Druhý ročník mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ se uskutečnil 9. června 2025 na Pražském hradě. Akci, kterou společně pořádaly Nadační fond PSYRES, PsychedelicsEUROPE a Progresivní analytické centrum, dominovalo téma odolnosti evropské populace vůči krizím, jako jsou války či pandemie. Výzkumy ukazují, že až 46 % obyvatel EU v posledním roce čelilo psychickým obtížím – i proto konference navázala na ambici České republiky spoluvytvářet evropskou strategii péče o duševní zdraví a přinášet do ní inovativní přístupy. Odborný program nabídl širokou škálu témat, od legislativních změn v oblasti psychedelik, přes výzkum posttraumatické stresové poruchy u veteránů, až po ekonomickou efektivitu moderní psychiatrie. Mezi řečníky vystoupili zástupci NATO, Evropského parlamentu, Ministerstva zdravotnictví i mezinárodní experti jako Rick Doblin (MAPS). Konference potvrdila rostoucí reputaci Česka jako aktivního hráče, který propojuje vědecký výzkum, klinickou praxi i politickou diskusi v oblasti duševního zdraví na evropské úrovni.
Odborníci
Experti a specialistě, kteří mají jak teoretické znalosti, tak praktické zkušenosti.
V Longevity podcastu Hospodářských novin se mluví o chladové terapii jako o „longevity hacku“, tedy nástroji prodlužování života. Trenér otužování David Vencl popisuje, jak může chladová terapie posílit nejen imunitu, ale i dlouhověkost. Důležité přitom je po ledové koupeli se neoblékat. „Ideální je, abych se dostal do normálu svými vlastními silami. A k tomu pomáhají právě svaly, třes nebo pohyb. V tu chvíli tělo jede bomby,“ říká.
Zdeněk Kalvach, český průkopník moderní geriatrie, v rozhovoru pro Neovlivní.cz bourá zastaralé představy o stáří. Místo zaškatulkování do kategorie postupně degenerujícího organismu nás zve, abychom přijali pojem zralá dospělost – fázi života, která má svá specifika, ale rozhodně není odsouzena k ústupu do ústraní. Kalvach zdůrazňuje, že mnohem větší překážkou než nemoc jsou obavy z pomíjivosti a strach, který si společnost vůči starším generacím pěstuje. Zároveň k dlouhověkosti říká: „Vážně nevím o ničem, co by reálně prodlužovalo život. A nevěřím, že by množství lektvarů, které někdo pije, krev, kterou si vymění, a vitaminy, které polyká a bilancuje, skutečně zlepšilo kvalitu, funkčnost a délku života.“
https://neovlivni.cz/geriatr-kalvach-nerikejme-tomu-stari/
Regionální komise pro eutanazii v Nizozemsku (RTE) vydala výroční zprávu za rok 2024. Podle ní byl každý 17. případ úmrtí v zemi asistovaný. Zároveň v roském roce bylo evidováno rekordních 9.958 případů eutanazie, což představuje 5,8 % všech úmrtí v zemi. Oproti roku 2023 je to nárůst o 10 %. Nejčastější důvody žádostí o eutanazii zůstávají beze změny, v 86 % případů šlo o pokročilá fyzická onemocnění jako je rakovina, nervová degenerace či srdeční selhání. Výrazně však stoupl počet případů spojených s psychickými onemocněními (219 případů, +59 % oproti 2023) a s demencí (427 případů). Komise hodnotila většinu provedených eutanazií jako provedené v souladu se zákonem. Pouze v šesti případech bylo rozhodnuto, že lékař nedodržel zákonná pravidla – především kvůli nesprávnému postupu nebo chybějící konzultaci s nezávislým odborníkem. Zpráva rovněž reflektuje citlivá témata, jako je eutanazie u mladistvých a lidí s psychickým utrpením. Například u mladých lidí (12–18 let) byly letos potvrzeny tři případy, dva z nich z důvodu psychického onemocnění.
https://www.euthanasiecommissie.nl/uitspraken/jaarverslagen/2024/03/24/index
Lidské tělo může teoreticky vydržet až 130 let, říká profesorka geriatrie Iva Holmerová. Jenže s přibývajícími léty často ubývá nejen sil, ale i důstojnosti. V podcastu Galerie osobností mluví o tom, že skutečný problém stáří nespočívá ve věku samotném, ale v narůstající závislosti a izolaci, které často přicházejí ruku v ruce s nemocí. Holmerová upozorňuje, že přidávat roky bez smysluplného života není cílem medicíny ani společnosti. Stáří podle ní potřebuje méně heroizace a více každodenní péče.
Vědci se přiblížili technologii, která může zásadně změnit náš pohled na stárnutí – tzv. cellular reprogramming, tedy buněčné přeprogramování. Pomocí speciálních faktorů dokážou „resetovat“ buňky do mladšího stavu, aniž by ztratily svou funkci. Proces, který dříve patřil do říše sci-fi, se dnes testuje v laboratořích a blíží se k prvním klinickým studiím. Cílem není nesmrtelnost, ale prodloužení zdravého, aktivního života bez typických degenerativních nemocí. Pokud se tato metoda osvědčí, mohla by v budoucnu pomoci regenerovat poškozené orgány, léčit nemoci související s věkem a možná i přepsat samotné limity stárnutí.
https://www.washingtonpost.com/wellness/2025/03/06/cellular-reprogramming-longevity-reverse-aging
Dne 21. dubna 2025 zemřel ve věku 75 let profesor MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. – významný český popularizátor psychiatrie, pedagog, autor mnoha odborných knih, zakladatel a první a emeritní ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví. Jeho celoživotním tématem bylo propojení duševního zdraví a umění, za zmínku však stojí i jeho osobní vztah ke smrti, se kterým se v období pandemie v roce 2020 svěřil privátnímu časopisu MINT. Čest jeho osvětové činnosti a památce!
„Mnozí mi vyčítají jistou lehkomyslnost, ale nemůžu se přinutit, abych sám sebe strašil. Umřu, no a co. Zažil jsem to při nouzovém přistání v letadle, kdy jsem si představil, že za půl hodiny budeme všichni mrtví. Rozhostil se ve mně naprostý mír v duši, vycházející z vědomí, že jsem celou nekonečnost neexistoval, teď chvilku existuji a zase další nekonečnost existovat nebudu. Tak o co jde? Čeho se bojím, jsou muka, utrpení, mučení, přežívání na hadičkách a přístrojích. Ale že nebudu, mi nevadí.“
V loňském roce mu Nadace Neuron udělila Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě.
V pořadu Českého rozhlasu Plus „Pro a proti“ se střetly dva zásadně odlišné pohledy na legalizaci eutanazie. Biolog a filozof Stanislav Komárek se vyslovil pro její uzákonění. Podle něj se z práva na život v moderní medicíně často stává povinnost žít za každou cenu, i když už to nedává smysl. Psycholog Martin Loučka naopak varoval před zavedením eutanazie jako nebezpečným krokem, který by mohl vést k tragickým následkům, a místo toho zdůraznil potřebu kvalitní paliativní péče. Ačkoliv podle průzkumů by přibližně 70 % Čechů zavedení eutanazie podpořilo, experti volají po opatrnosti a důsledném nastavení pravidel. Společnost tak stojí na prahu zásadního rozhodnutí o tom, co znamená skutečná důstojnost v závěru života.
Psycholog Martin Loučka, zakladatel Centra paliativní péče, v rozhovoru pro Flowee.cz přibližuje své zkušenosti s doprovázením lidí na konci života. Kromě jiného upozorňuje, že vědomí vlastní konečnosti nás může vést k hlubšímu prožívání přítomnosti a k přehodnocení životních priorit. „Často slýcháme, že blízkost smrti přináší hlubokou moudrost – ale já bych to možná trochu upřesnil. Z mé zkušenosti spíš platí, že blízkost smrti přináší příležitost k určitému vnitřnímu růstu. Ne každý ji využije a rozhodně to není snadné, ale ta možnost tu bezpochyby je.“
Co se děje v mozku těsně před smrtí? Nový výzkum vědců z univerzity v Liège v Belgii ukazuje, že bez ohledu na příčinu smrti mozek aktivuje stejný typ neuronální aktivity – intenzivní vlny spojené se stavem hlubokého vědomí. Zjištění navazuje na subjektivní výpovědi lidí, kteří přežili klinickou smrt. Ti často popisují mimotělní zážitky, silně zkreslené vnímání času, jako by se zpomalil nebo zcela zastavil, a také překvapivě příjemné emoce: klid, mír, pocit smíření. Možná ještě nevíme, co přesně mozek v těchto chvílích prožívá, ale víme, že smrt není jen náhlý konec.
