Nedávné studie naznačují, že psychedelika jako LSD, psilocybin a MDMA mohou pomoci zmírnit úzkost, depresi a existenciální tíseň u pacientů s terminálním onemocněním. Například výzkum z roku 2016 na Johns Hopkins University ukázal, že 80 % onkologických pacientů po podání jedné silné dávky psilocybinu zaznamenalo výrazné zlepšení psychického stavu. V České republice tým Jiřího Horáčka z Národního ústavu duševního zdraví porovnává účinky psychedelických látek a jejich potenciál při léčbě deprese a úzkosti u onkologických pacientů. Tyto látky, podávané v kontrolovaném terapeutickém prostředí, mohou být cenným nástrojem v paliativní péči. Mohli by pacientům nabídnout úlevu od psychického utrpení a zlepšení kvality jejich závěrečných dní.
Britský parlament učinil historické rozhodnutí, když schválil návrh zákona o legalizaci eutanazie v Anglii a Walesu. Tento krok přichází po letech debat a polemik o právu na důstojnou smrt. Zákon se týká zejména pacientů v terminálním stadiu nemoci, kteří za striktních podmínek mohou požádat o asistovanou smrt. Podporovatelé vidí v tomto zákonu důležitý akt soucitu a osobní svobody, zatímco kritici varují před možným zneužitím. O otázkách etiky a praxe se nadále diskutuje nejen v politických kruzích, ale i mezi lékaři a veřejností.
Projekt Naděje na kolech pomáhá lidem v závěru života splnit jejich poslední přání. Díky speciálně upravenému lůžkovému kolu mohou lidé na sklonku života navštívit místa, která jsou pro ně důležitá, nebo která ještě chtějí vidět. Tým dobrovolníků a zdravotníků se snaží, aby i lidé s omezenou mobilitou mohli realizovat jedno ze svých posledních přání – například jako paní Žlebková, která si přála vidět lenochoda. Projekt je financován z darů a ukazuje, že důstojnost a radost mohou být přítomny i v posledních okamžicích života.
Pokud vás projekt Naděje na kolech zaujal nebo jej chcete podpořit, navštivte jejich web: nadejenakolech.cz
Britský parlament se příští týden historicky poprvé bude zabývat návrhem zákona, který by v Anglii mohl legalizovat asistované sebeusmrcení. Zákon by umožnil nevyléčitelně nemocným pacientům s prognózou kratší než šest měsíců ukončit svůj život za pomoci lékaře. Návrh vyvolává velké kontroverze a očekává se silná diskuse. Pokud by prošel, Anglie by se stala první částí Spojeného království, která tuto praxi povolí. Více informací se dozvíte z reportáže v Událostech na České televizi.
John Tinniswood, nejstarší muž světa, zemřel ve věku 112 let v pečovatelském domě v britském Southportu. Narodil se 26. srpna 1912, ve stejném roce, kdy se potopil Titanic. V roce 2020 se stal nejstarším žijícím mužem po úmrtí Juana Vicente Péreze Mory. Guinnessova kniha rekordů ho oficiálně uznala nejstarším mužem světa v dubnu 2024. Zkušenosti dlouhověkých lidí ukazují, že tajemství dlouhého života tkví v jednoduchosti – pravidelném pohybu, lehké stravě, kvalitním odpočinku, psychické vyrovnanosti a především v radosti z maličkostí. Skvělou připomínkou pro dobrý život je, že největším bohatstvím není délka života, ale jeho kvalita a smysl.
Do českých kin právě vstoupil v pořadí třicátý film Vedlejší pokoj (The Room Next Door) od úspěšného režiséra Pedra Almodóvara. Pojednává ve zkratce o tom, jak se připravit na smrt – v osobní rovině i v rámci hroutící se civilizace pod tíhou klimatických změn. V hlavních rolích se představí Tilda Swinton a Julianne Moore. Jak jsme uvedli již dříve, v září byl oceněn Zlatým lvem na festivalu v Benátkách. Promítá se například v Cinema City, recenze se objevily ve více médiích, my přikládáme tu ze zpravodajského serveru Seznam Zprávy.
Ve Velké Británii se v současnosti vede intenzivní debata o legalizaci asistované sebevraždy. Návrh zákona s názvem Terminally Ill Adults (End of Life) Bill má naplánováno druhé čtení na 29. listopadu 2024. Aktuálně se k návrhu nesouhlasně vyjádřila katolická církev. Biskupové ve svém prohlášení píší, že skutečný soucit znamená péči a doprovázení lidí, zejména v době utrpení. „Lidé, kteří trpí, potřebují vědět, že jsou milováni a ceněni. Potřebují soucitnou péči, nikoli asistenci k ukončení svého života,“ uvádějí biskupové. „Paliativní péče s odbornou úlevou od bolesti a kvalitní lidskou, duchovní a pastorační podporou je správným a nejlepším způsobem péče o lidi na konci života.“ Biskupové také upozorňují na zkušenosti z jiných zemí, kde byla asistovaná sebevražda legalizována. V Belgii, Nizozemsku, Kanadě a některých částech USA došlo k rozšíření kritérií pro asistovanou sebevraždu, což podle nich potvrzuje obavy z možného zneužití takové legislativy.
Barbara Nawratowiczová, významná polská umělkyně, podstoupila ve Švýcarsku eutanazii, což otřáslo Polskem a znovu otevřelo debatu o její legalizaci. Nawratowiczová byla známá svým nezávislým postojem a životem podle vlastních pravidel. Její příběh zdůrazňuje otázku důstojnosti při umírání a měnící se postoje Poláků k této citlivé problematice. V současnosti se v Polsku pro zavedení eutanazie přiklání stále více lidí, včetně části zdravotníků.
Včerejší konference WIRED Beyond 2024 kromě jiného hostila přednášku buněčného biologa Adama Obra s názvem Longevity: Návod na prodloužení nejlepších let našich životů. Zkraje nejprve vyvrátil upínání se k doplňkům stravy, které mám ve velkém vnucují prodejci i influenceři – z vědeckého hlediska totiž na jejich účinnost ještě nemáme žádná dlouhodobá data. Jádrem přednášky pak bylo doporučení tří věcí na prodloužení aktivního života. Za prvé: spát jako miminko – to neznamená přehnaně dlouho, ale kvalitně. Za druhé: hýbat se, co to jde. „Například cvičení hlubokého dřepu vám pomůže k tomu, abyste v osmdesáti letech pohodlně vstali ze záchoda.“ Jako třetí doporučení uvedl být v psychické pohodě a udržovat mezilidské vztahy. „Nezapomněl jsem na nějaké doplňky stravy?“ ptal se na závěr. „Ne, nezapomněl.“
Dnes hraje umělá inteligence stále větší roli v oblasti dlouhověkosti, přičemž trh s AI v medicíně má do pěti let narůst na 148,4 miliardy USD. Článek na Lifespan.io zkoumá klíčové oblasti, kde AI přináší pokroky. Patří mezi ně například analýza zdravotnických dat, diagnostika, objevování léků, a dokonce podpora duševního zdraví. V oblasti dlouhověkosti se AI uplatňuje v senolytických terapiích, genové terapii, imunoterapiích a personalizované péči zaměřené na dlouhověkost. Tyto technologie zrychlují výzkum, zlepšují přesnost léčebných metod a mají potenciál zásadně změnit náš přístup ke stárnutí a zdravotní péči.
