Japonské úřady zveřejnily působivé video vytvořené umělou inteligencí, které simuluje výbuch sopky Fudži a během několika hodin promění Tokio v město zakryté popelem. S cílem zvýšit připravenost obyvatel video ukazuje, jak by sopečný popel mohl ochromit dopravu, zásobování potravinami či energií a způsobit dlouhodobé zdravotní komplikace. I když experti i vládní úřady zdůrazňují, že žádné bezprostřední nebezpečí neexistuje, video slouží jako preventivní nástroj, který má motivovat obyvatele, aby byli připraveni na krizové situace. Zároveň ukazuje sílu vizuální komunikace v katastrofickém scénáři. Jak by na podobné „preventivní video“ asi reagovali Češi?
Estonský psycholog Andres Käosaar se věnuje výzkumu toho, co se stane s lidskou psychikou, když je dlouhodobě uzavřena v extrémních podmínkách, ať už jde o polární stanici v Antarktidě, mise NASA nebo budoucí lety do vesmíru. Na světě je jen hrstka odborníků, kteří se zaměřují na tuto tzv. „vesmírnou psychologii“. Käosaar nesbírá jen data z deníků účastníků polárních misí, kteří popisují měsíce izolace a emocionální napětí. Aby pochopil, co izolace skutečně dělá s lidskou psychikou, rozhodl se tyto podmínky testovat i na sobě. „Pokud se neshodnete na tom, co je přijatelné chování, stačí maličkost a vztahy se začnou hroutit,“ říká. Jeho cílem není jen akademický výzkum – chce zjistit, jaké strategie umožní lidem přežít v prostředí, kde není úniku, a tím připravit půdu pro budoucí vesmírné mise. Můžete být profesionálové, mít výcvik, ale když s někým strávíte osm měsíců bez možnosti odejít, začne se ozývat úplně jiná psychika,“ dodává Käosaar. Proto se účastní polárních expedic i extrémních experimentů – aby věděl, co se stane, když člověk a tým projdou dlouhodobou zkouškou. Jeho výzkum nekončí na ledových pláních. V prosinci se vydá s třemi společníky na veslici přes Atlantik – bez předchozích zkušeností s plavbou. Čtyřicet dní budou veslovat střídavě po dvou, čelit horku, vlhku a nekonečnému horizontu. „Je to pro mě osobní vesmírná mise,“ vysvětluje. Záměr je jasný: simulovat prostředí, kde není možnost úniku, a hledat, jak v něm udržet spolupráci a duševní rovnováhu. „Kdybych měl tu možnost, letěl bych do vesmíru hned zítra,“ říká.
V červenci Ústavního soud zamítl stížnost invalidního důchodce Petra Bartheldiho, který se domáhal uznání práva na eutanazii. Daniel Hovorka z advokátní kanceláře Paděra & Partneři tento nález blíže rozebírá: „ÚS sice potvrdil, že v českém právním řádu právo na eutanazii ani asistovanou sebevraždu neexistuje, zároveň však připomněl: pokud by zákonodárce někdy takovou možnost legitimizoval, nebylo by to v rozporu se základními právy zakotvenými v Listině základních práv a svobod,“ a shrnuje, že nález „předjímá do budoucna“ možnost, že česká legislativa může eutanazii umožnit bez zásadního odporu ústavního dozoru.
Horní komora slovinského parlamentu zablokovala zákon, který by umožnil asistovanou sebevraždu. Přestože poslanci návrh dříve schválili (psali jsme zde). V zemi, kde se téměř dvě třetiny obyvatel identifikují jako katolíci se o tématu začaly vést emotivní diskuse. Přitom 55 % Slovinců vyjádřila podporu legalizaci asistované sebevraždy v celorepublikovém referendu, které předcházelo odhlasování zákona v parlamentu. Zákon sice pacientům umožňuje ukončit život v případě nevyléčitelného utrpení, nicméně explicitně se nejedná o eutanazii. Lékař neprovádí ukončení života, pacient aplikuje účinnou látku sám.
Od 1. září povede Národní ústav duševního zdraví nový ředitel – profesor Jiří Horáček. Ve funkci střídá Petra Winklera, který na post rezignoval. Prof. Horáček patří k nejvýraznějším osobnostem české psychiatrie. V NÚDZ vede Centrum pokročilých studií mozku a vědomí, stojí také v čele Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie na 3. LF UK. Na evropské úrovni se podílel na formulování priorit EU v oblasti duševního zdraví a dlouhodobě se věnuje evaluaci preventivních programů. Jeho výzkum míří k samotným hranicím lidské psychiky – od neurobiologie schizofrenie a deprese, přes mechanismy účinku antipsychotik až po terapeutický potenciál psychedelik. Prof. Horáček je autorem či spoluautorem více než 200 vědeckých studií i několika monografií. Byl také hostem v našem podcastu Smrtelník, kde mluvil o vědomí, realitě i strachu ze smrti.
Porodnost v Česku se propadá na historická minima a odborníci hledají důvody. Gynekolog Radim Stranak z nemocnice v Podolí v rozhovoru pro Forbes říká, že jedním z klíčových viníků je digitální sexualita – snadná dostupnost porna, online erotiky a virtuálních vztahů. „Nevím s jistotou, co se stalo, ale překvapivě se u mužů vztah k otcovství, k mužství a k sexualitě výrazně změnil. Když se podíváme na vyspělé země – protože u nás je to relativně nový problém, ale jsou země, které s tím bojují dlouhodobě, jako třeba Jižní Korea, Japonsko, Spojené arabské emiráty -, tak tam vidím pokles sexuální touhy u mužské populace. Japonci na to mají dokonce speciální termín. Mužům v produktivním věku, kteří více času tráví s digitální sexualitou než s tou skutečnou, říkají býložravci.“ Muži podle něj ztrácejí chuť vstupovat do reálných partnerských vztahů a spokojí se s instantním uspokojením, které jim nabízí digitální svět.
Česká republika patří mezi země, kde lidé umírají dříve, než by odpovídalo možnostem moderní medicíny. Na vině není jen nezdravý životní styl, ale i samotné nastavení daňové politiky. Zdanění potravin, alkoholu či práce vytváří prostředí, které zdravé volby spíše trestá než podporuje. To má přímý dopad na délku i kvalitu života, a v konečném důsledku i na předčasnou smrt mnoha lidí. Ukazuje se, že osobní odpovědnost má své limity. Zdraví populace totiž formují i ekonomická rozhodnutí státu. Pokud daňový systém zvýhodňuje škodlivé návyky a zároveň znevýhodňuje prevenci či zdravější volby, nelze se divit, že Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s kratší délkou života.
Studie vědců z Univerzity v Amsterdamu ukazuje, že opravit sociální média tak, aby nepodporovala extremismus a konflikty, pravděpodobně není možné. Výzkumníci vytvořili s pomocí AI malou sociální síť s 500 virtuálními uživateli, kteří reprezentovali průřez americké populace. Testovali šest různých algoritmů, například chronologické řazení příspěvků, upřednostňování konstruktivních komentářů nebo skrývání počtu lajků a sdílení. Výsledky ukázaly, že žádný z těchto zásahů nedokázal odstranit problémy polarizace, nerovnoměrného rozdělení pozornosti a zkresleného vnímání politické reality. Uživatelé s extrémními politickými názory přitahovali více sledujících a sdílení. Některé zásahy, například chronologické řazení, dokonce zvýšily vliv extremistických hlasů. Podle autorů studie jsou tyto jevy důsledkem samotné architektury sociálních sítí, která stojí na emocionálním zapojení uživatelů a tímto způsobem přirozeně maximalizuje jejich pozornost.
Video zachycuje výpověď účastnice výzkumné studie, kterou vedou odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) společně s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. Zkoumanou terapeuticku metodu komentuje vedoucí studie MUDr. Jiří Horáčkek, Ph.D., FCMA. Pacientka popisuje, jak jedinečný zážitek s psilocybinem pod vedením terapeutů dokázal zmírnit její úzkost a depresi, navodit hluboký vnitřní vhled a obnovit vnímání života i přes vážné onkologické onemocnění. Je to autentický vhled do toho, jak psychedelická zkušenost v bezpečném terapeutickém prostředí dokáže zásadně změnit kvalitu života i v nejtěžších chvílích. Psychedeliky asistovaná psychoterapie se stává čím dál důležitější součástí moderního výzkumu i klinické praxe. V České republice probíhají studie se psilocybinem a ketaminem, které zkoumají jejich účinek na pacienty trpící úzkostmi a depresemi v souvislosti s těžkým onemocněním. První výsledky ukazují dlouhodobé zlepšení psychického stavu, větší klid a schopnost znovu najít smysl i v obtížných podmínkách.
