Může psychologickou pomoc částečně převzít umělá inteligence? O tom mluví v rozhovoru pro Flowee psycholožka a psychoterapeutka Martina Mikesková. Podle ní je jisté, že technologie v terapii budou hrát stále větší roli — a to nejen jako pomůcka pro terapeuty, ale i jako první kontakt pro ty, kteří se ostýchají přijít osobně. „Myslím, že umělá inteligence nemůže zcela nahradit lidského terapeuta, a nemyslím si, že je to v tuto chvíli ani cílem vývojářů. Vnímám však, že AI může pomoci v určitých specifických situacích, například při poradenství, předběžné diagnostice nebo při odkázání na odbornou pomoc,“ říká Mikesková.
Loni se v Jižní Koreji prodalo víc vozítek pro psy než kočárků pro děti — zdánlivě absurdní detail, který ale dokonale vystihuje globální trend: lidé přestávají rodit děti a stále častěji nahrazují vztahy se svými vrstevníky poutem ke zvířatům. I Česko je dnes součástí stejného příběhu: mladí lidé se méně seznamují, méně souloží a čím dál častěji odkládají založení rodiny. Nebo ji nezakládají vůbec. Zároveň stoupá obliba mazlíčků, terapeutických zvířat, náhradních vztahů i technologických substitutů. Jde o globální krizi?
V Poslanecké sněmovně proběhl 18. června 2025 kulatý stůl na téma Rizika zákonné eutanazie. Konal se pod záštitou poslankyně Jany Bačíkové (ODS), místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, která veřejně vystupuje proti legalizaci eutanázie z důvodu možného zneužití. Diskuze se dále účastnili zástupci poskytovatelů paliativní péče, ředitelka hospice sv. Štěpána Monika Marková, a novinář Pavel Šafr. Z diskuse vyplynulo, že tradiční hodnoty, jako úcta k životu a význam kvalitní paliativní péče, byly zdůrazněny jako alternativa k legislativnímu modelu eutanazie. Krátký report vyšel v Konzervativních novinách.
Ve svém nedávném podcastu s Pavlem Mackem („Smrt, Meditace, Mindfulness, Stoicismus“) host vstupuje do hloubky témat, která se dotýkají samotného jádra lidské existence. Rozebírá, jak uvědomění si vlastní smrtelnosti může paradoxně vést ke svobodě. Motivuje žít více naplno. Soustředit se na přítomný okamžik a jednat s větší jasností a integritou. Pavel Macek vnímá praktiky mindfulness a meditace jako nástroje, které umožňují zastavit vnitřní chaos, naladit nás na „vnitřní ticho“ i dají nám schopnost být sám se sebou – bez hodnocení či odsuzování.
Britský parlament v pátek podpořil přelomový zákon, kterým by se umožnilo dospělým lidem s terminalním onemocněním legálně požádat o asistované ukončení života vůbec poprvé v Anglii a Walesu. Návrh, pojmenovaný „Terminally Ill Adults (End of Life) Bill“, prošel třemi klíčovými čteními a dál míří do Sněmovny lordů, kde je očekávána tvrdá diskuze. Rozšířená většina veřejnosti (okolo 75 %) projekt podporuje, přičemž systém klade důraz na dvojí lékařský souhlas, panel profesionálů a ochranu proti nátlaku nebo nesvéprávnosti. Zákon by mohl vstoupit v platnost kolem roku 2029, pokud projde všemi fázemi a získá královský souhlas.
Podle nejnovějšího přehledu Českého statistického úřadu z 16. května 2025 zemřelo v Česku v roce 2024 přibližně 112 211 lidí, což je prakticky stejný počet jako v roce 2023. Střední délka života dosáhla historických maxim. Muži žijí v průměru 77,15 let a ženy 83,14 let. Pokračuje dlouhodobý růst naděje dožití po propadu v důsledku pandemie, což potvrzuje stabilní zotavení populace. Analýza příčin úmrtí ukazuje, že na nemoci oběhové soustavy připadá 39 % všech úmrtí a zhoubné novotvary způsobují další 25 % úmrtí. Přesné regionální údaje a vývoj za roky 2014–2023 lze nalézt ve veřejné databázi ČSÚ, přičemž i v loňském roce přetrvávají výrazné rozdíly mezi kraji v délce života a rozložení hlavních příčin úmrtí.
Vědecký výzkumný tým nedávno představil revoluční retinální implantát ze sítě z tellurových nanodrátů, který dovede přeměnit světlo přímo na elektrické impulzy směrem k zrakovému nervu. U myší s geneticky vyvolanou slepotou implantace vyvolala reakci zorniček, neuronovou aktivitu a schopnost rozeznávat vzory – jasný důkaz částečného návratu zraku. Implantát navíc umí pracovat i s infračerveným spektrem, což otevírá potenciál pro vylepšený kontrast nebo noční vidění. Tento přístup by jednou mohl překonat klasické léčebné metody pro ztrátu zraku způsobenou poškozením sítnice. Z myších modelů je tak evoluční skok k lidským pacientům blíž, než jsme dosud doufali .
Druhý ročník mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ se uskutečnil 9. června 2025 na Pražském hradě. Akci, kterou společně pořádaly Nadační fond PSYRES, PsychedelicsEUROPE a Progresivní analytické centrum, dominovalo téma odolnosti evropské populace vůči krizím, jako jsou války či pandemie. Výzkumy ukazují, že až 46 % obyvatel EU v posledním roce čelilo psychickým obtížím – i proto konference navázala na ambici České republiky spoluvytvářet evropskou strategii péče o duševní zdraví a přinášet do ní inovativní přístupy. Odborný program nabídl širokou škálu témat, od legislativních změn v oblasti psychedelik, přes výzkum posttraumatické stresové poruchy u veteránů, až po ekonomickou efektivitu moderní psychiatrie. Mezi řečníky vystoupili zástupci NATO, Evropského parlamentu, Ministerstva zdravotnictví i mezinárodní experti jako Rick Doblin (MAPS). Konference potvrdila rostoucí reputaci Česka jako aktivního hráče, který propojuje vědecký výzkum, klinickou praxi i politickou diskusi v oblasti duševního zdraví na evropské úrovni.
V Longevity podcastu Hospodářských novin se mluví o chladové terapii jako o „longevity hacku“, tedy nástroji prodlužování života. Trenér otužování David Vencl popisuje, jak může chladová terapie posílit nejen imunitu, ale i dlouhověkost. Důležité přitom je po ledové koupeli se neoblékat. „Ideální je, abych se dostal do normálu svými vlastními silami. A k tomu pomáhají právě svaly, třes nebo pohyb. V tu chvíli tělo jede bomby,“ říká.
Zdeněk Kalvach, český průkopník moderní geriatrie, v rozhovoru pro Neovlivní.cz bourá zastaralé představy o stáří. Místo zaškatulkování do kategorie postupně degenerujícího organismu nás zve, abychom přijali pojem zralá dospělost – fázi života, která má svá specifika, ale rozhodně není odsouzena k ústupu do ústraní. Kalvach zdůrazňuje, že mnohem větší překážkou než nemoc jsou obavy z pomíjivosti a strach, který si společnost vůči starším generacím pěstuje. Zároveň k dlouhověkosti říká: „Vážně nevím o ničem, co by reálně prodlužovalo život. A nevěřím, že by množství lektvarů, které někdo pije, krev, kterou si vymění, a vitaminy, které polyká a bilancuje, skutečně zlepšilo kvalitu, funkčnost a délku života.“
