Slovinsko se v pátek 18. července 2025 připojilo k zemím jako Austrálie, Kanada, Nizozemsko a schválilo zákon umožňující asistovanou smrt. Parlament rozhodl 50 hlasy pro, 34 poslanců bylo proti a tři se zdrželi. Nový zákon, který má vstoupit v platnost během několika měsíců, umožní nevyléčitelně nemocným dospělým pacientům trpícím nesnesitelným utrpením, aby s lékařskou asistencí (ale vlastní aplikací látky) ukončili svůj život. Před tím musí být vyčerpané všechny možnosti léčby, a posouzení provedou dva lékaři. Přijetí zákona předcházelo neformální referendum v červnu 2024, kdy 55 % hlasujících podpořilo zavedení práva na asistované umírání. Slovinsko se zároveň stalo historicky první bývalou zemí východního bloku, která legalizovala asistované sebeusmrcení.
Vědci z Baylorovy lékařské fakulty v Houstonu a Emoryho univerzity zjistili, že psilocybin, psychoaktivní látka obsažená v lysohlávkách, by nemusel být jen prostředkem pro hlubší sebepoznání či úlevu od deprese, ale potenciálně i cestou k oddálení procesů stárnutí. Výzkum je zatím v počátcích, ale hypotéza, že by malá dávka houbiček mohla jednou patřit do balíčku dlouhověkosti zní povzbudivě. „Výzkumníci otestovali psilocybin nejprve v laboratoři na lidských plicních buňkách. Skrz výsledky odhalili, že látkou ošetřené buňky měly až o 57 procent delší životnost než běžné buňky. Déle se udržovaly zdravé a stárly pomaleji,“ popisuje pozadí studie Deník.cz.
Ústavní soud zamítl stížnost invalidního důchodce Petra Bartheldiho, který se u české justice domáhal práva na eutanazii. Bartheldi utrpěl po dopravní nehodě těžké zranění páteře a žádal, aby soudy uznaly jeho právo na asistovanou smrt jako součást práva na lidskou důstojnost. Podle něj mu současný stav znemožňuje vést plnohodnotný život a způsobuje mu nepřiměřené utrpení. Soud ale rozhodl, že český právní řád eutanazii ani asistovanou sebevraždu neumožňuje. Zvažovali jsme právo na možnost svobodně se rozhodnout o svém životě a jeho konci a rovněž jsme uvažovali o právu na život, které zohledňuje i povinnost státu život chránit. Zvažovali jsme i otázku duševního a fyzického stavu stěžovatele a došli jsme k závěru, že jeho zdravotní omezení je přiměřené ve vztahu k právu na ochranu života,“ uvedla soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová. Jinými slovy, i nadále bude jakákoli forma eutanazie v ČR kvalifikována jako vražda či napomáhání k sebevraždě.
Druhý ročník mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ se uskutečnil 9. června 2025 na Pražském hradě. Akci, kterou společně pořádaly Nadační fond PSYRES, PsychedelicsEUROPE a Progresivní analytické centrum, dominovalo téma odolnosti evropské populace vůči krizím, jako jsou války či pandemie. Výzkumy ukazují, že až 46 % obyvatel EU v posledním roce čelilo psychickým obtížím – i proto konference navázala na ambici České republiky spoluvytvářet evropskou strategii péče o duševní zdraví a přinášet do ní inovativní přístupy. Odborný program nabídl širokou škálu témat, od legislativních změn v oblasti psychedelik, přes výzkum posttraumatické stresové poruchy u veteránů, až po ekonomickou efektivitu moderní psychiatrie. Mezi řečníky vystoupili zástupci NATO, Evropského parlamentu, Ministerstva zdravotnictví i mezinárodní experti jako Rick Doblin (MAPS). Konference potvrdila rostoucí reputaci Česka jako aktivního hráče, který propojuje vědecký výzkum, klinickou praxi i politickou diskusi v oblasti duševního zdraví na evropské úrovni.
Z aktuálního průzkumu agentury Simply5 pro nadační fond Psyres vyplývá, že až dvě třetiny Čechů by souhlasily s legalizací psychedeliky asistované terapie, pokud by probíhala pod lékařským dohledem. Češi jsou tak mnohem otevřenější inovacím, než by se mohlo zdát. Důvěřují odbornosti, chtějí bezpečí a zajímá je nová šetrná léčba tam, kde konvenční postupy selhávají. Zároveň ale průzkum odhaluje obrovské informační vakuum. Většina populace psychedelika nikdy nevyzkoušela a více než polovina lidí neví, kam je zařadit. Právě proto Psyres — nadační fond pro psychedelický výzkum usiluje také o osvětu a důvěryhodné informování veřejnosti. Potenciál psychedelické terapie ve zdravotnictví je obrovský a cesta k němu vede přes fakta, výzkum a trpělivé vzdělávání.
„Dva ze tří Čechů souhlasí s dostupností psychedelik v léčbě a terapii, protože tyto látky umí zmírnit utrpení u pacientů, kde už nic jiného nezabírá. Obdobný počet Čechů podporuje uzákonění eutanazie. Neexistují snad žádná jiná témata, která mají tak zásadní podporu ve společnosti a která zároveň zákonodárci dlouhé roky zcela ignorují,“ říká Václav Dejčmar, předseda správní rady Psyres.
Etik a filozof doktor David Černý z Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky Akademie věd ČR v Epicentru Báry Holé mluví o tématu, které může změnit naše životy. Asistované sebeusmrcení i eutanazie by mohly pomáhat lidem, kteří trpí nevyléčitelnými nemocemi, ale zároveň přináší otázky: Jak se s tím vypořádají lékaři? Jsme jako společnost schopni takové rozhodnutí přijmout? A kdo by měl o tak závažné věci rozhodovat? Velmi fundované a komplexní zhodnocení stávající situace u nás a ve světě. Na konci rozhovoru je zmíněn i náš projekt Smrtelník.
Do českých kin právě vstoupil v pořadí třicátý film režiséra Pedra Almodóvara Vedlejší pokoj (The Room Next Door). Pojednává ve zkratce o tom, jak se připravit na smrt – v osobní rovině i v rámci hroutící se civilizace pod tíhou klimatických změn. V hlavních rolích se představí Tilda Swinton a Julianne Moore. Jak jsme uvedli již dříve, v září byl film oceněn Zlatým lvem na festivalu v Benátkách. Promítá se například v Cinema City, recenze se objevily ve více médiích, my přikládáme tu ze zpravodajského serveru Seznam Zprávy.
Pokud máte během letošního období Dušiček volný čas a přemýšlíte nad tím, co si večer pustíte v televizi nebo na nějaké streamovací platformě, máme pro vás tip na dokumentární sérii, která vás provede samotnou hranicí mezi životem a smrtí. Cyklus Brána smrti z dílny České televize, dostupný na iVysílání, je sice přes 10 let starý, ale ve svém komplexním pohledu na smrt a její souvislosti je stále nepřekonaný. Série pod taktovkou scenáristy a režiséra Viliama Poltikoviče se na téma smrti dívá systematicky z mnoha úhlů – od historického vnímání smrti napříč staletími přes kulturní perspektivy v různých společnostech až po současné přístupy k umírání a paliativní péči.
Tvůrci podnikli několik cest do různých koutů světa a podařilo se jim zachytit autentické výpovědi lidí z mnoha kultur, které jsou prolínány s odbornými pohledy specialistů z oblasti medicíny a etiky, ale i obyčejných lidí, kteří byli na prahu smrti. K tématu se tak vyjadřují například Stanislav Grof, psychiatr Raymond Moody, neurolog Vladimír Línek, dalajlama nebo pracovníci různých klinik. Za pozornost určitě stojí minimálně pátý díl nazvaný Strach, který otevírá téma klidného umírání a eutanazie.
Celkově nechybí ani hluboké filozofické úvahy o smyslu života, přirozeném lidském cyklu, jehož součástí smrt je, a výpravy do fenoménu posmrtného života, za což může být série v očích některých diváků považována za spirituální nebo ezoterickou, k tématu to však tak trochu patří. Brána smrti může dnešnímu divákovi vizuálně připadat neatraktivní a zastaralá – přece jen pochází z doby přednetflixovské – ale stále je tento seriál cenným zdrojem informací nebo alespoň příležitostí k zamyšlení.
Panelová diskuze o dobré smrti mezi autorem názorové platformy Smrtelník Václavem Dejčmarem, zakladatelkou hospicu Cesta domů Martinou Špinkovou a zakladatelem Centra paliativní léčby psychologem Martinem Loučkou. Svoboda je často definována jako možnost volby. Měla by tato volba zahrnovat i rozhodnutí o ukončení vlastního života? Jak je možné stanovit pravidla pro asistované sebeusmrcení nebo eutanazii, když je utrpení vnímáno zcela subjektivně? Je zavedení asistovaného sebeusmrcení projevem respektu k lidské důstojnosti? Je pro naši společnost důležitější právo svobodné volby nebo existují dobré argumenty pro omezení tohoto práva? Diskuze se konala na podnět nadačního fondu WebDialog a moderoval ji Mikuláš Minář.
V tomto videu se dozvíte o fascinujícím světě genetiky přímo od odborníka. Genetik Eduard Kejnovský vás provede tím, jak geny ovlivňují naše životy, a vysvětlí základní principy genetických informací. Pokud vás zajímá, jak geny utvářejí náš vzhled, chování, zdraví a délku života, tak vás tento rozhovor rozhodně zaujme. A pokud se chcete do této oblasti ponořit hlouběji, tak si přečtěte knihu Tajemná řeč genů: Rozhovor s genetikem Eduardem Kejnovským od vědeckého novináře Carla Zimmera, který skvěle propojuje složité vědecké teorie s lidskými příběhy. Kniha vám poskytne hlubší pohled na to, jak geny ovlivňují nejen jednotlivce, ale i vývoj celých populací.
