Video zachycuje katastrofu, která zasáhla hranici Nepálu a Tibetu na konci srpna. Podle US Geological Survey a následných analýz ji nespustilo zemětřesení ani běžná povodeň, ale kolaps obrovské části himálajského ledovce. Masa ledu a horniny se utrhla ve vysoké nadmořské výšce, zřítila se do údolí a vytvořila ničivý proud vody, bahna, kamení a suti, který se říčním systémem valil desítky kilometrů. Samotný pád byl tak mohutný, že vyvolal seizmický signál odpovídající zhruba magnitudu 5,2. Sesuv na několika místech zablokoval řeky a vytvořil nestabilní přírodní jezera za hrázemi ze suti a horniny. Jedno z těchto jezer se následně přelilo přes své břehy a způsobilo další povodňovou vlnu, zatímco jiné přehrazené úseky řek zůstávají potenciální hrozbou. Záchranné operace proto komplikuje nejen původní sesuv, ale také riziko protržení těchto přírodních hrází, nových sesuvů a dalších náhlých povodní. Aktuální bilance už přesahuje 750 mrtvých, více než 3 000 lidí je pohřešováno a přes 90 000 bylo katastrofou zasaženo. Nepál odhaduje škody a obnovu až na 4 až 5 miliard dolarů, tedy přibližně desetinu celé své ekonomiky.
Samotný kolaps jednoho ledovce samozřejmě nelze jednoduše označit za přímý důsledek globálního oteplování. Vědci ale upozorňují, že právě globální oteplování vytváří podmínky, ve kterých jsou vysoké hory stále méně stabilní. Ledovce ztrácejí objem, taje sníh a rozmrzá permafrost, který funguje jako přirozený tmel držící led a horninu pohromadě. Nature upozorňuje, že globální oteplování může podobné horské oblasti destabilizovat a zvýšit četnost sesuvů a přívalových povodní. V horách může oteplování spustit celý řetězec událostí, kdy se nejprve uvolní led a skála, následně vznikne sesuv, ten přehradí nebo zaplaví řeku a během několika minut se z lokálního kolapsu stane katastrofa ohrožující desetitisíce lidí daleko po proudu.