možnosti jeho využití. Nejnovější studie naznačují, že léky na bázi GLP-1, jako jsou Ozempic a Wegovy, by mohly zpomalovat některé projevy stárnutí a mít pozitivní vliv na nemoci, jako je Alzheimerova choroba, osteoartróza nebo dokonce některé typy rakoviny. Ačkoli tyto poznatky otevírají nové možnosti v oblasti medicíny a dlouhověkosti, odborníci varují, že pro definitivní potvrzení těchto účinků jsou zapotřebí rozsáhlé a dlouhodobé studie. Více se dočtete ve Wall Street Journal:
https://www.wsj.com/health/wellness/ozempic-weight-loss-drug-aging-health-benefits-d93a22f8
Maria Branyas Morera, která se dožila 117 let, se stala významnou postavou ve výzkumu dlouhověkosti. Studie Univerzity v Barceloně odhalila, že její buňky vykazovaly známky biologického věku mladšího o více než 17 let, což potvrzuje význam genetických faktorů v procesu stárnutí. Vědci zjistili, že její buněčný metabolismus a schopnost opravovat poškozenou DNA byly výrazně efektivnější než u většiny lidí jejího věku. Kromě výjimečné genetiky hrály roli také její zdravé životní návyky, jako středomořská strava, pravidelný pohyb a silné sociální vazby. Tento výzkum poskytuje nové poznatky o mechanismech dlouhověkosti a ukazuje, jak kombinace genetických predispozic a zdravého životního stylu může přispět ke kvalitě a délce života.
V novém vydání týdeníku Echo v rubrice Echo Salon se diskutuje o nesmrtelnosti, nadčlověku, letech na Mars a o tom, zda to všechno přežijeme. Mezi diskutujícími jsou expertka na AI Dita Malečková, literární historik a odborník na sci-fi Ivan Adamovič, spisovatel Petr Stančík a také zástupce naší redakce. Část diskuze je ke zhlédnutí zde: