Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres se věnuje nejen osvětě a destigmatizaci psychedelik v české společnosti, ale také přípravě odborných studií. „Velký potenciál si slibujeme v léčbě poruch příjmu potravy, úzkostí, obsedantně-kompulzivních poruch nebo ADHD, v budoucnu možná i Alzheimera. Klinické studie navíc ukazují, že psychedelika mohou pomáhat i při léčbě závislosti na alkoholu, nikotinu a opioidech,“ říká o pozitivních dopadech psychedelik Jana Bednářová, ředitelka Psyres. Jak si v současnosti výzkum stojí a kdy by mohly být psychoterapie s látkami jako psilocybin nebo MDMA běžně dostupné v Česku? Více v rozhovoru:
Vědci z Korejského institutu KAIST přišli s objevem, který by mohl změnit způsob, jakým se léčí rakovina. Vyvinuli technologii, která dokáže přeměnit buňky rakoviny tlustého střeva zpět na zdravé, aniž by je zničila. Tento převratný přístup, na němž pracoval tým pod vedením profesora Kwang-Hyun Cho, se výrazně liší od současných léčebných metod. Namísto agresivního ničení rakovinných buněk, které často přináší vedlejší účinky a riziko návratu nemoci, vědci hledají způsob, jak je přimět k „návratu do normálu“. Více se dočtete v tomto článku:
Václav Dejčmar diskutuje se špičkovým očním chirurgem MUDr. Pavlem Němcem o tom, zda vidění – náš nejdůležitější smysl – může být nesmrtelné a nepodléhat stárnutí. Jak se vůbec stane, že se člověk v mládí rozhodne řezat někomu cizímu do oka? Jak funguje náš zrak? A dokážeme někdy nahackovat náš vizuální kortex, abychom mohli pokročilou virtuální realitu napojit rovnou do mozku?
MUDr. Pavel Němec je oční chirurg a zkušený oftalmolog s třicetiletou praxí, specializující se na chirurgii sítnice a sklivce, biologickou léčbu sítnicových onemocnění a refrakční chirurgii. Během své kariéry provedl desítky tisíc operací, přičemž stál u zavádění inovativních postupů v české oftalmologii včetně terapie anti-VEGF či 3D operací.
Jako odborný asistent na 1. LF UK se věnuje výuce studentů i odbornému vzdělávání lékařů. Je autorem desítek odborných publikací a jeho monografie „Optická koherenční tomografie – Klinický atlas sítnicových patologií“ získala Cenu Předsednictva ČLS JEP za rok 2015 za nejlepší knižní publikaci v oblasti medicíny.
Ze svého slovníku při péči o pacienty vyrušil spojení, že „už to za to nestojí“ nebo „už to nemá cenu“. Aktuálně působí jako ředitel sítě očních klinik Lexum.
V rozhovoru zmiňujeme studii komparace vztahu zrakových funkcí, běžných životních aktivit a mortality, kterou najdete tady. Ztráta vidění podle ní představuje natolik zásadní snížení kvality života, že nakonec vede i k zásadnímu zkrácení doby dožití.
Podaří se někdy vědě udržet funkční lidské vidění déle než 120–130 let, což je doba, kterou si maximálně umí představit MUDr. Němec?
Dlouhověkost se v roce 2025 stává dosažitelným cílem díky pokročilým biotechnologiím, personalizované medicíně a inovativním wellness přístupům. Článek ve Forbes Life zdůrazňuje, jak se moderní věda propojuje s tradičními metodami péče o tělo a mysl. Od genetických terapií přes pokročilou výživu až po technologicky vyspělé spánkové optimalizátory – trendy v oblasti longevity ukazují, že prevence a personalizace budou hrát klíčovou roli v našem zdraví. Kromě medicínských inovací se mění i přístup k duševní pohodě a regeneraci. Biohacking, mindfulness a adaptogenní strava se dostávají do popředí, stejně jako nové metody práce s cirkadiánními rytmy. Přečtěte si celý článek a zjistěte, jaké kroky můžete udělat pro svou vlastní dlouhověkost.
Miami Beach se chce stát další „modrou zónou“ – místem, kde lidé žijí déle a zdravěji. Město plánuje zavést principy, které podporují dlouhověkost, jako jsou přirozený pohyb, zdravá strava, smysl života a silné sociální vazby. Tento ambiciózní projekt má za cíl nejen prodloužit život obyvatel, ale také zlepšit jeho kvalitu. „Modré zóny“ jsou známé po celém světě jako regiony s nejvyšší koncentrací lidí, kteří se dožívají nadprůměrného věku. Více o „modrých zónách“ se můžete dozvědět na Netflixu v dokumentárním seriálu Jak se dožít stovky: Tajemství modrých zón. Miami Beach se chce připojit k tomuto elitnímu klubu díky promyšlenému přístupu k veřejnému zdraví a životnímu stylu. Více o této iniciativě se dočtete v článku v NY Post.
Je prokázáno, ze psi majitelům přináší radost, podporují jejich duševní i fyzické zdraví a nejspíš každý by si přál, aby jeho pes žil co nejdéle. Dlouhověkost neboli longevity u psů je současným tématem vědců, kteří zkoumají možnosti prodloužení života prostřednictvím speciálních léků. Společnost Loyal, americký biotechnologický start-up, plánuje začátkem příštího roku uvést na trh tabletku s názvem LOY-002, která by mohla psům přidat minimálně jeden rok zdravého života. Tato sanfranciská firma získala financování ve výši 125 milionů dolarů od investorů, kteří dosud váhali investovat do projektů zaměřených na lidskou dlouhověkost kvůli dlouhému trvání potřebných klinických studií. Celine Haliouaová, zakladatelka a výkonná ředitelka společnosti Loyal, věří, že jejich práce nakonec bude mít přínos i pro lidi. Psi totiž trpí podobnými věkem podmíněnými onemocněními jako lidé a sdílejí s námi prostředí i návyky, což z nich činí vhodný model pro studium stárnutí. Navíc psi mají kratší životní cyklus, což umožňuje rychlejší získání výsledků z klinických studií. Výzkum zaměřený na prodloužení zdravého života u psů by tedy mohl urychlit vývoj těch, které se týkají lidského života. Více informací přináší The Guardian:
Blíží se Nový rok a to je ideální čas přemýšlet o nových začátcích a cestách, jak zlepšit své zdraví a životní styl. Pokud vás zajímá, jak zpomalit stárnutí a žít déle v plné síle, můžete zkusit v lednu navštívit Longevity Revolution Festival. Tato událost propojuje odborníky na dlouhověkost, zdraví a moderní technologie, které mohou pomoci pochopit, jak lépe pečovat o své tělo i mysl. Mohla by to být ideální inspirace pro ty, kteří chtějí do příštího roku vykročit zdravě, vědomě a zaměřit se na dlouhodobou kvalitu života.
Včerejší konference WIRED Beyond 2024 kromě jiného hostila přednášku buněčného biologa Adama Obra s názvem Longevity: Návod na prodloužení nejlepších let našich životů. Zkraje nejprve zpochybnil upínání se k doplňkům stravy, které nám ve velkém vnucují prodejci i influenceři – z vědeckého hlediska totiž na jejich účinnost ještě nemáme žádná dlouhodobá data. Jádrem přednášky pak bylo doporučení tří věcí na prodloužení aktivního života. Za prvé: spát jako miminko – to neznamená přehnaně dlouho, ale kvalitně. Za druhé: hýbat se, co to jde. „Například cvičení hlubokého dřepu vám pomůže k tomu, abyste v osmdesáti letech pohodlně vstali ze záchodu.“ Jeho třetím doporučením je být v psychické pohodě a udržovat mezilidské vztahy. „Nezapomněl jsem na nějaké doplňky stravy?“ ptal se na závěr. „Ne, nezapomněl.“
Na konferenci Health & Longevity Summit, které se zúčastnila i redakce platformy Smrtelník, hovořil také zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr o svých netradičních přístupech ke zdraví a dlouhověkosti. Nevyhýbá se experimentům od přerušovaného půstu a konzumace probiotik až po elektrickou stimulaci svalů. Důležitý je podle něj spánek, kvalita střevní mikroflóry a umírněná konzumace alkoholu. Zkoumá také nové trendy, jako jsou fermentované sójové boby či doplňky stravy pro dlouhověkost, a klade důraz na preventivní testování.
Preventivní prohlídka života je osvětovou kampaní Centra paliativní péče za podpory Nadace Benetheo. Život takový, aby na jeho konci lidé ničeho nelitovali – tak zní téma nové kampaně Centra paliativní péče. Vyzývá, aby si lidé uvědomili, co je pro ně důležité dřív, než bude pozdě. Zároveň se snaží vyvrátit některé mýty o umírání. „Chci takhle strávit většinu života?“ „Chci se trápit, dokud nás smrt nerozdělí?“ „Na tohle chci vzpomínat na smrtelné posteli?“ Takové otázky si pokládají postavy v reklamním spotu, který je součástí kampaně. Její tvůrci chtějí otevřít téma, jak uvažovat o blížící se smrti.
