Že umělá inteligence spotřebovává ohromné množství energie, o tom se mluví už delší dobu. V posledních měsících ale nabírá na síle ještě další téma s tím spjaté a pro člověka mnohem důležitější — voda. Datacentra je totiž nutné neustále chladit a chlazení polyká velké objemy pitné vody, často přímo tam, kde už s ní bývají problémy. V Morgan County v americkém státě Georgia si obyvatelé po zahájení stavby velkého centra společnosti Meta stěžují, že jim z kohoutku teče hnědá voda, kvůli které jim přestaly fungovat domácí spotřebiče a musí si na pití i vaření vozit balenou. Případ se dostal až do Kongresu, kde poslankyně Alexandria Ocasio-Cortez ukazovala dvě sklenice zkalené vody odebrané přímo na místě. V Utahu zase návrh datacentra v oblasti vysychajícího Velkého solného jezera vyvolal skoro čtyři tisíce oficiálních protestů a napříč Spojenými státy už přes padesát měst zavedlo zákaz nebo moratorium na stavbu nových center. Jak to shrnul jeden z provozovatelů, datacentrum se stalo novým strašákem.
Loni datacentra po světě spotřebovala víc elektřiny než kterákoli země kromě deseti největších a do čtyř let se má jejich spotřeba víc než zdvojnásobit. Jen výroba elektřiny pro ně si podle zprávy Univerzity OSN vyžádá do roku 2030 zhruba 9,3 bilionu litrů vody. To je tolik, kolik by jako pitná voda vystačila celému světu na rok a tři čtvrtě. A to je pořád jen voda na elektřinu, nikoli na samotné chlazení serverů, které spotřebovává další obrovské objemy. Třeba vygenerování jednoho složitějšího videa si vyžádá kolem čtyř litrů vody. Kolik přesně která služba spotřebuje, se přitom z velké části neví, protože firmy svá čísla tají a vědci je musí jen odhadovat.
Výrobci čipů slibují, že problém vyřeší sami. Nvidia oznámila, že její nejnovější servery přejdou výhradně na kapalinové chlazení v uzavřeném okruhu, které podle firmy odbourává takřka veškerou spotřebu vody. Ale i to má háček. Profesor Andrew Chien z Chicagské univerzity upozorňuje, že nulová spotřeba je nereálná a že takové systémy jsou drahé, a hlavně platí, že každé zefektivnění zatím okamžitě pohltí další růst poptávky. AI se napije méně na jeden dotaz, jenže dotazů přibývá rychleji, než se daří šetřit. Nejstřízlivější rada nakonec zaznívá od samotných vědců a je překvapivě prostá. Kaveh Madani z institutu OSN pro vodu to shrnuje tak, že nejčistší použití AI je žádné, a jeho kolegové dodávají, že na výpočty, otevírací dobu obchodu nebo recept fakt nepotřebujete jazykový model, když si vystačíte s vyhledávačem nebo s knihou.
Téma už proniká i do reklamy. Ve světových metropolích se objevila kampaň značky Polaroid. Její billboard s nápisem, ať si lidé radši skočí do vody, než ji datacentra vypijí, visel od pláže na newyorském Coney Islandu až po londýnské metro. Polaroid takovou kampaň proti předigitalizovanému světu vede opakovaně, jejím jádrem je myšlenka, že v éře umělé inteligence je samotná existence analogového foťáku aktem vzpoury.
