Vasektomie je drobný chirurgický zákrok, při kterém se muži přeruší nebo podvážou chámovody, čímž se trvale zabrání průchodu spermií a tedy schopnosti muže zplodit dítě. Mezi hlavní důvody, proč se muži pro tento zákrok rozhodují, patří trvalá forma antikoncepce. Někteří muži se k vasektomii uchylují i z širších důvodu, že vědomě nechtějí přispívat k přelidnění planety, nebo protože se rozhodli žít bez dětí a chtějí si toto rozhodnutí pojistit. „Jsem v životě šťastnější o samotě, zodpovědnost spojená s dítětem mě děsí,“ říká v rozhovoru v DVTV hudebník Vojtěch Libich, který vasektomii podstoupil ve 34 letech.
O smrti
a nesmrtelnosti.
Bez předsudků
Regionální komise pro eutanazii v Nizozemsku (RTE) vydala výroční zprávu za rok 2024. Podle ní byl každý 17. případ úmrtí v zemi asistovaný. Zároveň v roském roce bylo evidováno rekordních 9.958 případů eutanazie, což představuje 5,8 % všech úmrtí v zemi. Oproti roku 2023 je to nárůst o 10 %. Nejčastější důvody žádostí o eutanazii zůstávají beze změny, v 86 % případů šlo o pokročilá fyzická onemocnění jako je rakovina, nervová degenerace či srdeční selhání. Výrazně však stoupl počet případů spojených s psychickými onemocněními (219 případů, +59 % oproti 2023) a s demencí (427 případů). Komise hodnotila většinu provedených eutanazií jako provedené v souladu se zákonem. Pouze v šesti případech bylo rozhodnuto, že lékař nedodržel zákonná pravidla – především kvůli nesprávnému postupu nebo chybějící konzultaci s nezávislým odborníkem. Zpráva rovněž reflektuje citlivá témata, jako je eutanazie u mladistvých a lidí s psychickým utrpením. Například u mladých lidí (12–18 let) byly letos potvrzeny tři případy, dva z nich z důvodu psychického onemocnění.
https://www.euthanasiecommissie.nl/uitspraken/jaarverslagen/2024/03/24/index
Skotský parlament učinil významný krok směrem k legalizaci asistovaného umírání, když návrh zákona prošel prvním hlasováním poměrem 70 ku 56. Tento návrh by umožnil dospělým osobám s terminálním onemocněním a mentální způsobilostí požádat o lékařskou pomoc při ukončení života, za předpokladu schválení dvěma nezávislými lékaři. Debata byla emotivní, přičemž někteří poslanci sdíleli osobní příběhy svých blízkých, kteří čelili nesnesitelnému utrpení. Jedná se již o třetí pokus o legalizaci asistovaného umírání ve Skotsku od roku 2010, přičemž předchozí dva návrhy neprošly ani prvním hlasováním. Podpora návrhu přichází napříč politickým spektrem, včetně lídrů Konzervativní strany, Liberálních demokratů a Skotských zelených. Návrh nyní čekají další dvě fáze parlamentního projednávání, než by mohl vstoupit v platnost.
https://www.bbc.com/news/articles/cp8yn2dd6peo
Lidské tělo může teoreticky vydržet až 130 let, říká profesorka geriatrie Iva Holmerová. Jenže s přibývajícími léty často ubývá nejen sil, ale i důstojnosti. V podcastu Galerie osobností mluví o tom, že skutečný problém stáří nespočívá ve věku samotném, ale v narůstající závislosti a izolaci, které často přicházejí ruku v ruce s nemocí. Holmerová upozorňuje, že přidávat roky bez smysluplného života není cílem medicíny ani společnosti. Stáří podle ní potřebuje méně heroizace a více každodenní péče.
Projekt Glaz Bridge, vedený kurátorkou Martinou Sikorovou, přináší nový pohled na pietní umění prostřednictvím kolekce Skleněná duše. Tato kolekce představuje tavené skleněné urny jako umělecké objekty, které nejen uchovávají popel zesnulých, ale slouží i jako estetické a emocionální připomínky v domácím prostředí. Díla vznikla ve spolupráci s předními českými umělci, jako jsou Zdeněk Lhotský, Martin Janecký, Vladimír 518, Alžběta Jungrová, Michal Škapa, Viktorie Beldová a mnoho dalších. Tito umělci přistupují k tématu pietních schránek z různých perspektiv, čímž vznikají unikátní artefakty, které propojují tradiční sklářské techniky s moderním designem a osobními příběhy.
Eutanazie domácích mazlíčků je v západním světě stále častějším tématem, zejména pokud jde o psy nebo kočky. Méně pozornosti se ale věnuje tomu, jak ukončit život zvířat, která jsou vnímána spíše jako dekorace než jako plnohodnotní společníci. Například akvarijní ryby. Na otázku, jak rybu usmrtit eticky a s respektem, se zaměřil server PETMD. Přitom upozorňuje na to, že běžně rozšířené metody – jako splachování do záchodu, mražení nebo neodborná manipulace – mohou zvířeti způsobit zbytečné utrpení. Veterináři naopak doporučují použití anestetik, která rybu nejprve uspí a poté bezbolestně usmrtí. Mezi nejčastěji používané látky patří například MS-222 nebo benzokain.
https://www.petmd.com/fish/fish-euthanasia-how-vets-euthanize-fish
Pokud chcete žít dlouho a zdravě, začněte se silovým tréninkem. Právě cvičení se zátěží může mít zásadní vliv na kvalitu a délku života – zejména ve středním a vyšším věku. „Jedná se o jakýkoliv typ cvičení nebo pohyb, při kterém musíme překonat nějaký odpor. V praxi to může být zvedání předmětů, cvičení s vlastní vahou, odporovými gumami, ale může jím být třeba i práce na zahradě, kdy taháte kolečka s hlínou či sekáte dříví,“ přibližuje základy trenér Jan Nevěčný. Podle výzkumů snižuje pravidelné posilování riziko předčasného úmrtí, zlepšuje funkčnost svalů, rovnováhu i metabolické zdraví. Jeho účinky jsou natolik výrazné, že odborníci mluví o silovém tréninku jako o klíčové součásti prevence stárnutí.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-zivotni-styl-silovy-trenink-zdravi-delsi-zivot-272266
Dnes nás opustil Jiří Bartoška, herec s nezaměnitelným charismatem a prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ve věku 78 let odešla osobnost, která zanechala nesmazatelnou stopu nejen na filmovém plátně. Jiří Bartoška byl kulturní ikonou, která zásadně ovlivnila českou kinematografii. Přes tři desetiletí stál v čele karlovarského festivalu, který chtěl stát v roce 1993 zrušit a který on pomohl znovu vybudovat. Spolu s Evou Zaoralovou, která nás opustila v roce 2022, vtiskli festivalu novou tvář, která dalece přesáhla hranice české filmové kultury. Karlovarský filmový festival proměnili ve světově uznávanou a významnou událost filmového dění. Nyní je to místo, kde se každý rok setkávají filmaři, osobnosti i diváci z celého světa. Jiří Bartoška odešel, ale jeho odkaz žije dál v každém ročníku a především v atmosféře, která činí tento festival tak jedinečným.
V roce 2024 se v České republice narodilo nejméně dětí od roku 1785, od kdy se vedou podrobná data — pouze 84 311. Populační křivka se propadá, porodnost klesá, průměrný věk matek roste. A co je nové: přibývá těch, kteří děti mít nechtějí vůbec. Ne z důvodu nemoci, ale z vědomé volby. Děti už pro mnoho lidí nejsou smyslem života. Jde přitom o globální fenomén.
Vědci se přiblížili technologii, která může zásadně změnit náš pohled na stárnutí – tzv. cellular reprogramming, tedy buněčné přeprogramování. Pomocí speciálních faktorů dokážou „resetovat“ buňky do mladšího stavu, aniž by ztratily svou funkci. Proces, který dříve patřil do říše sci-fi, se dnes testuje v laboratořích a blíží se k prvním klinickým studiím. Cílem není nesmrtelnost, ale prodloužení zdravého, aktivního života bez typických degenerativních nemocí. Pokud se tato metoda osvědčí, mohla by v budoucnu pomoci regenerovat poškozené orgány, léčit nemoci související s věkem a možná i přepsat samotné limity stárnutí.
https://www.washingtonpost.com/wellness/2025/03/06/cellular-reprogramming-longevity-reverse-aging
