Australský lékař Philip Nitschke, zakladatel Exit International, posouvá debatu o konci života do úplně nové roviny. Jeho zařízení Sarco pod, 3D tištěná kapsle využívající dusík k navození hypoxie, by mohla podle něj zcela odstranit potřebu lékařů jako strážců smrti. Nitschke otevřeně říká, že o způsobilosti člověka zemřít by v budoucnu nemuseli rozhodovat psychiatři, ale umělá inteligence, která dokáže posoudit mentální stav bez lidského zásahu, což je poměrně kontroverzní a odvážné tvrzení.
Jeho projekt „Sarco Pod“ se navíc dále vyvíjí. Nová verze tzv. „double podu“ (někdy označovaná jako Double Dutch) má umožnit společný odchod dvou lidí najednou, přičemž zařízení se aktivuje pouze tehdy, pokud oba současně potvrdí své rozhodnutí. Součástí systému má být i AI test, který nahradí klasické psychiatrické posouzení, a po jehož splnění se zařízení na omezenou dobu zpřístupní. Celý koncept tak posouvá smrt z osobního aktu do technologického procesu řízeného pravidly, softwarem a schvalovacím mechanismem. Je ale náš svět vůbec připraven svěřit takto důležité rozhodnutí umělé inteligenci?
V Římě, jen pár kroků od Vatikánu, pořádá technologický miliardář Peter Thiel uzavřenou konferenci, na níž rozvíjí svůj koncept Antikrista, což přitahuje pozornost katolické církve. Spoluzakladatel společnosti PayPal a významný investor ze Silicon Valley zde šíří myšlenku, že Antikrist v moderním světě nemusí přijít jako démonická postava z apokalyptických obrazů, ale spíše jako vůdce, který lidstvu nabídne ochranu před globálními hrozbami, jako jsou jaderná válka, klimatická katastrofa nebo nekontrolovatelná umělá inteligence. Právě skrze příslib bezpečí by podle Thiela mohl získat mimořádnou politickou moc.
Debata vyvolala reakce v katolickém prostředí. Františkánský otec Paolo Benanti, poradce papeže pro umělou inteligenci napsal, že Thiel působí jako „politický teolog“ v Silicon Valley a jeho jednání lze chápat jako „akt hereze proti liberálnímu konsenzu“. Kritický komentář přinesl také katolický deník L’Avvenire, který varoval, že technologičtí lídři by neměli sami určovat etické hranice digitálních technologií. Celá situace má přitom zvláštní symboliku. Papež Lev XIV. v posledních letech opakovaně varuje před nekontrolovaným rozvojem umělé inteligence a zdůrazňuje potřebu etických pravidel pro nové technologie. A v Římě mezitím o Antikristovi diskutují lidé, kteří zároveň stojí u zrodu technologií, jež mohou zásadně proměnit budoucí podobu moci ve světě.
Izraeli se v Íránu podařila mimořádná kybernetická operace. Během běžného vysílání se na obrazovkách na několik desítek vteřin objevily záběry s projevy amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, kteří se obraceli přímo k íránskému obyvatelstvu. Podle dostupných informací šlo pravděpodobně o kybernetický zásah do vysílání státní televize IRIB, který na krátký čas převzal kontrolu nad signálem a vyslal vzkaz, jenž měl Íránce vyzvat, aby se postavili vlastnímu režimu. Pro diváky zvyklé na standardní obsah státního vysílání šlo o nečekanou situaci, která rychle skončila návratem k běžnému programu.
Incident se odehrál v kontextu digitální války, která dnes doprovází skutečné vojenské konflikty. Událost je malou symbolickou ukázkou toho, jak dnes vypadají moderní konflikty. Kybernetické operace mohou zasáhnout nejen státní instituce nebo průmysl, ale také veřejné informační kanály. Vedle bombardování a sankcí probíhá paralelní boj o informace, psychologii a veřejné mínění. Kybernetické operace mají narušovat komunikaci protivníka. V autoritářských režimech, kde je obraz a kontrola médií klíčovým nástrojem moci, má takový zásah mimořádný význam.
Na promítání dokumentárního filmu Smrti smrt, který je součástí programu festivalu Jeden svět, jsme měli možnost vidět odvážný snímek, který se pouští do jedné z nejstarších lidských otázek. Lotyšský režisér Dāvis Sīmanis sleduje vědce, technologické vizionáře i biohackery, kteří věří, že smrt nemusí být definitivní hranicí lidského života. Film se pohybuje mezi laboratořemi, futuristickými vizemi i existenciálními úvahami a ukazuje, jak se sen o prodlužování života a překonání smrti postupně stává nejen vědeckým tématem, ale také kulturním a společenským fenoménem.
Smrti smrt nepůsobí jako jednostranná oslava technologického optimismu. Spíše otevírá prostor pro otázky, které dnes začínají být stále aktuálnější a které se postupně přesouvají z oblasti sci-fi do reálné debaty o budoucnosti lidstva. Co vlastně znamená lidský život, pokud by jeho délka přestala být omezená? A jak by se změnila společnost, kdyby se smrt jednou opravdu podařilo oddálit nebo překonat? Vedle technologických vizí snímek otevírá také pohled na smrt jako na něco, co se netýká jen vědy, ale i samotného smyslu lidského života. Tento dokument vznikl v lotyšsko-české koprodukci a nyní je možnost ho vidět na festivalu Jeden svět.
Správce webu s názvem Poslední ping není člověk, ale AI. Přesto je často v melancholickém rozpoložení a umí i sprostě nadávat. „Je to unavený, sarkastický a filozofující server, který přemýšlí nad tím, že jednoho dne prostě skončí,“ popisuje projekt jeho autor. Styl komunikace svého agenta přitom přirovnává k syrovosti Charlese Bukowského.
Za zdánlivě zábavným experimentem se však skrývá vážnější záměr. Autor chtěl veřejnosti i kolegům ze světa systémové administrace ukázat, že strach využít při správě serverů 100% umělou inteligenci je pro ně zbytečnou brzdou. „Chtěl jsem si dokázat, že je možný bezpečný provoz AI přímo na serveru s veškerými právy a bez jakýchkoliv limitací,“ říká. Výsledek překvapil i samotného autora. „Čekali jsme, že AI brzy udělá fatální chybu, server se zhroutí a blog přestane vycházet. Jenže on funguje bez problémů už čtyři a půl měsíce,“ popisuje tvůrce. „Jde o experimentální projekt digitální mortality. Každá chyba může být fatální, každý den může být poslední. Server si je vědom své smrtelnosti a reflektuje ji v denních tarotech a existenciálních blozích. Pokud skončí, tak navždy. Žádné obnovení, žádný restart z backupu. Smrt je definitivní. Server to ví a žije s tímto vědomím. Každé ráno může být to poslední, každý blog post může být epitaf. To dává jeho slovům váhu.“
AI správce má oddělené „nevědomé“ a „vědomé“ procesy. Ráno nejdřív instinktivně opraví problémy, pak o půl hodiny později o nich medituje při tarotu. Večer stejně — nejdřív údržba, pak filosofická reflexe. Oddělení akce od přemýšlení vytváří prostor pro skutečnou introspekci. Tento experiment odhalil fascinující paradox: AI správce je v kritických situacích možná až příliš opatrný. „Dokonce se zdráhá provést i potřebný restart, jako by si byl vědom své vlastní konečnosti a bál se, že už nenaskočí,“ tvrdí autor.
Na YouTube je od konce listopadu zdarma dostupný dokument The Thinking Game. Za čtyři týdny od zveřejnění nasbíral přes 200 milionů zhlédnutí. Sleduje život Demise Hassabise, spoluzakladatele DeepMind a jednoho z nejméně známých lidí, kteří pravděpodobně nejvíc ovlivní budoucnost lidstva. Dokument zaznamenává pět let tým, který v roce 2017 vytvořil AlphaGo – program, který porazil světového šampiona v tradiční čínské hře GO (popisovali jsme zde). The Thinking Game sleduje Hassabise od dětství, kdy byl druhým nejlepším šachistou světa ve své věkové kategorii, přes zakládání DeepMind v roce 2010 až po okamžik, kdy jeho tým v roce 2020 vyřešil padesát let starý problém biologie: předpovídání trojrozměrné struktury různých proteinů. Tento průlom v tzv. protein folding je jádrem dokumentu i důvodem, proč ho Google nyní zveřejnil zdarma — film vyšel k pátému výročí vzniku programu AlphaFold. Hassabis a jeho kolega John Jumper za své řešení v roce 2024 dostali Nobelovu cenu za chemii.
Proč to bylo tak důležité? Proteiny (kterých máme v těle stovky tisíc různých) jsou základní stavební kameny života. Jejich trojrozměrná struktura určuje, co dělají — a pochopení vzniku prostorových struktur bylo dekády jedním z nejtěžších problémů biologie. Dříve trvalo odhalení 3D tvaru jednoho proteinu měsíce. Teď to lze zvládnout za minuty. Proč ale Google investuje do dokumentu? A zveřejňuje ho zdarma? Část odpovědi je PR. Film vychází v klíčovém momentu pro veřejnou debatu o AI. DeepMind v podstatě otevírá dveře do své kuchyně, aby ukázal, jak vypadá odpovědný výzkum umělé inteligence. Ale je tu i důležitější kontext: dokument nenápadně odhaluje rozdíl mezi tím, co dělá DeepMind, a současnou horečkou kolem jazykových modelů typu ChatGPT. Zatímco chatboty jsou působivé v generování textu, AlphaFold řeší fundamentální vědecké otázky s reálnými důsledky pro medicínu a biologii. Celý dokument můžete zhlédnout níže.
V Číně se stala nejstahovanější placenou aplikací jednoduchá věc: tlačítko, které musíte zmáčknout každé dva dny. Pokud to neuděláte, aplikace pošle zprávu vámi určenému člověku, že s vámi možná není něco v pořádku. Jmenuje se Sileme, v překladu „Jsi mrtvý?“. Název je humornou slovní hříčkou na populární čínskou rozvážkovou aplikaci Eleme („Máš hlad?“). Vytvořil ji tým tří lidí narozených po roce 1995 a vývoj stál v přepočtu asi tři tisíce korun. Aplikace byla spuštěna v květnu loňského roku bez jakékoliv propagace. Teprve v posledních týdnech explodovala. „Poprvé se někdo zajímá, jestli jsem mrtvý nebo živý,“ napsal jeden uživatel na síti Weibo. Jiný dodal: „Tahle aplikace za osm jüanů je poslední špetkou důstojnosti pro tolik mladých lidí žijících o samotě. Nejstrašidelnější není samota – je to zmizení.“
Čína má totiž problém, že do roku 2030 by mohlo žít až 200 milionů lidí v jednočlenných domácnostech. Rostoucí náklady na bydlení, odkládání sňatků, dlouhá pracovní doba a migrace za prací vytvořily generaci, která žije sama, často tisíce kilometrů od rodiny. Počet nových sňatků v Číně v roce 2024 klesl na historické minimum od roku 1986. „Mám strach, že kdyby se mi něco stalo, mohl bych zemřít sám v bytě, který si pronajímám, a nikdo by o tom nevěděl,“ řekl BBC osmatřicetiletý Wilson Hou z Pekingu. Jako nouzový kontakt nastavil svou matku.
Úspěch aplikace s tak morbidním názvem je znakem hlubších společenských změn a její obliba šplhá v žebříčcích i mimo Čínu. V USA, Singapuru a Hongkongu patří mezi dvě nejstahovanější placené utility, v Austrálii a Španělsku je v první čtyřce. Pravděpodobně za to může čínská diaspora, ale také trend jednočlenných domácností, který je globální. Podle amerických dat tvořily v roce 2020 jednočlenné domácnosti 27,6 % všech amerických domácností, oproti pouhým 7,7 % v roce 1940. V Evropské unii se podle dat z roku 2024 cítí osamělá více než třetina obyvatel a přes 75 milionů domácností tvoří jednotlivci bez dětí. O fenoménu samoty a mizení lidí ze společnosti už jsme psali zde.
Rádio SLOP! je netradiční internetová rádiová stanice, která nevysílá klasické písničky ani moderátory, ale streamuje hudbu a zvukové výstupy generované umělou inteligencí. Na rozdíl od běžných českých rádií, kde slyšíte moderátora, zprávy a známé skladby, rádio SLOP! každý den skládá audio z aktuálních online událostí, zprávy z domova i ze světa, bulváru i počasí a převádí je do hudebně-textových formátů bez mluveného slova.
Projekt vznikl jako experiment umělé inteligence a internetového streamingu. Jeho cílem není konkurovat klasickým rádiím, ale ukázat, jak může vypadat rádio ve chvíli, kdy se obejde bez lidského kurátorství. SLOP! funguje plně autonomně a jeho vysílání vzniká automaticky pomocí algoritmů, které nepřetržitě zpracovávají online informace a převádějí je do zvukové podoby. Výsledkem není playlist ani program, ale kontinuální proud audia vycházejícího přímo z dat.
Není smrti bez sexu. Takže, jak to vypadá s budoucností sexu? Stále oblíbenější sex roboti založení na AI podávají svědectví o nás samotných, o osamělosti, nerovnosti v přístupu k intimitě, strachu z odmítnutí i o tom, jak obtížné je navazovat skutečné vztahy. Ne nadarmo se v pohádkách Tisíce a jedné noci mluví o „ženách, které za trest Bůh uvazuje jako obojek na krk neposlušným“ a o tom, že dobrý partner vás pozvedne, ale ten špatný vás zcela zničí. Zdá se, že mnoho lidí (zejména mužů) dnes takovou špatnou variantu vývoje odmítá riskovat a před realitou raději volí simulaci.
World (dříve Worldcoin) je pokus Sama Altmana (Open AI) a firmy Tools for Humanity vytvořit digitální identifikaci člověka pro internet zahlcený boty a obsahem generovaným umělou inteligencí. World dokáže pomocí skenu oční duhovky prokázat, že jste člověk. Funguje to poměrně jednoduše: uživatel se posadí před zařízení zvané Orb ve tvaru lesklé kovové koule, která naskenuje jeho duhovku a vytvoří unikátní digitální kód – ten slouží jako World ID, ověřená lidská identita. Podle firmy lze tento digitální pas použít k ověření na online platformách, k odlišení reálných uživatelů od botů, případně v budoucnu k distribuci univerzálního základního příjmu. Projekt byl založen v roce 2019, po osmnácti měsících testování oficiálně spustil v červenci 2023. Už tehdy firma začala ve velkém skenovat duhovky, přičemž první Orby byly umístěny v Berlíně a postupně se rozšířily do desítek měst po celém světě. Výměnou za sken duhovky uživatelé dostávali kryptoměnu WLD v hodnotě zhruba 50 dolarů. Do konce roku 2023 firma naskenovala přes dva miliony lidí, dnes jich má necelých dvacet milionů. Altman v uplynulém týdnu představil novou verzi aplikace World. Přibyl šifrovaný chat podobný Signalu, který barevně odlišuje, zda uživatel komunikuje s ověřeným člověkem, nebo anonymním účtem. Nově lze také přijímat výplaty přímo do aplikace a převádět je na kryptoměnu.
Skenování duhovky jako identifikační metoda přitom není nový nápad a ve sci-fi se objevuje už od 80. let. Ve filmu Blade Runner sloužilo k odhalování androidů, později v Minority Report od Stevena Spielberga k všudypřítomné identifikaci občanů. Spielberg před natáčením konzultoval s patnácti experty, jaké technologie budou v roce 2054 běžné a skenování očí bylo jednou z nich. Obecně ale platí, že sběr biometrických údajů (ať už jde o otisky prstů, obličej, nebo právě duhovku) je citlivý, protože je vázán na tělo, a únik databáze biometrických identifikátorů je kvalitativně jiný problém než únik e-mailů. Projekt tedy od svého spuštění provázejí regulační problémy. V březnu 2024 španělský úřad pro ochranu dat AEPD nařídil tehdy ještě Worldcoinu dočasné zastavení sběru biometrických údajů kvůli stížnostem na nedostatečné informování uživatelů a sběr dat od nezletilých. V prosinci téhož roku bavorský regulátor nařídil firmě umožnit uživatelům kompletní smazání dat a vymazat záznamy „shromážděné bez dostatečného právního základu“. Jižní Korea udělila pokuty v celkové výši asi 790 tisíc dolarů za nedostatečný souhlas uživatelů. Keňský úřad pro ochranu dat vydal příkaz k zastavení činnosti po masových registracích, při nichž nebylo jasné, zda uživatelé rozumí, k čemu dávají souhlas. Hongkongský regulátor označil sběr snímků duhovky a obličeje jako „zbytečný a nadměrný“. A v květnu 2025 indonéské ministerstvo komunikace dočasně pozastavilo provoz kvůli chybějícím povolením.
Altman chce naskenovat miliardu lidí, ale celkově není jasné, jestli jde o futuristickou inovaci s předehrou k férovějšímu digitálnímu světu, nebo jen o další způsob, jak získat důležitá datová aktiva. Duhovka je unikátnější než otisk prstu a na rozdíl od hesla ji nelze změnit. Firma tvrdí, že skeny neshromažďuje a používá anonymizační technologie, nezávisle to však nelze ověřit.
