Česko stojí před jednou z nejdůležitějších zdravotnických otázek příští dekády. Paliativní péče už dávno neznamená pouze poslední dny života, ale způsob, jak těžce nemocným lidem umožnit žít závěr života důstojněji a více podle jejich vlastních hodnot. Jak upozorňuje Zdravotnický deník, kapacity současného systému tomu ale zdaleka neodpovídají. Podle předsedy České společnosti paliativní medicíny Ondřeje Kopeckého bude Česko v horizontu deseti let potřebovat 800 až 1 000 nových lékařů v této oblasti, zatímco dnes má jen zlomek tohoto počtu specializovaných odborníků. Nedostatek se netýká jen lékařů, ale také mobilních hospiců a nemocničních paliativních týmů, jejichž síť je stále nerovnoměrná a v mnoha regionech nedostatečná.
Paliativní péče je přitom jedním z důležitých testů vyspělosti společnosti a měřítkem toho, jak vážně bereme lidskou důstojnost. Moderní medicína nesmí být definována pouze schopností prodlužovat život, ale také schopností rozpoznat chvíli, kdy je největší hodnotou úleva a respekt k přání nemocného člověka. Připravovaná Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035 proto může být zásadním krokem, pokud se promění v reálnou dostupnost služeb, stabilní financování a systematické vzdělávání odborníků.
V Česku dnes žije 1158 lidí, kterým je sto a více let. Za posledních deset let se jejich počet téměř zdvojnásobil, přičemž výrazně převažují ženy. Nejstarší ženě v Česku je 108 let, nejstaršímu muži 106. Stoletý člověk byl někdo, o kom se mluvilo v celé vesnici, psalo se o něm v novinách a rodina ho ukazovala jako živý důkaz, že život umí být někdy nečekaně dlouhý. Dlouhověkost přestává být výjimečným osudem několika jednotlivců a stává se stále viditelnější součástí reality, na kterou se musí připravit zdravotnictví, sociální systém i rodiny.
To je dobrá zpráva, ale zároveň i velká otázka. Nestačí totiž pouze žít déle. Důležité je, jak takový dlouhý život vypadá. Jestli člověk zůstává obklopený lidmi, jestli má dostupnou péči, jestli není sám, jestli se o něm nemluví jen jako o položce v systému. Dlouhověkost není pouze úspěchem medicíny, výživy a lepších životních podmínek. Je také testem společenské vyspělosti a zkouškou pro nás všechny. Jak se postaráme o lidi, kteří žijí déle než všechny generace před nimi?
V Česku se v roce 2025 narodilo 77 600 dětí, což je podle dat Českého statistického úřadu nejméně v historii statistického sledování. Přesto celkový počet obyvatel mírně vzrostl, a to především díky migraci. Nová čísla tak ukazují proměnu životního stylu, hodnot a rozhodování celé společnosti. Rodičovství se dnes častěji posouvá do pozdějšího věku a rozhodnutí mít dítě bývá mnohem více propojeno s otázkami finanční stability, bydlení, partnerského zázemí i osobní svobody. Založení rodiny už pro mnoho lidí nepředstavuje samozřejmý životní krok, ale rozhodnutí, které podléhá dlouhému zvažování. Do úvahy vstupují také obavy z nejisté budoucnosti, rostoucích životních nákladů i proměny pracovního a společenského prostředí. Dítě tak stále častěji nepřichází na začátku dospělosti, ale až ve chvíli, kdy mají lidé pocit, že na něj budou skutečně připraveni.
Nejde přitom o jednorázový výkyv, ale o pokračování delšího trendu. Porodnost v Česku klesá už čtvrtým rokem, snižuje se počet dětí připadajících na jednu ženu a proměňuje se i samotná struktura rodičovství. Současně se mění i rodinné modely, partnerské vztahy a očekávání, která jsou na rodiče kladena. Demografický vývoj v Česku vypovídá o tom, jak složité a podmíněné se v dnešní době stalo samotné rozhodnutí přivést na svět nový život.
Na iVysílání České televize se objevil dokument režisérky Olgy Sommerové „Nech plakat jen polovinu srdce“ o dětské paliativní péči v ČR a zejména o vzniku nového centra v usedlosti Cibulka v pražských Košířích, které se buduje díky zcela mimořádnému miliardovému filantropickému počinu Nadace rodiny Vlčkových. Ondřej Vlček působil jako dlouhodobý šéf antivirové firmy Avast a jeho manželka Katarína je lékařka a specialistka na paliativní péči. Dětský hospic Cibulka bude pomáhat nevyléčitelně nemocným dětem a jejich blízkým. Pečovat plánuje až o 350 dětí ročně. V dokumentu vystupuje i lékařka — původně dětská onkoložka — Lucie Hrdličková, která se stará o umírající a jejich blízké ve FN Motol v Praze. Před několika lety založila první paliativní tým pro děti (i ty nenarozené) v ČR a Smrtelník s ní brzy přinese rozhovor v některém z dalších podcastů.
Včera jsem navštívil jako jeden z řečníků CzechCrunch Longevity Festival (zvali jsme tady), který proběhl na pražském Výstavišti. Kromě bloku přednášek se na akci nabízely rozmanité potravinové suplementy, fotobiomodulace (červené světlo, která stimuluje mitochondrie), hyperbarická oxygenoterapie (na regeneraci tkání a buněčného metabolismu), ozonoterapie (pro podporu mikrocirkulace) nebo Human Regenerator (který údajně umí omladit úplně všechno skrze „atmosférickou plazmu“).
Na fotografii ležím v Longevity Podu za 2 miliony korun, který kombinuje solnou jeskyni s inhalací NAD+ molekul. Ty jsou podle propagačních materiálů klíčové „pro buněčnou energii a opravu DNA“. Do pokožky vám přitom proudí infračervené záření, vyvoněný vzduch uvnitř je obohacován kyslíkem a z mnoha reproduktorů posloucháte relaxační hudbu.
Na konferenci jsem mluvil o tom, že se osobně primárně nezabývám hmotou ani hardware. Protože dle mého přesvědčení je základem longevity dobrý software, který prochází pravidelnou sebeaktualizací. Život v harmonii sám se sebou, bez neovladatelného stresu, vnitřních konfliktů a toxických vztahů. Hluboký spánek, vyváženou stravu a pravidelný pohyb (základem je chůze) kombinovat s pocitem autentického vnitřního smyslu, kdy každé ráno víte, proč vstáváte z postele. Proč se těšit na nový den. Tělo je důležité. Ale ještě důležitější je duše. Protože k čemu je opravené tělo (respektive prodloužení životnosti různých orgánů v něm), když téměř třetina seniorů na Západě čelí nějaké formě neurodegenerativního onemocnění? Základem dobrého stárnutí je bojovat s rigiditou a vítat vše, co přináší neuroplasticitu. Cvičit mozek jako sval. Téměř polovině případů stařecké demence lze předejít, jak nedávno publikoval prestižní časopis Lancet.
Psychosomatika se zabývá souvislostmi mezi stavy těla (soma) a duše (psyché). Dobrý vztah mezi nimi je pro oblast longevity klíčový, jak ukazuje výzkum modrých zón. Tělo si umí poradit samo. Léčit se. Prospívat. Stále nacházet novou a novou vnitřní rovnovánu. Pokud ho duše nechá.
Rok se s rokem sešel a po loňské objevné reportáži z boskovického Smrtfestu se kvapem blíží termín již sedmého ročníku festivalu o smrti a umírání. Letošní dvoudenní událost proběhne ve dnech 27. – 28. února 2026 v komunitním centru Prostor Boskovice a nabídne témata jako komunikace s dětmi a dospívajícími po bolestné ztrátě blízkých, péče o tělo zesnulého nebo tvůrčí workshop pro středoškoláky se zaměřením na detabuizaci smrti. Nebude opět chybět ani živá debata, tentokrát o duchovních aspektech umírání v kontextech alternativní spirituality s religionistkou Janou Nenadalovou nebo závěrečné večerní promítání filmu. Festival pořádá boskovický spolek zesnu, který dlouhodobě popularizuje a citlivě prohlubuje zájem o tematiku důstojných posledních rozloučení. Vstupné je možno zakoupit na celý festival nebo pouze na jednotlivé akce a přednášky.
Průměrná délka života se za posledních sto let dramaticky prodloužila. Ale přibývajícími roky přicházejí nemoci, které dříve lidé prostě nestihli dostat. Klíčový orgán, který rozhoduje o tom, jak kvalitně prožijeme nejen stáří, ale každý den, je mozek. A právě na něj se zaměří druhý ročník Longevity Festivalu, který CzechCrunch pořádá v úterý 10. března odpoledne na pražském Výstavišti.
Na pódiu promluví například olympijská medailistka v alpském lyžování Šárka Strachová o motivaci a mentální odolnosti. Neurochirurg David Netuka z Ústřední vojenské nemocnice přiblíží, co moderní technologie reálně dokážou s naším mozkem a co je zatím spíš sci-fi. Investor Damir Špoljarič, který shodil sto kilo a razantně změnil životní styl, popíše svou cestu zevnitř. Ke slovu přijde také spoluzakladatel Smrtelníku (ten právě čtete) Václav Dejčmar, který se dlouhodobě věnuje biohackingu a zkoumá potenciál psychedelik pro lidský rozvoj. Kromě přednášek festival nabídne workshopy, pohybové aktivity, cold plunge a experience zónu, kde si návštěvníci vyzkouší nejnovější technologie a testy, které ukážou, jaké doplňky stravy odpovídají jejich genetickému profilu.
Od 1.1. 2026 je v České Republice legální asistovaná psychedelická terapie s psilocybinem. O tom, jak bude prakticky vypadat, pohovořil šéf NUDZ prof. Jiří Horáček.
Na Linku bezpečí se vloni ozvalo 7 314 dětí a mladistvých kvůli sebevražedným myšlenkám, přípravě pokusu nebo již započatému pokusu o sebevraždu, což je o čtvrtinu víc než rok předtím a téměř o polovinu víc než před dvěma lety. Pro srovnání: v roce 2017 řešila Linka bezpečí sebevražednou tematiku v necelých 1 200 případech, tedy zhruba desetkrát méně. Některé z těchto dětí volaly ve chvíli, kdy už držely v ruce léky nebo mířily ke kolejím, a takových kontaktů bylo podle vedoucí krizových služeb Hany Píšové víc než tři denně.
Česko v tom bohužel není výjimkou. Podle zprávy WHO z listopadu 2025 žije v Evropě s duševní poruchou každé sedmé dítě a u dívek mezi 15 a 19 lety je to dokonce každá čtvrtá. Sebevražda se v EU stala nejčastější příčinou smrti mladých lidí ve věku 15 až 29 let a předstihla i dopravní nehody. Výskyt duševních poruch u dětí přitom za posledních patnáct let vzrostl o třetinu, aniž by tomu odpovídala kapacita péče.
Co situaci dramaticky mění, je role technologií. Linka bezpečí zaznamenala meziroční nárůst problémů spojených s internetem o 40 procent a nejčastěji šlo o kyberšikanu ve třídních skupinách na WhatsAppu, kyberstalking, sexting nebo takzvané fake nudes, tedy falešné nahé fotografie generované umělou inteligencí. Svlékací aplikace, které z obyčejné fotky vytvoří realistický nahý obrázek, zasáhly podle letošního výzkumu Univerzity Palackého sedm procent z 43 tisíc dětských respondentů a sedmdesát procent z nich pak čelilo vydírání. Nejde přitom o okrajový jev. V USA vyskočily nahlášené počty AI generovaných sexuálních obrazů dětí z necelých pěti tisíc v roce 2023 na 440 tisíc jen v první polovině roku 2025. Evropský parlament odhaduje, že v roce 2025 bude celosvětově sdíleno osm milionů deepfakeů, šestnáctkrát víc než o dva roky dříve, a 98 procent z nich tvoří pornografii.
Na rozdíl od šikany na chodbě školy kyberšikana nekončí zvoněním, ale pokračuje i doma. Téměř 60 procent dětí se s tím nikomu nesvěří a mnohé si místo toho otevřou ChatGPT a ptají se ho, co s nimi je. Na Linku bezpečí se přitom napoprvé dovolá jen každý druhý, chybí dětští psychiatři a čekací doby na terapii se prodlužují, což je problém společný celé Evropě, protože komunitní služby pro děti a mladistvé chybí ve čtvrtině evropských zemí. Rodiče navíc podle zkušeností Linky bezpečí volání svých dětí o pomoc nezřídka zlehčují s tím, že přehánějí nebo že za to mohou mobily. Pokud znáte někoho, kdo potřebuje pomoc: Linka bezpečí 116 111 (nonstop, zdarma).
Od včerejška je v ČR legální používat psilocybin k asistované psychedelické terapii. Výsledek systematické mravenčí práce, kterou podnikal Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres několik dlouhých let. Úzkostní a depresivní pacienti, kterých je dnes bohužel mnoho a každý pátý nereaguje na konvenční léčbu, tak získávají novou naději, jak svou situaci plnou utrpení a diskomfortu řešit. Česko se tím řadí mezi 6 zemí, kde je inovativní léčba psychedeliky legální.
