Co je dar ze závěti? A kdy má darování opravdový smysl? Zdeněk Mihalco je výkonný ředitel Nadace Via, jedné z nejstarších nadací u nás, která za svou existenci podpořila přes 10 000 projektů po celé České republice. Dříve pracoval v médiích — v Hospodářských novinách nebo Aktuálně.cz — a za svou novinářskou kariéru nasbíral spoustu kontaktů a zkušeností z byznysu, které se následně rozhodl přinést do světa neziskovek. Ve veřejném prostoru vystupuje hlavně k tématům filantropie, dárcovství, komunitního života a občanské společnosti.
Jak se radí bohatým lidem s filantropií? A proč je rozumné si i ohledně konání dobra nechat poradit?
Daniel Craig, představitel filmového Jamese Bonda, většinu svého bohatství plánuje ještě během života darovat a nepřenechá podstatnou část jmění svým dětem. Přestavuje takové přemýšlení trend? Jak může závěť pomáhat?
Václav Novák (*1955) je známý český krizový manažer, podnikatel a spoluzakladatel investiční společnosti M.L. Moran. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a v 80. letech emigroval do Kanady, kde prošel mnoha profesemi, mimo jiné učil matematiku v indiánské rezervaci. Po návratu do Česka se proslavil restrukturalizací a záchranou desítek velkých firem, jako byly Vítkovice, ČSA nebo Setuza. V roce 2010 koupil se svým obchodním partnerem za desítky milionů korun společnost Technistone. O devět let později ji prodal za částku v řádech miliard. Ve výjimečně otevřeném rozhovoru popisuje svůj boj se zákeřnou nemocí i způsob, jak se (ne)liší řešení byznysových a životních krizí. Příběh Václava Nováka je poměrně známý. Ale mnoho otázek bylo položeno poprvé až v našem podcastu.
V rozhovoru zmiňujeme báseň Neporažený (Invictus), kde William Ernest Henley bravurně shrnuje své přesvědčení, že člověk často nemůže ovlivnit okolnosti svého života, ale vždy může ovlivnit svůj postoj. Ve fantastickém přednesu Morgana Freemana si ji lze poslechnout zde.
Pokud se vám rozhovor líbil, můžete si zdarma poslechnout také společné povídání Václava Dejčmara a Václava Nováka z roku 2025, které moderoval Vojta Žižka — autor jednoho z nejposlouchanějších českých byznysových podcastů.
V novém dílu podcastu Smrtelník s povidáme s Jiřím Štěpánkem, spoluzakladatelem a CEO pohřební služby Goodbye, která mění tvář českého pohřebnictví – s respektem, otevřeností a empatií. Dozvíte se, jak se člověk dostane k „podnikání se smrtí“, proč pohřeb nemusí být jen smutný rituál podle zažitých šablon a jak může rozloučení u řeky, v přírodě nebo třeba na fotbalovém hřišti pomoci pozůstalým lépe projít ztrátou.
Jiří prozradí, co si každý z nás může promyslet ještě za života, aby ulehčil svým blízkým, a také rozbije pár mýtů o tom, co se „u pohřbů smí a nesmí“. A ano – dojde i na osobní příběhy, inspiraci ze zahraničí a upřímnou debatu o tom, proč se Češi smrti vyhýbají v rozhovorech, ale v životě na ni připraveni nejsou.
Poslechněte si, jak lze i v nejtěžších chvílích nabídnout podporu, lidskost a smysluplný rituál.
Michal Rybka je publicista, který se zabývá primárně výpočetními technologiemi a jejich historií. Dlouhodobě se věnuje hlavně novinařině v oblasti IT a počítačových her – v poslední době například formou podcastu Wolfcast na Retro Nation. Vystudoval však také psychologii a zájem o světovou pohádku a historii vyprávění patří mezi jeho stálé koníčky.
V rozhovoru s Václavem Dejčmarem je mj. zmíněna slavná krátká povídka Isaaca Asimova na téma úplného konce existence Poslední odpověď, kterou si v audio podobě můžete poslechnout tady.
Filozof a etik David Černý z Akademie věd ČR se v podcastu zamýšlí nad tím, jaké hlavní výzvy dnes v oblasti umělé inteligence a robotiky stojí před společností a zda je možné, aby technologie poskytovala emocionální podporu, nebo dokonce asistovala v rozhodování o konci života.
Tématem rozhovoru je také asistované sebeusmrcení – proč by podle Davida Černého mělo být v České republice legální, jaké modely ze zahraničí by mohly být inspirací a jaké etické hranice se objevují při prolínání technologií, medicíny a lidské důstojnosti.
David Černý je filozof specializující se na etiku. Studoval filozofii na univerzitách v Bologni a Římě, doktorát získal na Karlově univerzitě v Praze. Je autorem knihy Eutanazie a dobrý život a spoluzakladatelem Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice. V současnosti působí jako vědecký pracovník v Ústavu státu a práva a v Ústavu informatiky Akademie věd České republiky, kde se věnuje mimo jiné etickým implikacím umělé inteligence a robotiky.
V podcastu se dotýkáme také transhumanistických vizí, myšlenek digitální (ne)smrtelnosti i člověka žijícího v algoritmizované době. Pokud vás téma prolínání člověka a umělé inteligence zajímá více do hloubky, doporučujeme k přečtení článek Odpověď na otázku, zda nás zničí umělá inteligence: Ano.
Se spisovatelkou a právničkou Hanou Frištenskou o jejím setkání se smrtí. Minulý rok totiž doprovodila svou blízkou přítelkyni Janu Vejvodovou až na úplný konec její cesty, kdy uskutečnila dobrovolné sebeusmrcení ve spolku Sterbehilfe v německém Hamburku.
Jak samotný akt sebeusmrcení v Německu probíhal? Čím musela Jana Vejvodová projít, aby mohla požádat o dobrovolné ukončení svého fyzického i psychického trápení? Jaké byly poslední činy, myšlenky a slova její kamarádky? Na tyto a další otázky odpovídá Hana Frištenská v novém díle podcastu Smrtelník.
Václav Dejčmar diskutuje se špičkovým očním chirurgem MUDr. Pavlem Němcem o tom, zda vidění – náš nejdůležitější smysl – může být nesmrtelné a nepodléhat stárnutí. Jak se vůbec stane, že se člověk v mládí rozhodne řezat někomu cizímu do oka? Jak funguje náš zrak? A dokážeme někdy nahackovat náš vizuální kortex, abychom mohli pokročilou virtuální realitu napojit rovnou do mozku?
MUDr. Pavel Němec je oční chirurg a zkušený oftalmolog s třicetiletou praxí, specializující se na chirurgii sítnice a sklivce, biologickou léčbu sítnicových onemocnění a refrakční chirurgii. Během své kariéry provedl desítky tisíc operací, přičemž stál u zavádění inovativních postupů v české oftalmologii včetně terapie anti-VEGF či 3D operací.
Jako odborný asistent na 1. LF UK se věnuje výuce studentů i odbornému vzdělávání lékařů. Je autorem desítek odborných publikací a jeho monografie „Optická koherenční tomografie – Klinický atlas sítnicových patologií“ získala Cenu Předsednictva ČLS JEP za rok 2015 za nejlepší knižní publikaci v oblasti medicíny.
Ze svého slovníku při péči o pacienty vyrušil spojení, že „už to za to nestojí“ nebo „už to nemá cenu“. Aktuálně působí jako ředitel sítě očních klinik Lexum.
V rozhovoru zmiňujeme studii komparace vztahu zrakových funkcí, běžných životních aktivit a mortality, kterou najdete tady. Ztráta vidění podle ní představuje natolik zásadní snížení kvality života, že nakonec vede i k zásadnímu zkrácení doby dožití.
Podaří se někdy vědě udržet funkční lidské vidění déle než 120–130 let, což je doba, kterou si maximálně umí představit MUDr. Němec?
„Téma temporality – dočasnosti pobytu člověka na tomto světě – považuji za mimořádně důležité,“ říká v úvodu našeho podcastu profesor Jiří Horáček, renomovaný psychiatr, neurovědec, pedagog a předseda výboru České neuropsychofarmakologické společnost. Působí v Národním ústavu duševního zdraví, kde aktuálně vede Centrum pokročilých studií mozku a vědomí, a jeho specializací je výzkum fungování mozkových mechanismů a studium psychedelických látek včetně jejich využití v rámci terapie duševních onemocnění. „Myslím si, že nositelé rozvinutých forem vědomí by mohli být charakterizováni tím, že jsou si vědomi smyslu své existence ve všech jejích dimenzích včetně její dočasnosti a konečnosti. Což je hlavní psychologický problém, který my lidé máme. Proč jsme si na jednu stranu vědomi konečnosti své existence a na druhé straně je to věc, která je pro nás nejvíc zúzkostňující?“
Prof. Horáček je autorem mnoha vědeckých textů v odborných periodikách a také velmi aktivním řečníkem na konferencích i častým hostem v českých médiích, kde prezentuje své poznatky o neurobiologii a inovativních přístupech v psychiatrii. V rozhovoru s Václavem Dejčmarem však probírá i další témata, jako jsou podstata bytí, lidská konečnost nebo způsoby, jak přemýšlet o světě i o sobě samém.
Pokud vás podcast zaujal, doporučujeme knihu rozhovorů s prof. Horáčkem s názvem Vědomí a realita, protože jde o jeden z mála stručných popularizačních textů v češtině na téma moderní výzkum vědomí. Prolomí někdy náš kvazidruh skrze vědeckou metodu bariéru subjektivity? Jak koresponduje subjektivní fenomenální zkušenost s fyzikální podstatou světa jako takového? To jsou patrně ultimátní otázky, které si lidská bytost může položit. Odpovědi budeme ještě dlouho hledat a je nejisté, zda k nim kdy dojdeme před tím, než odpověď každý z nás prožije v okamžiku smrti. Ale už dnes můžete pochopit, o čem tyto otázky jsou a proč jsou opravdu největší ze všech.
Různé pohledy na rozšířené stavy vědomí i vlastní zážitky s psychedeliky přibližuje Michael Vančura, zkušený klinický psycholog s mnoha desítkami let praxe v oblasti psychoterapie a krizové intervence.
Zaměřuje se na psychologickou podporu v náročných životních situacích a je známý svou empatickou a praktickou pomocí lidem, kteří čelí různým psychickým výzvám nebo prochází psychospirituální krizí. Čtyři roky vedl krizové centrum RIAPS, později založil organizaci DIABASIS, která se zaměřuje na problematiku řešení nezvládnutých náročných psychedelických zkušeností. Michael Vančura je též aktivní jako školitel a autor odborných textů na téma duševního zdraví.
V nové epizodě podcastu Smrtelník moderátorka Karolína Sadílková hovoří s Jindřichem Vobořilem, dlouholetým protidrogovým koordinátorem, expertem na drogovou problematiku, psychoterapeutem, zakladatelem a šéfem sdružení Podané ruce. Jindřich Vobořil má bohaté zkušenosti ze sociálních služeb, včetně doprovázení lidí na konci života.
V rozhovoru jsme se zaměřili na citlivá témata, jako je možnost zavedení asistované smrti a význam paliativní péče. Jaké jsou etické a praktické výzvy spojené s těmito otázkami? Poslechněte si tento inspirativní rozhovor.