Zažitá klubová kultura, která běží přes noc až do rána a nabízí hlasitou taneční hudbu, anonymní davy a jednoduchý byznys model (vstup + bar), umírá v New Yorku, Berlíně, Velké Británii i v Praze. Washington Post to na jaře pojmenoval provokativně: „Parties are dead. Or does it just feel that way?“, tedy „Večírky jsou mrtvé. Anebo se to tak jen zdá?“. Text dává dohromady několik souvislostí: krach řetězce Party City, pokles prodeje šampaňského, ústup velkých večírků, ale i obyčejný pocit, že se lidem často víc uleví, když se akce zruší, než když proběhne. Společnost je víc rozdělená, tribalizovaná, unavená a úzkostná a večírky, kde se míchají různé sociální bubliny, jsou najednou emočně i logisticky náročnější.
Berlín byl posledních třicet let symbolem techna a klubové kultury, za kterou se sjížděli lidé z celého světa. Kdo nestál frontu do klubu Berghain a neprošel face-checkem kolem slavného vyhazovače Svena, ten nezažil berlínské techno. Teď se v německých médiích vžilo slovo „Clubsterben“ (umírání klubů). Kluby čelí trojímu tlaku: prudce rostoucím nájmům a cenám energií, developerskému zájmu o lukrativní pozemky a rostoucímu počtu stížností sousedů. Zároveň přichází generace, která méně pije a do klubů vyráží méně často, což je problém pro model, který historicky stál na tržbách z barů.
Postupně to navíc povede ke komercionalizaci města: jakmile se některé kluby zavřou a jiné zůstanou jen pro turisty a korporátní večírky, těžko budeme dál mluvit o autentické berlínské klubové kultuře. Ještě tvrdší čísla přicházejí z Británie. Podle dostupných dat tam v roce 2013 fungovalo zhruba 1 700 klubů, v červnu 2024 jich zbylo už jen 787, tedy méně než polovina. Důvody jsou podobné jako v Berlíně: vysoké náklady, daně, drahá energie, slabá doprava v noci, covid, ale i změna návyků – méně lidí chce pravidelně trávit noci v přeplněných klubech, více preferuje domácí zábavu nebo jiné formy trávení času.
Česká scéna je menší, ale symptomy jsou stejné. PageNotFound i ČT24 nedávno popsaly těžko udržitelnou ekonomiku některých hudebních klubů v důsledku úbytku návštěvníků a nižších útrat. Ovšem potřeba společného rytmu a tělesného setkávání se obecně nevytrácí. Jen nechce být nutně spojena s alkoholem, kocovinou a ekonomicky neudržitelným nočním provozem. Migruje do jiných, často střízlivějších a „wellnessovějších“ forem. CNN se poměrně obsáhle věnuje fenoménu sober party, které pracují s podobně silnou energií, jakou známe z klasických klubů, ale s jinak nastavenou chemií: ranní nebo odpolední taneční party, coffee clubbing v kavárnách nebo sauna raves. Podle dat zájem o tyto formy soft clubbingu vzrostly mezi roky 2023 a 2024 o 92 %.
Typickým příkladem je akce Daybreaker, která místo páteční noci strávené v zadýchaném klubu nabízí ranní taneční akci od 6 hodin, kde DJ, světla a společný tanec fungují stejně intenzivně jako klasický rave, ale místo alkoholu se podává káva, matcha, voda a smoothies. Kdo na tyhle akce chodí? Hlavním tahounem je Gen Z a mladší mileniálové, pro které je typické menší pití alkoholu, větší důraz na duševní zdraví, spánek a rozpočet. Místo aby víkendem „utíkali od života“, chtějí spíš zážitky, které s jejich životem ladí – být fit, mít ráno energii, nemít úzkosti z toho, co se stalo v noci.
Sober party mají několik výhod, které se opakují v rozhovorech i reportech: lidé se cítí bezpečněji (méně agresivity a obtěžování), vytvářejí se autentičtější vztahy (pamatujete si jména i rozhovory) a podle návštěvníků zároveň získáváte to, co klasické party vždycky slibovaly: blízkost a kolektivní euforii.
https://edition.cnn.com/health/why-people-are-partying-sober-wellness-spc
