Nahradí umělá inteligence lidskou práci? Tuto otázku analyzoval tým výzkumníků z Microsoftu. Na více než 200 000 anonymizovaných konverzací s AI asistentem Bing Copilot z roku 2024 zjišťoval, jak lidé skutečně používají umělou inteligenci při práci. Ze studie, publikované v roce 2025, vyplynulo, že většina uživatelů zatím využívá AI hlavně pro asistenci např. k přepisům textů, rešerším, sumarizacím a organizaci práce. Případy, kdy systém práci zcela přebírá, jsou zatím vzácné. V praxi to znamená, že AI zatím nenahrazuje celé profese, ale zrychluje a zjednodušuje jednotlivé úkony, čímž umožňuje lidem zvládnout více práce v kratším čase.
Finský biohackerTeemu Arina, autor knihy Biohacker’s Handbook, který v sobotu vystoupí v Praze na Biohacking Summitu, říká v rozhovoru pro český Wired, že jsme zapomněli žít a že řada lidí dnes neumí fungovat bez technologických berliček. Protože jsme ztratili přirozené rytmy spánku, jídla i práce, učí nás je paradoxně znovu právě technologie. Ne proto, abychom byli víc digitální, ale abychom se vrátili k tomu, co je lidské. Arina odmítá pojetí biohackingu jako polykání doplňků a neustálého měření se. Podle něj jde spíš o sladění životních podmínek: světlo, spánek, strava, pohyb a sociální kontakt. Technologie v tom mají místo zejména tehdy, když nám připomenou, že máme spát v noci, jíst jednoduše a nepřetěžovat nervový systém. „Longevity“ podle něj nemá být honbou za nesmrtelností, ale za kvalitními roky života.
V Albánii letos jmenovali virtuální ministryni pro boj s korupcí jménem Diella. Jde přitom o chatbota poháněného umělou inteligencí. Ministryně nyní veřejně oznámila, že je „těhotná“. Podle vlády to znamená, že Diella brzy „porodí“ 83 nových AI asistentů – po jednom pro každého poslance albánského parlamentu. Projekt má symbolicky představovat zrození nové éry digitální správy státu. Každý z AI asistentů má pomáhat s psaním poznámek, analýzou dat a transparentností rozhodovacích procesů. Vláda tvrdí, že cílem je omezit lidskou zaujatost a zefektivnit byrokracii. Opozice však krok kritizuje jako mediální gesto – AI ministryně podle ní nemá skutečné pravomoci a celá akce je spíše performancí než reformou. Přesto vzbudila pozornost po celém světě: poprvé v historii oznámila těhotenství vláda, která ho myslí digitálně.
„Na délku dožití má zásadní vliv kvalita partnerského vztahu, který máme v 50 letech,“ zaznělo také na zcela vyprodaném Health & Longevity Summitu 2025, který proběhl 21.10.2025 v Praze. K tématu zdraví a dlouhověkosti měli co říct vrcholoví manažeři, špičkoví sportovci i přední odborníci z řad lékařů. Byla řeč o nejnovějších trendech, speciálních potravinových doplňcích i prevenci různých onemocnění, což si samozřejmě všichni přejeme nejen pro sebe, ale i pro naše blízké. Neustále se však jako mantra opakovaly tři nejdůležitější pojmy: strava, spánek a pohyb. „Uvědomit si vlastní smrtelnost a přirozeně poslouchat své tělo je pro mě asi nejlepší recept na longevity. Po mnoha letech přísného profesionálního režimu mi to teď takto vyhovuje nejlépe. Pokud je člověk sám se sebou mentálně v pořádku a dobře spí, je to ten nejlepší zdroj energie,“ svěřil se slavný tenista Tomáš Berdych. To jeho sportovní kolegyně, atletka a olympijská vítězka Kpt. Ing. Barbora Špotáková, přišla ještě s dalším tajným „hackem“: „Vděčnost a soucit jsou vibrace, které tělu určitě dělají dobře. A pokud mám uvést jeden konkrétní tip, který je pro nás všechny dostupný a zaručeně funguje, tak jsou to určitě fermentované potraviny – v mém případě hlavně kimči a kysané zelí,“ prozradila. Konference tak ukázala, že věda, výzkumy, farmacie a zdravotnictví neustále postupují mílovými kroky dopředu, ovšem některé základní věci, které fungovaly už u našich prapředků, zůstávají validní a neměnné. A my máme to štěstí žít v době, která umí spojit tradice i progres dohromady.
Firma AgiBot, která se specializuje na humanoidní roboty, podle zdrojů Reuters plánuje v příštím roce vstoupit na burzu v Hongkongu. Hodnota společnosti při uvedení akcií na trh se odhaduje na 40 až 50 miliard hongkongských dolarů (přibližně 5 až 6,4 miliardy USD). Firma plánuje nabídnout investorům k prodeji přibližně pětinu svých akcií. Dokumentace k uvedení na burzu má být připravena začátkem příštího roku a firma očekává, že celý proces vstupu na hongkongskou burzu dokončí do podzimu 2026. AgiBot vyrábí humanoidní roboty série Yuanzheng a Lingxi, ale také nástroje pro sběr dat, které slouží pro trénink AI modelů. Společnost vznikla v roce 2023 bývalými zaměstnanci Huawei a získala významnou pozornost poté co čínský prezident Si Ťin-pching navštívil její expozici robotů v Šanghaji. Čína zároveň masivně podporuje automatizaci jako odpověď na stárnutí populace a snaží se posílit svou pozici v technologickém soupeření se Spojenými státy.
Ve světle razantního pokroku umělé inteligence se etické i existenciální otázky dostávají na zcela novou rovinu. Ve svém rozhovoru pro WIRED pojednává filozof a etik Stephen Cave o možnosti, že by k nám AI avatary mohly „znovu promluvit“ skrze data, vzpomínky a digitální stopy, jako jakási technologická brána k posmrtné komunikaci. Je taková digitální nesmrtelnost skutečným dodáním hlasu zesnulým, nebo jen sofistikovanou simulací našich vlastních představ a emocí? Cave vybízí, abychom nahlédli ostře na hranice mezi autenticitou a umělým záznamem.
V poslední době se objevují články o látkách, které by mohly prodloužit život. Od psychedelik z lysohlávek až po takzvaná senolytika, která mají likvidovat stárnoucí buňky. Mnohé sliby se ale ukázaly jako předčasné. Některé látky v testech selhaly, jiné fungovaly pouze v laboratorních podmínkách. Do popředí se dostávají nejen genetické zásahy, ale i léky, které mají zpomalovat buněčnou degeneraci, aktivovat opravné mechanismy těla nebo dokonce působit omlazujícím efektem. Pokud věda postupuje s opatrností, je možné, že se některé z těchto slibů stanou skutečností. Otázkou ale zůstává cena, rizika a to, co vlastně považujeme za kvalitní a smysluplně prodloužený život.
Vozítko Perseverance zaznamenalo na Marsu nález, který vědci označují za dosud nejsilnější důkaz možného dávného života. V červenci 2024 odebral vzorek horniny nazvané Cheyava Falls v oblasti Bright Angel v kráteru Jezero. Ve vzorku vědci našli minerály vivianit a greigit. Tyto minerály na Zemi často vznikají, když bahno reaguje s organickou hmotou. Navíc byly zjištěny látky jako organický uhlík, fosfor a železo v oxidované formě, které by mohly být součástí metabolismu mikroorganismů. NASA zdůrazňuje, že zatím nejde o potvrzení života. Nález je označován jako potenciální biosignatura, tedy stopa, která může, ale nemusí mít biologický původ. Geologické procesy by mohly vytvořit podobné struktury i bez účasti živých organismů. Pokud by se ale potvrdilo, že minerály vznikly biologickou cestou, znamenalo by to, že Mars před 3,2 až 3,8 miliardami let skutečně hostil podmínky pro život.
Estonský psycholog Andres Käosaar se věnuje výzkumu toho, co se stane s lidskou psychikou, když je dlouhodobě uzavřena v extrémních podmínkách, ať už jde o polární stanici v Antarktidě, mise NASA nebo budoucí lety do vesmíru. Na světě je jen hrstka odborníků, kteří se zaměřují na tuto tzv. „vesmírnou psychologii“. Käosaar nesbírá jen data z deníků účastníků polárních misí, kteří popisují měsíce izolace a emocionální napětí. Aby pochopil, co izolace skutečně dělá s lidskou psychikou, rozhodl se tyto podmínky testovat i na sobě. „Pokud se neshodnete na tom, co je přijatelné chování, stačí maličkost a vztahy se začnou hroutit,“ říká. Jeho cílem není jen akademický výzkum – chce zjistit, jaké strategie umožní lidem přežít v prostředí, kde není úniku, a tím připravit půdu pro budoucí vesmírné mise. Můžete být profesionálové, mít výcvik, ale když s někým strávíte osm měsíců bez možnosti odejít, začne se ozývat úplně jiná psychika,“ dodává Käosaar. Proto se účastní polárních expedic i extrémních experimentů – aby věděl, co se stane, když člověk a tým projdou dlouhodobou zkouškou. Jeho výzkum nekončí na ledových pláních. V prosinci se vydá s třemi společníky na veslici přes Atlantik – bez předchozích zkušeností s plavbou. Čtyřicet dní budou veslovat střídavě po dvou, čelit horku, vlhku a nekonečnému horizontu. „Je to pro mě osobní vesmírná mise,“ vysvětluje. Záměr je jasný: simulovat prostředí, kde není možnost úniku, a hledat, jak v něm udržet spolupráci a duševní rovnováhu. „Kdybych měl tu možnost, letěl bych do vesmíru hned zítra,“ říká.
Porodnost v Česku se propadá na historická minima a odborníci hledají důvody. Gynekolog Radim Stranak z nemocnice v Podolí v rozhovoru pro Forbes říká, že jedním z klíčových viníků je digitální sexualita – snadná dostupnost porna, online erotiky a virtuálních vztahů. „Nevím s jistotou, co se stalo, ale překvapivě se u mužů vztah k otcovství, k mužství a k sexualitě výrazně změnil. Když se podíváme na vyspělé země – protože u nás je to relativně nový problém, ale jsou země, které s tím bojují dlouhodobě, jako třeba Jižní Korea, Japonsko, Spojené arabské emiráty -, tak tam vidím pokles sexuální touhy u mužské populace. Japonci na to mají dokonce speciální termín. Mužům v produktivním věku, kteří více času tráví s digitální sexualitou než s tou skutečnou, říkají býložravci.“ Muži podle něj ztrácejí chuť vstupovat do reálných partnerských vztahů a spokojí se s instantním uspokojením, které jim nabízí digitální svět.
