S tím, jak jsme se otevřeli Západu, přichází i řada západních tradic, které v našich krajích nebyly obvyklé – jako například Halloween, neboli strašidelná zábava v předvečer Svátku všech svatých. Zatímco v USA je Halloween extrémně populární, u nás je s jeho koledováním a obecně povznesenou náladou až šokující. U nás se totiž stále dodržuje tradice Dušiček, což je pietní vzpomínání na mrtvé spojené spíš s návštěvou hřbitova a s kontemplací. A to je v příkrém rozporu s koledováním sladkostí, oblékáním se do strašidelných kostýmů a hororově laděnými párty s alkoholem.
Halloweenská dýně. 2025. Zdroj: www.kudyznudy.cz
Právě zábavný a sváteční charakter Halloweenu je důvod, proč je tak populární mezi mladými a proč přicházejí se svými vlastními oslavami, obvykle právě v podobě kostýmové párty. V menší verzi se pak Halloween slaví jako filmová párty, kdy se sejdou přátelé, dívají se na strašidelné filmy a u toho popíjejí. Z tohoto hlediska můžeme považovat Halloween za invazivní svátek, který konkuruje našim tradicím.
Proč je vlastně Halloween tak populární? Jeho název pochází z All Hallows Eve, tedy „Předvečera všech svatých“. Koná se 31. října, den před prvním listopadem, tedy Svátkem všech svatých. Svátek všech svatých je katolická tradice, která vychází z toho, že svatých je mnohem více než dní – a proto byl vyčleněn den, kdy se slaví památka všech. Den před tímto svátkem byl označován jako All Souls Day, památka na mrtvé, který u nás pojmenováváme jako Dušičky.
Jedna z teorií o vzniku Halloweenu se odkazuje na starý keltský festival Samhain, který oslavoval konec léta a příchod doby temnoty. Podle keltských tradic je to doba, kdy je bariéra mezi světem živých a světem mrtvých nejslabší – a mrtví mohou vycházet na svět a setkávat se s živými. Smyslem festivalu bylo utišení a uspokojení mrtvých, jejich oslava, která měla bránit tomu, aby živým škodili. Keltské tradice byly velmi silné zvláště v Irsku – a protože katolicismus běžně inkorporoval místní svátky a dával jim nový význam, došlo k převzetí keltských tradic a jejich spojení s oslavou svátku všech duší.
Praktikující Wiccy, největšího novopohanského náboženství, slaví Samhain, Glastonbury, Somerset, Anglie, 4. listopadu 2017. Foto: Matt Cardy
V katolické tradici je přijímání místních zvyků obvyklé, i když jde často o komplikovaný proces, který neprobíhá jednoduše. Příkladem jsou mexické festivaly mrtvých v podobě Día de los Muertos, oslava Dnů mrtvých, které tradičně zahrnují prvního a druhého listopadu. Je to barvitá oslava s aztéckými kořeny, která kromě stavění domácích oltářů a obětin květů a jídla zahrnuje i párty na hrobech mrtvých, zpívání písní a vyprávění příběhů o zesnulých.
Velmi často se objevují symboly lebek, které nosí pozůstalí jako masky, používají se i ve formě líčení, dělají se dokonce kulaté koláčky v podobě lebek. Ty symbolizují dočasnost a proměnlivost, ale v tradičním náboženství jde o symbol boha smrti Mictlantecuhtli. V mexické interpretaci katolicismu se objevuje také problematická Nuestra Señora de la Santa Muerte, Smrt v podobě světice, ke které se věřící obrací kvůli ochraně a zajištění zdraví. Je to ale populární světice též mezi členy kartelů a gangů, což ji činí poněkud problematickou.
Žena oblečená jako Catrina se účastní průvodu na Festivalu Dne mrtvých v Guanajuatu v Mexiku, rok 2021. Foto: Leopoldo Smith
Nutno podotknout, že Santa Muerte v některých rysech připomíná katolické relikvie, které také ukazují pozůstatky světců ve zdobených schránkách. Jak katolická církev, tak i protestantské církve se k tomuto kultu staví negativně, v Americe jde ale o populární trend, který rychle roste. Protože Bible varuje před pohanskými svátky a zvyky, někteří věřící se pokusili nahradit Halloween verzí, která víc připomíná naše Dušicky, holly-weenem. Ty mají za úkol oslavovat právě světce, ale jak poznamenávají komentátoři, plně křesťanský holly-ween může být děsivější než Halloween: Mnozí svatí zemřeli opravdu brutálně a jejich masky by vypadaly děsivěji než klasické čarodějnice.
Santa Muerte. Zdroj: uscatholic.org. Foto: Andrew Chesnut
V Japonsku se mrtví uctívají při svátku Obon. Odehrává se nejčastěji v polovině srpna a je založen na setkání rodinných příslušníků, během něhož pořádají společné hostiny, navštěvují hroby mrtvých a vzpomínají na ně. Pro Obon je charakteristické používání lampiónů, které mají dovést duše zemřelých domů. Jde o scelující svátek, který propojuje živé a mrtvé.
Lampionový festival, svátek Obon. 2024. Zdroj: Visit Japan International. Foto: Yasuhiro Sasao
Jiné národy mají pro nás ještě podivnější zvyky. Indonéští Torajové vytahují každých několik let těla předků z hrobek, dávají jim nové šaty, češou je a fotí se s nimi — a přinesou jim při tom třeba jejich oblíbené cigarety, které spolu s nimi kouří. Tento zvláštní rituál svým způsobem prolamuje hranici mezi životem a smrtí a zajímavým způsobem ukazuje, že Torajové nevnímají smrt jako konec, ale jako pokračování existence. Podobný rituál najdeme u Malgašů z Madagaskaru, i tam dostávají těla mrtvých nové oblečení, což je rituál spojený s tancem a s oslavami.
Torajská žena pečuje o těla svých zemřelých příbuzných. Zdroj: theguardian.com. Foto: Claudio Sieber
Smyslem těchto rituálů je oslavovat předky radostí a vděčností, nikoliv vyjadřováním smutku. Je to jakési spojování rodin i přes hranici smrti, které mrtvým ukazuje, že život stále pokračuje – a těm živým zase přináší pocit kořenů, zdroje jejich vlastní identity. I tam, kde není uctívání mrtvých tak extrémní jako u Torajů a Malgašů, buduje forma oslavy mrtvých pocit, že vztah s mrtvými přetrvává, že pokračuje dál, i když ve změněné podobě. Je to svého druhu rituál podobný tomu, kdy ke hrobu předků přivedete své děti, abyste je předkům ukázali – a potomkům naopak vyprávěli o tom, jací byli jejich předkové. Tím se vytváří představa o cykličnosti života, o jeho smyslu a zároveň se upevňují rodinné vztahy. Důvodem k oslavě mrtvých je pochopení účastníků, že i oni jsou součástí stejného cyklu. Vysvětení, že se nemusíte smrti bát, ale že máte žít naplno.
I když se nám může zdát, že radostné uctívání mrtvých je v rozporu s naší tradiční kulturou, máme k podobným věcem podstatně blíž, než se zdá. V červenci 2025 se ve Vsetíně stal incident, kdy do zborcené hrobky během noci zapadla mladá žena. Ta tam našla starou lahev slivovice, označené „Frantovi – 1926“, otevřela ji, začala popíjet a přitom zpívat. Ráno ji našel návštěvník hřbitova, jak popíjí v hrobě a z plných plic zpívá „Jak ten čas letí“ od Václava Neckáře. „Znělo to smutně i krásně zároveň. Nevěděl jsem, jestli mám volat psychiatra, kněze, nebo hasiče. Zavolal jsem domů,“ popsal nálezce.
Zpráva popisuje, že ženu se podařilo vyprostit bez zranění. Mluvila souvisle, ale „měla silně poetickou náladu“ a se záchranáři si tykala, aniž by je znala. Správce hřbitova, pan Karel Malina, k případu dodal: „Nejsme zvyklí, že by si někdo s mrtvými dělal mejdan. Ale když je to s respektem, kvalitní slivovicí a Neckářem, tak proč ne. Možná tam na ni ten Franta fakt čekal.“
Vsetínské televizní noviny. Zdroj: Facebook
Na tomto případě je zajímavé, že spojije hned dvě věci, které jsou pro oslavy mrtvých charakteristické: Tou první je obětina jídla — tedy alkoholu — určeného pro mrtvého. Pohřební dary jsou univerzální zvyk po celém světě, najdeme je všude už v nejstarších nálezech pohřbů.
Druhý moment — že někdo s mrtvými zůstává přes noc, vypráví jim nebo zpívá — je charakteristický právě pro oslavy mrtvých. Je to věc, kterou u nás nenajdeme, ale je asi přirozená: Když už dotyčná v hrobě skončila, nepanikařila, ale popíjela a zpívala částečně pro sebe a taky trochu zesnulým. Jak jinak tuto aktivitu označit než jako kontemplaci o toku času a pomíjivosti života?
Ekonomický rozměr Halloweenu. Zdroj: uschamber.com
Můžete namítnout, že Halloween, tak jak se v USA slaví, je bizarní a překroucenou podobou takového svátku — a asi to bude pravda. Pro obchodníky jde o skvělý čas, kdy prodají spoustu sladkostí, alkoholu, strašidelných rekvizit a podobných věcí, ale tak už to se svátky, které se staly součástí konzumní společnosti, chodí. Dokud ale podobné svátky propojují rodiny a komunity, plní svůj účel. Spojují živé společným zážitkem, i když je jeho smysl například vůči Día de los Muertos značně významově posunutý.
Autorem článku je redaktor Michal Rybka. Úvodní fotografie byla vytvořena pomocí OpenAI.
Zdroje:
2025. Kdy a kde se bude slavit Halloween 2025? Vydejte se s námi na návštěvu za strašidly a duchy!. kudyznudy.cz CzechTourism. https://www.kudyznudy.cz/aktuality/vydejte-se-s-nami-na-navstevu-za-strasidly
Preston, Charles. 2025. Samhain ancient Celtic festival. The Editors of Encyclopaedia Britannica. https://www.britannica.com/topic/Samhain
2025. Dia de los Muertos: Symbols and Traditions. thegracemuseum.org https://thegracemuseum.org/learn/2020-11-4-dia-de-los-muertos-symbols-and-traditions/
2025. https://uscatholic.org/articles/202310/santa-muerte-dangerous-superstition-or-empowering-guardian/
2025. Japanese Traditions: Obon. Learn about a time to honor the spirits of our ancestors. jcchawaii.org https://www.jcchawaii.org/resources/obon
Sieber, Claudio. 2017. Cleaning the dead: the afterlife rituals of the Torajan people. theguardian.com https://www.theguardian.com/world/gallery/2017/oct/13/cleaning-the-dead-the-afterlife-rituals-of-the-torajan-people
2025. Vsetínské televizní noviny. Noční dobrodružství na hřbitově: Žena se propadla do hrobu a ráno zpívala Neckáře. Facebook. https://www.facebook.com/vsetinpanstvi/posts/no%C4%8Dn%C3%AD-dobrodru%C5%BEstv%C3%AD-na-h%C5%99bitov%C4%9B-%C5%BEena-se-propadla-do-hrobu-a-r%C3%A1no-zp%C3%ADvala-neck%C3%A1%C5%99e/1507770340647006
Dubay, Curtis. 2025. How American Businesses Make Halloween a Spooktacular Economic Success. uschamber.com https://www.uschamber.com/economy/how-american-businesses-make-halloween-a-spooktacular-economic-success