Finský biohackerTeemu Arina, autor knihy Biohacker’s Handbook, který v sobotu vystoupí v Praze na Biohacking Summitu, říká v rozhovoru pro český Wired, že jsme zapomněli žít a že řada lidí dnes neumí fungovat bez technologických berliček. Protože jsme ztratili přirozené rytmy spánku, jídla i práce, učí nás je paradoxně znovu právě technologie. Ne proto, abychom byli víc digitální, ale abychom se vrátili k tomu, co je lidské. Arina odmítá pojetí biohackingu jako polykání doplňků a neustálého měření se. Podle něj jde spíš o sladění životních podmínek: světlo, spánek, strava, pohyb a sociální kontakt. Technologie v tom mají místo zejména tehdy, když nám připomenou, že máme spát v noci, jíst jednoduše a nepřetěžovat nervový systém. „Longevity“ podle něj nemá být honbou za nesmrtelností, ale za kvalitními roky života.
The Guardian upozorňuje, že britský systém paliativní a hospicové péče stojí před obrovskou výzvou. V příštím desetiletí se očekává více než 5,75 milionu úmrtí a většina z nich bude potřebovat specializovanou podporu. Bez jasného plánu a stabilního financování hrozí, že tisíce lidí budou umírat v bolestech, osamoceně a bez potřebné péče. Tento problém přesahuje hranice zdravotnictví a dotýká se celé společnosti. Důstojné umírání by mělo být samozřejmostí, ne privilegiem. Skutečná změna začíná tam, kde o smrti přestaneme mlčet a začneme ji vnímat jako přirozenou součást života.
Téměř polovina všech nakažených v České republice pochází z Prahy. Podle dat hygieniků se letos v hlavním městě potvrdilo už 939 případů hepatitidy typu A, což je několikanásobný nárůst oproti minulým letům. V celé zemi je evidováno přes 1900 nakažených a onemocnění zatím podlehlo 11 lidí. Situaci zhoršuje i fakt, že mezi nemocnými je vysoký podíl dětí a mladých dospělých. Virus se přenáší špatnou hygienou rukou nebo kontaminovanými potravinami a vodou. Odborníci upozorňují, že jde o největší epidemii tohoto typu v posledních letech a apelují na důsledné dodržování hygienických pravidel i očkování, které zůstává nejúčinnější ochranou. Ministerstvo zdravotnictví vyzvalo k posílení dostupnosti vakcín a k informování veřejnosti o rizicích nákazy.
Nová data publikovaná v časopise Nature Mental Health ukazují zásadní změnu v životech mladých lidí. Doposud platilo, že nejvyšší životní spokojenost lidé zažívají v rané dospělosti — tzv. „vrchol štěstí“ — následovaný poklesem ve středním věku a opětovným vzestupem ve stáří. Nová studie však zhruba u dospělých ve věku 18–49 let zaznamenává propad spokojenosti. Mladí vstupují do dospělosti s nižší úrovní pohody než jejich předchůdci a místo vrcholu zažívají spíše stagnaci či pokles. Ve vyspělých zemích jako jsou USA, Velká Británie nebo Austrálie dokonce starší generace vykazuje vyšší míru spokojenosti než dvacátníci. Důvodů je vícero: ekonomická nejistota, náročnější start na trhu práce, vysoké ceny bydlení a úvahy o své budoucnosti. A také role digitálních technologií: neustálé srovnávání, rozptýlení online prostředím, méně osobních kontaktů.
Na pražském Ďáblickém hřbitově, který vznikl podle projektu architekta Vlastislav Hofman v letech 1912–1914, se nachází neobvyklá kombinace památek, přírodní krajiny a moderního pohřbívání. V areálu najdeme mimo jiné kruhové čestné pohřebiště padlým ze 2. světové války nebo „Luční hřbitov“ – první přírodní pohřebiště v Česku – či Les vzpomínek, kde je možné uložit popel v ekologické papírové urně pod strom. Na Lučním hřbitově se těla pohřbívají v ekologických rakvích z neupravovaného dřeva, bez lakování a ozdob, aby se po jejich rozkladu stala součástí přírody. Správcem, zahradníkem a hrobníkem tohoto přírodně laděného sektoru je Adam Vokáč, který o Ďáblickém hřbitově hovoří spolu s Adamem Hájkem z odboru pro válečné veterány a válečné hroby v pořadu Miroslava Buriánka natočeném pro Český rozhlas. V podzimní atmosféře doporučujeme k poslechu.
„Na délku dožití má zásadní vliv kvalita partnerského vztahu, který máme v 50 letech,“ zaznělo také na zcela vyprodaném Health & Longevity Summitu 2025, který proběhl 21.10.2025 v Praze. K tématu zdraví a dlouhověkosti měli co říct vrcholoví manažeři, špičkoví sportovci i přední odborníci z řad lékařů. Byla řeč o nejnovějších trendech, speciálních potravinových doplňcích i prevenci různých onemocnění, což si samozřejmě všichni přejeme nejen pro sebe, ale i pro naše blízké. Neustále se však jako mantra opakovaly tři nejdůležitější pojmy: strava, spánek a pohyb. „Uvědomit si vlastní smrtelnost a přirozeně poslouchat své tělo je pro mě asi nejlepší recept na longevity. Po mnoha letech přísného profesionálního režimu mi to teď takto vyhovuje nejlépe. Pokud je člověk sám se sebou mentálně v pořádku a dobře spí, je to ten nejlepší zdroj energie,“ svěřil se slavný tenista Tomáš Berdych. To jeho sportovní kolegyně, atletka a olympijská vítězka Kpt. Ing. Barbora Špotáková, přišla ještě s dalším tajným „hackem“: „Vděčnost a soucit jsou vibrace, které tělu určitě dělají dobře. A pokud mám uvést jeden konkrétní tip, který je pro nás všechny dostupný a zaručeně funguje, tak jsou to určitě fermentované potraviny – v mém případě hlavně kimči a kysané zelí,“ prozradila. Konference tak ukázala, že věda, výzkumy, farmacie a zdravotnictví neustále postupují mílovými kroky dopředu, ovšem některé základní věci, které fungovaly už u našich prapředků, zůstávají validní a neměnné. A my máme to štěstí žít v době, která umí spojit tradice i progres dohromady.
Nová rozsáhlá studie univerzit Oxford, Cambridge a Yale uvádí, že konzumace jakéhokoli, i nízkého množství alkoholu, zvyšuje riziko demence – a to významně, až o 15 %. Studie vychází z analýzy více než 500 000 dospělých ve věku 56–72 let ve Spojených státech a Velké Británii, která ukazuje, že i jeden až tři alkoholové nápoje týdně mohou mít dlouhodobě negativní dopad na mozek. Výzkumníci spojili pití alkoholu s celou řadou mechanismů vedoucích k poškození mozku: se zvýšeným zánětem, oxidačním stresem, neurotoxicitou, narušením neurotransmiterů, atrofií mozku i cévním poškozením. Zajímavý je také rozdíl mezi pohlavími. Ženy jsou zranitelnější vůči účinkům alkoholu kvůli nižšímu objemu vody v těle a nižším hladinám enzymů, které alkohol rozkládají. I při nižší konzumaci jsou tedy ženy vystaveny vyššímu riziku. Výsledky jasně ukazují, že neexistuje bezpečná hladina příjmu alkoholu pro zdraví mozku a že nejbezpečnější strategií je konzumaci alkoholu co nejvíce omezit, ideálně nepít vůbec. To jde proti dlouho zažitému tvrzení, že mírné pití alkoholu může být zdraví prospěšné.
Světová zdravotnická organizace oznámila spuštění vylepšené verze svého systému Epidemic Intelligence from Open Sources (EIOS) 2.0, který slouží ke sledování veřejně dostupných dat pro včasnou detekci zdravotních hrozeb. Novinka využívá umělou inteligenci, umí zpracovat širší škálu zdrojů včetně rozhlasového vysílání a sociálních sítí a je přístupná zdarma pro členské státy i partnery. Tato modernizace přichází po zkušenostech s pandemií Covid-19, vypuknutím ptačí chřipky a dalšími krizemi, kdy bylo klíčové jednat rychle. Tato modernizace přichází po zkušenostech s pandemií Covid 19, vypuknutím ptačí chřipky a dalšími krizemi, kdy bylo klíčové jednat rychle. Systém EIOS 2.0 má pomoci ve spolupráci s Evropskou komisí a Německým ministerstvem zdravotnictví posílit globální připravenost a zajistit, aby zdravotnické týmy měly informace dříve, než hrozba eskaluje.
Nový průzkum agentury Ipsos upozorňuje na dramatický nárůst stresové zátěže v Česku. Dvě třetiny lidí podle něj uvádějí, že stres jim brání zvládat běžné denní úkony. Necelá čtvrtina respondentů přiznala, že stres je zasáhl natolik, že několik dní nemohli chodit do práce nebo školy. Za alarmující výsledek průzkumu hovoří i fakt, že největší podíl absencí kvůli stresu hlásí mladí lidé z Generace Z, kteří často čelí tlaku ve škole, práci a vztazích. Ženy pak v průzkumu uvádějí vyšší subjektivní míru nevýkonnosti, únavy a negativních dopadů psychické zátěže. Ipsos rovněž konstatuje, že veřejnost vnímá, že zdravotnický systém v ČR zatím přikládá větší pozornost tělesnému zdraví než duševní pohodě – a to i přesto, že většina Čechů (82 %) považuje duševní zdraví za stejně důležité jako to fyzické.
Ve světle razantního pokroku umělé inteligence se etické i existenciální otázky dostávají na zcela novou rovinu. Ve svém rozhovoru pro WIRED pojednává filozof a etik Stephen Cave o možnosti, že by k nám AI avatary mohly „znovu promluvit“ skrze data, vzpomínky a digitální stopy, jako jakási technologická brána k posmrtné komunikaci. Je taková digitální nesmrtelnost skutečným dodáním hlasu zesnulým, nebo jen sofistikovanou simulací našich vlastních představ a emocí? Cave vybízí, abychom nahlédli ostře na hranice mezi autenticitou a umělým záznamem.
