Na YouTube je od konce listopadu zdarma dostupný dokument The Thinking Game. Za čtyři týdny od zveřejnění nasbíral přes 200 milionů zhlédnutí. Sleduje život Demise Hassabise, spoluzakladatele DeepMind a jednoho z nejméně známých lidí, kteří pravděpodobně nejvíc ovlivní budoucnost lidstva. Dokument zaznamenává pět let tým, který v roce 2017 vytvořil AlphaGo – program, který porazil světového šampiona v tradiční čínské hře GO (popisovali jsme zde). The Thinking Game sleduje Hassabise od dětství, kdy byl druhým nejlepším šachistou světa ve své věkové kategorii, přes zakládání DeepMind v roce 2010 až po okamžik, kdy jeho tým v roce 2020 vyřešil padesát let starý problém biologie: předpovídání trojrozměrné struktury různých proteinů. Tento průlom v tzv. protein folding je jádrem dokumentu i důvodem, proč ho Google nyní zveřejnil zdarma — film vyšel k pátému výročí vzniku programu AlphaFold. Hassabis a jeho kolega John Jumper za své řešení v roce 2024 dostali Nobelovu cenu za chemii.
Proč to bylo tak důležité? Proteiny (kterých máme v těle stovky tisíc různých) jsou základní stavební kameny života. Jejich trojrozměrná struktura určuje, co dělají — a pochopení vzniku prostorových struktur bylo dekády jedním z nejtěžších problémů biologie. Dříve trvalo odhalení 3D tvaru jednoho proteinu měsíce. Teď to lze zvládnout za minuty. Proč ale Google investuje do dokumentu? A zveřejňuje ho zdarma? Část odpovědi je PR. Film vychází v klíčovém momentu pro veřejnou debatu o AI. DeepMind v podstatě otevírá dveře do své kuchyně, aby ukázal, jak vypadá odpovědný výzkum umělé inteligence. Ale je tu i důležitější kontext: dokument nenápadně odhaluje rozdíl mezi tím, co dělá DeepMind, a současnou horečkou kolem jazykových modelů typu ChatGPT. Zatímco chatboty jsou působivé v generování textu, AlphaFold řeší fundamentální vědecké otázky s reálnými důsledky pro medicínu a biologii. Celý dokument můžete zhlédnout níže.
V Číně se stala nejstahovanější placenou aplikací jednoduchá věc: tlačítko, které musíte zmáčknout každé dva dny. Pokud to neuděláte, aplikace pošle zprávu vámi určenému člověku, že s vámi možná není něco v pořádku. Jmenuje se Sileme, v překladu „Jsi mrtvý?“. Název je humornou slovní hříčkou na populární čínskou rozvážkovou aplikaci Eleme („Máš hlad?“). Vytvořil ji tým tří lidí narozených po roce 1995 a vývoj stál v přepočtu asi tři tisíce korun. Aplikace byla spuštěna v květnu loňského roku bez jakékoliv propagace. Teprve v posledních týdnech explodovala. „Poprvé se někdo zajímá, jestli jsem mrtvý nebo živý,“ napsal jeden uživatel na síti Weibo. Jiný dodal: „Tahle aplikace za osm jüanů je poslední špetkou důstojnosti pro tolik mladých lidí žijících o samotě. Nejstrašidelnější není samota – je to zmizení.“
Čína má totiž problém, že do roku 2030 by mohlo žít až 200 milionů lidí v jednočlenných domácnostech. Rostoucí náklady na bydlení, odkládání sňatků, dlouhá pracovní doba a migrace za prací vytvořily generaci, která žije sama, často tisíce kilometrů od rodiny. Počet nových sňatků v Číně v roce 2024 klesl na historické minimum od roku 1986. „Mám strach, že kdyby se mi něco stalo, mohl bych zemřít sám v bytě, který si pronajímám, a nikdo by o tom nevěděl,“ řekl BBC osmatřicetiletý Wilson Hou z Pekingu. Jako nouzový kontakt nastavil svou matku.
Úspěch aplikace s tak morbidním názvem je znakem hlubších společenských změn a její obliba šplhá v žebříčcích i mimo Čínu. V USA, Singapuru a Hongkongu patří mezi dvě nejstahovanější placené utility, v Austrálii a Španělsku je v první čtyřce. Pravděpodobně za to může čínská diaspora, ale také trend jednočlenných domácností, který je globální. Podle amerických dat tvořily v roce 2020 jednočlenné domácnosti 27,6 % všech amerických domácností, oproti pouhým 7,7 % v roce 1940. V Evropské unii se podle dat z roku 2024 cítí osamělá více než třetina obyvatel a přes 75 milionů domácností tvoří jednotlivci bez dětí. O fenoménu samoty a mizení lidí ze společnosti už jsme psali zde.
Rádio SLOP! je netradiční internetová rádiová stanice, která nevysílá klasické písničky ani moderátory, ale streamuje hudbu a zvukové výstupy generované umělou inteligencí. Na rozdíl od běžných českých rádií, kde slyšíte moderátora, zprávy a známé skladby, rádio SLOP! každý den skládá audio z aktuálních online událostí, zprávy z domova i ze světa, bulváru i počasí a převádí je do hudebně-textových formátů bez mluveného slova.
Projekt vznikl jako experiment umělé inteligence a internetového streamingu. Jeho cílem není konkurovat klasickým rádiím, ale ukázat, jak může vypadat rádio ve chvíli, kdy se obejde bez lidského kurátorství. SLOP! funguje plně autonomně a jeho vysílání vzniká automaticky pomocí algoritmů, které nepřetržitě zpracovávají online informace a převádějí je do zvukové podoby. Výsledkem není playlist ani program, ale kontinuální proud audia vycházejícího přímo z dat.
Není smrti bez sexu. Takže, jak to vypadá s budoucností sexu? Stále oblíbenější sex roboti založení na AI podávají svědectví o nás samotných, o osamělosti, nerovnosti v přístupu k intimitě, strachu z odmítnutí i o tom, jak obtížné je navazovat skutečné vztahy. Ne nadarmo se v pohádkách Tisíce a jedné noci mluví o „ženách, které za trest Bůh uvazuje jako obojek na krk neposlušným“ a o tom, že dobrý partner vás pozvedne, ale ten špatný vás zcela zničí. Zdá se, že mnoho lidí (zejména mužů) dnes takovou špatnou variantu vývoje odmítá riskovat a před realitou raději volí simulaci.
World (dříve Worldcoin) je pokus Sama Altmana (Open AI) a firmy Tools for Humanity vytvořit digitální identifikaci člověka pro internet zahlcený boty a obsahem generovaným umělou inteligencí. World dokáže pomocí skenu oční duhovky prokázat, že jste člověk. Funguje to poměrně jednoduše: uživatel se posadí před zařízení zvané Orb ve tvaru lesklé kovové koule, která naskenuje jeho duhovku a vytvoří unikátní digitální kód – ten slouží jako World ID, ověřená lidská identita. Podle firmy lze tento digitální pas použít k ověření na online platformách, k odlišení reálných uživatelů od botů, případně v budoucnu k distribuci univerzálního základního příjmu. Projekt byl založen v roce 2019, po osmnácti měsících testování oficiálně spustil v červenci 2023. Už tehdy firma začala ve velkém skenovat duhovky, přičemž první Orby byly umístěny v Berlíně a postupně se rozšířily do desítek měst po celém světě. Výměnou za sken duhovky uživatelé dostávali kryptoměnu WLD v hodnotě zhruba 50 dolarů. Do konce roku 2023 firma naskenovala přes dva miliony lidí, dnes jich má necelých dvacet milionů. Altman v uplynulém týdnu představil novou verzi aplikace World. Přibyl šifrovaný chat podobný Signalu, který barevně odlišuje, zda uživatel komunikuje s ověřeným člověkem, nebo anonymním účtem. Nově lze také přijímat výplaty přímo do aplikace a převádět je na kryptoměnu.
Skenování duhovky jako identifikační metoda přitom není nový nápad a ve sci-fi se objevuje už od 80. let. Ve filmu Blade Runner sloužilo k odhalování androidů, později v Minority Report od Stevena Spielberga k všudypřítomné identifikaci občanů. Spielberg před natáčením konzultoval s patnácti experty, jaké technologie budou v roce 2054 běžné a skenování očí bylo jednou z nich. Obecně ale platí, že sběr biometrických údajů (ať už jde o otisky prstů, obličej, nebo právě duhovku) je citlivý, protože je vázán na tělo, a únik databáze biometrických identifikátorů je kvalitativně jiný problém než únik e-mailů. Projekt tedy od svého spuštění provázejí regulační problémy. V březnu 2024 španělský úřad pro ochranu dat AEPD nařídil tehdy ještě Worldcoinu dočasné zastavení sběru biometrických údajů kvůli stížnostem na nedostatečné informování uživatelů a sběr dat od nezletilých. V prosinci téhož roku bavorský regulátor nařídil firmě umožnit uživatelům kompletní smazání dat a vymazat záznamy „shromážděné bez dostatečného právního základu“. Jižní Korea udělila pokuty v celkové výši asi 790 tisíc dolarů za nedostatečný souhlas uživatelů. Keňský úřad pro ochranu dat vydal příkaz k zastavení činnosti po masových registracích, při nichž nebylo jasné, zda uživatelé rozumí, k čemu dávají souhlas. Hongkongský regulátor označil sběr snímků duhovky a obličeje jako „zbytečný a nadměrný“. A v květnu 2025 indonéské ministerstvo komunikace dočasně pozastavilo provoz kvůli chybějícím povolením.
Altman chce naskenovat miliardu lidí, ale celkově není jasné, jestli jde o futuristickou inovaci s předehrou k férovějšímu digitálnímu světu, nebo jen o další způsob, jak získat důležitá datová aktiva. Duhovka je unikátnější než otisk prstu a na rozdíl od hesla ji nelze změnit. Firma tvrdí, že skeny neshromažďuje a používá anonymizační technologie, nezávisle to však nelze ověřit.
Týden bez sociálních sítí může znít jako trest, ale data říkají něco jiného. Nová studie popisuje experiment, ve kterém 373 mladých dospělých ve věku 18–24 let omezilo používání sociálních sítí na týden a už po takto krátké době se ukázaly měřitelné změny. Podle výsledků účastníci hlásili významné zlepšení kvality života: symptomy deprese klesly zhruba o čtvrtinu (−24,8 %), úzkosti o 16,1 % a potíže se spánkem o 14,5 %. Zajímavé je, že nešlo totální digitální půst, ale cílený zásah do té části online života, kde se nejvíc porovnáváme s ostatními a kde algoritmy servírují nekonečný proud podnětů. Výzkumníci pracovali s jednoduchou otázkou: co se stane, když to na chvíli vypneme? Studie sama upozorňuje, že nevíme, jak dlouho efekt vydrží. Ale krátká týdenní pauza, kterou si může dovolit prakticky každý, se ukazuje překvapivě účinná. Podobný princip, jen v mnohem radikálnější verzi, zkouší i střední škola Portobello High School v Edinburghu a byl popsán v červnu. Škola s téměř 1500 studenty zavedla úplný zákaz používání mobilních telefonů v areálu – pro žáky i učitele. Studující od prvního do šestého ročníku zamykají mobily do magnetických pouzder, která mohou otevřít jen o obědové pauze mimo areál nebo až po vyučování. Důvody jsou velmi konkrétní: učitelé už nechtěli soutěžit o pozornost s obrazovkami, když výzkumy ukázaly, že zhruba třetinu žáků ve třídách téměř v každé hodině rozptyluje telefon a že volný přístup k sociálním sítím během výuky zhoršuje soustředění i učení.
V září se ve Vatikánu sešla skupina vědců, filozofů a technologických expertů. Patřili mezi ně Yuval Noah Harari, vaticanský poradce pro etiku AI Paolo Benanti a tři zásadní průkopníci moderní umělé inteligence: Stuart Russell, Yoshua Bengio a Geoffrey Hinton. Jejich jednání nebylo akademickou debatou, ale vzešla z něho výzva k zastavení vývoje superinteligence. Takzvané Statement on Superintelligence, koordinované institutem Future of Life (FLI), je poměrně stručné: signatáři žádají zákaz vývoje superinteligence, který by se nesměl zrušit dřív, než bude široký vědecký konsensus, že ji lze vyvinout bezpečně a pod kontrolou, a silná veřejná podpora. Důvod je jednoduchý: největší AI firmy samy otevřeně mluví o tom, že chtějí během pár let vyvinout systémy, které překonají lidi prakticky ve všech kognitivních úkolech, což otevírá spektrum rizik od ekonomické bezmocnosti a ztráty svobody až po možnou lidskou sebezáhubu. Ředitel FLI Anthony Aguirre k tomu říká, že „čas se krátí“ a že po vzniku superinteligence „budou u moci stroje“ a to je experiment, do kterého podle něj není rozumné se jen tak bezhlavě rozběhnout. Síla výzvy je i v tom, kdo ji podepsal. Patří mezi ně ekonom Daron Acemoglu, fyzik Frank Wilczek a astrofyzik John C. Mather, dále spoluzakladatel Applu Steve Wozniak, bývalý Trumpův stratég Steve Bannon, princ Harry s Meghan, herci Joseph Gordon-Levitt a Stephen Fry, rapper will.i.am, bývalá Obamova poradkyně pro národní bezpečnost Susan Rice i zaměstnanec OpenAI Leo Gao. A důležitý detail na závěr: petici může podepsat kdokoli, nejen experti a celebrity. Pokud máte pocit, že závod o superinteligenci se dotýká existence a je potřeba mu vytyčit hranice, můžete se k Statement on Superintelligence připojit sami.
Bilion dolarů (milion milionů) v rukou jednoho člověka není jen příběh o úspěchu technologického génia, ale i důkaz, že svět se nebezpečně vzdálil rovnováze. Muskova astronomická hodnota (byť slíbená v budoucnosti, aktuálně je Muskův majetek „jen“ cca 40% této částky) se stává symbolem systému, který nechá jednotlivce disponovat kapitálem, který dříve měly jen státy. Zatímco jedni mu tleskají jako symbolu úspěchu a geniality, druzí v jeho jmění vidí surový rentgen do útrob systému, který přestává fungovat pro většinu lidí. Vypadá to, že historie se opakuje a bilion dolarů Elona Muska může být nečekaným podnětem k oživení politické levice.
Nahradí umělá inteligence lidskou práci? Tuto otázku analyzoval tým výzkumníků z Microsoftu. Na více než 200 000 anonymizovaných konverzací s AI asistentem Bing Copilot z roku 2024 zjišťoval, jak lidé skutečně používají umělou inteligenci při práci. Ze studie, publikované v roce 2025, vyplynulo, že většina uživatelů zatím využívá AI hlavně pro asistenci např. k přepisům textů, rešerším, sumarizacím a organizaci práce. Případy, kdy systém práci zcela přebírá, jsou zatím vzácné. V praxi to znamená, že AI zatím nenahrazuje celé profese, ale zrychluje a zjednodušuje jednotlivé úkony, čímž umožňuje lidem zvládnout více práce v kratším čase.
Světová zdravotnická organizace oznámila spuštění vylepšené verze svého systému Epidemic Intelligence from Open Sources (EIOS) 2.0, který slouží ke sledování veřejně dostupných dat pro včasnou detekci zdravotních hrozeb. Novinka využívá umělou inteligenci, umí zpracovat širší škálu zdrojů včetně rozhlasového vysílání a sociálních sítí a je přístupná zdarma pro členské státy i partnery. Tato modernizace přichází po zkušenostech s pandemií Covid-19, vypuknutím ptačí chřipky a dalšími krizemi, kdy bylo klíčové jednat rychle. Tato modernizace přichází po zkušenostech s pandemií Covid 19, vypuknutím ptačí chřipky a dalšími krizemi, kdy bylo klíčové jednat rychle. Systém EIOS 2.0 má pomoci ve spolupráci s Evropskou komisí a Německým ministerstvem zdravotnictví posílit globální připravenost a zajistit, aby zdravotnické týmy měly informace dříve, než hrozba eskaluje.
