Dne 21. dubna 2025 zemřel ve věku 75 let profesor MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. – významný český popularizátor psychiatrie, pedagog, autor mnoha odborných knih, zakladatel a první a emeritní ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví. Jeho celoživotním tématem bylo propojení duševního zdraví a umění, za zmínku však stojí i jeho osobní vztah ke smrti, se kterým se v období pandemie v roce 2020 svěřil privátnímu časopisu MINT. Čest jeho osvětové činnosti a památce!
„Mnozí mi vyčítají jistou lehkomyslnost, ale nemůžu se přinutit, abych sám sebe strašil. Umřu, no a co. Zažil jsem to při nouzovém přistání v letadle, kdy jsem si představil, že za půl hodiny budeme všichni mrtví. Rozhostil se ve mě naprostý mír v duši, vycházející z vědomí, že jsem celou nekonečnost neexistoval, teď chvilku existuji a zase další nekonečnost existovat nebudu. Tak o co jde? Čeho se bojím, jsou muka, utrpení, mučení, přežívání na hadičkách a přístrojích. Ale že nebudu, mi nevadí.“
V loňském roce mu Nadace Neuron udělila Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě.
V pořadu Českého rozhlasu Plus „Pro a proti“ se střetly dva zásadně odlišné pohledy na legalizaci eutanazie. Biolog a filozof Stanislav Komárek se vyslovil pro její uzákonění. Podle něj se z práva na život v moderní medicíně často stává povinnost žít za každou cenu, i když už to nedává smysl. Psycholog Martin Loučka naopak varoval před zavedením eutanazie jako nebezpečným krokem, který by mohl vést k tragickým následkům, a místo toho zdůraznil potřebu kvalitní paliativní péče. Ačkoliv podle průzkumů by přibližně 70 % Čechů zavedení eutanazie podpořilo, experti volají po opatrnosti a důsledném nastavení pravidel. Společnost tak stojí na prahu zásadního rozhodnutí o tom, co znamená skutečná důstojnost v závěru života.
Psycholog Martin Loučka, zakladatel Centra paliativní péče, v rozhovoru pro Flowee.cz přibližuje své zkušenosti s doprovázením lidí na konci života. Kromě jiného upozorňuje, že vědomí vlastní konečnosti nás může vést k hlubšímu prožívání přítomnosti a k přehodnocení životních priorit. „Často slýcháme, že blízkost smrti přináší hlubokou moudrost – ale já bych to možná trochu upřesnil. Z mé zkušenosti spíš platí, že blízkost smrti přináší příležitost k určitému vnitřnímu růstu. Ne každý ji využije a rozhodně to není snadné, ale ta možnost tu bezpochyby je.“
Co se děje v mozku těsně před smrtí? Nový výzkum vědců z univerzity v Liège v Belgii ukazuje, že bez ohledu na příčinu smrti mozek aktivuje stejný typ neuronální aktivity – intenzivní vlny spojené se stavem hlubokého vědomí. Zjištění navazuje na subjektivní výpovědi lidí, kteří přežili klinickou smrt. Ti často popisují mimotělní zážitky, silně zkreslené vnímání času, jako by se zpomalil nebo zcela zastavil, a také překvapivě příjemné emoce: klid, mír, pocit smíření. Možná ještě nevíme, co přesně mozek v těchto chvílích prožívá, ale víme, že smrt není jen náhlý konec.
Zveme vás ke sledování online přenosu výjimečné konference „Rozhodování na konci života“, která se uskuteční 1. dubna 2025 od 10:00 do 14:00 pod záštitou Senátu ČR ve spolupráci s platformou Smrtelník. Konference nabídne otevřenou diskusi o právních, lékařských i etických otázkách spojených s koncem života. Od podmínek pro vznik zákona o eutanazii a asistovaného sebeusmrcení až po význam paliativní péče a institutu „dříve vysloveného přání“, jehož digitální podoba by mohla posílit autonomii pacienta. Na konferenci vystoupí například senátorka MUDr. Věra Procházková, JUDr. Radek Policar z Ministerstva zdravotnictví či Jakub Jaroš, ředitel hamburské organizace Sterbehilfe a mnoho dalších. Společně budou hledat odpovědi na otázky, zda je česká společnost připravená na legislativní změny v této citlivé oblasti, a proč je důležité o konci života mluvit otevřeně. Sledujte živě z jednacího sálu Senátu Parlamentu ČR.
Senátorka a lékařka MUDr. Věra Procházková v rozhovoru pro Press klub na Frekvenci 1 otevřeně hovořila o eutanazii a zdůraznila, že by měla být dostupná těm, kteří si ji při plném vědomí přejí. Podle ní jde o otázku důstojnosti a svobody jednotlivce, přičemž je nutné nastavit jasná pravidla, aby se předešlo zneužití. Z lékařského pohledu vnímá, že moderní medicína sice dokáže život prodloužit, ale ne vždy zajistit jeho kvalitu. Věra Procházková upozorňuje, že ve společnosti stále přetrvávají předsudky a obavy z legalizace eutanazie. Podle ní by se však nemělo jednat o tabu, ale o legitimní možnost pro ty, kteří nechtějí zbytečně trpět.
Terapeut Leoš Ševčík v rozhovoru pro magazín Moje psychologie kromě jiného vysvětluje, jak se může otevřená komunikace o smrti stát klíčem k intenzivnějším prožitkům a lepším vztahům s okolím. Člověk se může podle Ševčíka s vědomím vlastní smrti vyrovnat, pokud se zaměří na dvě oblasti: „Dávkovat si nějaké své vystavování tématu smrti, to je ta první. A nebát se žít, vystavit se životu, to je ta druhá. Obě se prolínají a hodně doplňují, protože není života bez umírání a naopak.“ Více v inspirujícím rozhovoru zde:
Je česká společnost připravena na přijetí odpovědnosti za sebeusmrcení? Proč v ČR dosud neexistuje zákon o paliativní péči? Proč je potřeba vznik digitálního registru pro institut dříve vysloveného přání? Tyto a další otázky, které se dotýkají rozhodování o důstojném konci života a zajištění potřebných legislativních kroků, zazní na odborné konferenci Rozhodování na konci života. Uskuteční se 1. dubna 2025 v Jednacím sále Senátu Parlamentu ČR pod záštitou senátorky MUDr. Věry Procházkové a ve spolupráci s projektem Smrtelník. Vystoupí na ní lékaři, filozofové a odborníci na právo, etiku a paliativní péči, kteří budou diskutovat o současném stavu legislativy, etických otázkách i zkušenostech ze zahraničí. Konference je otevřena i pro veřejnost. Účast je zdarma, kapacita je však omezená, proto je nutná předchozí registrace. Více informací o programu naleznete zde:
Lidé mají možnost sepsat dokument, kterým určí, jak s nimi má být nakládáno v případě vážné nemoci nebo ve stáří. Tento právně závazný dokument, označovaný jako dříve vyslovené přání, umožňuje pacientům rozhodnout například o odmítnutí agresivní léčby nebo o podpoře paliativní péče. Nově si lidé budou moci takový dokument uložit i do svého mobilního telefonu, což usnadní jeho dostupnost v krizových situacích. O významu těchto dokumentů hovoří v článku i Karolína Sadílková z portálu Smrtelník, který se věnuje tématu smrti, umírání, kvalitního života a longevity. Odborníci v článku upozorňují, že jasně formulované přání může zdravotníkům usnadnit rozhodování a předejít situacím, kdy jsou lékaři nuceni jednat proti vůli pacienta.
Ozempic byl původně vyvinut jako lék na cukrovku, ale brzy se ukázalo, že má ještě jeden výrazný efekt – pomáhá s hubnutím. Teď se ale objevují další překvapivé možnosti jeho využití. Nejnovější studie naznačují, že léky na bázi GLP-1, jako jsou Ozempic a Wegovy, by mohly zpomalovat některé projevy stárnutí a mít pozitivní vliv na nemoci, jako je Alzheimerova choroba, osteoartróza nebo dokonce některé typy rakoviny. Ačkoli tyto poznatky otevírají nové možnosti v oblasti medicíny a dlouhověkosti, odborníci varují, že pro definitivní potvrzení těchto účinků jsou zapotřebí rozsáhlé a dlouhodobé studie. Více se dočtete na Wall Street Journal:
