Český statistický úřad vydal statistiku úmrtnosti a příčin smrti za rok 2024. V Česku zemřelo 112 211 osob, nejčastější příčiny smrti stejné jako v předchozích letech: na prvním místě chronická ischemická choroba srdeční (14 000 úmrtí, 12,5 %), následovaná srdečním selháním (7 300, 6,5 %) a cévními nemocemi mozku (5 900, 5,3 %). Na čtvrté pozici jsou zhoubné novotvary plic a dýchacích cest (4,4 %) a na pátém místě diabetes mellitus (4,4 %). U žen je rozdíl v pořadí: za cévními onemocněními mozku následují zhoubné novotvary prsu či pohlavních orgánů, u mužů je v první pětce navíc větší zastoupení nádorů plic. Výrazně stoupl počet sebevražd: v roce 2024 bylo evidováno 1 561 úmrtí způsobených úmyslným sebepoškozením, což je o 308 více než rok předtím. ČSÚ upozorňuje, že část nárůstu souvisí s novou validací dat, kdy některé případy původně hlášené jako nehody byly přeřazeny na sebevraždy. Mezi další změny patří nárůst úmrtí na chřipku: přibylo 112 případů (celkem 363, což odpovídá 0,3 % všech úmrtí). Naopak počet úmrtí na COVID-19 více než polovičně klesl a tvořil už jen 0,7 % úmrtnosti (748 osob).
Když se řekne „střední věk“, většina z nás si představí, že život je teprve v půli cesty. Podle výzkumů vnímání ale realita vypadá jinak. Ve čtyřiceti letech máme za sebou už více než čtyři pětiny prožitého života a před sebou jen asi 18 %. Nejde přitom jen o biologii, ale o vnímání času, který nám zbývá. A tedy o energii, zdraví, schopnost objevovat nové věci a tvořit vztahy. Střední věk by neměl být bodem stagnace, ale okamžikem pro přehodnocení priorit. Jak chcete naložit se zbytkem svého času? Vždyť z hlediska vnímání je polovina našeho času na Zemi pryč, už když je nám 10 let! Vítejte v logaritmickém pekle stárnutí.
Global Wellness Institute identifikoval pět klíčových trendů, které zásadně mění náš pohled na konec života. Prvním z nich je Medical Aid in Dying (MAID), tedy lékařsky asistované umírání, které se rychle rozšiřuje ve Spojených státech, vyvolává debaty ve Velké Británii a posouvá právní hranice také v Latinské Americe. Druhým výrazným fenoménem je vzestup end-of-life doul, nemedicínských průvodkyň, které stojí po boku umírajících a poskytují jim i jejich rodinám citlivou emocionální podporu. Ta se ukazuje jako cenný doplněk k formální péči lékařů a domácích pečovatelů. Třetí trend představuje psychedelická péče na konci života, která využívá psilocybin, ketamin či MDMA k léčbě úzkosti a existenciálního strachu, přičemž klinické studie uvádějí až 80% úlevu od těchto obtíží. Stále větší prostor získávají také rituály truchlení a retreaty, jež propojují kulturní moudrost s terapeutickou komunitní podporou. Pátým trendem jsou komunitní deathcare programy, které navrhují, aby péče o umírající probíhala více lokálně s důrazem na důstojnost, sdílení a návrat tradičních přístupů do našeho moderního života.
Nový průzkum Pew Research Center z května 2025 odhaluje, že víra v posmrtný život a duchovní přítomnost zvířat, hor, řek či stromů je globálně překvapivě běžná. Více než polovina dotázaných v 36 zemích věří, že existuje život po smrti, přičemž v zemích jako Indonésie (85 %) nebo Keňa (80 %) je souhlasně nakloněna většina populace. Nejde přitom o víru starších generací, mladší dospělí (18–34 let) jsou těmto otázkám stejně nebo někdy i více otevřeni než jejich rodiče. Překvapivě se ukazuje, že duchovní přesvědčení nejsou vázána na tradiční náboženskou identitu. Dokonce i lidé bez vyznání ve Skandinávii či Japonsku věří, že příroda a její tvorové mohou mít vlastní spirit nebo energii.
Podle nejnovějšího přehledu Českého statistického úřadu z 16. května 2025 zemřelo v Česku v roce 2024 přibližně 112 211 lidí, což je prakticky stejný počet jako v roce 2023. Střední délka života dosáhla historických maxim. Muži žijí v průměru 77,15 let a ženy 83,14 let. Pokračuje dlouhodobý růst naděje dožití po propadu v důsledku pandemie, což potvrzuje stabilní zotavení populace. Analýza příčin úmrtí ukazuje, že na nemoci oběhové soustavy připadá 39 % všech úmrtí a zhoubné novotvary způsobují další 25 % úmrtí. Přesné regionální údaje a vývoj za roky 2014–2023 lze nalézt ve veřejné databázi ČSÚ, přičemž i v loňském roce přetrvávají výrazné rozdíly mezi kraji v délce života a rozložení hlavních příčin úmrtí.
Z aktuálního průzkumu agentury Simply5 pro nadační fond Psyres vyplývá, že až dvě třetiny Čechů by souhlasily s legalizací psychedeliky asistované terapie, pokud by probíhala pod lékařským dohledem. Češi jsou tak mnohem otevřenější inovacím, než by se mohlo zdát. Důvěřují odbornosti, chtějí bezpečí a zajímá je nová šetrná léčba tam, kde konvenční postupy selhávají. Zároveň ale průzkum odhaluje obrovské informační vakuum. Většina populace psychedelika nikdy nevyzkoušela a více než polovina lidí neví, kam je zařadit. Právě proto Psyres — nadační fond pro psychedelický výzkum usiluje také o osvětu a důvěryhodné informování veřejnosti. Potenciál psychedelické terapie ve zdravotnictví je obrovský a cesta k němu vede přes fakta, výzkum a trpělivé vzdělávání.
„Dva ze tří Čechů souhlasí s dostupností psychedelik v léčbě a terapii, protože tyto látky umí zmírnit utrpení u pacientů, kde už nic jiného nezabírá. Obdobný počet Čechů podporuje uzákonění eutanazie. Neexistují snad žádná jiná témata, která mají tak zásadní podporu ve společnosti a která zároveň zákonodárci dlouhé roky zcela ignorují,“ říká Václav Dejčmar, předseda správní rady Psyres.
Na pražském Ďáblickém hřbitově proběhl unikátní workshop, kde si zájemci vyzkoušeli kopání hrobů pod vedením hrobníka. Součástí zážitku bylo i podávání občerstvení z otevřené rakve, což přineslo atmosféru připomínající film Addamsova rodina. Akce byla součástí dnů otevřených dveří pražských hřbitovů, které nabídly i další netradiční aktivity, jako noční prohlídky a exkurze do krematorií. O workshop byl obrovský zájem, všechna místa byla zamluvena během několika minut.
