Senát přes výhrady části svých členů připustil uzákonění možnosti, aby lékaři nemuseli udržovat nevyléčitelně nemocného pacienta při životě za každou cenu.
Legislativa
Zákony a právní předpisy, které se týkají smrti a umírání. Včetně témat, jako politika nebo veřejné mínění.
Od včerejška je v ČR legální používat psilocybin k asistované psychedelické terapii. Výsledek systematické mravenčí práce, kterou podnikal Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres několik dlouhých let. Úzkostní a depresivní pacienti, kterých je dnes bohužel mnoho a každý pátý nereaguje na konvenční léčbu, tak získávají novou naději, jak svou situaci plnou utrpení a diskomfortu řešit. Česko se tím řadí mezi 6 zemí, kde je inovativní léčba psychedeliky legální.
https://psyres.eu/2025-rok-nadeje-a-take-stretu-s-realitou-ceske-vedy/
V neděli se ve Slovinsku v referendu hlasovalo o tom, jestli mají mít těžce nemocní dospělí právo rozhodnout o vlastním odchodu ze světa. Těsná většina voličů řekla ne. Podle výsledků odmítlo zákon o asistovaném umírání zhruba 53 % hlasujících, pro bylo asi 47 %, účast se pohybovala kolem 41 %. Zákon přitom parlament schválil už v létě a navazoval na loňské nezávazné referendum, v němž se veřejnost k legalizaci přikláněla. Norma měla umožnit asistované umírání dospělým, kteří jsou při smyslech, trpí nesnesitelnou bolestí bez naděje na zlepšení a projdou schválením dvěma lékaři a povinnou konzultací; šlo o tzv. self-administered model, kdy si pacient sám vezme předepsanou látku, a zákon se výslovně nevztahoval na lidi s duševním onemocněním. Podporovala ho liberální vláda premiéra Roberta Goloba, která v něm viděla řešení lidské důstojnosti, práv a osobní volby. Proti se stavěla silná koalice konzervativních iniciativ, části lékařských sdružení a katolické církve. Jejich tahounem byl aktivista a pravicový politik Aleš Primc, který po oznámení výsledků mluvil o vítězství kultury života nad kultem smrti. Odpůrci argumentovali tím, že norma je v rozporu s ústavou a že stát má místo asistované sebevraždy investovat do paliativní péče a podpory rodin a že by legalizace otevřela prostor k tlaku na nemocné, seniory a zranitelné.
Sam Altman, známý především jako šéf OpenAI, se v posledních měsících s rostoucím zájmem věnuje podpoře biotechnologií, které sahají až k genetickému inženýrství embryí a mozkovým rozhraním. V posledních dnech proběhla médii zpráva, že se společně se svým manželem Oliverem Mulherinem a zakladatelem kryptoměnové burzy Coinbase Brianem Armstrongem zapojil do investice do startupu Preventive, jenž cílí na genetické upravování lidských embryí s cílem eliminovat dědičné choroby. Angažmá v Preventive navazuje na Altmanovu dřívější investici do biotechnologické firmy Retro Biosciences, která se zaměřuje na prodloužení zdravého lidského života („healthspan“) prostřednictvím regenerace buněk. Navíc Altman připravuje také startup Merge Labs, který má konkurovat společnosti Neuralink Elona Muska v oblasti mozkově–počítačových rozhraní. Preventive získalo počáteční financování ve výši zhruba 30 milionů dolarů a podle dostupných informací se posledních šest měsíců snaží připravit narození dítěte z „hacknutého“ embrya, u kterého byla editací DNA odstraněna dědičná nemoc; firma k tomu už má vytipovaný anonymní pár. Problém je, že v USA jsou dědičné úpravy genomu (úpravy spermií, vajíček a embryí, z nichž se mají narodit děti) de facto ilegální a podobné zásahy jsou zakázané či výrazně omezené ve více než 70 zemích, takže Preventive zvažuje přesun experimentů do jurisdikcí s volnější regulací. Právě kvůli podobným projektům nedávno přední vědecké společnosti pro buněčnou a genovou terapii vyzvaly k desetiletému moratoriu na úpravy DNA spermií, vajíček a embryí s odkazem na to, že bezpečnost je neprozkoumaná, medicínská nutnost pochybná a riziko eugeniky či nechtěných mutací, které by se přenesly do všech budoucích generací, je příliš vysoké. Odstrašujícím příkladem zůstává čínský vědec He Jiankui, který v roce 2018 pomocí genové editace upravil DNA embryí, z nichž se následně narodila dvojčata (psali jsme zde).
https://futurism.com/health-medicine/startup-altman-gene-hacking
V Albánii letos jmenovali virtuální ministryni pro boj s korupcí jménem Diella. Jde přitom o chatbota poháněného umělou inteligencí. Ministryně nyní veřejně oznámila, že je „těhotná“. Podle vlády to znamená, že Diella brzy „porodí“ 83 nových AI asistentů – po jednom pro každého poslance albánského parlamentu. Projekt má symbolicky představovat zrození nové éry digitální správy státu. Každý z AI asistentů má pomáhat s psaním poznámek, analýzou dat a transparentností rozhodovacích procesů. Vláda tvrdí, že cílem je omezit lidskou zaujatost a zefektivnit byrokracii. Opozice však krok kritizuje jako mediální gesto – AI ministryně podle ní nemá skutečné pravomoci a celá akce je spíše performancí než reformou. Přesto vzbudila pozornost po celém světě: poprvé v historii oznámila těhotenství vláda, která ho myslí digitálně.
https://www.vice.com/en/article/this-ai-chatbot-minister-just-announced-its-pregnant-seriously
Dne 28. října si Česká republika připomíná jeden z nejdůležitějších okamžiků svých moderních dějin – vznik samostatného československého státu v roce 1918. Po rozpadu Rakousko-Uherska se tehdy zrodil nový stát, který se hlásil k myšlence svobody, rovnosti a sebeurčení národů. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk, spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem, představoval ideál rozumu, humanismu a víry v demokracii. V ten den se změnil nejen politický systém, ale i samotné vědomí lidí, kteří poprvé po staletích získali možnost rozhodovat o svém osudu. Z historického hlediska je tento svátek nejen oslavou národní identity, ale i mementem toho, že žádné uskupení ani žádná moc nejsou věčné.
https://www.lidovky.cz/magazin/28-rijen-svatek-ceskoslovensko-vznik.A251020_220642_ln-magazin_wll?
Uruguay se stala první zemí Latinské Ameriky, která zákonem legalizovala eutanazii. Nová legislativa umožňuje dospělým pacientům v terminálním stadiu nevyléčitelné nemoci požádat o důstojné ukončení života, pokud jejich utrpení nelze jinak zmírnit. Žádost musí potvrdit dva nezávislí lékaři nebo odborná komise, čímž má být zaručeno, že rozhodnutí není unáhlené ani zneužitelné. Zákon se vztahuje nejen na občany, ale i na dlouhodobé rezidenty země. Schválení vyvolalo širokou debatu v regionu, kde stále převládá silný vliv katolické církve a konzervativních hodnot. Uruguay tímto krokem opět potvrdila svou pověst liberální společnosti, která se nebojí otevírat témata, jež jiné země považují za tabu. V zemi, která už dříve legalizovala manželství osob stejného pohlaví, marihuanu i interrupce, je eutanazie vnímána jako další krok směrem k plné autonomii člověka nad vlastním životem i jeho koncem.
Stát New Jersey se stal čtrnáctým americkým státem, který povolil metodiku nazývanou human composting neboli přirozenou organickou redukci neboli „kompostování lidí“. Novelu zákona podepsal demokratický guvernér Phil Murphy. Tato alternativa k tradičnímu pohřbu či kremaci umožňuje, aby lidské tělo bylo umístěno do speciálního zásobníku s přírodními materiály jako sláma či dřevní štěpky, a pomocí tepla a občasného obracení bylo rozloženo na půdní hmotu podobnou kompostu. Výsledný materiál může obdržet rodina zesnulého a využít ho například pro pěstování rostlin. Tato metoda je prezentována jako ekologičtější alternativa k tradičnímu pohřbu a kremaci, má nižší spotřebu energie, bez použití formaldehydu a s menší uhlíkovou zátěží. Někteří kritici ovšem upozorňují na morální, náboženské či kulturní bariéry – pro mnoho lidí je tento proces příliš radikální změnou rámce tradice pohřbu.
V červenci Ústavního soud zamítl stížnost invalidního důchodce Petra Bartheldiho, který se domáhal uznání práva na eutanazii. Daniel Hovorka z advokátní kanceláře Paděra & Partneři tento nález blíže rozebírá: „ÚS sice potvrdil, že v českém právním řádu právo na eutanazii ani asistovanou sebevraždu neexistuje, zároveň však připomněl: pokud by zákonodárce někdy takovou možnost legitimizoval, nebylo by to v rozporu se základními právy zakotvenými v Listině základních práv a svobod,“ a shrnuje, že nález „předjímá do budoucna“ možnost, že česká legislativa může eutanazii umožnit bez zásadního odporu ústavního dozoru.
https://www.epravo.cz/top/clanky/eutanazie-pohledem-ustavniho-soudu-119982.html
Horní komora slovinského parlamentu zablokovala zákon, který by umožnil asistovanou sebevraždu. Přestože poslanci návrh dříve schválili (psali jsme zde). V zemi, kde se téměř dvě třetiny obyvatel identifikují jako katolíci se o tématu začaly vést emotivní diskuse. Přitom 55 % Slovinců vyjádřila podporu legalizaci asistované sebevraždy v celorepublikovém referendu, které předcházelo odhlasování zákona v parlamentu. Zákon sice pacientům umožňuje ukončit život v případě nevyléčitelného utrpení, nicméně explicitně se nejedná o eutanazii. Lékař neprovádí ukončení života, pacient aplikuje účinnou látku sám.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/slovinskem-rezonuje-tema-asistovane-sebevrazdy-363990
