Na obálce zářijového National Geographic je tentokrát otázka, která by ještě před pár desítkami let patřila spíš do sci-fi než do seriózního vědeckého časopisu: The End of Aging? Konec stárnutí? Nedávno na stránkách National Geographic zároveň vyšel rozsáhlý článek, jež se věnuje závodu vědců a biotechnologických firem, které se snaží biologické hodiny nejen zpomalit, ale v některých případech skutečně otočit zpátky. Jednou z nejsledovanějších cest je buněčné neboli epigenetické přeprogramování vycházející z objevu nositele Nobelovy ceny Shinyi Yamanaky. V laboratořích už vědci dokázali omlazovat buňky a tkáně zvířat. Teď se hranice posouvá k člověku. Firma Life Biosciences letos zahájila první klinickou studii přípravku ER-100 u pacientů s glaukomem. Jejím prvním úkolem není dokázat nesmrtelnost, ale bezpečnost léčby. Pokud by však dokázala obnovit poškozené nervové buňky návratem do mladšího biologického stavu, otevřela by dveře něčemu mnohem většímu.
A právě tady začíná otázka, která nás zajímá možná ještě víc než samotná technologie. Co se stane se smrtí ve chvíli, kdy stárnutí přestane být neměnným přírodním zákonem a začne připomínat nemoc, kterou lze léčit? Do výzkumu proudí miliardy dolarů od lidí jako Jeff Bezos, Sam Altman nebo zakladatel Coinbase Brian Armstrong a vedle vědeckého problému tak vzniká i problém společenský a k tomu i další řada otázkek. Kdo si případné omlazení bude moct dovolit? Budeme prodlužovat zdravý život, nebo jen vytvoříme další luxusní zboží pro nejbohatší? A pokud jednou půjde lidské biologické hodiny opravdu otočit, nebude největší otázkou, jestli umíme žít déle, ale co vlastně uděláme se světem, ve kterém už stáří nemusí znamenat konec?
https://www.nationalgeographic.com/health/article/end-of-aging-cellular-reprogramming-longevity
