Ye – „prorok post-moderního chaosu“ (jak jsme o něm v minulosti psali v článku „Zemřel Kanye West a zrodil se Yeezus, prorok naší doby?“) včera vydal dlouho očekávané dvanácté album Bully, kde se vrací k samplování, emotivnímu rapu, zpěvu a introspektivní atmosféře, ale zároveň experimentuje s novými produkčními postupy a fragmentovanou strukturou skladeb. Silnou stránkou alba je bezpochyby produkce, která místy působí jako návrat k jeho nejlepším momentům. Kritici i posluchači se shodují, že Bully nabízí momenty skutečné síly a originality, ale trpí nekonzistencí a pocitem nedokončenosti. Zároveň se objevily spekulace, že Ye používá při produkci AI, což následně popřel. Do celku navíc vstupuje období plné kontroverzí, veřejných skandálů a osobních krizí, které se do hudby propisují víc než kdy dřív. Výsledkem je album, které není tak úplně snadné poslouchat ani hodnotit, protože neustále osciluje mezi odkazem jeho minulých vrcholů a současným chaosem.
Videoklip k tracku Father, který dnes k novému albu vyšel, se nesnaží vyprávět lineární příběh, ale spíše vrstvit symboly do jedné intenzivní, téměř až rituální koláže. Děj je zasazený do prostoru připomínajícího kostel a svatbu, což okamžitě rámuje celý vizuál jako něco mezi obřadem a performancí, přičemž postavy a motivy se pohybují na hraně reality a absurdity, od rytíře jako archaického bojovníka přes mimozemšťany a astronauty až po postavy stylizované jako náboženské archetypy, což vytváří pocit, že se v klipu míchá mytologie s futuristickou estetikou do různých vrstev. Výsledkem je fragmentovaný obraz člověka, který se snaží udržet kontrolu nad vlastní identitou v realitě, která se mu postupně rozpadá. Videoklip je natočený na jeden statický záběr, režírovala ho jeho manželka Bianca Censori a hostuje v něm rapper Travis Scott. Hudební video skládá výrazné symboly a motivy do jednotné linie konfliktu mezi vírou, mocí a sebemytologizací.
Zdravotní sestra Michaela Gorná patřila během pandemie covidu mezi ty, kteří stáli v bezprostřední blízkosti smrti každý den. Pracovala s pacienty v těžkém stavu a opakovaně sledovala jejich odchod. Sama se však později ocitla na druhé straně této zkušenosti. Po nákaze koronavirem skončila ve vážném stavu v nemocnici, kde byla uvedena do umělého spánku a napojena na přístrojovou podporu. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus popisuje, že i v tomto stavu vnímala určité procesy ve svém těle a měla subjektivní prožitek postupného slábnutí životních funkcí.
Podobné zkušenosti, označované jako zážitky blízké smrti, jsou dlouhodobě předmětem zájmu medicíny, psychologie i neurověd. Výpovědi pacientů často zahrnují intenzivní vnímání vlastního těla, změny vědomí nebo pocit oddělení od reality, přičemž vědecké vysvětlení těchto stavů zůstává nejednoznačné. Právě v tomto prostoru mezi měřitelným a prožitým zůstává smrt i nadále jedním z nejméně pochopených momentů lidské existence.
Rozhovor v podcastu Klub rváčů s investorem a zakladatelem projektu Smrtelník Václavem Dejčmarem není jen o penězích v klasickém slova smyslu, ale je především o přemýšlení. O světě, kde se rozpadají jistoty, algoritmy deformují realitu a naše pozornost se stává nejvzácnější komoditou. Václav Dejčmar vysvětluje, proč je matematika důležitou výbavou pro člověka, a to kvůli schopnosti chápat pravděpodobnost, riziko a pravidla hry, podle nichž se rozhoduje o budoucnosti. Pravé bohatství je podle něj kontrola nad vlastním časem, tedy nad tím nejcennějším, co máme. Rozhovor se dotýká duševního zdraví, psychedelické terapie, role literatury jako nástroje hlubokého myšlení v době informačního chaosu, ale i širšího geopolitického napětí. Právě tato schopnost vidět svět v souvislostech stojí i za vznikem platformy Smrtelník a pokud čtete naše postřehy a články, tak vám doporučujeme i tento rozhovor.
Rádio SLOP! je netradiční internetová rádiová stanice, která nevysílá klasické písničky ani moderátory, ale streamuje hudbu a zvukové výstupy generované umělou inteligencí. Na rozdíl od běžných českých rádií, kde slyšíte moderátora, zprávy a známé skladby, rádio SLOP! každý den skládá audio z aktuálních online událostí, zprávy z domova i ze světa, bulváru i počasí a převádí je do hudebně-textových formátů bez mluveného slova.
Projekt vznikl jako experiment umělé inteligence a internetového streamingu. Jeho cílem není konkurovat klasickým rádiím, ale ukázat, jak může vypadat rádio ve chvíli, kdy se obejde bez lidského kurátorství. SLOP! funguje plně autonomně a jeho vysílání vzniká automaticky pomocí algoritmů, které nepřetržitě zpracovávají online informace a převádějí je do zvukové podoby. Výsledkem není playlist ani program, ale kontinuální proud audia vycházejícího přímo z dat.
Včera vyšel první díl podcastové série Wargame:Česko. Proč tato série vznikla (a proč jsem její vznik podpořil)? Protože máme obvykle značně mizernou představivost, jak by reálně mohlo vypadat, kdyby se české území (včetně území hlavního města) stalo součástí konfliktu, který se aktuálně odehrává jen pár stovek kilometrů daleko. Výpravně zpracovaná simulace možné blízké budoucnosti (která je ve spolupráci s experty vymyšlena maximálně realisticky a která se snad nestane) odpovídá na otázky typu, jak by prakticky vypadalo rozhodování politiků a institucí státu v okamžiku velkých krizových situací. V jakém stavu je naše armáda. Na co je připravena. A na co vůbec ne. A proč je zcela zásadní pro bezpečnost malé země, jako je ta naše, být pevnou součástí větších struktur typu EU a NATO. Podle volebních průzkumů každý pátý občan ČR podporuje politické strany, které mají v programu z těchto struktur vystoupit. Až si poslechnete Wargame:Česko (všechny díly zdarma), rychle pochopíte, proč jsou podobné nápady v dnešní složité geopolitické situaci absolutní šílenství.
V Longevity podcastu Hospodářských novin se mluví o chladové terapii jako o „longevity hacku“, tedy nástroji prodlužování života. Trenér otužování David Vencl popisuje, jak může chladová terapie posílit nejen imunitu, ale i dlouhověkost. Důležité přitom je po ledové koupeli se neoblékat. „Ideální je, abych se dostal do normálu svými vlastními silami. A k tomu pomáhají právě svaly, třes nebo pohyb. V tu chvíli tělo jede bomby,“ říká.
Dlouhověkost, kdysi okrajové téma vědeckých konferencí a sci-fi literatury, se dnes stává seriózní součástí veřejného diskurzu. V novém podcastu Nesmrtelný otevírá moderátor Petr Šimůnek s investorem Václavem Dejčmarem a lihovarníkem Martinem Žufánkem debatu o tom, jak stárnout pomaleji, žít déle a přitom si uchovat smysluplný život. První epizoda nabízí přehled aktuálních trendů v oblasti longevity – od biohackingu a měření biologického věku po výměnu krevní plazmy či nové přístupy ke zdraví, které balancují na pomezí vědy a osobní filozofie. Rozhovor se zároveň nevyhýbá ani dalším otázkám: Proč je stárnutí považováno za porážku? Jakou roli hraje ve společnosti smrt? A co vlastně znamená dobře žít, když máme šanci žít výrazně déle?
Co nás může smrt naučit o životě? Jak se o smrti bavit empatičtěji a jak ji integrovat jako nutnou součást života? A co nám mohou nejtěžší okamžiky odhalit ohledně smyslu života? Rozhovor s doc. MUDr. Kateřinou Rusinovou, Ph.D., expertkou v oboru paliativní medicíny.
David Černý, filozof a etik z Ústavu státu a práva. Coby vědec se do hloubky zabývá vztahem mezi eutanazií a dobrým životem. Je podle něj dobře, nebo špatně, že v Česku by si nikdo nemohl eutanazii jako způsob odchodu zvolit? Jaké dilema kolem eutanazie považuje za zásadní?
