Životní cíl Bryna Johnsona je ambiciózní: chce překonat proces stárnutí a dosáhnout biologické nesmrtelnosti. Svou misi prezentuje v dokumentárním filmu Don’t Die Don’t Die: The Man Who Wants to Live Forever, který na začátku ledna uvedl Netflix. Co nám Bryan Johnson chce vlastně sdělit?
Johnson investuje přibližně 2 miliony dolarů ročně do svého zdraví a experimentálních metod, které mají zvrátit jeho biologický věk. Film pak podrobně líčí denní rutiny, které Bryan Johnson pravidelně podstupuje, ale také svou biohackerskou filozofii. Je totiž přesvědčen, že lidské tělo je stroj, který lze vyladit, optimalizovat a hackovat pomocí vědy a technologií. Johnson dodržuje přísnou veganskou dietu s přesně 1 950 kaloriemi denně a konzumuje více než 50 různých doplňků stravy. Jeho dny jsou strukturované, zahrnují intenzivní cvičení a dodržování spánkového režimu na minutu přesně. Kromě toho podstupuje experimentální lékařské zákroky, které jsou v počátečních fázích výzkumu, jako jsou plazmatické transfúze od svého syna nebo genová terapie zaměřená na zvýšení produkce follistatinu, proteinu spojeného s růstem svalů, záněty a plodností. Přestože film působí poměrně oslavně a je zaměřen hlavně na Johnsonův výklad a příběh hledání nesmrtelnosti, divákům dokáže nabídnout spousty otázek týkající se života a nesmrtelnosti: Je celé téma longevity, tedy snahy o prodlužování života, jen experimentem na pomezí technologie a člověka? Má takový rutinní život, co žije Bryan Johnson, vůbec smysl? Má se radost ze života omezit jen na datové měření pokroků ve vašem těle? Proč vlastně žít věčně? Každopádně dnes Johnson vypadá mnohem lépe než před dvaceti lety, kdy byl mladý doopravdy. Zkuste se podívat a rozhodněte sami.
Jaké jsou nejnovější pokroky týkající se zpomalování stárnutí a regenerace těla? Vědci se zaměřují například na senolytika, látky, které cílí na odstraňování poškozených a zestárlých buněk. Hromadění těchto buněk může přispívat k řadě zdravotních problémů spojených s věkem a jejich eliminace by mohla prodloužit život a zlepšit kvalitu života ve stáří. I když jsme od běžného využívání nejspíš ještě daleko, běžného využití nejasný, prvotní studie na lidech přináší pozitivní výsledky. Zde je přehled dalších oblastí výzkumů:
Nová průlomová studie ukazuje, že zážitky blízké smrti nejsou pouze halucinace. Vědci zkoumali neurologické a fyziologické procesy, které tyto prožitky doprovázejí, a dospěli k závěru, že se jedná o komplexní jev s hlubším neurologickým základem. Tato zjištění otevírají nové otázky o povaze vědomí, funkci lidského mozku a možná i o hranicích mezi životem a smrtí. Studie tak přináší fascinující pohled na fenomén, který zůstává i nadále obestřen tajemstvím.
Blíží se Nový rok a to je ideální čas přemýšlet o nových začátcích a cestách, jak zlepšit své zdraví a životní styl. Pokud vás zajímá, jak zpomalit stárnutí a žít déle v plné síle, můžete zkusit v lednu navštívit Longevity Revolution Festival. Tato událost propojuje odborníky na dlouhověkost, zdraví a moderní technologie, které mohou pomoci pochopit, jak lépe pečovat o své tělo i mysl. Mohla by to být ideální inspirace pro ty, kteří chtějí do příštího roku vykročit zdravě, vědomě a zaměřit se na dlouhodobou kvalitu života.
Včerejší konference WIRED Beyond 2024 kromě jiného hostila přednášku buněčného biologa Adama Obra s názvem Longevity: Návod na prodloužení nejlepších let našich životů. Zkraje nejprve zpochybnil upínání se k doplňkům stravy, které nám ve velkém vnucují prodejci i influenceři – z vědeckého hlediska totiž na jejich účinnost ještě nemáme žádná dlouhodobá data. Jádrem přednášky pak bylo doporučení tří věcí na prodloužení aktivního života. Za prvé: spát jako miminko – to neznamená přehnaně dlouho, ale kvalitně. Za druhé: hýbat se, co to jde. „Například cvičení hlubokého dřepu vám pomůže k tomu, abyste v osmdesáti letech pohodlně vstali ze záchodu.“ Jeho třetím doporučením je být v psychické pohodě a udržovat mezilidské vztahy. „Nezapomněl jsem na nějaké doplňky stravy?“ ptal se na závěr. „Ne, nezapomněl.“
Dnes hraje umělá inteligence stále větší roli v oblasti dlouhověkosti, přičemž trh s AI v medicíně má do pěti let narůst na 148,4 miliardy USD. Článek na Lifespan.io zkoumá klíčové oblasti, kde AI přináší pokroky. Patří mezi ně například analýza zdravotnických dat, diagnostika, objevování léků, a dokonce podpora duševního zdraví. V oblasti dlouhověkosti se AI uplatňuje v senolytických terapiích, genové terapii, imunoterapiích a personalizované péči zaměřené na dlouhověkost. Tyto technologie zrychlují výzkum, zlepšují přesnost léčebných metod a mají potenciál zásadně změnit náš přístup ke stárnutí a zdravotní péči.
Na serveru Seznam Zprávy rozebrali nedávno studii publikovanou v odborném časopise Nature Aging, věnující se limitům lidské dlouhověkosti a možnostem dalšího prodlužování života ve spolupráci s moderní medicínou. Vědci si zde kladli otázku, zda je reálné, aby dnešní novorozenci běžně žili přes 100 let. Dle provedeného výzkumu se ukázalo, že zvyšování délky života, které probíhalo během 20. století díky lékařským pokrokům, se zpomaluje a že dosažení vyšší dlouhověkosti naráží na biologické limity. „Autoři práce své naděje vkládají do pokroku v medicíně. Podle jejich názoru by právě ten mohl prolomit biologické limity našeho těla. Což není zjevně nic jednoduchého, jak naznačuje dosavadní nedostatek pokroku.“ Jak píší autoři ve studii, další revoluce dlouhověkosti by mohla vyžadovat nové metody zaměřené na biologické stárnutí, tedy geroterapie, které by zpomalily samotný proces stárnutí, namísto zaměřování se na léčbu jednotlivých nemocí. Studie tak doporučuje přesun pozornosti od tradiční medicíny k inovacím přímo zasahujícím do mechanismů stárnutí.
V tomto videu se dozvíte o fascinujícím světě genetiky přímo od odborníka. Genetik Eduard Kejnovský vás provede tím, jak geny ovlivňují naše životy, a vysvětlí základní principy genetických informací. Pokud vás zajímá, jak geny utvářejí náš vzhled, chování, zdraví a délku života, tak vás tento rozhovor rozhodně zaujme. A pokud se chcete do této oblasti ponořit hlouběji, tak si přečtěte knihu Tajemná řeč genů: Rozhovor s genetikem Eduardem Kejnovským od vědeckého novináře Carla Zimmera, který skvěle propojuje složité vědecké teorie s lidskými příběhy. Kniha vám poskytne hlubší pohled na to, jak geny ovlivňují nejen jednotlivce, ale i vývoj celých populací.
Zvířata, jako jsou sloni nebo ptáci, vykazují chování, které naznačuje smutek nad ztrátou blízkých. Například setrvávají u mrtvých nebo se chovají jinak po ztrátě člena skupiny. Krátký animovaný film od TED-Ed nás provede řadou příkladů a studií, zároveň připomíná, že zvířata mohou zažívat hluboké emoční stavy podobné lidským.
V listopadu proběhne online konference věnovaná tematice Psilocybinu, který je již v oblasti západního pobřeží amerických států legální. Dostupné výsledky ukazují na to, že psilocybin (ale i další psychedelika) může hrát významnou roli ve změně postojů ke smrti ve smyslu zmírnění strachu, úzkosti a posílení přijetí smrti. Zřejmé je také zmírnění psychických obtíží souvisejících s nevyléčitelným onemocněním, zejména deprese a úzkosti. Psychedelické látky by tak mohly nabídnout jedinečnou pomoc k důstojnému odchodu, kdyby byly zlegalizovány alespoň pro lékařské účely i u nás.
