Dnešním dnem, 5. srpna, vstupuje v New Yorku v platnost zákon Medical Aid in Dying Act, který guvernérka Kathy Hochul podepsala letos v únoru. Podle newyorského ministerstva zdravotnictví umožňuje dospělým obyvatelům státu s nevyléčitelnou nemocí a předpokládanou délkou dožití do šesti měsíců požádat o předepsání smrtící látky, kterou si sami podají. USA nemají v této věci žádný federální zákon, každý stát si o asistovaném umírání rozhoduje sám, a New York se tak stává čtrnáctou americkou jurisdikcí, kde je něco takového legální, vedle Washingtonu D.C. a států jako Oregon, Kalifornie, Colorado, Havaj, New Jersey nebo Vermont.
I v rámci samotného New Yorku ale zákon nebude fungovat automaticky všude stejně. Účast je pro jednotlivé lékaře i zdravotnická zařízení dobrovolná, takže dostupnost se bude lišit nemocnice od nemocnice, podle toho, kdo se rozhodne službu poskytovat. Hlavní otázkou příštích měsíců nebude, jestli je zákon legální, ale jestli bude v praxi vůbec dostupný tam, kde pacient skutečně je. Cesta k zákonu o asistovaném umírání nebyla krátká, podobné návrhy newyorský zákonodárný sbor projednával přes deset let, než letos konečně prošly.
Skupina sedmnácti senátorů navrhuje upravit pravidla péče o nevyléčitelně nemocné. Lékaři by mohli nepokračovat v léčbě, která už pacientovi nepřináší žádný prospěch a pouze prodlužuje umírání. Návrh má zároveň jasněji potvrdit právo člověka odmítnout léčbu, i když takové rozhodnutí může vést k jeho smrti. Kritici v návrhu vidí otevírání dveří eutanazii. Jeho předkladatelé to odmítají a upozorňují, že cílem není aktivně ukončovat život, ale zabránit léčbě za každou cenu.
Francouzský parlament ve středu definitivně schválil zákon umožňující asistovanou sebevraždu, když se pro vyslovilo 291 poslanců proti 241 a 29 se zdrželo. Smrtící látku si bude moci pacient podat sám, a pokud toho fyzicky nebude schopen, udělá to za něj lékař nebo zdravotní sestra. Zákon se týká pouze dospělých Francouzů nebo rezidentů, kteří trpí vážnou a nevyléčitelnou nemocí v pokročilé či terminální fázi a jsou schopni svobodně a vědomě vyjádřit svou vůli. Žádost musí posoudit alespoň dva lékaři a další zdravotník, a i po schválení má pacient minimálně dva dny na rozmyšlenou, než své rozhodnutí potvrdí.
Cesta k zákonu nebyla přímočará, dolní komora nakonec přehlasovala zamítavé stanovisko horní komory, a boj ještě nekončí. Premiér Sébastien Lecornu i předseda Senátu Gérard Larcher už oznámili, že se obrátí na Ústavní radu, francouzskou obdobu ústavního soudu, která by mohla rozhodnout v polovině srpna. Debata přitom společnost dlouhodobě štěpí stejně jako všude jinde, zastánci mluví o právu na důstojnou smrt bez zbytečného utrpení, odpůrci z řad části lékařů i katolické církve varují, že by k tomuto kroku mohli být dotlačeni i ti nejzranitelnější. Veřejnost je ale při tom všem jednoznačná, únorový průzkum agentury Ifop ukázal podporu 84 procent Francouzů.
V Londýně se objevila guerillová reklama, kterou aktivistická skupina Everyone Hates Elon nainstalovala na autobusovou zastávku přímo u londýnského sídla Mety. Je to parodie na kampaň, ve které si firma Meta na propagaci svých chytrých brýlí s kamerou najala Kylie Jenner. Podle úhlu pohledu se plakát mění z hladké reklamní fotky na černobílý, kostlivý rentgenový snímek s nápisem „pořád vás sledujeme“, odkazující na kultovní sci-fi They Live, kde si hlavní hrdina nasadí brýle a najednou vidí skrytou pravdu za reklamou i mocí. Aktivisté k tomu dodávají, že Meta roky sledovala lidi online a teď chce dělat totéž i ve fyzickém světě.
Nejnovější generace brýlí umí nepřetržitě nahrávat tři minuty v kuse, aniž by to okolí tušilo, a v roce 2024 se dvěma studentům Harvardu podařilo propojit rozpoznávání obličeje z brýlí s databázemi a během pár vteřin z náhodných kolemjdoucích vytáhnout jméno, adresu, telefon a jména příbuzných. Zákony na tohle tempo zatím nestačí. Nejde přitom jen o hypotetické riziko, brýle si oblíbila i takzvaná manosféra, jejíž tvůrci s nimi natáčejí, jak na ulici nečekaně oslovují ženy, které netuší, že jsou nahrávány.
V Nizozemsku poprvé v historii podstoupilo eutanázii dítě mladší dvanácti let. Stalo se tak už loni, na veřejnost se ale případ dostal teprve teď, když o něm promluvila ministryně zdravotnictví Sophie Hermansová. Dítě bylo nevyléčitelně nemocné, jeho přesný věk známý není. Nizozemsko od roku 2024 umožňuje po dohodě s rodiči ukončit život dětí ve věku od jednoho do dvanácti let, které trpí nesnesitelně a bez naděje na zlepšení. Do té doby byla eutanázie možná jen u novorozenců nebo u dětí starších dvanácti let. Lékař k ní navíc smí přistoupit pouze tehdy, pokud utrpení nelze nijak odstranit a zároveň se předpokládá, že dítě brzy zemře. Dřív v takové situaci zbývala jen paliativní péče, případně možnost přestat dítěti podávat stravu a tekutiny a nechat ho takto odejít, což mohlo trvat dlouhé dny i déle.
Švýcarská spolková rada schválila v polovině června změnu zdravotnické legislativy, díky níž bude od ledna 2027 povinné zdravotní pojištění hradit větší část nákladů na specializovanou paliativní péči. Cílem je, aby lidé v terminálním stádiu nemoci nemuseli za péči o dobré umírání platit vysoké částky, ať už chtějí dožít doma, nebo ve specializovaném ošetřovatelském zařízení. Dosud totiž tento typ péče spadal pod běžné úhrady, které na něj nestačily, takže rozdíl nesli sami nemocní a jejich rodiny. A šlo o poměrně vysoké částky.
Nově proto pojišťovna pokryje větší díl nákladů a zároveň se zastropuje, kolik smí pacient za den zaplatit ze svého. Jde zatím o přechodné opatření, které má platit do roku 2032, kdy Švýcarsko plánuje zavést jednotný systém financování zdravotní péče. Nejde tedy o úplnou revoluci, přesto je to pozitivní signál ze strany státu, který pomáhá odstranit finanční zátěž spojenou s důstojným odchodem.
Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil kritizuje plánovaný přesun agendy závislostí z Úřadu vlády pod Ministerstvo zdravotnictví. V rozhovoru upozorňuje, že česká politika závislostí byla více než třicet let budována jako nadresortní agenda, protože se netýká pouze léčby, ale také prevence, sociálních služeb, bezpečnosti, regulace trhu, školství, daní, hazardu, alkoholu, tabáku, konopí a dalších návykových látek. Přesun pod jeden resort podle něj může zúžit celou oblast na čistě zdravotnický pohled a oslabit schopnost státu koordinovat opatření mezi jednotlivými ministerstvy. Vláda schválila přesun protidrogové agendy z Úřadu vlády na Ministerstvo zdravotnictví od července 2026, včetně odboru protidrogové politiky a Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
K zachování původního modelu vyzývá také otevřený dopis akademiků, klinických odborníků, expertů na veřejné zdraví, výzkumníků a dalších profesionálů adresovaný předsedovi vlády. Na stejný problém upozorňuje i ukázka z filmu Historie budoucnosti, kde je zachycen výzkum profesora Davida Nutta a jeho týmu. Tato analýza porovnávala škodlivost různých drog nejen podle dopadů na samotného uživatele, ale také podle škod pro okolí a společnost. Výsledkem bylo, že alkohol vyšel jako celkově nejškodlivější droga, před heroinem a crack kokainem. Právě tento typ dat ukazuje hlavní problém české debaty. Legální alkohol zůstává společensky tolerovaný, politicky chráněný a běžně dostupný, zatímco u konopí nebo psychedelických látek stát často uplatňuje mnohem tvrdší represivní přístup, přestože jejich rizikový profil je v odborných srovnáních odlišný. Jedná se o střet mezi politikou založenou na důkazech, prevenci a snižování škod a politikou, která stále zachází s návykovými látkami podle historických předsudků, společenské přijatelnosti a trestní setrvačnosti.
Zdravotní výbor Senátu schválil a doporučil plénu ke schválení novelu o rozhodování na konci života, kterou připravila senátorka a lékařka MUDr. Věra Procházková. Zákon by lidem v terminální fázi života dal právní rámec pro důstojné rozhodování o vlastním odchodu, včetně možnosti asistované smrti za jasně daných podmínek. Inspirací je lucemburský zákon, jeden z nejpřísněji nastavených v Evropě. Smrtelník téma sleduje od začátku. Procházková byla hostem našeho podcastu a v loňském roce jsme spolu s Procházkovou uspořádali na toto téma konferenci v Senátu.
Senát přes výhrady části svých členů připustil uzákonění možnosti, aby lékaři nemuseli udržovat nevyléčitelně nemocného pacienta při životě za každou cenu.
Od včerejška je v ČR legální používat psilocybin k asistované psychedelické terapii. Výsledek systematické mravenčí práce, kterou podnikal Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres několik dlouhých let. Úzkostní a depresivní pacienti, kterých je dnes bohužel mnoho a každý pátý nereaguje na konvenční léčbu, tak získávají novou naději, jak svou situaci plnou utrpení a diskomfortu řešit. Česko se tím řadí mezi 6 zemí, kde je inovativní léčba psychedeliky legální.
