Je prokázáno, ze psi majitelům přináší radost, podporují jejich duševní i fyzické zdraví a nejspíš každý by si přál, aby jeho pes žil co nejdéle. Dlouhověkost neboli longevity u psů je současným tématem vědců, kteří zkoumají možnosti prodloužení života prostřednictvím speciálních léků. Společnost Loyal, americký biotechnologický start-up, plánuje začátkem příštího roku uvést na trh tabletku s názvem LOY-002, která by mohla psům přidat minimálně jeden rok zdravého života. Tato sanfranciská firma získala financování ve výši 125 milionů dolarů od investorů, kteří dosud váhali investovat do projektů zaměřených na lidskou dlouhověkost kvůli dlouhému trvání potřebných klinických studií. Celine Haliouaová, zakladatelka a výkonná ředitelka společnosti Loyal, věří, že jejich práce nakonec bude mít přínos i pro lidi. Psi totiž trpí podobnými věkem podmíněnými onemocněními jako lidé a sdílejí s námi prostředí i návyky, což z nich činí vhodný model pro studium stárnutí. Navíc psi mají kratší životní cyklus, což umožňuje rychlejší získání výsledků z klinických studií. Výzkum zaměřený na prodloužení zdravého života u psů by tedy mohl urychlit vývoj těch, které se týkají lidského života. Více informací přináší The Guardian:
Bývalý fotbalový brankář Luděk Mikloško upřednostnil plnohodnotný život před léčbou rakoviny. Po nádoru v kyčli mu doktoři našli v těle nádor další. Navzdory nejisté prognóze se rozhodl žít dál naplno, jak byl zvyklý, a zavrhl možnost poměrně náročné chemoterapie. „Přemýšlel jsem o tom, bavil se s doktorem v Ostravě a bylo mi jasné, že nelze zaručit, že zabere. Možná by to moje problémy zpomalilo, ale rozhodně by neustaly,“ říká Mikloško, který v současné době pracuje jako sportovní ředitel Baníku. Celý článek o Luďku Mikloškovi naleznete zde:
„Téma temporality – dočasnosti pobytu člověka na tomto světě – považuji za mimořádně důležité,“ říká v úvodu našeho podcastu profesor Jiří Horáček, renomovaný psychiatr, neurovědec, pedagog a předseda výboru České neuropsychofarmakologické společnost. Působí v Národním ústavu duševního zdraví, kde aktuálně vede Centrum pokročilých studií mozku a vědomí, a jeho specializací je výzkum fungování mozkových mechanismů a studium psychedelických látek včetně jejich využití v rámci terapie duševních onemocnění. „Myslím si, že nositelé rozvinutých forem vědomí by mohli být charakterizováni tím, že jsou si vědomi smyslu své existence ve všech jejích dimenzích včetně její dočasnosti a konečnosti. Což je hlavní psychologický problém, který my lidé máme. Proč jsme si na jednu stranu vědomi konečnosti své existence a na druhé straně je to věc, která je pro nás nejvíc zúzkostňující?“
Prof. Horáček je autorem mnoha vědeckých textů v odborných periodikách a také velmi aktivním řečníkem na konferencích i častým hostem v českých médiích, kde prezentuje své poznatky o neurobiologii a inovativních přístupech v psychiatrii. V rozhovoru s Václavem Dejčmarem však probírá i další témata, jako jsou podstata bytí, lidská konečnost nebo způsoby, jak přemýšlet o světě i o sobě samém.
Pokud vás podcast zaujal, doporučujeme knihu rozhovorů s prof. Horáčkem s názvem Vědomí a realita, protože jde o jeden z mála stručných popularizačních textů v češtině na téma moderní výzkum vědomí. Prolomí někdy náš kvazidruh skrze vědeckou metodu bariéru subjektivity? Jak koresponduje subjektivní fenomenální zkušenost s fyzikální podstatou světa jako takového? To jsou patrně ultimátní otázky, které si lidská bytost může položit. Odpovědi budeme ještě dlouho hledat a je nejisté, zda k nim kdy dojdeme před tím, než odpověď každý z nás prožije v okamžiku smrti. Ale už dnes můžete pochopit, o čem tyto otázky jsou a proč jsou opravdu největší ze všech.
Nová průlomová studie ukazuje, že zážitky blízké smrti nejsou pouze halucinace. Vědci zkoumali neurologické a fyziologické procesy, které tyto prožitky doprovázejí, a dospěli k závěru, že se jedná o komplexní jev s hlubším neurologickým základem. Tato zjištění otevírají nové otázky o povaze vědomí, funkci lidského mozku a možná i o hranicích mezi životem a smrtí. Studie tak přináší fascinující pohled na fenomén, který zůstává i nadále obestřen tajemstvím.
Blíží se Nový rok a to je ideální čas přemýšlet o nových začátcích a cestách, jak zlepšit své zdraví a životní styl. Pokud vás zajímá, jak zpomalit stárnutí a žít déle v plné síle, můžete zkusit v lednu navštívit Longevity Revolution Festival. Tato událost propojuje odborníky na dlouhověkost, zdraví a moderní technologie, které mohou pomoci pochopit, jak lépe pečovat o své tělo i mysl. Mohla by to být ideální inspirace pro ty, kteří chtějí do příštího roku vykročit zdravě, vědomě a zaměřit se na dlouhodobou kvalitu života.
Různé pohledy na rozšířené stavy vědomí i vlastní zážitky s psychedeliky přibližuje Michael Vančura, zkušený klinický psycholog s mnoha desítkami let praxe v oblasti psychoterapie a krizové intervence.
Zaměřuje se na psychologickou podporu v náročných životních situacích a je známý svou empatickou a praktickou pomocí lidem, kteří čelí různým psychickým výzvám nebo prochází psychospirituální krizí. Čtyři roky vedl krizové centrum RIAPS, později založil organizaci DIABASIS, která se zaměřuje na problematiku řešení nezvládnutých náročných psychedelických zkušeností. Michael Vančura je též aktivní jako školitel a autor odborných textů na téma duševního zdraví.
Etik a filozof doktor David Černý z Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky Akademie věd ČR v Epicentru Báry Holé mluví o tématu, které může změnit naše životy. Asistované sebeusmrcení i eutanazie by mohly pomáhat lidem, kteří trpí nevyléčitelnými nemocemi, ale zároveň přináší otázky: Jak se s tím vypořádají lékaři? Jsme jako společnost schopni takové rozhodnutí přijmout? A kdo by měl o tak závažné věci rozhodovat? Velmi fundované a komplexní zhodnocení stávající situace u nás a ve světě. Na konci rozhovoru je zmíněn i náš projekt Smrtelník.
V Kanadě roste počet úmrtí prostřednictvím asistované sebevraždy. V roce 2023 tímto způsobem zemřelo 15 300 lidí, což představuje 4,7 % ze všech úmrtí, tedy téměř každou dvacátou smrt, píší Seznam Zprávy s odkazem na zprávu BBC. „Přibližně 96 procent loňských žadatelů o eutanazii mělo prognózu přirozené smrti. Zbývající čtyři procenta se k eutanazii rozhodla kvůli dlouhodobé chronické nemoci, nejčastěji rakovině. Průměrný věk žadatelů byl přibližně 77 let.“ Více v článku: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kazda-dvacata-smrt-v-kanade-uz-je-asistovana-sebevrazda-266266
Nová aplikace Death Clock, vyvinutá společností Most Days, využívá umělou inteligenci k předpovědi data úmrtí na základě detailních informací o vašem životním stylu. Po zodpovězení otázek týkajících se pohlaví, věku, zdravotního stavu a návyků, jako je hladina cholesterolu, cvičení, příjem vody, stres, spánek či vztahy, aplikace odhaduje délku vašeho života a nabízí doporučení pro jeho prodloužení. Cílem aplikace není pouze šokovat, ale také motivovat uživatele ke zdravějšímu životnímu stylu. Od července si ji podle průzkumu společnosti Sensor Tower stáhlo přes 125 tisíc lidí.
