Životní cíl Bryna Johnsona je ambiciózní: chce překonat proces stárnutí a dosáhnout biologické nesmrtelnosti. Svou misi prezentuje v dokumentárním filmu Don’t Die Don’t Die: The Man Who Wants to Live Forever, který na začátku ledna uvedl Netflix. Co nám Bryan Johnson chce vlastně sdělit?
Johnson investuje přibližně 2 miliony dolarů ročně do svého zdraví a experimentálních metod, které mají zvrátit jeho biologický věk. Film pak podrobně líčí denní rutiny, které Bryan Johnson pravidelně podstupuje, ale také svou biohackerskou filozofii. Je totiž přesvědčen, že lidské tělo je stroj, který lze vyladit, optimalizovat a hackovat pomocí vědy a technologií. Johnson dodržuje přísnou veganskou dietu s přesně 1 950 kaloriemi denně a konzumuje více než 50 různých doplňků stravy. Jeho dny jsou strukturované, zahrnují intenzivní cvičení a dodržování spánkového režimu na minutu přesně. Kromě toho podstupuje experimentální lékařské zákroky, které jsou v počátečních fázích výzkumu, jako jsou plazmatické transfúze od svého syna nebo genová terapie zaměřená na zvýšení produkce follistatinu, proteinu spojeného s růstem svalů, záněty a plodností. Přestože film působí poměrně oslavně a je zaměřen hlavně na Johnsonův výklad a příběh hledání nesmrtelnosti, divákům dokáže nabídnout spousty otázek týkající se života a nesmrtelnosti: Je celé téma longevity, tedy snahy o prodlužování života, jen experimentem na pomezí technologie a člověka? Má takový rutinní život, co žije Bryan Johnson, vůbec smysl? Má se radost ze života omezit jen na datové měření pokroků ve vašem těle? Proč vlastně žít věčně? Každopádně dnes Johnson vypadá mnohem lépe než před dvaceti lety, kdy byl mladý doopravdy. Zkuste se podívat a rozhodněte sami.
Jaké jsou nejnovější pokroky týkající se zpomalování stárnutí a regenerace těla? Vědci se zaměřují například na senolytika, látky, které cílí na odstraňování poškozených a zestárlých buněk. Hromadění těchto buněk může přispívat k řadě zdravotních problémů spojených s věkem a jejich eliminace by mohla prodloužit život a zlepšit kvalitu života ve stáří. I když jsme od běžného využívání nejspíš ještě daleko, běžného využití nejasný, prvotní studie na lidech přináší pozitivní výsledky. Zde je přehled dalších oblastí výzkumů:
Rok 2024 se stal rekordním z hlediska investic do sektoru dlouhověkosti. Demografické studie předpovídají, že do roku 2050 vzroste počet lidí starších sta let ze 772 tisíc na 3,7 milionu. Petr Šrámek z Longevity Tech Fund, který byl také hostem našeho podcastu, však odhaduje, že díky investicím a změnám životního stylu může být toto číslo ještě vyšší. Z hlediska nejbližší budoucnosti se očekává, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa podpoří legislativní změny, které usnadní výzkum a vývoj v oblasti dlouhověkosti, což povede k dalšímu ekonomickému rozvoji tohoto sektoru. Více v sekci Byznys na serveru Seznam Zprávy:
Je prokázáno, ze psi majitelům přináší radost, podporují jejich duševní i fyzické zdraví a nejspíš každý by si přál, aby jeho pes žil co nejdéle. Dlouhověkost neboli longevity u psů je současným tématem vědců, kteří zkoumají možnosti prodloužení života prostřednictvím speciálních léků. Společnost Loyal, americký biotechnologický start-up, plánuje začátkem příštího roku uvést na trh tabletku s názvem LOY-002, která by mohla psům přidat minimálně jeden rok zdravého života. Tato sanfranciská firma získala financování ve výši 125 milionů dolarů od investorů, kteří dosud váhali investovat do projektů zaměřených na lidskou dlouhověkost kvůli dlouhému trvání potřebných klinických studií. Celine Haliouaová, zakladatelka a výkonná ředitelka společnosti Loyal, věří, že jejich práce nakonec bude mít přínos i pro lidi. Psi totiž trpí podobnými věkem podmíněnými onemocněními jako lidé a sdílejí s námi prostředí i návyky, což z nich činí vhodný model pro studium stárnutí. Navíc psi mají kratší životní cyklus, což umožňuje rychlejší získání výsledků z klinických studií. Výzkum zaměřený na prodloužení zdravého života u psů by tedy mohl urychlit vývoj těch, které se týkají lidského života. Více informací přináší The Guardian:
Blíží se Nový rok a to je ideální čas přemýšlet o nových začátcích a cestách, jak zlepšit své zdraví a životní styl. Pokud vás zajímá, jak zpomalit stárnutí a žít déle v plné síle, můžete zkusit v lednu navštívit Longevity Revolution Festival. Tato událost propojuje odborníky na dlouhověkost, zdraví a moderní technologie, které mohou pomoci pochopit, jak lépe pečovat o své tělo i mysl. Mohla by to být ideální inspirace pro ty, kteří chtějí do příštího roku vykročit zdravě, vědomě a zaměřit se na dlouhodobou kvalitu života.
Chirurg, traumatolog a propagátor prodlužování kvalitního života Tomáš Šebek v podcastu Inspiro Jakuba Stejskala sdílel pět základních tipů pro dlouhý život. V dnešních chladných podzimních dnech zaujme zejména jeden z nich, kdy Šebek radí vyrazit ven a obléknout si o jednu vrstvu méně. „Nebudete nemocní, vaše děti také ne, a ve vašich buňkách se uvnitř mitochondrií nastartují regenerační procesy.“ Další jeho tipy jsou zde:
John Tinniswood, nejstarší muž světa, zemřel ve věku 112 let v pečovatelském domě v britském Southportu. Narodil se 26. srpna 1912, ve stejném roce, kdy se potopil Titanic. V roce 2020 se stal nejstarším žijícím mužem po úmrtí Juana Vicente Péreze Mory. Guinnessova kniha rekordů ho oficiálně uznala nejstarším mužem světa v dubnu 2024. Zkušenosti dlouhověkých lidí ukazují, že tajemství dlouhého života tkví v jednoduchosti – pravidelném pohybu, lehké stravě, kvalitním odpočinku, psychické vyrovnanosti a především v radosti z maličkostí. Skvělou připomínkou pro dobrý život je, že největším bohatstvím není délka života, ale jeho kvalita a smysl.
Včerejší konference WIRED Beyond 2024 kromě jiného hostila přednášku buněčného biologa Adama Obra s názvem Longevity: Návod na prodloužení nejlepších let našich životů. Zkraje nejprve zpochybnil upínání se k doplňkům stravy, které nám ve velkém vnucují prodejci i influenceři – z vědeckého hlediska totiž na jejich účinnost ještě nemáme žádná dlouhodobá data. Jádrem přednášky pak bylo doporučení tří věcí na prodloužení aktivního života. Za prvé: spát jako miminko – to neznamená přehnaně dlouho, ale kvalitně. Za druhé: hýbat se, co to jde. „Například cvičení hlubokého dřepu vám pomůže k tomu, abyste v osmdesáti letech pohodlně vstali ze záchodu.“ Jeho třetím doporučením je být v psychické pohodě a udržovat mezilidské vztahy. „Nezapomněl jsem na nějaké doplňky stravy?“ ptal se na závěr. „Ne, nezapomněl.“
Dnes hraje umělá inteligence stále větší roli v oblasti dlouhověkosti, přičemž trh s AI v medicíně má do pěti let narůst na 148,4 miliardy USD. Článek na Lifespan.io zkoumá klíčové oblasti, kde AI přináší pokroky. Patří mezi ně například analýza zdravotnických dat, diagnostika, objevování léků, a dokonce podpora duševního zdraví. V oblasti dlouhověkosti se AI uplatňuje v senolytických terapiích, genové terapii, imunoterapiích a personalizované péči zaměřené na dlouhověkost. Tyto technologie zrychlují výzkum, zlepšují přesnost léčebných metod a mají potenciál zásadně změnit náš přístup ke stárnutí a zdravotní péči.
Na serveru Seznam Zprávy rozebrali nedávno studii publikovanou v odborném časopise Nature Aging, věnující se limitům lidské dlouhověkosti a možnostem dalšího prodlužování života ve spolupráci s moderní medicínou. Vědci si zde kladli otázku, zda je reálné, aby dnešní novorozenci běžně žili přes 100 let. Dle provedeného výzkumu se ukázalo, že zvyšování délky života, které probíhalo během 20. století díky lékařským pokrokům, se zpomaluje a že dosažení vyšší dlouhověkosti naráží na biologické limity. „Autoři práce své naděje vkládají do pokroku v medicíně. Podle jejich názoru by právě ten mohl prolomit biologické limity našeho těla. Což není zjevně nic jednoduchého, jak naznačuje dosavadní nedostatek pokroku.“ Jak píší autoři ve studii, další revoluce dlouhověkosti by mohla vyžadovat nové metody zaměřené na biologické stárnutí, tedy geroterapie, které by zpomalily samotný proces stárnutí, namísto zaměřování se na léčbu jednotlivých nemocí. Studie tak doporučuje přesun pozornosti od tradiční medicíny k inovacím přímo zasahujícím do mechanismů stárnutí.
