„Téma temporality – dočasnosti pobytu člověka na tomto světě – považuji za mimořádně důležité,“ říká v úvodu našeho podcastu profesor Jiří Horáček, renomovaný psychiatr, neurovědec, pedagog a předseda výboru České neuropsychofarmakologické společnost. Působí v Národním ústavu duševního zdraví, kde aktuálně vede Centrum pokročilých studií mozku a vědomí, a jeho specializací je výzkum fungování mozkových mechanismů a studium psychedelických látek včetně jejich využití v rámci terapie duševních onemocnění. „Myslím si, že nositelé rozvinutých forem vědomí by mohli být charakterizováni tím, že jsou si vědomi smyslu své existence ve všech jejích dimenzích včetně její dočasnosti a konečnosti. Což je hlavní psychologický problém, který my lidé máme. Proč jsme si na jednu stranu vědomi konečnosti své existence a na druhé straně je to věc, která je pro nás nejvíc zúzkostňující?“
Prof. Horáček je autorem mnoha vědeckých textů v odborných periodikách a také velmi aktivním řečníkem na konferencích i častým hostem v českých médiích, kde prezentuje své poznatky o neurobiologii a inovativních přístupech v psychiatrii. V rozhovoru s Václavem Dejčmarem však probírá i další témata, jako jsou podstata bytí, lidská konečnost nebo způsoby, jak přemýšlet o světě i o sobě samém.
Pokud vás podcast zaujal, doporučujeme knihu rozhovorů s prof. Horáčkem s názvem Vědomí a realita, protože jde o jeden z mála stručných popularizačních textů v češtině na téma moderní výzkum vědomí. Prolomí někdy náš kvazidruh skrze vědeckou metodu bariéru subjektivity? Jak koresponduje subjektivní fenomenální zkušenost s fyzikální podstatou světa jako takového? To jsou patrně ultimátní otázky, které si lidská bytost může položit. Odpovědi budeme ještě dlouho hledat a je nejisté, zda k nim kdy dojdeme před tím, než odpověď každý z nás prožije v okamžiku smrti. Ale už dnes můžete pochopit, o čem tyto otázky jsou a proč jsou opravdu největší ze všech.
Nová průlomová studie ukazuje, že zážitky blízké smrti nejsou pouze halucinace. Vědci zkoumali neurologické a fyziologické procesy, které tyto prožitky doprovázejí, a dospěli k závěru, že se jedná o komplexní jev s hlubším neurologickým základem. Tato zjištění otevírají nové otázky o povaze vědomí, funkci lidského mozku a možná i o hranicích mezi životem a smrtí. Studie tak přináší fascinující pohled na fenomén, který zůstává i nadále obestřen tajemstvím.
Blíží se Nový rok a to je ideální čas přemýšlet o nových začátcích a cestách, jak zlepšit své zdraví a životní styl. Pokud vás zajímá, jak zpomalit stárnutí a žít déle v plné síle, můžete zkusit v lednu navštívit Longevity Revolution Festival. Tato událost propojuje odborníky na dlouhověkost, zdraví a moderní technologie, které mohou pomoci pochopit, jak lépe pečovat o své tělo i mysl. Mohla by to být ideální inspirace pro ty, kteří chtějí do příštího roku vykročit zdravě, vědomě a zaměřit se na dlouhodobou kvalitu života.
Různé pohledy na rozšířené stavy vědomí i vlastní zážitky s psychedeliky přibližuje Michael Vančura, zkušený klinický psycholog s mnoha desítkami let praxe v oblasti psychoterapie a krizové intervence.
Zaměřuje se na psychologickou podporu v náročných životních situacích a je známý svou empatickou a praktickou pomocí lidem, kteří čelí různým psychickým výzvám nebo prochází psychospirituální krizí. Čtyři roky vedl krizové centrum RIAPS, později založil organizaci DIABASIS, která se zaměřuje na problematiku řešení nezvládnutých náročných psychedelických zkušeností. Michael Vančura je též aktivní jako školitel a autor odborných textů na téma duševního zdraví.
Etik a filozof doktor David Černý z Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky Akademie věd ČR v Epicentru Báry Holé mluví o tématu, které může změnit naše životy. Asistované sebeusmrcení i eutanazie by mohly pomáhat lidem, kteří trpí nevyléčitelnými nemocemi, ale zároveň přináší otázky: Jak se s tím vypořádají lékaři? Jsme jako společnost schopni takové rozhodnutí přijmout? A kdo by měl o tak závažné věci rozhodovat? Velmi fundované a komplexní zhodnocení stávající situace u nás a ve světě. Na konci rozhovoru je zmíněn i náš projekt Smrtelník.
V Kanadě roste počet úmrtí prostřednictvím asistované sebevraždy. V roce 2023 tímto způsobem zemřelo 15 300 lidí, což představuje 4,7 % ze všech úmrtí, tedy téměř každou dvacátou smrt, píší Seznam Zprávy s odkazem na zprávu BBC. „Přibližně 96 procent loňských žadatelů o eutanazii mělo prognózu přirozené smrti. Zbývající čtyři procenta se k eutanazii rozhodla kvůli dlouhodobé chronické nemoci, nejčastěji rakovině. Průměrný věk žadatelů byl přibližně 77 let.“ Více v článku: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kazda-dvacata-smrt-v-kanade-uz-je-asistovana-sebevrazda-266266
Nová aplikace Death Clock, vyvinutá společností Most Days, využívá umělou inteligenci k předpovědi data úmrtí na základě detailních informací o vašem životním stylu. Po zodpovězení otázek týkajících se pohlaví, věku, zdravotního stavu a návyků, jako je hladina cholesterolu, cvičení, příjem vody, stres, spánek či vztahy, aplikace odhaduje délku vašeho života a nabízí doporučení pro jeho prodloužení. Cílem aplikace není pouze šokovat, ale také motivovat uživatele ke zdravějšímu životnímu stylu. Od července si ji podle průzkumu společnosti Sensor Tower stáhlo přes 125 tisíc lidí.
Chirurg, traumatolog a propagátor prodlužování kvalitního života Tomáš Šebek v podcastu Inspiro Jakuba Stejskala sdílel pět základních tipů pro dlouhý život. V dnešních chladných podzimních dnech zaujme zejména jeden z nich, kdy Šebek radí vyrazit ven a obléknout si o jednu vrstvu méně. „Nebudete nemocní, vaše děti také ne, a ve vašich buňkách se uvnitř mitochondrií nastartují regenerační procesy.“ Další jeho tipy jsou zde:
„Být u toho je služba, kterou nikdo nemůže odmítnout,“ říká právnička a spisovatelka Hana Frištenská, která v Německu doprovázela svou kamarádku Janu při asistované smrti. Jana trpěla rozedmou plic a medicína pro ni už nemohla nic udělat. Celý rozhovor najdete ve Spotlightu na Aktuálně.cz.
Nedávné studie naznačují, že psychedelika jako LSD, psilocybin a MDMA mohou pomoci zmírnit úzkost, depresi a existenciální tíseň u pacientů s terminálním onemocněním. Například výzkum z roku 2016 na Johns Hopkins University ukázal, že 80 % onkologických pacientů po podání jedné silné dávky psilocybinu zaznamenalo výrazné zlepšení psychického stavu. V České republice tým Jiřího Horáčka z Národního ústavu duševního zdraví porovnává účinky psychedelických látek a jejich potenciál při léčbě deprese a úzkosti u onkologických pacientů. Tyto látky, podávané v kontrolovaném terapeutickém prostředí, mohou být cenným nástrojem v paliativní péči. Mohli by pacientům nabídnout úlevu od psychického utrpení a zlepšení kvality jejich závěrečných dní.
