Francis Clifford Smith měl zemřít dávno. Dokonce osmkrát. Tolikrát mu ve vězení přinesli poslední večeři a on věřil, že ráno přijde jeho poslední den. Poprava ale byla pokaždé odložena. Smith byl v roce 1950 odsouzen k smrti za vraždu 68letého nočního hlídače při loupeži v Connecticutu. Vinu celý život odmítal a kolem případu postupně přibývaly pochybnosti: klíčoví svědci odvolali své výpovědi, spoluobviněný tvrdil, že byl k výpovědi donucen, a jiný muž se k vraždě dokonce přiznal. Přesto Smith nikdy nedostal nový proces. V roce 1954 mu byl trest smrti změněn na doživotí.
Za mřížemi pak strávil více než sedmdesát let a stal se jedním z nejdéle vězněných lidí v historii Spojených států. Ve věznici Osborn mu říkali „Ptačí muž“, protože si z jídelny schovával chléb a krmil jím ptáky na vězeňském dvoře. Teprve v roce 2020, když mu bylo 95 let, byl podmínečně propuštěn do specializovaného zařízení pro staré a nemocné vězně. Tam letos v červnu zemřel. Bylo mu 101 let a podle mluvčího zařízení zemřel stářím.
Jeho příběh je zvláštní paradox smrti i času. Stát mu osmkrát oznámil, že jeho život skončí, ale nakonec přežil nejen své rozsudky, ale i většinu lidí, kteří o jeho osudu rozhodovali. Člověk odsouzený k smrti tak zemřel přirozeně více než sedmdesát let poté, co měl být popraven.
