Daniel Kahneman, izraelsko-americký psycholog a nositel Nobelovy ceny za ekonomii, zemřel 27. března 2024 ve věku 90 let asistovaným sebeusmrcením ve Švýcarsku. Tato informace byla zveřejněna až v březnu 2025. Ve svém posledním e-mailu uvedl, že věří, že „miserie a ponižování posledních let života jsou zbytečné“ a že se rozhodl jednat podle této víry. Navzdory tomu si stále užíval života, čelil zhoršujícímu se zdraví, včetně selhávání ledvin a častějších mentálních výpadků. Jeho rozhodnutí bylo ovlivněno i osobní zkušeností s demencí, kterou trpěla jeho manželka Anne Treisman.​ Kahnemanovo rozhodnutí vyvolalo diskusi o důstojnosti a autonomii na konci života. Jeho kolegové a přátelé, včetně behaviorálního ekonoma Richarda Thalera, ho označili za „giganta v oboru“ a zdůraznili jeho přínos k pochopení lidského rozhodování.

https://www.nytimes.com/2025/04/14/opinion/daniel-kahneman-death-suicide.html?unlocked_article_code=1._04.Undh.iVVOdR54iERe&smid=nytcore-ios-share&referringSource=articleShare

Psycholog Martin Loučka, zakladatel Centra paliativní péče, v rozhovoru pro Flowee.cz přibližuje své zkušenosti s doprovázením lidí na konci života. Kromě jiného upozorňuje, že vědomí vlastní konečnosti nás může vést k hlubšímu prožívání přítomnosti a k přehodnocení životních priorit. „Často slýcháme, že blízkost smrti přináší hlubokou moudrost – ale já bych to možná trochu upřesnil. Z mé zkušenosti spíš platí, že blízkost smrti přináší příležitost k určitému vnitřnímu růstu. Ne každý ji využije a rozhodně to není snadné, ale ta možnost tu bezpochyby je.“

https://www.flowee.cz/psychologie-a-vztahy/15192-smrt-jako-ucitelka-zivota-blizici-se-konec-nas-muze-naucit-zit-naplno-rika-psycholog-paliativni-pece

Dlouhověkost, kdysi okrajové téma vědeckých konferencí a sci-fi literatury, se dnes stává seriózní součástí veřejného diskurzu. V novém podcastu Nesmrtelný otevírá moderátor Petr Šimůnek s investorem Václavem Dejčmarem a lihovarníkem Martinem Žufánkem debatu o tom, jak stárnout pomaleji, žít déle a přitom si uchovat smysluplný život. První epizoda nabízí přehled aktuálních trendů v oblasti longevity – od biohackingu a měření biologického věku po výměnu krevní plazmy či nové přístupy ke zdraví, které balancují na pomezí vědy a osobní filozofie. Rozhovor se zároveň nevyhýbá ani dalším otázkám: Proč je stárnutí považováno za porážku? Jakou roli hraje ve společnosti smrt? A co vlastně znamená dobře žít, když máme šanci žít výrazně déle?

Doktor na tripu je dokumentární film o cestě vědců z Národního ústavu duševního zdraví mezi amazonskou komunitu Huni Kui, kde se rozhodli zkoumat účinky ayahuascy na mozek, a o nových přístupech v léčbě duševních onemocnění, která během života zažije v nějaké formě každý čtvrtý člověk. Dokument sleduje mezinárodní tým pod vedením MUDr. Tomáše Páleníčka a popisuje konkrétní úspěchy využití psychedelických látek při léčbě deprese. Uslyšíte i příběhy pacientů, kteří se rozhodli podstoupit tuto inovativní terapii. Režisérem je David Čálek, známý svými dokumenty jako Nebe peklo či Cesta vzhůru, a vznik díla mj. podpořila Nadace Neuron a  Nadační fond pro výzkum psychedelik. Premiéra je 11.4. v kině Vzlet v Praze. A protože je vyprodáno, zde jsou další projekce s debatami:

13. 4. – Praha, Vzlet
15. 4. – Ostrava, Cinestar
13. 5. – Hradec Králové, Bio Central
21. 5. – Brno, Kino Art

Co se děje v mozku těsně před smrtí? Nový výzkum vědců z univerzity v Liège v Belgii ukazuje, že bez ohledu na příčinu smrti mozek aktivuje stejný typ neuronální aktivity – intenzivní vlny spojené se stavem hlubokého vědomí. Zjištění navazuje na subjektivní výpovědi lidí, kteří přežili klinickou smrt. Ti často popisují mimotělní zážitky, silně zkreslené vnímání času, jako by se zpomalil nebo zcela zastavil, a také překvapivě příjemné emoce: klid, mír, pocit smíření. Možná ještě nevíme, co přesně mozek v těchto chvílích prožívá, ale víme, že smrt není jen náhlý konec.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/ve-smrti-jsou-si-lide-rovni-mozek-spousti-stejny-mechanismus-359691

Smrtná neděle nebo také pátá neděle postní je již po staletí spojená s prastarým lidovým zvykem – vynášením Morany. Tento pohanský rituál pochází ještě z doby předkřesťanské letos vychází na 6. dubna 2025, je spojena s pradávným zvykem vynášení Morany – bohyně smrti a symbolu zimy. Tato postava, vyrobená z hadrů, slámy či ulit, byla v obřadním průvodu nesena za ves a rituálně spálena nebo vhozena do vody, aby odnesla zimu a vše zlé. Figuru neslo nejsilnější místní děvče jako symbol nového života. Název pražské části Na Moráni u Karlova náměstí připomíná, že právě zde kdysi stával háj zasvěcený Moraně. Video zachycuje loňské „pálení Morany“ u Dolského mlýna v Noutonicích, kde se tento pohanský rituál konal nepřetržitě 22 let.

https://www.kudyznudy.cz/aktuality/vynaseni-morany-anebo-ocistne-ritualy-osm-tipu-ja

Evropská unie vyzývá své občany, aby si pro případ nouze připravili zásoby potravin na minimálně 72 hodin. Toto doporučení vychází z nové strategie Evropské komise, kterou představila místopředsedkyně Komise Roxana Minzatuová. Strategie reaguje na rostoucí hrozby, jako jsou přírodní katastrofy, kybernetické útoky či pandemie, a jejím cílem je zvýšit odolnost obyvatelstva, aby v případě krizové situace měli lidé dostatek základních potřeb do doby, než se aktivuje státní pomoc.​ V reakci na to se na sociálních sítích a v médiích začaly objevovat různé humorné komentáře a parodie. Například na platformě Reddit uživatelé diskutovali o tom, co by mělo být součástí takového nouzového balíčku, přičemž někteří vtipkovali o zásobách piva či čokolády. Jeden z komentář doporučuje: „72 hodin jídla, 72 piv a dostatek chipsů na přežití, než se prokopete ven z domu.“ Podobně na TikToku nebo Twitteru vznikla videa, ve kterých uživatelé s nadsázkou ukazují, že například s luxusní pochutinami či herními konzolemi by žádné krizové situace nezvládli.

Wayne, nevyléčitelně nemocný muž ze San Diega, se rozhodl pro asistovanou smrt, která je v Kalifornii legální od roku 2016. Pozval tým BBC, aby jeho poslední chvíle zdokumentoval. Nešlo mu jen o osobní rozloučení, ale také chtěl, aby lidé ve Velké Británii – kde asistovaná smrt zatím legální není – viděli, jak může vypadat důstojný a klidný odchod ze života. „Nemyslím si, že by umírání mělo být tabu. Smrt je přirozená,“ říká Wayne reportáži BBC. Dále otevřeně popisuje, jak se vyrovnával s diagnózou amyotrofické laterální sklerózy (ALS), která postupně vede k úplné ztrátě svalové kontroly, jaké měl obavy a proč se postupně rozhodl pro asistovanou smrt. Zdůrazňuje, že důležité pro něj bylo to, že vůbec existuje možnost rozhodnout o svém odchodu a nenechat nemoc, aby určovala jeho poslední dny. Wayne také hovoří o podpoře své rodiny a přátel, kteří jeho rozhodnutí respektovali a stáli při něm. Ve Velké Británii se o legalizaci asistované smrti vedou dlouhodobé debaty. Přestože tři čtvrtiny veřejnosti jsou podle průzkumů pro, legální tato možnost zatím není. Situace se však pomalu mění. Celý příběh Wayna najdete na webu BBC.

https://www.bbc.com/news/articles/c8rgd4yrz3eo

Editor webu INFO.CZ Radek Kovanda se ve svém komentáři, který reaguje na konferenci Rozhodování na konci života (konala se 1. dubna pod záštitou Senátu ČR a ve spolupráci s platformou Smrtelník), věnuje otázce legalizace eutanazie v České republice. Upozorňuje přitom na paradox mezi právem na ochranu života a právem na důstojnost, jak jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod. Přestože tři čtvrtiny občanů legalizaci eutanazie podporují, jsou legislativní změny stále v nedohlednu. Kovanda se ptá: „Když máme Listinou základních práv a svobod zakotvené právo na důstojný život, neměli bychom mít i právo na důstojnou smrt?“ Více v jeho komentáři:

https://www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/eutanazie-v-cesku-tri-ctvrtiny-lidi-jsou-pro-ale-na-asistovane-sebeusmrceni-se-ceka-jak-na-smrt

To top