Na Linku bezpečí se vloni ozvalo 7 314 dětí a mladistvých kvůli sebevražedným myšlenkám, přípravě pokusu nebo již započatému pokusu o sebevraždu, což je o čtvrtinu víc než rok předtím a téměř o polovinu víc než před dvěma lety. Pro srovnání: v roce 2017 řešila Linka bezpečí sebevražednou tematiku v necelých 1 200 případech, tedy zhruba desetkrát méně. Některé z těchto dětí volaly ve chvíli, kdy už držely v ruce léky nebo mířily ke kolejím, a takových kontaktů bylo podle vedoucí krizových služeb Hany Píšové víc než tři denně.
Česko v tom bohužel není výjimkou. Podle zprávy WHO z listopadu 2025 žije v Evropě s duševní poruchou každé sedmé dítě a u dívek mezi 15 a 19 lety je to dokonce každá čtvrtá. Sebevražda se v EU stala nejčastější příčinou smrti mladých lidí ve věku 15 až 29 let a předstihla i dopravní nehody. Výskyt duševních poruch u dětí přitom za posledních patnáct let vzrostl o třetinu, aniž by tomu odpovídala kapacita péče.
Co situaci dramaticky mění, je role technologií. Linka bezpečí zaznamenala meziroční nárůst problémů spojených s internetem o 40 procent a nejčastěji šlo o kyberšikanu ve třídních skupinách na WhatsAppu, kyberstalking, sexting nebo takzvané fake nudes, tedy falešné nahé fotografie generované umělou inteligencí. Svlékací aplikace, které z obyčejné fotky vytvoří realistický nahý obrázek, zasáhly podle letošního výzkumu Univerzity Palackého sedm procent z 43 tisíc dětských respondentů a sedmdesát procent z nich pak čelilo vydírání. Nejde přitom o okrajový jev. V USA vyskočily nahlášené počty AI generovaných sexuálních obrazů dětí z necelých pěti tisíc v roce 2023 na 440 tisíc jen v první polovině roku 2025. Evropský parlament odhaduje, že v roce 2025 bude celosvětově sdíleno osm milionů deepfakeů, šestnáctkrát víc než o dva roky dříve, a 98 procent z nich tvoří pornografii.
Na rozdíl od šikany na chodbě školy kyberšikana nekončí zvoněním, ale pokračuje i doma. Téměř 60 procent dětí se s tím nikomu nesvěří a mnohé si místo toho otevřou ChatGPT a ptají se ho, co s nimi je. Na Linku bezpečí se přitom napoprvé dovolá jen každý druhý, chybí dětští psychiatři a čekací doby na terapii se prodlužují, což je problém společný celé Evropě, protože komunitní služby pro děti a mladistvé chybí ve čtvrtině evropských zemí. Rodiče navíc podle zkušeností Linky bezpečí volání svých dětí o pomoc nezřídka zlehčují s tím, že přehánějí nebo že za to mohou mobily. Pokud znáte někoho, kdo potřebuje pomoc: Linka bezpečí 116 111 (nonstop, zdarma).
