Blue zone (modrá zóna) je označení pro oblast vyznačující se dlouhověkostí místních obyvatel a zavedl jej Dan Buettner svým článkem v magazínu National Geographic v roce 2005. Navázal na výzkumy stoletých lidí na Sardinii, které provedli jako první Gianni Pes a Michel Poulain, kteří výsledky publikovali v časopise Journal of Experimental Gerontology.
Italský vědec Gianni Pes na mapě Sardinie označoval modrými tečkami místa s největší koncentrací stoletých. Zdroj: Secrets of the Blue Zones by Dan Buettner
Celkem se ve světě tímto pojmem označuje 5 oblastí: Okinawa v Japonsku, Loma Linda v Kalifornii, Nicoya v Kostarice, Ikarie v Řecku a Sardinie v Itálii. Vědci z celého světa se sjíždějí do těchto míst a snaží se odhalit tajemství a potažmo i recept na dlouhověkost. Ačkoli mají tato místa společné jmenovatele a obecně se životní styly dlouhověkých obyvatel příliš neliší, každé z nich má svá specifika. Já se nejdříve zaměřím na Sardinii a její historický kraj Ogliastra, kde je koncentrace centeneriánů nejvyšší a jejž Gianni Pes identifikoval jako první známou modrou zónu (a označil na mapě místa s dlouhověkými obyvateli modrými tečkami, z čehož právě název Blue Zones — modré zóny — vznikl).
Living in the Blue Zone / Zdroj: Harvard Health Publishing, Harvard Medical School
V původní studii o obyvatelích čtrnácti horských vesnic vytvořili vědci Index extrémní dlouhověkosti (ELI) – poměr mezi počtem osob narozených mezi lety 1880 a 1900, které se dožily 100 let, a celkovým počtem narozených ve stejném období. Tento index měl určit pravděpodobnost, že člověk narozený v dané obci dosáhne stovky, zatímco zůstane mentálně i fyzicky zdatným.
Dalším měřítkem byl Centenarian Rate (CR) – počet osob, které se dožily 100 let, na každých 10 000 lidí, kteří dosáhli věku 60 let. Sardinie a Okinawa vykazovaly hodnoty výrazně nad světovým průměrem, především u mužů. V regionu Ogliastra je dnes koncentrace stoletých mužů nejvyšší na světě.
Vědci mluvili o genetice, klimatu a výživě. Já bych po svých cestách po Sardinii dodal ještě něco jiného. Životní rytmus a klid v nádherné a čisté oblasti je tím, co dělá život tak dlouho vitálním.
Pohled z letadla při příletu na Sardinii / Foto: Daniel Lichtenberg
Sardinie je ostrov v srdci Středozemního moře, který s jistotou patří mezi původní známé Blue Zones (modré zóny) – oblasti světa, kde se lidé dožívají nejvyššího věku v relativně dobrém zdraví. Nejde o náhodu ani o moderní medicínu. Projel jsem několik vesnic v regionu Barbagia, kde se původně zkoumali první modré zóny, konkrétně vesnice Arzana, Villagrande Strisaili a pro mě jednu z nejkrásnějších vesnic, kterou jsem kdy viděl – Baunei. Všechny se nacházejí v hornaté oblasti s čerstvým mořským vzduchem a jedná se o malé a velmi tradiční italské vesnice. Tajemství dlouhověkosti spočívá v každodenním životním stylu založeném na jednoduchých, ale účinných návycích místních obyvatel.
Vesnice Arzana v oblasti Barbagia / Foto: Daniel Lichtenberg
Cesty regionem Barbagia se klikatí mezi vinicemi, kaktusy, olivovníky a hlavně horami staršími než civilizace sama. V Baunei má snad každá dlažební kostka svou historii, z celé vesnice je nádherný výhled na hornatou krajinu, která se táhne až k mořskému pobřeží. Čas se tam měří podle západů slunce, ne podle notifikací na chytrém telefonu. Potkal jsem tam spousty starých lidi, kteří byli nezvykle vitální, a bylo vidět, že lidé tam žijí velmi prostě, ale přesto naplno. Pokud to srovnám s lidmi v důchodovém věku u nás, tak míra spokojenosti je doslova kontrastní na první pohled.
Flóra na cestě hornatou oblastí Ogliastra / Foto: Daniel Lichtenberg
Místní obyvatelé si běžně udržují vitalitu do vysokého věku, trpí méně civilizačními chorobami a jejich „zdravý věk“ (healthspan), tedy období života bez chronických nemocí, je mnohem delší než u většiny z nás. Vědecké studie ukazují, že tento jev je výsledkem kombinace výživy, pohybu, sociálních vazeb a odpočinku. Podívejme se na konkrétní sardinské zvyky a na to, co o nich říká věda, a jak je můžeme přenést do svého života.
Sardinie jako jedna z významných modrých zón vyniká několika specifickými rysy. Kromě faktorů, jež jsem už zmínil, je Sardinie také proslulá svými tradicemi a kulturou. I díky tomu si místní udržují aktivní životní styl. Na Sardinii je rozšířený tradiční způsob života, který zahrnuje zemědělství, pastevectví a ruční řemesla.
Výhled z vesnice Baunei / Foto: Daniel Lichtenberg
Výživa a stravování
Pokud má Sardinie nějaké tajemství, začíná na stole. Sardinská kuchyně je specifická a řadí se mezi jedny z nejzdravějších ve Středomoří. Zahrnuje velké množství zeleniny, luštěnin, olivového oleje, celozrnných obilovin, ryb, mléčných výrobků, ořechů a červeného vína a jen minimální množství masa. Tato strava je bohatá na antioxidanty, omega-3 mastné kyseliny a další živiny prospěšné pro srdce a celkové zdraví. Pohyb je tam přirozenou součástí života. Žádné fitko, žádné aplikace. Jen každodenní chůze, často několik kilometrů do kopce. Studie potvrzují, že právě tento druh přirozeného pohybu snižuje riziko diabetu, posiluje srdce i mozek a prodlužuje období života ve zdraví, ale o tom až později.
Strava tu není módním trendem, ale součástí identity. Typickými surovinami sardinské kuchyně jsou snadno stravitelné kozí a ovčí mléko a jejich produkty. Jedním z pilířů je Pecorino Sardo, tradiční ovčí sýr bohatý na vitamín K2, který přesouvá vápník z cév do kostí a snižuje riziko infarktu či osteoporózy. Dalším symbolem je víno Cannonau s trojnásobným množstvím polyfenolů oproti běžným vínům. Obsahuje resveratrol, látku, kterou vědci označují za aktivátor „genu dlouhověkosti“.
Denní součástí jídelníčku jsou i hořké byliny, jako čekanka, pampeliška nebo fenykl. Ty čistí játra, posilují trávení a podporují mikrobiom. Jídlo tu není rychlé, ale místní, přírodní a opravdové. Například tradiční sardinský chléb Carasau je vyráběn z prastarých odrůd pšenice a fermentován pomocí přírodního kvásku. Obsahuje přirozené probiotické bakterie, které prospívají trávení a stabilizují hladinu cukru v krvi. K tomu extra panenský olivový olej, který snižuje záněty a chrání cévy. Na Sardinii se jídlo nikdy nejí o samotě. Každé jídlo je událostí. A možná právě tady, u společného stolu, se rodí dlouhověkost.
Sardinský chléb Carasau se sýrem Pecorino Sardo. / Foto: Daniel Lichtenberg
Pohyb a fyzická aktivita
Co se životního stylu týče, lidé v modrých zónách vedou aktivní životní styl. Zajímavé je, že právě jejich každodenní rutina zahrnuje pravidelnou, ale tak trochu jinou, vlastně naprosto obyčejnou fyzickou aktivitu, než na kterou jsme zvyklí u nás. Lidé zde moc neznají sedavý způsob života a pravidelně se věnují pohybu. Buďto zahradničí, chodí po kopcích nebo třeba jezdí na kole. Každodenní pohyb je pro ně přirozenou součástí života a pomáhá jim udržovat se v kondici. A díky tomu přirozeně udržují své tělo a zároveň snižují riziko dalších zdravotních problémů. Sardinie je hornatý ostrov, obyvatelé tak přirozeně každý den nachodí 5–10 km, často do prudkého kopce. Chůze do kopce aktivuje zadní svalový řetězec (hamstringy, hýždě, lýtka). Studie ukazují, že pravidelná chůze snižuje inzulinovou rezistenci, zlepšuje mitochondriální hustotu a snižuje riziko kardiometabolických chorob. Kombinuje efekt aerobního tréninku s posilováním.
Hike na pořeží u Baunei / Foto: Daniel Lichtenberg
Sociální vazby
Sardinské vesnice mají jednu vlastnost, kterou jsme my ve městech dávno ztratili, a to je blízkost s rodinou a přáteli. Staří lidé tu nejsou odsunuti někam na okraj, do domovů pro seniory nebo nemocnic, kde pouze dožívají v odloučení. Jsou uprostřed života a všeho dění. Sedí před domy, sledují děti, vyprávějí příběhy. Mají své místo a mají svůj hlas. Psychologové tvrdí, že pocit sounáležitosti a společenské zakotvení patří mezi nejdůležitější faktory dlouhověkosti. To opravdu není jen teorie. Jde o životní styl. Lidé se navzájem znají jménem, sdílejí radosti i smutek, slaví i truchlí společně. Stres tu nemá moc šancí, protože bývá rozptýlen v komunitě.
Odpočinek
Každé odpoledne se Sardinie na chvíli zastaví. Po obědě se ulice vyprázdní, rolety se stáhnou, ptáci ztichnou a všechny obchody i restaurace jsou zavřené. Siesta. Krátký odpočinek, který by se jinde považoval za lenost, je tady formou moudrého odpočinku. Věda jí dává za pravdu. Krátká siesta po jídle snižuje stresové hormony, zlepšuje paměť, metabolismus i regeneraci. Tělo se přepne do režimu obnovy, mozek se zklidní. V západním světě by se to dalo nazvat biohackingem. Na Sardinii, ale i v jiných jižních státech je to zkrátka kulturní přirozenost daná tradicí i místním klimatem.
Pobřeží u Baunei / Foto: Daniel Lichtenberg
Sardinie mě naučila, že dlouhověkost místních lidí není jen náhoda, ale soubor každodenních malých rozhodnutí. Jako jít pěšky místo jet autem. Jíst zdravě a opravdově, nikoli rychle. Smát se, ne si stěžovat. Spát místo scrollovat. Tady, na ostrově uprostřed Středozemního moře, kde se rozléhají hory a vane zdravý mořský vzduch, žijí lidé prostě, tady a teď, a právě v tom je jejich síla. Žít dlouho znamená žít v přítomném okamžiku. Možná právě v tom spočívá skutečné tajemství dlouhověkosti. Ne v délce života, ale v jeho hloubce. Žít dlouho totiž neznamená přidávat roky, ale být přítomen v těch, které máme, a to je to kouzlo, které bychom měli najít a z kterého bychom si měli vzít příklad.
Modré moře podél modré zóny na Sardinii / Foto: Daniel Lichtenberg
Zdroje:
Buettner, Dan. 23.9.2025. Odhalení modrých zón: Tři místa, kde lidé žijí nejdéle a nejzdravěji na světě. National Geograpchic. 2025. Přepis původního článku z roku 2005. https://www.nationalgeographic.cz/veda/modre-zony-dlouhovekosti-okinawa-sardinie-adventiste
Buettner, Dan. 2005. The Science Behind Blue Zones: Demographers Debunk the Critics. 2005. https://danbuettner.com/the-science-behind-blue-zones/
Ibitoye, Tai. 11.2023. What is the blue zone diet and does the science back it up?. BBC. 2023 https://www.bbc.co.uk/food/articles/blue_zone_diet
Solan, Matthew. 1.9.2025. Living in the Blue Zone. Harvard Health Publishing. Harvard Medical School. https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/living-in-the-blue-zone
Buettner, Dan. 2016. Modré zóny. The Blue Zones: 9 lessons for living longer from the people who’ve lived the longest. Eastone Books. ISBN: 978-80-8109-286-2 https://www.databazeknih.cz/knihy/modre-zony-330480
Clay, Jeter. 2023. Jak se dožít stovky: Tajemství modrých zón. Netflix. USA. 2023. https://www.csfd.cz/film/1400760-jak-se-dozit-stovky-tajemstvi-modrych-zon/videa/