Na klimatickém summitu COP30, který se právě koná v brazilském Belému, došlo k protestu skupin původních obyvatel Amazonie a ekologických aktivistů. Delegace, která nebyla na konferenci oficiálně pozvána, připlula po řece Guajara Bay v doprovodu dvou lodí brazilského námořnictva. Aktivisté upozorňovali na vyloučení domorodých komunit z jednání o ochraně klimatu, přestože právě tyto komunity žijí v oblastech, které hrají zásadní roli v globální ekologické rovnováze. Podle vědců hrozí, že se amazonský prales může během několika desetiletí proměnit v savanu, což by zásadně ovlivnilo klimatickou stabilitu planety. COP30 je první konference OSN o klimatu pořádaná tak blízko Amazonskému deštnému pralesu. Přesto na ní chybí přímé zastoupení místních obyvatel. Kritici to označují za „přehlédnutí,“ které oslabuje věrohodnost globálních snah o ochranu životního prostředí. Zároveň považují za absurdní, že brazilská vláda prorazila džunglí dálnici, aby se summit mohl na daném místě (město Belém přezdívané brána do Amazonie) konat.
V českých uličkách se pomalu mísí dva světy. Barvité masky, vydlabané dýně a koledování na jedné straně, a tiché zapalování svíček na hrobech, vzpomínání a úcta, tedy tradiční Dušičky, na straně druhé. Jak původní irský svátek Samhain, přetvořený v Halloween, vstoupil do naší kultury, zatímco u nás stále převažuje den piety 2. listopadu, kdy lidé navštěvují hřbitovy? Na světové scéně se ukazuje, že smutek nad mrtvými může mít i podobu veselí. Třeba v Mexiku se během El Día de los Muertos slaví živě, pestrobarevně, s tancem a nabídkou pro duše zesnulých. Každý z těchto přístupů má svou krásu i hloubku.
„Na délku dožití má zásadní vliv kvalita partnerského vztahu, který máme v 50 letech,“ zaznělo také na zcela vyprodaném Health & Longevity Summitu 2025, který proběhl 21.10.2025 v Praze. K tématu zdraví a dlouhověkosti měli co říct vrcholoví manažeři, špičkoví sportovci i přední odborníci z řad lékařů. Byla řeč o nejnovějších trendech, speciálních potravinových doplňcích i prevenci různých onemocnění, což si samozřejmě všichni přejeme nejen pro sebe, ale i pro naše blízké. Neustále se však jako mantra opakovaly tři nejdůležitější pojmy: strava, spánek a pohyb. „Uvědomit si vlastní smrtelnost a přirozeně poslouchat své tělo je pro mě asi nejlepší recept na longevity. Po mnoha letech přísného profesionálního režimu mi to teď takto vyhovuje nejlépe. Pokud je člověk sám se sebou mentálně v pořádku a dobře spí, je to ten nejlepší zdroj energie,“ svěřil se slavný tenista Tomáš Berdych. To jeho sportovní kolegyně, atletka a olympijská vítězka Kpt. Ing. Barbora Špotáková, přišla ještě s dalším tajným „hackem“: „Vděčnost a soucit jsou vibrace, které tělu určitě dělají dobře. A pokud mám uvést jeden konkrétní tip, který je pro nás všechny dostupný a zaručeně funguje, tak jsou to určitě fermentované potraviny – v mém případě hlavně kimči a kysané zelí,“ prozradila. Konference tak ukázala, že věda, výzkumy, farmacie a zdravotnictví neustále postupují mílovými kroky dopředu, ovšem některé základní věci, které fungovaly už u našich prapředků, zůstávají validní a neměnné. A my máme to štěstí žít v době, která umí spojit tradice i progres dohromady.
Uruguay se stala první zemí Latinské Ameriky, která zákonem legalizovala eutanazii. Nová legislativa umožňuje dospělým pacientům v terminálním stadiu nevyléčitelné nemoci požádat o důstojné ukončení života, pokud jejich utrpení nelze jinak zmírnit. Žádost musí potvrdit dva nezávislí lékaři nebo odborná komise, čímž má být zaručeno, že rozhodnutí není unáhlené ani zneužitelné. Zákon se vztahuje nejen na občany, ale i na dlouhodobé rezidenty země. Schválení vyvolalo širokou debatu v regionu, kde stále převládá silný vliv katolické církve a konzervativních hodnot. Uruguay tímto krokem opět potvrdila svou pověst liberální společnosti, která se nebojí otevírat témata, jež jiné země považují za tabu. V zemi, která už dříve legalizovala manželství osob stejného pohlaví, marihuanu i interrupce, je eutanazie vnímána jako další krok směrem k plné autonomii člověka nad vlastním životem i jeho koncem.
Včera vyšel první díl podcastové série Wargame:Česko. Proč tato série vznikla (a proč jsem její vznik podpořil)? Protože máme obvykle značně mizernou představivost, jak by reálně mohlo vypadat, kdyby se české území (včetně území hlavního města) stalo součástí konfliktu, který se aktuálně odehrává jen pár stovek kilometrů daleko. Výpravně zpracovaná simulace možné blízké budoucnosti (která je ve spolupráci s experty vymyšlena maximálně realisticky a která se snad nestane) odpovídá na otázky typu, jak by prakticky vypadalo rozhodování politiků a institucí státu v okamžiku velkých krizových situací. V jakém stavu je naše armáda. Na co je připravena. A na co vůbec ne. A proč je zcela zásadní pro bezpečnost malé země, jako je ta naše, být pevnou součástí větších struktur typu EU a NATO. Podle volebních průzkumů každý pátý občan ČR podporuje politické strany, které mají v programu z těchto struktur vystoupit. Až si poslechnete Wargame:Česko (všechny díly zdarma), rychle pochopíte, proč jsou podobné nápady v dnešní složité geopolitické situaci absolutní šílenství.
Barack Obama v nedávném vystoupení v Londýně připomněl, že velká část současných problémů světa plyne ze skutečnosti, že moc stále drží staří muži. Nejde jen o věk v biologickém slova smyslu, ale o neschopnost přijmout konečnost, vzdát se pozice a smířit se s tím, že každá éra má svůj čas. Touha po nesmrtelnosti se projevuje v přesvědčení, že jedině oni sami mohou určovat pravidla světa. Obama přirovnal tuto touhu po nesmrtelnosti k pyramidám, které měly přežít staletí a dokázat, že jejich stavitelé jsou „věční“. Taková setrvačnost však není známkou síly, nýbrž křehkosti. Moc, která se nedokáže proměnit a předat, se stává prázdným symbolem, připomínkou strachu z odchodu a bezvýznamnosti. Schopnost odejít v pravý čas a umožnit pokračování jiným, je možná tím nejzásadnějším odkazem, který podle bývalého prezidenta USA mohou staří lidé světu zanechat.
Na vojenské přehlídce v Pekingu věnované 80. výročí konce druhé světové války zachytily neztlumené mikrofony soukromou debatu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin‑pingem. Místo diplomatických frázi totiž probrali poněkud neobvyklé téma: možnost dosáhnout nesmrtelnosti díky pokrokům v biotechnologiích, které umožňují neustálé transplantace orgánů, a prý dokonce prodloužení lidského života až na 150 let. Je fascinující, že nejmocnější lidé planety neplánují jen geopolitické aliance. To, co působí jako úryvek z dystopického románu, připomíná, jak chutná moc.
Studie vědců z Univerzity v Amsterdamu ukazuje, že opravit sociální média tak, aby nepodporovala extremismus a konflikty, pravděpodobně není možné. Výzkumníci vytvořili s pomocí AI malou sociální síť s 500 virtuálními uživateli, kteří reprezentovali průřez americké populace. Testovali šest různých algoritmů, například chronologické řazení příspěvků, upřednostňování konstruktivních komentářů nebo skrývání počtu lajků a sdílení. Výsledky ukázaly, že žádný z těchto zásahů nedokázal odstranit problémy polarizace, nerovnoměrného rozdělení pozornosti a zkresleného vnímání politické reality. Uživatelé s extrémními politickými názory přitahovali více sledujících a sdílení. Některé zásahy, například chronologické řazení, dokonce zvýšily vliv extremistických hlasů. Podle autorů studie jsou tyto jevy důsledkem samotné architektury sociálních sítí, která stojí na emocionálním zapojení uživatelů a tímto způsobem přirozeně maximalizuje jejich pozornost.
V české legislativě se objevuje zásadní nerovnováha, která odhaluje limity toho, jak chápeme svobodu jednotlivce. Zatímco právo ženy ukončit těhotenství do dvanáctého týdne je uznáváno jako legitimní rozhodnutí o vlastním těle a garantováno zákonem, člověku, který nevyléčitelně trpí a žádá o důstojný odchod ze života, je tato možnost upírána. Rozhodování o počátku života je tedy vnímáno jako svobodná volba, ale v okamžiku jeho konce se tatáž svoboda náhle ztrácí. Argumenty proti eutanazii se často opírají o morálku či náboženské tradice, avšak ve výsledku popírají základní princip lidské důstojnosti. Diskuse o právu na důstojnou smrt tak není jen otázkou legislativy, ale i konzistence hodnot, které jako společnost vyznáváme.
Senátorka za hnutí ANO Věra Procházková představila návrh zákona, který by za přísně stanovených podmínek umožnil legalizaci eutanazie v České republice. Podle její představy by se tento akt týkal výhradně svéprávných dospělých osob s nevyléčitelným onemocněním, které opakovaně a vědomě vyjádří své přání ukončit život. Žádost by musela být notářsky ověřena a mohla by být kdykoli odvolána. Zákon by také kladl důraz na posouzení zdravotního stavu a respekt k lidské důstojnosti. Senátorka Věra Procházková doufá, že se návrh podaří znovu otevřít po sněmovních volbách. Téma zůstává politicky i společensky citlivé. Podporu návrhu vyjadřují také Piráti, kteří s Procházkovou spolupracovali již na předchozí verzi zákona z roku 2020. Naopak KDU-ČSL, SPD i Motoristé sobě se k možnosti legislativní úpravy staví odmítavě.
