Nezanechat sms nebo dopis na rozloučenou, ale prostě beze slova jednou večer zavřít za sebou dveře a zmizet. V Japonsku pro to mají slovo: jōhatsu, což znamená doslova „vypaření“. Označuje lidi, kteří se rozhodnou nechat zmizet svou existenci, aniž by zemřeli. Odejdou ze života rodiny, přátel, kolegů a nenechají žádnou stopu. Neděje se to jen ojediněle. Každý rok se v zemi ztratí 80 tisíc lidí, kteří se už nikdy neobjeví. Motivy? Dluhy, nezvladatelné pracovní tlaky, domácí násilí, ztráta tváře, stud, někdy prostě nechuť pokračovat v životě, který jim byl přidělen. V japonské společnosti, kde je selhání těžko odpustitelné a kde ostuda padá nejen na jednotlivce, ale i na rodinu, je pro některé jōhatsu únikovou cestou, jak z tohoto rámce vystoupit. Existují i speciální noční stěhovací agentury, yonige-ya, které s tím pomáhájí. Přijedou za tmy, sbalí váš život do krabic, vymažou digitální stopy a odvezou vás pryč. Žádné otázky, žádné vysvětlování. Jen nový začátek na jiném místě… Téma jōhatsu se nedávno dostalo i na filmová plátna. Dokument Johatsu: Into Thin Air režisérů Andrease Hartmanna a Araty Moriho sleduje Saitu, majitelku jedné z těchto agentur, a několik příběhů lidí, kteří se rozhodli zmizet. Nečekejte senzaci ani detektivní pátrání po ztracených lidech, ale chladně realistický pohled na fenomén, který balancuje mezi zoufalstvím a osvobozením.

Youtuber Mikýř se ve svém novém satirickém videu zaměřil na podnikatele a biohackera Bryana Johnsona, který je považován za globální symbol posedlosti dlouhověkostí. Johnson otevřeně mluví o své honbě za zastavením biologického stárnutí, investuje miliony dolarů ročně do přísného režimu, transfuze mladé plazmy i experimentálních terapií a tvrdí, že brzy přepíše naše chápání lidského věku. Jenže za fascinujícím marketingem se skrývá i spousta otazníků. Všechny podobné pokusy o „elixír nesmrtelnosti“ v nás nutně vyvolávají staré otázky: kam až jsme ochotni zajít, abychom prodloužili svůj čas na zemi? Kde končí vědecký pokrok a začíná hazard se zdravím i etikou? Nebo to je celé komedie? Nebo byznys?

HBO přichází s novým dokumentárním seriálem „The Mortician“, který odkrývá zákulisí pohřebního průmyslu proslulé rodinné márnice v Los Angeles, která se léta dopouštěla morálně pochybných a nelidských praktik. Místo, kde se lidská ztráta často střetává s obchodními zájmy. Trailer slibuje syrový pohled do světa krematorií a pohřebních služeb, kde nejde jen o pietu a poslední rozloučení, ale i o zisk, moc a někdy i pochybnou etiku. Otevírá otázky, kolik z našeho odchodu je skutečně důstojnost a kolik dobře promyšlený obchodní model.

https://www.csfd.cz/film/1686151-krematorium/videa

Ve svém nedávném podcastu s Pavlem Mackem („Smrt, Meditace, Mindfulness, Stoicismus“) host vstupuje do hloubky témat, která se dotýkají samotného jádra lidské existence. Rozebírá, jak uvědomění si vlastní smrtelnosti může paradoxně vést ke svobodě. Motivuje žít více naplno. Soustředit se na přítomný okamžik a jednat s větší jasností a integritou. Pavel Macek vnímá praktiky mindfulness a meditace jako nástroje, které umožňují zastavit vnitřní chaos, naladit nás na „vnitřní ticho“ i dají nám schopnost být sám se sebou – bez hodnocení či odsuzování.

Druhý ročník mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ se uskutečnil 9. června 2025 na Pražském hradě. Akci, kterou společně pořádaly Nadační fond PSYRES, PsychedelicsEUROPEProgresivní analytické centrum, dominovalo téma odolnosti evropské populace vůči krizím, jako jsou války či pandemie. Výzkumy ukazují, že až 46 % obyvatel EU v posledním roce čelilo psychickým obtížím – i proto konference navázala na ambici České republiky spoluvytvářet evropskou strategii péče o duševní zdraví a přinášet do ní inovativní přístupy. Odborný program nabídl širokou škálu témat, od legislativních změn v oblasti psychedelik, přes výzkum posttraumatické stresové poruchy u veteránů, až po ekonomickou efektivitu moderní psychiatrie. Mezi řečníky vystoupili zástupci NATO, Evropského parlamentu, Ministerstva zdravotnictví i mezinárodní experti jako Rick Doblin (MAPS). Konference potvrdila rostoucí reputaci Česka jako aktivního hráče, který propojuje vědecký výzkum, klinickou praxi i politickou diskusi v oblasti duševního zdraví na evropské úrovni.

https://www.ceskenoviny.cz/pr/zpravy/zive-konference-inovativni-postupy-v-oblasti-dusevniho-zdravi-cesko-jako-lidr-eu/2682721

Vasektomie je drobný chirurgický zákrok, při kterém se muži přeruší nebo podvážou chámovody, čímž se trvale zabrání průchodu spermií a tedy schopnosti muže zplodit dítě. Mezi hlavní důvody, proč se muži pro tento zákrok rozhodují, patří trvalá forma antikoncepce. Někteří muži se k vasektomii uchylují i z širších důvodu, že vědomě nechtějí přispívat k přelidnění planety, nebo protože se rozhodli žít bez dětí a chtějí si toto rozhodnutí pojistit. „Jsem v životě šťastnější o samotě, zodpovědnost spojená s dítětem mě děsí,“ říká v rozhovoru v DVTV hudebník Vojtěch Libich, který vasektomii podstoupil ve 34 letech.

Ondřej a Katarína Vlčkovi se rozhodli prolomit jedno z největších společenských tabu – otevřeně hovoří o smrti dětí a potřebě důstojné paliativní péče. Prostřednictvím své nadace investovali 1,5 miliardy korun do vybudování Centra dětské komplexní péče s paliativním přístupem na pražské Cibulce, které má začít fungovat příští rok. Cílem je nabídnout rodinám nevyléčitelně nemocných dětí prostor, kde mohou prožít poslední chvíle společně, s respektem a bez zbytečného utrpení. Ondřej, bývalý ředitel Avastu, přiznal, že ho k filantropii inspirovaly zkušenosti z mládí a touha dát smysl svému majetku. Společně tak přinášejí nový pohled na konec života jako na okamžik, který si zaslouží stejnou péči a pozornost jako jeho začátek.

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-hraci/811163/manzele-vlckovi-vlozili-miliardy-do-pomoci-nemocnym-a-rikaji-i-smrt-ditete-muze-byt-ulevna.html

Smrtná neděle nebo také pátá neděle postní je již po staletí spojená s prastarým lidovým zvykem – vynášením Morany. Tento pohanský rituál pochází ještě z doby předkřesťanské, letos vychází na 6. dubna 2025 a jedná se o vynášení Morany – bohyně smrti a symbolu zimy. Tato postava, vyrobená z hadrů, slámy či ulit, byla v obřadním průvodu nesena za ves a rituálně spálena nebo vhozena do vody, aby odnesla zimu a vše zlé. Figuru neslo nejsilnější místní děvče jako symbol nového života. Název pražské části Na Moráni u Karlova náměstí připomíná, že právě zde kdysi stával háj zasvěcený Moraně. Video zachycuje loňské „pálení Morany“ u Dolského mlýna v Noutonicích, kde se tento pohanský rituál konal nepřetržitě 22 let.

https://www.kudyznudy.cz/aktuality/vynaseni-morany-anebo-ocistne-ritualy-osm-tipu-ja

Blanka Hašková se věnuje především vlasovému designu, zároveň je však autorkou knihy Smrti naproti, kde téma smrti přibližuje empaticky z pohledu svých zkušeností s umíráním blízkých. „Pokud se kniha stane pomocníkem vám všem, kteří se odhodláte vést rozhovor o posledních věcech lidských sami se sebou i se svými blízkými, budu ráda,“ říká ke knize na jejím webu. V rozhovoru pro DVTV vysvětluje důvody, proč se knihu rozhodla napsat.

Životní cíl Bryana Johnsona je ambiciózní: chce překonat proces stárnutí a dosáhnout biologické nesmrtelnosti. Svou misi prezentuje v dokumentárním filmu Don’t Die: The Man Who Wants to Live Forever, který na začátku ledna uvedl Netflix. Co nám Bryan Johnson chce vlastně sdělit? 

Johnson investuje přibližně 2 miliony dolarů ročně do svého zdraví a experimentálních metod, které mají zvrátit jeho biologický věk. Film pak podrobně líčí denní rutiny, které Bryan Johnson pravidelně podstupuje, ale také jeho biohackerskou filozofii. Je totiž přesvědčen, že lidské tělo je stroj, který lze vyladit, optimalizovat a hackovat pomocí vědy a technologií.

Johnson dodržuje přísnou veganskou dietu s přesně 1 950 kaloriemi denně a konzumuje více než 50 různých doplňků stravy. Jeho dny jsou strukturované, zahrnují intenzivní cvičení a dodržování spánkového režimu na minutu přesně. Kromě toho podstupuje experimentální lékařské zákroky, které jsou v počátečních fázích výzkumu, jako jsou plazmatické transfúze od svého syna nebo genová terapie zaměřená na zvýšení produkce follistatinu, proteinu spojeného s růstem svalů, záněty a plodností.

Přestože film působí poměrně oslavně a je zaměřen hlavně na Johnsonův výklad a příběh hledání nesmrtelnosti, divákům dokáže nabídnout spousty otázek týkajících se života a nesmrtelnosti: Je celé téma longevity, tedy snahy o prodlužování života, jen experimentem na pomezí technologie a člověka? Má takový rutinní život, co žije Bryan Johnson, vůbec smysl? Má se radost ze života omezit jen na datové měření pokroků ve vašem těle? Proč vlastně žít věčně? Každopádně dnes Johnson vypadá mnohem lépe než před dvaceti lety, kdy byl mladý doopravdy. Zkuste se podívat a rozhodněte sami.

To top