Včera vyšel první díl podcastové série Wargame:Česko. Proč tato série vznikla? Protože máme obvykle značně mizernou představivost, jak by reálně mohlo vypadat, kdyby se české území (včetně území hlavního města) stalo součástí konfliktu, který se aktuálně odehrává jen pár stovek kilometrů daleko. Výpravně zpracovaná simulace možné blízké budoucnosti (která je ve spolupráci s experty vymyšlena maximálně realisticky a která se snad nestane) odpovídá na otázky typu, jak by prakticky vypadalo rozhodování politiků a institucí státu v okamžiku velkých krizových situací. V jakém stavu je naše armáda. Na co je připravena. A na co vůbec ne. A proč je zcela zásadní pro bezpečnost malé země, jako je ta naše, být pevnou součástí větších struktur typu EU a NATO. Podle volebních průzkumů každý pátý občan ČR podporuje politické strany, které mají v programu z těchto struktur vystoupit. Až si poslechnete Wargame:Česko, rychle pochopíte, proč jsou podobné nápady v dnešní složité geopolitické situaci absolutní šílenství.
Budoucnost
Sci-fi nebo možná realita?
Podle nové predikce Ministerstev zdravotnictví a práce se počet lidí, kteří budou v Česku potřebovat zdravotní nebo sociální péči, zvýší ze současných 552 tisíc na 804 tisíc v roce 2035. Největší část nárůstu připadne na seniory, kteří budou odkázáni na pomoc doma. Počet klientů domácí péče má vzrůst z dnešních 373 tisíc na téměř 555 tisíc. Výrazně stoupne také poptávka po pobytových službách – z dnešních 98 tisíc klientů na více než 140 tisíc. Podle odhadů to bude znamenat potřebu navýšit kapacitu lůžek ve zdravotnických a sociálních zařízeních z 75 tisíc na 108 tisíc. Strategie upozorňuje i na dopady na pracovní trh: už dnes chybí v sociálních službách desítky tisíc lidí a do roku 2035 se tento nedostatek ještě prohloubí. Přibývat budou i případy, kdy péče o blízké dopadne na rodiny a jejich schopnost skloubit zaměstnání s každodenní péčí.
Podle kybernetika a filozofa Jana Romportla nejsou černé scénáře vývoje umělé inteligence jen planým strašením. „Vyhlížíme apokalypsy proto, abychom je zaplašili,“ říká v rozhovoru pro Novinky.cz a dodává, že schopnost představovat si katastrofy je součástí lidského kompasu přežití. Romportl dále upozorňuje také na střet ideologií: zatímco někteří v USA prosazují bezbřehé zrychlování vývoje AI, v Číně se častěji mluví o potřebě bezpečnostních brzd. Evropa by podle něj neměla zůstat pozadu – část obřích investic má směřovat do AI alignmentu, tedy do vývoje způsobů, jak umělou inteligenci udržet pod kontrolou (tématu jsme se podrobně věnovali ve článku Odpověď na otázku, zda nás zničí umělá inteligence: Ano). Pokud se to podaří, může být právě Evropa prvním místem, kde vznikne superinteligence skutečně řízená člověkem, nikoli naopak.
Může psychologickou pomoc částečně převzít umělá inteligence? O tom mluví v rozhovoru pro Flowee psycholožka a psychoterapeutka Martina Mikesková. Podle ní je jisté, že technologie v terapii budou hrát stále větší roli — a to nejen jako pomůcka pro terapeuty, ale i jako první kontakt pro ty, kteří se ostýchají přijít osobně. „Myslím, že umělá inteligence nemůže zcela nahradit lidského terapeuta, a nemyslím si, že je to v tuto chvíli ani cílem vývojářů. Vnímám však, že AI může pomoci v určitých specifických situacích, například při poradenství, předběžné diagnostice nebo při odkázání na odbornou pomoc,“ říká Mikesková.
Vědecký výzkumný tým nedávno představil revoluční retinální implantát ze sítě z tellurových nanodrátů, který dovede přeměnit světlo přímo na elektrické impulzy směrem k zrakovému nervu. U myší s geneticky vyvolanou slepotou implantace vyvolala reakci zorniček, neuronovou aktivitu a schopnost rozeznávat vzory – jasný důkaz částečného návratu zraku. Implantát navíc umí pracovat i s infračerveným spektrem, což otevírá potenciál pro vylepšený kontrast nebo noční vidění. Tento přístup by jednou mohl překonat klasické léčebné metody pro ztrátu zraku způsobenou poškozením sítnice. Z myších modelů je tak evoluční skok k lidským pacientům blíž, než jsme dosud doufali .
https://vedator.org/2025/06/nova-sitnicova-proteza-vraci-mysim-zrak/
Vasektomie je drobný chirurgický zákrok, při kterém se muži přeruší nebo podvážou chámovody, čímž se trvale zabrání průchodu spermií a tedy schopnosti muže zplodit dítě. Mezi hlavní důvody, proč se muži pro tento zákrok rozhodují, patří trvalá forma antikoncepce. Někteří muži se k vasektomii uchylují i z širších důvodu, že vědomě nechtějí přispívat k přelidnění planety, nebo protože se rozhodli žít bez dětí a chtějí si toto rozhodnutí pojistit. „Jsem v životě šťastnější o samotě, zodpovědnost spojená s dítětem mě děsí,“ říká v rozhovoru v DVTV hudebník Vojtěch Libich, který vasektomii podstoupil ve 34 letech.
V roce 2024 se v České republice narodilo nejméně dětí od roku 1785, od kdy se vedou podrobná data — pouze 84 311. Populační křivka se propadá, porodnost klesá, průměrný věk matek roste. A co je nové: přibývá těch, kteří děti mít nechtějí vůbec. Ne z důvodu nemoci, ale z vědomé volby. Děti už pro mnoho lidí nejsou smyslem života. Jde přitom o globální fenomén.
Příběh čtrnáctiletého Sewella Setzera z Floridy, který se zamiloval do chatbota a následně spáchal sebevraždu, je tragickým varováním před nebezpečím, které může představovat hluboké citové připoutání k umělé inteligenci. Sewellova matka nyní žaluje technologického giganta, jehož platforma hostila chatbota, s nímž její syn navázal intenzivní vztah. Tato událost zdůrazňuje potřebu důkladného dohledu nad interakcemi mezi mladistvými a AI, a také nutnost otevřeného dialogu o emocionálních rizicích spojených s technologiemi. Je nezbytné, aby mladí lidé chápali, že AI nemá lidské emoce a vztahy s ní nemohou nahradit skutečné mezilidské interakce. Rodiče, pedagogové a vývojáři technologií by měli spolupracovat na vytváření bezpečného prostředí, které podporuje zdravý vývoj a chrání před potenciálními psychickými hrozbami spojenými s digitálním světem.
Evropská unie vyzývá své občany, aby si pro případ nouze připravili zásoby potravin na minimálně 72 hodin. Toto doporučení vychází z nové strategie Evropské komise, kterou představila místopředsedkyně Komise Roxana Minzatuová. Strategie reaguje na rostoucí hrozby, jako jsou přírodní katastrofy, kybernetické útoky či pandemie, a jejím cílem je zvýšit odolnost obyvatelstva, aby v případě krizové situace měli lidé dostatek základních potřeb do doby, než se aktivuje státní pomoc. V reakci na to se na sociálních sítích a v médiích začaly objevovat různé humorné komentáře a parodie. Například na platformě Reddit uživatelé diskutovali o tom, co by mělo být součástí takového nouzového balíčku, přičemž někteří vtipkovali o zásobách piva či čokolády. Jeden z komentářů doporučuje: „72 hodin jídla, 72 piv a dostatek chipsů na přežití, než se prokopete ven z domu.“ Podobně na TikToku nebo Twitteru vznikla videa, ve kterých uživatelé s nadsázkou ukazují, že například s luxusními pochutinami či herními konzolemi by žádné krizové situace nezvládli.
Jak by vypadal dům, který přežije generace a zároveň zůstane flexibilní a nadčasový? S myšlenkou nesmrtelné architektury přichází projekt Dům X, jehož betonová konstrukce je zároveň „hotová i nehotová“. Návrh se inspiruje starobylými pevnostmi v Kastilii a Portugalsku, snaží se být věčný, co nejvíce zapadnout do svého okolí a umožňuje různé úpravy, aniž by vznikal další stavební odpad. Více se dozvíte v článku na CzechCrunch:
