František Zámola z Healthy Longevity Clinic v Praze v rozhovoru s Petrem Márou zdůrazňuje, že zdraví se udržuje předvídavostí, ne reakcí. Prevence, počínaje od genetických testy přes epigenetické analýzy až po životní styl, je podle něj cesta, jak si neprodražit stáří. V rozhovoru zároveň doporučuje, aby medicína místo řešení následků raději eliminovala příčiny stárnutí. Podívejte se na celý rozhovor.
Odborníci
Experti a specialistě, kteří mají jak teoretické znalosti, tak praktické zkušenosti.
Advokátka Tereza Bártová v rozhovoru pro nadaci Dobrý anděl upozorňuje, že sepsání závěti i dříve vysloveného přání přináší především vnitřní klid. Člověk si díky nim může být jistý, že jeho přání i majetek budou v rozhodujících chvílích respektovány a že se předejde nedorozuměním mezi blízkými. Právě jasně formulovaná a včas připravená dokumentace podle ní pomáhá rodinám zvládat těžké situace s větší jistotou. Zároveň umožňuje, aby se pozůstalí mohli soustředit na podstatné věci. „Určitě je užitečné myslet na tyto věci i v době, kdy jsme zdraví. Právě tehdy máme možnost v klidu a s rozvahou promyslet, co je pro nás důležité, a sepsat to. Když už člověk onemocní nebo se dostane do krizové situace, bývá pozdě a rozhodování je mnohem složitější,“ zmiňuje v rozhovoru.
Estonský psycholog Andres Käosaar se věnuje výzkumu toho, co se stane s lidskou psychikou, když je dlouhodobě uzavřena v extrémních podmínkách, ať už jde o polární stanici v Antarktidě, mise NASA nebo budoucí lety do vesmíru. Na světě je jen hrstka odborníků, kteří se zaměřují na tuto tzv. „vesmírnou psychologii“. Käosaar nesbírá jen data z deníků účastníků polárních misí, kteří popisují měsíce izolace a emocionální napětí. Aby pochopil, co izolace skutečně dělá s lidskou psychikou, rozhodl se tyto podmínky testovat i na sobě. „Pokud se neshodnete na tom, co je přijatelné chování, stačí maličkost a vztahy se začnou hroutit,“ říká. Jeho cílem není jen akademický výzkum – chce zjistit, jaké strategie umožní lidem přežít v prostředí, kde není úniku, a tím připravit půdu pro budoucí vesmírné mise. Můžete být profesionálové, mít výcvik, ale když s někým strávíte osm měsíců bez možnosti odejít, začne se ozývat úplně jiná psychika,“ dodává Käosaar. Proto se účastní polárních expedic i extrémních experimentů – aby věděl, co se stane, když člověk a tým projdou dlouhodobou zkouškou. Jeho výzkum nekončí na ledových pláních. V prosinci se vydá s třemi společníky na veslici přes Atlantik – bez předchozích zkušeností s plavbou. Čtyřicet dní budou veslovat střídavě po dvou, čelit horku, vlhku a nekonečnému horizontu. „Je to pro mě osobní vesmírná mise,“ vysvětluje. Záměr je jasný: simulovat prostředí, kde není možnost úniku, a hledat, jak v něm udržet spolupráci a duševní rovnováhu. „Kdybych měl tu možnost, letěl bych do vesmíru hned zítra,“ říká.
Od 1. září povede Národní ústav duševního zdraví nový ředitel – profesor Jiří Horáček. Ve funkci střídá Petra Winklera, který na post rezignoval. Prof. Horáček patří k nejvýraznějším osobnostem české psychiatrie. V NÚDZ vede Centrum pokročilých studií mozku a vědomí, stojí také v čele Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie na 3. LF UK. Na evropské úrovni se podílel na formulování priorit EU v oblasti duševního zdraví a dlouhodobě se věnuje evaluaci preventivních programů. Jeho výzkum míří k samotným hranicím lidské psychiky – od neurobiologie schizofrenie a deprese, přes mechanismy účinku antipsychotik až po terapeutický potenciál psychedelik. Prof. Horáček je autorem či spoluautorem více než 200 vědeckých studií i několika monografií. Byl také hostem v našem podcastu Smrtelník, kde mluvil o vědomí, realitě i strachu ze smrti.
Porodnost v Česku se propadá na historická minima a odborníci hledají důvody. Gynekolog Radim Stranak z nemocnice v Podolí v rozhovoru pro Forbes říká, že jedním z klíčových viníků je digitální sexualita – snadná dostupnost porna, online erotiky a virtuálních vztahů. „Nevím s jistotou, co se stalo, ale překvapivě se u mužů vztah k otcovství, k mužství a k sexualitě výrazně změnil. Když se podíváme na vyspělé země – protože u nás je to relativně nový problém, ale jsou země, které s tím bojují dlouhodobě, jako třeba Jižní Korea, Japonsko, Spojené arabské emiráty -, tak tam vidím pokles sexuální touhy u mužské populace. Japonci na to mají dokonce speciální termín. Mužům v produktivním věku, kteří více času tráví s digitální sexualitou než s tou skutečnou, říkají býložravci.“ Muži podle něj ztrácejí chuť vstupovat do reálných partnerských vztahů a spokojí se s instantním uspokojením, které jim nabízí digitální svět.
Studie vědců z Univerzity v Amsterdamu ukazuje, že opravit sociální média tak, aby nepodporovala extremismus a konflikty, pravděpodobně není možné. Výzkumníci vytvořili s pomocí AI malou sociální síť s 500 virtuálními uživateli, kteří reprezentovali průřez americké populace. Testovali šest různých algoritmů, například chronologické řazení příspěvků, upřednostňování konstruktivních komentářů nebo skrývání počtu lajků a sdílení. Výsledky ukázaly, že žádný z těchto zásahů nedokázal odstranit problémy polarizace, nerovnoměrného rozdělení pozornosti a zkresleného vnímání politické reality. Uživatelé s extrémními politickými názory přitahovali více sledujících a sdílení. Některé zásahy, například chronologické řazení, dokonce zvýšily vliv extremistických hlasů. Podle autorů studie jsou tyto jevy důsledkem samotné architektury sociálních sítí, která stojí na emocionálním zapojení uživatelů a tímto způsobem přirozeně maximalizuje jejich pozornost.
Podle kybernetika a filozofa Jana Romportla nejsou černé scénáře vývoje umělé inteligence jen planým strašením. „Vyhlížíme apokalypsy proto, abychom je zaplašili,“ říká v rozhovoru pro Novinky.cz a dodává, že schopnost představovat si katastrofy je součástí lidského kompasu přežití. Romportl dále upozorňuje také na střet ideologií: zatímco někteří v USA prosazují bezbřehé zrychlování vývoje AI, v Číně se častěji mluví o potřebě bezpečnostních brzd. Evropa by podle něj neměla zůstat pozadu – část obřích investic má směřovat do AI alignmentu, tedy do vývoje způsobů, jak umělou inteligenci udržet pod kontrolou (tématu jsme se podrobně věnovali ve článku Odpověď na otázku, zda nás zničí umělá inteligence: Ano). Pokud se to podaří, může být právě Evropa prvním místem, kde vznikne superinteligence skutečně řízená člověkem, nikoli naopak.
Nemáte čas chodit do posilovny? Podle nové studie publikované v American Journal of Preventive Medicine může už 15 minut svižné chůze denně přinést stejné zdravotní benefity jako doporučovaných 150 minut středně intenzivního pohybu týdně. Výzkum vedený epidemiologem Wei Zhengem sledoval téměř 85 tisíc lidí, kteří byli osloveni v letech 2002 až 2009. Účastníci tehdy vyplnili podrobný dotazník o svých pohybových zvyklostech, průměrném čase stráveném cvičením, rychlosti chůze i zdravotním stavu. O 16 let později vyplnili nový dotazník a následná analýza (zahájená v roce 2023) ukázala, že ti, kteří denně chodili svižně alespoň čtvrt hodiny, měli o 20 % nižší riziko předčasného úmrtí. Naproti tomu lidé, kteří sice chodili pomalu i více než tři hodiny denně, dosáhli jen čtyřprocentního snížení rizika. Podle kardiologa Andrewa Freemana má rychlá chůze tak výrazný vliv na krevní tlak, že pravidelný pohyb dokáže snížit riziko srdeční příhody na polovinu. „Čím rychleji chodíte, tím lepší jsou výsledky,“ shrnuje. Více na CNN:
https://edition.cnn.com/2025/08/11/health/walking-fast-benefits-study-wellness
V momentě, kdy cítíte, že už nějaký čas balancujete na hraně, zkuste na chvíli popřemýšlet nad tím, kdo vám přijde na pohřeb, říká topmanažer a kouč Jaroslav Němec v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Kromě dalšího odkazuje k poznatkům, kdy blízkou smrt dokáže většina lidí přetavit v lepší vnímání života: „Existuje několik studií dokládajících, že lidé, kterým smrt bezprostředně hrozí, se ke své situaci staví překvapivě pozitivně. Výzkum z roku 2017 od Michaela I. Nortona z Harvardu ukázal, že lidé s terminální diagnózou nebo na smrt odsouzení psali o své situaci méně negativně než zdraví lidé, kteří si měli jen představit, že se v takové situaci ocitli. Španělská studie z roku 2013 zase doložila, že umírající pacienti často přehodnocují svůj život pozitivně, začínají si více vážit prostých věcí a soustředí se na přítomnost.“
Mezinárodní výzkum publikovaný v červenci 2025 přináší nové poznatky o tom, jak buňky lidí starších sta let odolávají stárnutí a nemocem. Vědci analyzovali indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC) od tzv. „zdravě stárnoucích“ jedinců – brazilských centenariánů, kteří přežili infekci COVID‑19 bez závažnějších komplikací. Jejich buňky vykazovaly mimořádnou stabilitu, nižší zánětlivou aktivitu a vyšší schopnost opravovat poškození DNA, což naznačuje, že právě v těchto procesech se může skrývat klíč k výjimečné odolnosti vůči věkem podmíněným chorobám. Tyto poznatky by v budoucnu mohly přispět k vývoji cílených strategií, které podpoří zdravé a aktivní stárnutí v celé populaci.
