Ústavní soud zamítl na 21 stranách stížnost invalidního důchodce Petra Bartheldiho, který se domáhal uznání práva na eutanazii. Ve stížnosti Bartheldi žádal, aby soud „povolil zásah do osobní integrity spočívající v podání smrtícího prostředku lékařem na základě výslovné a dobrovolné žádosti“. Ústavní soud potvrdil stanovisko předchozích soudů, zároveň však vyslal k Parlamentu ČR jasný vzkaz: otázku důstojného konce života nelze přehlížet!
Bartheldi trpící vážným chronickým onemocněním o svém stavu dlouhodobě říká: „Nechci skončit v LDN na vozíku, další život v tomto systému je pro mě nedůstojný a nesnesitelný“. Soud však Bartheldiho volání nevyslyšel.
„Zvažovali jsme právo na možnost svobodně se rozhodnout o svém životě a jeho konci. A rovněž jsme uvažovali o právu na život, které zohledňuje i povinnost státu život chránit. Zvažovali jsme i otázku duševního a fyzického stavu stěžovatele a došli jsme k závěru, že jeho zdravotní omezení je přiměřené ve vztahu k právu na ochranu života,“ uvedla v rozhodnutí ústavní soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová.
Hodnotová otázka přesahující právní rámec
Jak soud konstatuje, otázky konce života „se dotýkají samotných základů hodnotového řádu společnosti, jenž byl po staletí spoluutvářen a ovlivňován nejen právem, ale šířeji náboženskými, filozofickými, mravními či kulturními zdroji“.
Podle Ústavního soudu není možné chápat problematiku eutanazie jen jako technicko-právní otázku, ale jako téma, které zasahuje do samého chápání člověka, jeho autonomie a důstojnosti. Zajímavé je, že soud připustil fakt, že „možnost svobodného rozhodnutí o konci vlastního života“ může být v určitých případech podřazena právu na soukromí, zdůraznil ale, že „z práva na život nelze dovodit právo na důstojnou smrt“.
Konec nálezu se pak volně prolnul s existenciální filozofií. „Obáváme se, jak poslední etapa […] života ovlivní charakter […] života jako celku, podobně jako se obáváme, jak poslední scéna divadelní hry nebo poslední sloka básně ovlivní celé dílo.“ Nenapadlo ústavní soudce, že v umění rozhoduje sám autor, co je poslední scénou nebo slokou? Anebo si je český ústavní soud jist, že člověk je dílem Božím? A Bůh si tedy má právo závěr napsat, jak on sám chce – a člověk mu do toho nemá zasahovat?
ÚS vyzval Parlament, aby konal
Zároveň ale ÚS ve svém nálezu vyslal směrem k Parlamentu jasný vzkaz: otázku důstojného konce života nelze přehlížet. Legalizace eutanazie, případně asistované sebevraždy, je tedy podle soudu plně v rukou Parlamentu. Zákonodárci by tuto výzvu neměli ignorovat. Nejde o otázku soucitu, ale o ústavní hodnoty – úctu k lidské důstojnosti, tělesné a duševní integritě, ke svobodě rozhodovat o sobě samém, píše se v rozsudku.
Vzhledem k vývoji v řadě evropských zemí (naposledy ve Slovinsku) i rostoucímu zájmu veřejnosti nastal čas na otevřenou, odborně i eticky ukotvenou debatu o tom, zda a za jakých podmínek má mít jednotlivec v České republice právo rozhodnout o vlastním odchodu. Smrtelník tuto debatu ostatně politicky otevřel již začátkem dubna, kdy o tématu spolupořádal konferenci v Senátu s názvem Rozhodování na konci života.
Konference se uskutečnila díky senátorce Věře Procházkové, která má návrh o uzákonění eutanazie a asistované sebevraždy připraven a během podzimu by měl být načten do legislativního procesu. „Lidé si legalizaci eutanazie přejí a politici jsou tu od toho, aby pro ně pracovali,” uvedla senátorka Procházková.
Uzákonění svobodného odchodu ze života se aktuálně objevilo i v předvolebním programu Starostů a nezávislých, v dlouhodobém programu ho pak mají i Piráti. Postoje zbylých parlamentních stran k uzákonění eutanazie či asistované sebevraždy jsou prozatím spíše opatrné, strany mají v této věci převážně volné hlasování či čekají na rozproudění parlamentní debaty, která může již během podzimu zodpovědět řadu jejich otázek.
Veřejnost přitom mluví jasně
Výzkum společnosti Ipsos pro platformu Smrtelník, který probíhal v únoru 2025, ukázal, že velmi významná většina obyvatel České republiky by uzákonění eutanazie či asistované sebevraždy podpořila.
Ze sběru dat na reprezentativním vzorku více než 1 000 dospělých Čechů vyplývá, že až tři čtvrtiny lidí by přijetí zákona, který by eutanazii umožnil, podpořily. Třetina z nich by tak učinila rozhodně. U asistovaného sebeusmrcení pak podpora mírně klesá (patrně díky neznalosti tohoto pojmu), avšak i zde se vyslovilo pro legalizaci 68 % respondentů.
Ústavní soud se tématem eutanazie u nás zabýval úplně poprvé. Vycházel z okolností tohoto konkrétního případu a opíral se o judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a o rozhodnutí ze Spojeného království, Itálie nebo Maďarska, kde se případy eutanazie nebo asistované sebevraždy již probíraly.
Příběh invalidního důchodce Petra Bartheldiho
Pusťte si 5. díl podcastu Smrtelník, ve kterém Petr Bartheldi sdílí svůj pohled na život s chronickou bolestí a trvalým postižením páteře po autonehodě.
Foto na titulu: www.usoud.cz