Stát New Jersey se stal čtrnáctým americkým státem, který povolil metodiku nazývanou human composting neboli přirozenou organickou redukci neboli „kompostování lidí“. Novelu zákona podepsal demokratický guvernér Phil Murphy. Tato alternativa k tradičnímu pohřbu či kremaci umožňuje, aby lidské tělo bylo umístěno do speciálního zásobníku s přírodními materiály jako sláma či dřevní štěpky, a pomocí tepla a občasného obracení bylo rozloženo na půdní hmotu podobnou kompostu. Výsledný materiál může obdržet rodina zesnulého a využít ho například pro pěstování rostlin. Tato metoda je prezentována jako ekologičtější alternativa k tradičnímu pohřbu a kremaci, má nižší spotřebu energie, bez použití formaldehydu a s menší uhlíkovou zátěží. Někteří kritici ovšem upozorňují na morální, náboženské či kulturní bariéry – pro mnoho lidí je tento proces příliš radikální změnou rámce tradice pohřbu.
Ve Vysokém Mýtě vyrostl prostor, který dává smrti novou tvář. Radnice si pro výběr vítězné podoby povolala Petra Stolína a Davida Krause, kteří patří mezi nejvýznamnější české architekty současnosti. Architektonicky čistou, civilní a hluboce lidskou. Nová obřadní smuteční síň nahradila původní nevyhovující budovu a stala se jedním z nejvýraznějších veřejných projektů města posledních let. Architekti zvolili kruhový půdorys zasazený do třešňového háje, který symbolizuje koloběh života, kontinuitu a návrat. Interiér lze otevřít do krajiny, čímž vzniká jedinečný dialog mezi prostorem a tichem, mezi přítomností a odchodem. Místo nebude sloužit jen smutku, ale i kultuře. Počítá se s koncerty a veřejnými akcemi, které mají prostor oživit i mimo chvíle loučení.
Je apokalypsa blízko? Muž jménem Mojžíš, hebrejsky Moše, sestoupil z hory Sinaj a našel nevěrné, kterak se zlatému teleti klaní – i nařídil pobít ty modláře. Takto byli mamonáři smeteni v Bibli, na stejném místě se však nyní „vyrojili“ noví. Na jednom z nejposvátnějších míst světa buduje Egypt luxusní turistický resort, což budí kontroverze a vášně. Beduíni byli dokonce nuceni vynést těla z hrobů na hřbitově, aby uvolnili místo novému parkovišti.
HBO přichází s novým dokumentárním seriálem „The Mortician“, který odkrývá zákulisí pohřebního průmyslu proslulé rodinné márnice v Los Angeles, která se léta dopouštěla morálně pochybných a nelidských praktik. Místo, kde se lidská ztráta často střetává s obchodními zájmy. Trailer slibuje syrový pohled do světa krematorií a pohřebních služeb, kde nejde jen o pietu a poslední rozloučení, ale i o zisk, moc a někdy i pochybnou etiku. Otevírá otázky, kolik z našeho odchodu je skutečně důstojnost a kolik dobře promyšlený obchodní model.
Projekt Glaz Bridge, vedený kurátorkou Martinou Sikorovou, přináší nový pohled na pietní umění prostřednictvím kolekce Skleněná duše. Tato kolekce představuje tavené skleněné urny jako umělecké objekty, které nejen uchovávají popel zesnulých, ale slouží i jako estetické a emocionální připomínky v domácím prostředí. Díla vznikla ve spolupráci s předními českými umělci, jako jsou Zdeněk Lhotský, Martin Janecký, Vladimír 518, Alžběta Jungrová, Michal Škapa, Viktorie Beldová a mnoho dalších. Tito umělci přistupují k tématu pietních schránek z různých perspektiv, čímž vznikají unikátní artefakty, které propojují tradiční sklářské techniky s moderním designem a osobními příběhy.
Neobvyklý návrh nového místa posledního odpočinku ctí jednoduchost, klid a nenápadnou krásu. Výsledkem je areál urnového háje v pražské Hostivaři, kterému dominují jemné linie, přírodní materiály a citlivě zasazené dřeviny. Projekt ukazuje, že i místo spojené se smrtí může být inspirativní, moderní a vkusné. Najdeme zde čistotu tvarů, přírodní kámen a trávníky, které navazují na okolní krajinu. Areál přirozeně stárne a mění se s ročními obdobími, což symbolizuje nenásilnou formou koloběh života. Minimalismus zde nepůsobí chladně, naopak dává prostoru důstojnost a pokoru.
Designér William Warren před časem vytvořil knihovnu, kterou lze po smrti majitele přestavět na rakev. Jedním z důvodu je, jak uvedl v rozhovoru pro Financial Times, že rakve jsou jedním z nejdražších kusů nábytku, jaké lidé kdy koupí, a přitom mají často velmi nízkou kvalitu. Rozhodl se to tedy změnit. „Dřevo časem získá patinu, povrch se opotřebuje a nábytek se stane součástí vašeho života. Když zemřete, police se dají rozebrat a znovu složit jako rakev. Mosazná destička pod spodní policí, která vypráví příběh o této proměně, se pak otočí a vyryjí se na ni vaše data,“ popisuje Warren koncept. Pokud designérovi pošlete své míry, zdarma vám zašle návrh. Více zde:
„Pohřeb je příležitostí doříct věci, které jsme nestihli, nemohli nebo nám přišly příliš banální,“ říká Oleg Vojtíšek, zakladatel Pohřebních průvodců, v rozhovoru pro DVTV. Vyzývá nás, abychom se smířili s vlastní konečností, což může být klíčem k hodnotnějšímu životu, ve kterém nás neovládají malichernosti. Podle něj totiž kontakt se smrtí přináší nový pohled na to, co je skutečně důležité. Jeho slova nám připomínají, že přijetí vlastní smrtelnosti nás může nejen připravit na závěr života, ale také nám otevřít oči k lepšímu porozumění a ocenění přítomnosti. Celý rozhovor s Olegem Vojtíškem najdete na DVTV.
Na pražském Ďáblickém hřbitově proběhl unikátní workshop, kde si zájemci vyzkoušeli kopání hrobů pod vedením hrobníka. Součástí zážitku bylo i podávání občerstvení z otevřené rakve, což přineslo atmosféru připomínající film Addamsova rodina. Akce byla součástí dnů otevřených dveří pražských hřbitovů, které nabídly i další netradiční aktivity, jako noční prohlídky a exkurze do krematorií. O workshop byl obrovský zájem, všechna místa byla zamluvena během několika minut.
Pokud máte chuť nahlédnout do budoucnosti a zjistit, kde možná jednoho dne zakončíte svou pouť, přijďte o víkendu 18.–20. října na Dny otevřených dveří pražských hřbitovů. Čeká vás prohlídka krematoria, výstava na téma pohřební služby a speciální hrobnický workshop – protože kopat díru v zemi není jen tak! Navíc některé hřbitovy jsou samy o sobě architektonickou podívanou. Kompletní program je zde:
