V roce 1947, dva roky po tom, co atomové bomby srovnaly se zemí Hirošimu a Nagasaki, vytvořili vědci z Manhattanského projektu jeden z nejsilnějších symbolů dvacátého století. Hodiny soudného dne nejsou skutečné hodiny, ale metafora: půlnoc představuje okamžik, kdy lidstvo zničí samo sebe, a ručička ukazuje, jak blízko jsme tomu podle vědeckého panelu Bulletin of the Atomic Scientists, organizace spoluzaložené Albertem Einsteinem a J. Robertem Oppenheimerem. Nejdál od půlnoci byly v roce 1991 po konci studené války, kdy ukazovaly sedmnáct minut. Od té doby se téměř nepřetržitě posouvají vpřed.
Ve středu 27. ledna 2026 se ručička posunula na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže, co hodiny za téměř osmdesát let své existence kdy byly. Mezi hlavní faktory patří rostoucí jaderné napětí, konec smlouvy New START, klimatická krize, biologické hrozby a stále výrazněji také umělá inteligence, konkrétně její nasazení v armádách, šíření dezinformací a riziko zneužití při vývoji biologických zbraní.
Zajímavou shodou je, že přesně tentýž den publikoval Dario Amodei, spoluzakladatel a šéf firmy Anthropic, která stojí za jedním z nejpokročilejších AI systémů na světě (Claude), esej s názvem The Adolescence of Technology. Amodei v ní přirovnává současnou situaci k nebezpečné pubertě civilizace a píše, že „lidstvo dostane do rukou téměř nepředstavitelnou moc a je hluboce nejasné, zda naše sociální, politické a technologické systémy mají dostatečnou vyspělost k tomu, aby ji zvládly“. Aby čtenáři pomohl představit si, co nás čeká, nabízí myšlenkový experiment: co by se stalo, kdyby se někde na světě ze dne na den zhmotnil celý stát tvořený padesáti miliony géniů, z nichž každý je chytřejší než kterýkoli nositel Nobelovy ceny a navíc přemýšlí stokrát rychleji než člověk? Přesně takový stát podle něj brzy vznikne – akorát jeho obyvateli nebudou lidé, ale instance umělé inteligence běžící v datových centrech. Amodei tedy mezi rizika řadí ztrátu kontroly nad autonomními systémy, zneužití AI k vývoji biologických zbraní, technologicky podpořený autoritářský režim i masovou nezaměstnanost, a odhaduje, že k těmto scénářům by mohlo dojít během jednoho až dvou let.
Na celé situaci je pozoruhodné právě to napětí, které si málokdo uvědomuje: varování o konci světa už nevydávají jen nezávislí vědci stojící mimo systém, ale šéfové firem, které onu hrozbu aktivně budují. Jak poznamenává americký server Vox, je to, jako by stratégové plánující jadernou válku zároveň posouvali ručičku na hodinách soudného dne.
https://thebulletin.org/doomsday-clock/2026-statement/
