Vasektomie je drobný chirurgický zákrok, při kterém se muži přeruší nebo podvážou chámovody, čímž se trvale zabrání průchodu spermií a tedy schopnosti muže zplodit dítě. Mezi hlavní důvody, proč se muži pro tento zákrok rozhodují, patří trvalá forma antikoncepce. Někteří muži se k vasektomii uchylují i z širších důvodu, že vědomě nechtějí přispívat k přelidnění planety, nebo protože se rozhodli žít bez dětí a chtějí si toto rozhodnutí pojistit. „Jsem v životě šťastnější o samotě, zodpovědnost spojená s dítětem mě děsí,“ říká v rozhovoru v DVTV hudebník Vojtěch Libich, který vasektomii podstoupil ve 34 letech.
Budoucnost
Sci-fi nebo možná realita?
V roce 2024 se v České republice narodilo nejméně dětí od roku 1785, od kdy se vedou podrobná data — pouze 84 311. Populační křivka se propadá, porodnost klesá, průměrný věk matek roste. A co je nové: přibývá těch, kteří děti mít nechtějí vůbec. Ne z důvodu nemoci, ale z vědomé volby. Děti už pro mnoho lidí nejsou smyslem života. Jde přitom o globální fenomén.
Příběh čtrnáctiletého Sewella Setzera z Floridy, který se zamiloval do chatbota a následně spáchal sebevraždu, je tragickým varováním před nebezpečím, které může představovat hluboké citové připoutání k umělé inteligenci. Sewellova matka nyní žaluje technologického giganta, jehož platforma hostila chatbota, s nímž její syn navázal intenzivní vztah. Tato událost zdůrazňuje potřebu důkladného dohledu nad interakcemi mezi mladistvými a AI, a také nutnost otevřeného dialogu o emocionálních rizicích spojených s technologiemi. Je nezbytné, aby mladí lidé chápali, že AI nemá lidské emoce a vztahy s ní nemohou nahradit skutečné mezilidské interakce. Rodiče, pedagogové a vývojáři technologií by měli spolupracovat na vytváření bezpečného prostředí, které podporuje zdravý vývoj a chrání před potenciálními psychickými hrozbami spojenými s digitálním světem.
Evropská unie vyzývá své občany, aby si pro případ nouze připravili zásoby potravin na minimálně 72 hodin. Toto doporučení vychází z nové strategie Evropské komise, kterou představila místopředsedkyně Komise Roxana Minzatuová. Strategie reaguje na rostoucí hrozby, jako jsou přírodní katastrofy, kybernetické útoky či pandemie, a jejím cílem je zvýšit odolnost obyvatelstva, aby v případě krizové situace měli lidé dostatek základních potřeb do doby, než se aktivuje státní pomoc. V reakci na to se na sociálních sítích a v médiích začaly objevovat různé humorné komentáře a parodie. Například na platformě Reddit uživatelé diskutovali o tom, co by mělo být součástí takového nouzového balíčku, přičemž někteří vtipkovali o zásobách piva či čokolády. Jeden z komentářů doporučuje: „72 hodin jídla, 72 piv a dostatek chipsů na přežití, než se prokopete ven z domu.“ Podobně na TikToku nebo Twitteru vznikla videa, ve kterých uživatelé s nadsázkou ukazují, že například s luxusními pochutinami či herními konzolemi by žádné krizové situace nezvládli.
Jak by vypadal dům, který přežije generace a zároveň zůstane flexibilní a nadčasový? S myšlenkou nesmrtelné architektury přichází projekt Dům X, jehož betonová konstrukce je zároveň „hotová i nehotová“. Návrh se inspiruje starobylými pevnostmi v Kastilii a Portugalsku, snaží se být věčný, co nejvíce zapadnout do svého okolí a umožňuje různé úpravy, aniž by vznikal další stavební odpad. Více se dozvíte v článku na CzechCrunch:
V novém vydání týdeníku Echo v rubrice Echo Salon se diskutuje o nesmrtelnosti, nadčlověku, letech na Mars a o tom, zda to všechno přežijeme. Mezi diskutujícími jsou expertka na AI Dita Malečková, literární historik a odborník na sci-fi Ivan Adamovič, spisovatel Petr Stančík a také zástupce naší redakce. Část diskuze je ke zhlédnutí zde:
Představte si svět, kde smrt nemusí být nutně koncem, ale jen přechodnou fází. Německý start-up nabízí zajímavou službu za 200 000 dolarů, která spočívá ve zmrazení těla po smrti s nadějí, že budoucí technologie vás dokáže oživit. Proces zahrnuje nahrazení tělních tekutin kryoprotektivními látkami, které zabraňují poškození ledovými krystaly, a uložení těla do specializovaných kryonických zařízení. Podle detailního článku na BBC Future se tato společnost zaměřuje na zdokonalení procesu „suspendované animace“. Kritici však upozorňují na technologické, etické a právní otázky, které tato metoda vyvolává. Je takový druh hybernace cestou k překonání smrtelnosti, nebo pouze iluzí budoucnosti? Čtěte více v originálním článku BBC:
Jaké jsou nejnovější pokroky týkající se zpomalování stárnutí a regenerace těla? Vědci se zaměřují například na senolytika, látky, které cílí na odstraňování poškozených a zestárlých buněk. Hromadění těchto buněk může přispívat k řadě zdravotních problémů spojených s věkem a jejich eliminace by mohla prodloužit život a zlepšit kvalitu života ve stáří. I když jsme od běžného využívání nejspíš ještě daleko, prvotní studie na lidech přináší pozitivní výsledky. Zde je přehled dalších oblastí výzkumů:
https://magazin.aktualne.cz/lifestyle/elixiry-mladi/r~7023d4bccce011ef80bfac1f6b220ee8
Nedávné studie naznačují, že psychedelika jako LSD, psilocybin a MDMA mohou pomoci zmírnit úzkost, depresi a existenciální tíseň u pacientů s terminálním onemocněním. Například výzkum z roku 2016 na Johns Hopkins University ukázal, že 80 % onkologických pacientů po podání jedné silné dávky psilocybinu zaznamenalo výrazné zlepšení psychického stavu. V České republice tým Jiřího Horáčka z Národního ústavu duševního zdraví porovnává účinky psychedelických látek a jejich potenciál při léčbě deprese a úzkosti u onkologických pacientů. Tyto látky, podávané v kontrolovaném terapeutickém prostředí, mohou být cenným nástrojem v paliativní péči. Mohli by pacientům nabídnout úlevu od psychického utrpení a zlepšení kvality jejich závěrečných dní.
https://www.austinchronicle.com/features/2024-10-11/psychedelics-make-you-die-better/
Dnes hraje umělá inteligence stále větší roli v oblasti dlouhověkosti, přičemž trh s AI v medicíně má do pěti let narůst na 148,4 miliardy USD. Článek na Lifespan.io zkoumá klíčové oblasti, kde AI přináší pokroky. Patří mezi ně například analýza zdravotnických dat, diagnostika, objevování léků, a dokonce podpora duševního zdraví. V oblasti dlouhověkosti se AI uplatňuje v senolytických terapiích, genové terapii, imunoterapiích a personalizované péči zaměřené na dlouhověkost. Tyto technologie zrychlují výzkum, zlepšují přesnost léčebných metod a mají potenciál zásadně změnit náš přístup ke stárnutí a zdravotní péči.
https://www.lifespan.io/news/ai-in-longevity-the-reality-today/
