Emise oxidu uhličitého loni ve Spojených státech vyskočily o 3,2 procent, což je po letech, kdy americké emise spíš klesaly, prudký obrat. A protože se v Číně, největším znečišťovateli světa, růst emisí téměř zastavil, připadla loni na Ameriku polovina celého globálního nárůstu. Podle statistické ročenky Energetického institutu za tím stojí kombinace rostoucí spotřeby elektřiny a nečekaného návratu k uhlí, jehož výroba v USA skočila o třináct procent.
Hlavním tahounem té spotřeby jsou datacentra pro umělou inteligenci. Spojené státy dnes spotřebují zhruba čtyřicet procent veškeré elektřiny, kterou datacentra na světě spolykají, a jejich hlad roste rychleji, než stačí přibývat čisté zdroje. Solární energie sice v zemi loni vzrostla o 28 procent, ale v absolutních číslech tento přírůstek pohltila obří poptávka a zbytek dorovnaly staré uhelné elektrárny, které Trumpova administrativa nutí zůstat v provozu, zatímco velké větrné a solární projekty blokuje.
Je důležité dodat, že jeden rok ještě nedělá trend a že celý skok nárůstu emisí nelze svést jen na datacentra. Přesto je to výmluvný obraz doby. Zatímco svět se pracně snaží odklonit od fosilních paliv, nová technologie, která má být revoluční, roztáčí spotřebu energie tak, že kvůli ní jsou potřeba zastaralé uhelné elektrárny. Umělá inteligence tedy spíš připomíná, že každý slib pokroku má i svůj špinavý účet, který někdo (planeta) musí zaplatit.
