František Zámola z Healthy Longevity Clinic v Praze v rozhovoru s Petrem Márou zdůrazňuje, že zdraví se udržuje předvídavostí, ne reakcí. Prevence, počínaje od genetických testů, přes epigenetické analýzy, až po životní styl, je podle něj cesta, jak si neprodražit stáří. V rozhovoru zároveň doporučuje, aby medicína místo řešení následků raději eliminovala příčiny stárnutí. Podívejte se na celý rozhovor.
Video
Odkazy na filmy, dokumenty a další video obsah.
Japonské úřady zveřejnily působivé video vytvořené umělou inteligencí, které simuluje výbuch sopky Fudži a během několika hodin promění Tokio v město zakryté popelem. S cílem zvýšit připravenost obyvatel video ukazuje, jak by sopečný popel mohl ochromit dopravu, zásobování potravinami či energií a způsobit dlouhodobé zdravotní komplikace. I když experti i vládní úřady zdůrazňují, že žádné bezprostřední nebezpečí neexistuje, video slouží jako preventivní nástroj, který má motivovat obyvatele, aby byli připraveni na krizové situace. Zároveň ukazuje sílu vizuální komunikace v katastrofickém scénáři. Jak by na podobné „preventivní video“ asi reagovali Češi?
Video zachycuje výpověď účastnice výzkumné studie, kterou vedou odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) společně s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. Zkoumanou terapeuticku metodu komentuje vedoucí studie MUDr. Jiří Horáčkek, Ph.D., FCMA. Pacientka popisuje, jak jedinečný zážitek s psilocybinem pod vedením terapeutů dokázal zmírnit její úzkost a depresi, navodit hluboký vnitřní vhled a obnovit vnímání života i přes vážné onkologické onemocnění. Je to autentický vhled do toho, jak psychedelická zkušenost v bezpečném terapeutickém prostředí dokáže zásadně změnit kvalitu života i v nejtěžších chvílích. Psychedeliky asistovaná psychoterapie se stává čím dál důležitější součástí moderního výzkumu i klinické praxe. V České republice probíhají studie se psilocybinem a ketaminem, které zkoumají jejich účinek na pacienty trpící úzkostmi a depresemi v souvislosti s těžkým onemocněním. První výsledky ukazují dlouhodobé zlepšení psychického stavu, větší klid a schopnost znovu najít smysl i v obtížných podmínkách.
Nezanechat sms nebo dopis na rozloučenou, ale prostě beze slova jednou večer zavřít za sebou dveře a zmizet. V Japonsku pro to mají slovo: jōhatsu, což znamená doslova „vypaření“. Označuje lidi, kteří se rozhodnou nechat zmizet svou existenci, aniž by zemřeli. Odejdou ze života rodiny, přátel, kolegů a nenechají žádnou stopu. Neděje se to jen ojediněle. Každý rok se v zemi ztratí 80 tisíc lidí, kteří se už nikdy neobjeví. Motivy? Dluhy, nezvladatelné pracovní tlaky, domácí násilí, ztráta tváře, stud, někdy prostě nechuť pokračovat v životě, který jim byl přidělen. V japonské společnosti, kde je selhání těžko odpustitelné a kde ostuda padá nejen na jednotlivce, ale i na rodinu, je pro některé jōhatsu únikovou cestou, jak z tohoto rámce vystoupit. Existují i speciální noční stěhovací agentury, yonige-ya, které s tím pomáhájí. Přijedou za tmy, sbalí váš život do krabic, vymažou digitální stopy a odvezou vás pryč. Žádné otázky, žádné vysvětlování. Jen nový začátek na jiném místě… Téma jōhatsu se nedávno dostalo i na filmová plátna. Dokument Johatsu: Into Thin Air režisérů Andrease Hartmanna a Araty Moriho sleduje Saitu, majitelku jedné z těchto agentur, a několik příběhů lidí, kteří se rozhodli zmizet. Nečekejte senzaci ani detektivní pátrání po ztracených lidech, ale chladně realistický pohled na fenomén, který balancuje mezi zoufalstvím a osvobozením.
Youtuber Mikýř se ve svém novém satirickém videu zaměřil na podnikatele a biohackera Bryana Johnsona, který je považován za globální symbol posedlosti dlouhověkostí. Johnson otevřeně mluví o své honbě za zastavením biologického stárnutí, investuje miliony dolarů ročně do přísného režimu, transfuze mladé plazmy i experimentálních terapií a tvrdí, že brzy přepíše naše chápání lidského věku. Jenže za fascinujícím marketingem se skrývá i spousta otazníků. Všechny podobné pokusy o „elixír nesmrtelnosti“ v nás nutně vyvolávají staré otázky: kam až jsme ochotni zajít, abychom prodloužili svůj čas na zemi? Kde končí vědecký pokrok a začíná hazard se zdravím i etikou? Nebo to je celé komedie? Nebo byznys?
HBO přichází s novým dokumentárním seriálem „The Mortician“, který odkrývá zákulisí pohřebního průmyslu proslulé rodinné márnice v Los Angeles, která se léta dopouštěla morálně pochybných a nelidských praktik. Místo, kde se lidská ztráta často střetává s obchodními zájmy. Trailer slibuje syrový pohled do světa krematorií a pohřebních služeb, kde nejde jen o pietu a poslední rozloučení, ale i o zisk, moc a někdy i pochybnou etiku. Otevírá otázky, kolik z našeho odchodu je skutečně důstojnost a kolik dobře promyšlený obchodní model.
https://www.csfd.cz/film/1686151-krematorium/videa
Ve svém nedávném podcastu s Pavlem Mackem („Smrt, Meditace, Mindfulness, Stoicismus“) host vstupuje do hloubky témat, která se dotýkají samotného jádra lidské existence. Rozebírá, jak uvědomění si vlastní smrtelnosti může paradoxně vést ke svobodě. Motivuje žít více naplno. Soustředit se na přítomný okamžik a jednat s větší jasností a integritou. Pavel Macek vnímá praktiky mindfulness a meditace jako nástroje, které umožňují zastavit vnitřní chaos, naladit nás na „vnitřní ticho“ i dají nám schopnost být sám se sebou – bez hodnocení či odsuzování.
Druhý ročník mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ se uskutečnil 9. června 2025 na Pražském hradě. Akci, kterou společně pořádaly Nadační fond PSYRES, PsychedelicsEUROPE a Progresivní analytické centrum, dominovalo téma odolnosti evropské populace vůči krizím, jako jsou války či pandemie. Výzkumy ukazují, že až 46 % obyvatel EU v posledním roce čelilo psychickým obtížím – i proto konference navázala na ambici České republiky spoluvytvářet evropskou strategii péče o duševní zdraví a přinášet do ní inovativní přístupy. Odborný program nabídl širokou škálu témat, od legislativních změn v oblasti psychedelik, přes výzkum posttraumatické stresové poruchy u veteránů, až po ekonomickou efektivitu moderní psychiatrie. Mezi řečníky vystoupili zástupci NATO, Evropského parlamentu, Ministerstva zdravotnictví i mezinárodní experti jako Rick Doblin (MAPS). Konference potvrdila rostoucí reputaci Česka jako aktivního hráče, který propojuje vědecký výzkum, klinickou praxi i politickou diskusi v oblasti duševního zdraví na evropské úrovni.
Vasektomie je drobný chirurgický zákrok, při kterém se muži přeruší nebo podvážou chámovody, čímž se trvale zabrání průchodu spermií a tedy schopnosti muže zplodit dítě. Mezi hlavní důvody, proč se muži pro tento zákrok rozhodují, patří trvalá forma antikoncepce. Někteří muži se k vasektomii uchylují i z širších důvodu, že vědomě nechtějí přispívat k přelidnění planety, nebo protože se rozhodli žít bez dětí a chtějí si toto rozhodnutí pojistit. „Jsem v životě šťastnější o samotě, zodpovědnost spojená s dítětem mě děsí,“ říká v rozhovoru v DVTV hudebník Vojtěch Libich, který vasektomii podstoupil ve 34 letech.
Ondřej a Katarína Vlčkovi se rozhodli prolomit jedno z největších společenských tabu – otevřeně hovoří o smrti dětí a potřebě důstojné paliativní péče. Prostřednictvím své nadace investovali 1,5 miliardy korun do vybudování Centra dětské komplexní péče s paliativním přístupem na pražské Cibulce, které má začít fungovat příští rok. Cílem je nabídnout rodinám nevyléčitelně nemocných dětí prostor, kde mohou prožít poslední chvíle společně, s respektem a bez zbytečného utrpení. Ondřej, bývalý ředitel Avastu, přiznal, že ho k filantropii inspirovaly zkušenosti z mládí a touha dát smysl svému majetku. Společně tak přinášejí nový pohled na konec života jako na okamžik, který si zaslouží stejnou péči a pozornost jako jeho začátek.
