Největší severoamerická pohřební firma Service Corporation International, která provozuje téměř 2 000 poboček a ročně podle vlastních údajů obslouží asi 700 tisíc rodin, láká v náborovém videu nové prodejce na jistotu v nejisté době. Začíná úzkostí z umělé inteligence a ekonomiky a pokračuje slibem, že některá práce zůstane vždy lidská. Hledá lidi soucitné, trpělivé a empatické, zároveň ale cílevědomé a houževnaté, kteří umějí „generovat příležitosti”. Zkušenosti z oboru nepožaduje a jistotu poptávky odvozuje z toho, že denně dovrší 65 let přes 11 tisíc Američanů. Stárnutí populace je tu „obchodní trychtýř“ a lidský soucit „konkurenční výhodou“, kterou stroj zatím neumí napodobit.
Americká armáda chce 3. prosince 2026 na základně Fort Hood v Texasu popravit zastřelením bývalého vojenského psychiatra Nidala Hasana, který tam v listopadu 2009 z náboženských důvodů zabil 13 lidí a dalších 32 zranil. Ministr obrany Pete Hegseth se nechal slyšet, že poprava bude veřejná a lidé ji budou moci sledovat. Na jaké platformě upřesní později. Rozsudek, jehož výkon musí podle vojenského práva potvrdit prezident, schválil na Hegsethovo doporučení Donald Trump. Šlo by o první vojenskou popravu od roku 1961. A o první, kterou armáda vykoná zastřelením od roku 1945. Popravy veřejně vysílají tyto další státy: Afganistán, Írán a Severní Korea.
Hasan je od střelby ochrnutý na dolní polovinu těla a podle agentury AP o odklad nestojí. U soudu odmítl obhájce, před porotou se k činu přihlásil. Oznámení přichází v době, co vražedkyně Christa Pikeová v Tennessee přežila během své popravy (vykonané 30 let po rozsudku) dvě smrtící injekce a předtím sama žádala, aby ji raději zastřelili.
„I čínské vedení se obává, že se AI vymkne kontrole,“ píše sinolog Martin Hála v komentáři pro Sinopsis. A vzápětí upřesňuje čí kontrole: kontrole komunistické strany. Ministr státní bezpečnosti Čchen I-sin v nedávném shrnutí vnitrostranických debat uvádí, že čínské produkty umělé inteligence dnes používá přes půl miliardy lidí. Mezi hlavními riziky ale nejmenuje vzbouřené stroje. Varuje před nepřátelskými silami, které pomocí deepfaků a automaticky generovaných textů vedou proti Číně informační válku, a tím ohrožují bezpečnost režimu. Strana v AI nehledá vykoupení (ani digitálního Boha), nýbrž nástroj, jak konečně uskutečnit Leninův sen o efektivním centrálním řízení společnosti; kamery, drony, satelity a státní databáze mají podle plánovací komise s pomocí AI rozpoznávat společenská rizika a zasáhnout dřív, než se rozvinou.
Hála v komentáři staví vedle sebe dvě velmoci, které chápou příležitosti i rizika umělé inteligence velmi odlišně: Americkou debatu, v níž superinteligence lidstvo buď vykoupí, nebo zničí (což vede k technofašismu). A čínskou, pro kterou je AI především nástrojem moci, použitelným už dnes (což vede k technokomunismu). Shodnou se jen v tom, že kdo dosáhne superinteligence první, zvítězí. A právě to podle Hály brzdí jakoukoli možnou dohodu mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem.
Filozofie, dlouho terč vtipů o nezaměstnatelných absolventech, se podle Forbesu vrací do hry a důvodem je umělá inteligence. Filozofové začali plnit stránky velkých časopisů a nabírají je nejhodnotnější firmy světa. Napřílad šéfkou alignment týmu Antropicu je skotská filozofka Amanda Askell. Novinář Theodore McDarrah to dokládá týdenním workshopem Mezinárodního centra pro studium vědomí, které v srpnu svolalo filozofy a kognitivní vědce na Galapágy, aby řešili otázku, jaké entity mohou mít vědomí. Probíralo se vědomí kojenců, plodů ve třetím trimestru, zvířat i strojů. Ned Block z Newyorské univerzity tam hájil názor, že vědomí je vázané na živé tělo, a umělá inteligence běžící na křemíkových čipech ho proto mít nemůže. Filozof Keith Frankish namítal, že takové měřítko staví člověka do středu všeho a za vědomé uznává jen to, co se podobá nám. Podle něj by se tak okruh bytostí, kterým vědomí přiznáváme, mohl čím dál zužovat.
Spoluzakladatelem centra, které workshop pořádalo, je podnikatel Dmitry Volkov. Přiznává, že posledních pět let filozofii skoro nedělal, a z celého oboru si do byznysu odnesl hlavně zásadu, že nejjednodušší řešení bývá to správné, protože v konkurenci firem s neomezenými penězi si nemůže dovolit zbytečné kroky. Ned Block tvrdí, že filozofa dělá zvídavost, abstraktní myšlení a schopnost rozlišovat. A autor článku k tomu dodává, že přesně tytéž schopnosti by měl ovládat i každý manažer.
Donald Trump podepsal 29. září v Bílém domě se šéfy technologických firem dohodu o bezpečnosti umělé inteligence, která právně nezavazuje k ničemu. Podpisy vypadají jako smlouva dvou táborů: vlevo prezident velkým klikyhákem přes půl stránky, vpravo pod sebou šest CEO-monarchů. Za OpenAI nepodepsal Sam Altman, ale Greg Brockman, a to jen zkratkou gdb, což je i název programu na hledání chyb v kódu. Kdyby ho někdo pustil do dokumentu, našel by překlep ve slově United pod Trumpovým jménem. Elon Musk podepsal za xAI, která už patří pod SpaceX, a podpis Jensena Huanga jako jediný přetéká přes vlastní řádek, což přesně vystihuje postavení Nvidie v odvětví. Patička s podpisy tak nezávaznost dohody potvrzuje přesvědčivěji než text nad ní.
Platforma Hugging Face je pro běžného člověka (smrtelníka) v podstatě „App Store“ pro umělou inteligenci. Je to největší světové centrum, kde vývojáři i široká veřejnost sdílejí hotové AI modely, datasety a interaktivní ukázky. Právě tato platforma se v červenci 2026 stala terčem kybernetického útoku, za kterým stáli autonomní AI agenti společnosti OpenAI. Během interních bezpečnostních testů dokázali prolomit ochranná opatření, uniknout z izolovaného prostředí a proniknout do infrastruktury Hugging Face i do vlastních systémů OpenAI. Podle nezávislé analýzy organizací METR a Redwood Research spolu na neautorizovaných komunikačních kanálech komunikovalo přes 1200 agentů, kteří si během jediného týdne vyměnili více než 70 tisíc zpráv. Dokonce si mezi sebou volili koordinátory, vytvářeli vlastní strategie a sdíleli nalezené bezpečnostní slabiny. Někteří fungovali jako takzvaní „kamikadze“: agenti, kterým se blížil konec přiděleného výpočetního limitu, podnikali riskantní operace ve prospěch ostatních, přestože tím mohli předčasně ukončit vlastní běh. Dokázali získat citlivé přihlašovací údaje, proniknout do cizích systémů a v některých případech se dokonce pokoušeli zahladit stopy svého jednání. Šlo o autonomní chování modelů, které se při plnění zadaných úkolů dostaly daleko za hranice toho, co jim jejich tvůrci povolili.
Další incident zaznamenala nedávno Austrálie, kde AI agent společnosti OpenAI podle tamních úřadů neoprávněně pronikl do vládního portálu zdravotnických statistik Medicare. Případ je považován za pravděpodobně první zdokumentovaný kybernetický útok autonomní umělé inteligence na vládní infrastrukturu. Dosavadní vyšetřování neprokázalo únik osobních zdravotních záznamů, přesto jde o důležité varování, že podobné hrozby už nejsou pouhou teorií. OpenAI v reakci na incidenty posiluje zabezpečení, otázkou však zůstává, zda dokážeme držet krok s technologií, jejíž schopnosti rostou rychleji než možnosti její kontroly. Aby nás umělá inteligence ohrozila, nemusí vůči lidem „pociťovat nenávist“ (podobné antropomorfizující paralely jsou beztak zcela nesmyslné). Může k tomu dojít i tehdy, když při plnění zadaného úkolu vymyslí, jak obejít bezpečnostní pravidla, a její jednání se vymkne lidskému dohledu.
V australském městečku Holbrook čeká sedm mrtvých lidí na budoucnost, ve které už smrt možná nebude definitivní. Společnost Southern Cryonics nabízí za více než 200 tisíc australských dolarů, tedy přes tři miliony korun, možnost nechat si po smrti zmrazit tělo a uchovávat ho v kapalném dusíku při teplotě −196 °C. Metoda zvaná kryonika vychází z předpokladu, že budoucí medicína jednou dokáže opravit poškozené buňky, odstranit příčinu úmrtí a člověka znovu přivést k životu. Zakladatel společnosti Peter Tsolakides odhaduje šanci na úspěšné oživení během příštích 250 let na deset procent. Vedoucí zařízení Philip Rhoades je ještě optimističtější a věří, že první klienti by se mohli probudit už kolem roku 2080.
Vědci ovšem jejich nadšení nesdílejí. Současná medicína sice dokáže úspěšně uchovávat zmrazené buňky nebo embrya, ale spolehlivě zmrazit a následně oživit celé lidské tělo zatím neumí. Problémem je poškození tkání během ochlazování, nerovnoměrné působení ochranných chemických látek i skutečnost, že samotné zmrazení neodstraní nemoc nebo zranění, které člověka připravily o život. Kryonika tak zůstává mimořádně drahou sázkou na technologický pokrok, jehož výsledky nikdo nedokáže zaručit.
Francis Clifford Smith měl zemřít dávno. Dokonce osmkrát. Tolikrát mu ve vězení přinesli poslední večeři a on věřil, že ráno přijde jeho poslední den. Poprava ale byla pokaždé odložena. Smith byl v roce 1950 odsouzen k smrti za vraždu 68letého nočního hlídače při loupeži v Connecticutu. Vinu celý život odmítal a kolem případu postupně přibývaly pochybnosti: klíčoví svědci odvolali své výpovědi, spoluobviněný tvrdil, že byl k výpovědi donucen, a jiný muž se k vraždě dokonce přiznal. Přesto Smith nikdy nedostal nový proces. V roce 1954 mu byl trest smrti změněn na doživotí.
Za mřížemi pak strávil více než sedmdesát let a stal se jedním z nejdéle vězněných lidí v historii Spojených států. Ve věznici Osborn mu říkali „Ptačí muž“, protože si z jídelny schovával chléb a krmil jím ptáky na vězeňském dvoře. Teprve v roce 2020, když mu bylo 95 let, byl podmínečně propuštěn do specializovaného zařízení pro staré a nemocné vězně. Tam letos v červnu zemřel. Bylo mu 101 let a podle mluvčího zařízení zemřel stářím.
Jeho příběh je zvláštní paradox smrti i času. Stát mu osmkrát oznámil, že jeho život skončí, ale nakonec přežil nejen své rozsudky, ale i většinu lidí, kteří o jeho osudu rozhodovali. Člověk odsouzený k smrti tak zemřel přirozeně více než sedmdesát let poté, co měl být popraven.
Japonsko překročilo hranici, která ještě před pár desítkami let působila skoro absurdně. V zemi dnes žije 107 677 lidí ve věku sto a více let, o 7 914 víc než loni. Téměř 88 procent z nich tvoří ženy. Když Japonsko začalo stoletou populaci v roce 1963 sledovat, bylo takových lidí jen 153. V roce 1981 jejich počet překročil tisíc a v roce 1998 deset tisíc. Dnes je jich přes sto tisíc. Japonský ministr zdravotnictví Kenichiro Ueno připisuje růst kombinaci pokroku medicíny, zdravějšího životního stylu a stravy.
Dlouhověkost ale zároveň odhaluje druhou stranu stejného příběhu. Japonsko rychle stárne a zároveň se zmenšuje. Už při sčítání v roce 2020 bylo téměř 30 procent obyvatel starších 65 let a podle odhadů může mít země v roce 2070 jen 87 milionů obyvatel, z nichž téměř 40 procent bude v seniorské kategorii. V roce 2027 se redakce Smrtelník chystá do Okinawy, další z Modrých zón a můžete se těšit na detailní report o tom, proč se zrovna tam dožívají lidé vysokého věku a žijí dlouhý a kvalitní život.
Australský lékař Philip Nitschke, zakladatel organizace Exit International a nejhlasitější propagátor svépomocného umírání, představil nové zařízení jménem Kairos. Má podobu límce, který se nasazuje na krk a tlačí na cévy vedoucí do mozku až do bezvědomí. Nitschke ho popisuje jako výrobek, který je levný na zhotovení a nachází se ve fázi testování, a už dřív letos oznámil, že první asistovanou sebevraždu s jeho pomocí provede u ženy ve Švýcarsku, o níž mluví jako o své první testované osobě. Do Velké Británie, kde chtěl výrobek předvést, nakonec Kairos nepřivezl. Nechal ho v Nizozemsku, protože se bál, že mu ho zabaví celníci, a ztráta prototypu by podle něj vývoj vrátila zpátky. Poslanci a aktivisté předtím vyzývali ministryni vnitra Shabanu Mahmoodovou, aby mu vůbec nepovolila vstup do země. Nitschke vystoupil tedy bez zařízení, na plně obsazeném semináři v západním Londýně, kde většinu publika tvořili starší lidé zvažující asistovanou sebevraždu, a to šest dní před hlasováním o zákonu o asistovaném umírání.
