Francouzští poslanci poprvé schválili návrh zákona, který umožňuje dospělým trpícím nevyléčitelnou nemocí a nesnesitelným utrpením legálně ukončit svůj život. Jde o zásadní milník v oblasti práva na důstojné umírání. A možná největší společenskou změnu od legalizace manželství pro všechny v roce 2012. Návrh prošel v Národním shromáždění poměrem 305 ku 199 hlasům. Zákon neobsahuje slova jako „eutanazie“ nebo „asistovaná sebevražda“, která by mohla vyvolávat kontroverze. Místo toho hovoří o „pomoci při ukončení života“ a stanovuje přísné podmínky. Nárok na smrtící preparát by měli mít pouze dospělí pacienti, kteří trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém stadiu a zažívají trvalé fyzické nebo psychické utrpení. Preparát si mohou podat sami – nebo jim jej může aplikovat zdravotník, pokud toho pacient není schopen. Prezident Emmanuel Macron, který po letech váhání návrh podpořil, označil schválení zákona za „významnou etapu“. Na síti X napsal: „S respektem k citlivým věcem, pochybnostem a nadějím se kousek po kousku otevírá cesta ke sbratření, v něž jsem doufal. S důstojností a humánností.“ Zákon nyní míří do Senátu, kde jej čeká další čtení a případné úpravy. Pokud projde i tam, vstoupí Francie do skupiny evropských zemí, které právo na asistovaný odchod ze života zakotvily do zákona – vedle například Nizozemska, Belgie nebo Španělska.
Poprvé v historii české politiky se téma asistovaného odchodu ze života dostalo do oficiálního volebního programu. Jedna z parlamentních stran slibuje předložit návrh zákona, který by umožnil eutanazii pro nevyléčitelně nemocné pacienty trpící nesnesitelnou bolestí. Návrh má být podložen přísnými podmínkami a důrazem na rozvoj kvalitní paliativní péče. Tento krok přichází v době, kdy většina české veřejnosti podle průzkumů podporuje zavedení eutanazie. Dosud se tématu věnovali spíše jednotlivci, a žádná politická strana jej reálně neprosazovala. Otevírá se tím prostor pro seriózní a dlouho odkládanou debatu o tom, jak v Česku přistupujeme ke konci života. Podpora eutanazie v české společnosti dlouhodobě převyšuje 70 %.
Z aktuálního průzkumu agentury Simply5 pro nadační fond Psyres vyplývá, že až dvě třetiny Čechů by souhlasily s legalizací psychedeliky asistované terapie, pokud by probíhala pod lékařským dohledem. Češi jsou tak mnohem otevřenější inovacím, než by se mohlo zdát. Důvěřují odbornosti, chtějí bezpečí a zajímá je nová šetrná léčba tam, kde konvenční postupy selhávají. Zároveň ale průzkum odhaluje obrovské informační vakuum. Většina populace psychedelika nikdy nevyzkoušela a více než polovina lidí neví, kam je zařadit. Právě proto Psyres — nadační fond pro psychedelický výzkum usiluje také o osvětu a důvěryhodné informování veřejnosti. Potenciál psychedelické terapie ve zdravotnictví je obrovský a cesta k němu vede přes fakta, výzkum a trpělivé vzdělávání.
„Dva ze tří Čechů souhlasí s dostupností psychedelik v léčbě a terapii, protože tyto látky umí zmírnit utrpení u pacientů, kde už nic jiného nezabírá. Obdobný počet Čechů podporuje uzákonění eutanazie. Neexistují snad žádná jiná témata, která mají tak zásadní podporu ve společnosti a která zároveň zákonodárci dlouhé roky zcela ignorují,“ říká Václav Dejčmar, předseda správní rady Psyres.
Vasektomie je drobný chirurgický zákrok, při kterém se muži přeruší nebo podvážou chámovody, čímž se trvale zabrání průchodu spermií a tedy schopnosti muže zplodit dítě. Mezi hlavní důvody, proč se muži pro tento zákrok rozhodují, patří trvalá forma antikoncepce. Někteří muži se k vasektomii uchylují i z širších důvodu, že vědomě nechtějí přispívat k přelidnění planety, nebo protože se rozhodli žít bez dětí a chtějí si toto rozhodnutí pojistit. „Jsem v životě šťastnější o samotě, zodpovědnost spojená s dítětem mě děsí,“ říká v rozhovoru v DVTV hudebník Vojtěch Libich, který vasektomii podstoupil ve 34 letech.
Regionální komise pro eutanazii v Nizozemsku (RTE) vydala výroční zprávu za rok 2024. Podle ní byl každý 17. případ úmrtí v zemi asistovaný. Zároveň v roském roce bylo evidováno rekordních 9.958 případů eutanazie, což představuje 5,8 % všech úmrtí v zemi. Oproti roku 2023 je to nárůst o 10 %. Nejčastější důvody žádostí o eutanazii zůstávají beze změny, v 86 % případů šlo o pokročilá fyzická onemocnění jako je rakovina, nervová degenerace či srdeční selhání. Výrazně však stoupl počet případů spojených s psychickými onemocněními (219 případů, +59 % oproti 2023) a s demencí (427 případů). Komise hodnotila většinu provedených eutanazií jako provedené v souladu se zákonem. Pouze v šesti případech bylo rozhodnuto, že lékař nedodržel zákonná pravidla – především kvůli nesprávnému postupu nebo chybějící konzultaci s nezávislým odborníkem. Zpráva rovněž reflektuje citlivá témata, jako je eutanazie u mladistvých a lidí s psychickým utrpením. Například u mladých lidí (12–18 let) byly letos potvrzeny tři případy, dva z nich z důvodu psychického onemocnění.
Skotský parlament učinil významný krok směrem k legalizaci asistovaného umírání, když návrh zákona prošel prvním hlasováním poměrem 70 ku 56. Tento návrh by umožnil dospělým osobám s terminálním onemocněním a mentální způsobilostí požádat o lékařskou pomoc při ukončení života, za předpokladu schválení dvěma nezávislými lékaři. Debata byla emotivní, přičemž někteří poslanci sdíleli osobní příběhy svých blízkých, kteří čelili nesnesitelnému utrpení. Jedná se již o třetí pokus o legalizaci asistovaného umírání ve Skotsku od roku 2010, přičemž předchozí dva návrhy neprošly ani prvním hlasováním. Podpora návrhu přichází napříč politickým spektrem, včetně lídrů Konzervativní strany, Liberálních demokratů a Skotských zelených. Návrh nyní čekají další dvě fáze parlamentního projednávání, než by mohl vstoupit v platnost.
Lidské tělo může teoreticky vydržet až 130 let, říká profesorka geriatrie Iva Holmerová. Jenže s přibývajícími léty často ubývá nejen sil, ale i důstojnosti. V podcastu Galerie osobností mluví o tom, že skutečný problém stáří nespočívá ve věku samotném, ale v narůstající závislosti a izolaci, které často přicházejí ruku v ruce s nemocí. Holmerová upozorňuje, že přidávat roky bez smysluplného života není cílem medicíny ani společnosti. Stáří podle ní potřebuje méně heroizace a více každodenní péče.
Projekt Glaz Bridge, vedený kurátorkou Martinou Sikorovou, přináší nový pohled na pietní umění prostřednictvím kolekce Skleněná duše. Tato kolekce představuje tavené skleněné urny jako umělecké objekty, které nejen uchovávají popel zesnulých, ale slouží i jako estetické a emocionální připomínky v domácím prostředí. Díla vznikla ve spolupráci s předními českými umělci, jako jsou Zdeněk Lhotský, Martin Janecký, Vladimír 518, Alžběta Jungrová, Michal Škapa, Viktorie Beldová a mnoho dalších. Tito umělci přistupují k tématu pietních schránek z různých perspektiv, čímž vznikají unikátní artefakty, které propojují tradiční sklářské techniky s moderním designem a osobními příběhy.
Eutanazie domácích mazlíčků je v západním světě stále častějším tématem, zejména pokud jde o psy nebo kočky. Méně pozornosti se ale věnuje tomu, jak ukončit život zvířat, která jsou vnímána spíše jako dekorace než jako plnohodnotní společníci. Například akvarijní ryby. Na otázku, jak rybu usmrtit eticky a s respektem, se zaměřil server PETMD. Přitom upozorňuje na to, že běžně rozšířené metody – jako splachování do záchodu, mražení nebo neodborná manipulace – mohou zvířeti způsobit zbytečné utrpení. Veterináři naopak doporučují použití anestetik, která rybu nejprve uspí a poté bezbolestně usmrtí. Mezi nejčastěji používané látky patří například MS-222 nebo benzokain.
Pokud chcete žít dlouho a zdravě, začněte se silovým tréninkem. Právě cvičení se zátěží může mít zásadní vliv na kvalitu a délku života – zejména ve středním a vyšším věku. „Jedná se o jakýkoliv typ cvičení nebo pohyb, při kterém musíme překonat nějaký odpor. V praxi to může být zvedání předmětů, cvičení s vlastní vahou, odporovými gumami, ale může jím být třeba i práce na zahradě, kdy taháte kolečka s hlínou či sekáte dříví,“ přibližuje základy trenér Jan Nevěčný. Podle výzkumů snižuje pravidelné posilování riziko předčasného úmrtí, zlepšuje funkčnost svalů, rovnováhu i metabolické zdraví. Jeho účinky jsou natolik výrazné, že odborníci mluví o silovém tréninku jako o klíčové součásti prevence stárnutí.
